PETrecycling.cz je soukromý, nekomerční, nezávislý, volně přístupný a nesponzorovaný portál prosazující zálohování nevratných nápojových PET lahví jako inovační systémovou změnu pro jejich nejefektivnější využití.

1. Rada OH - naprosto nejasné nakládání s vytříděným nápojovým PET?

Na Ministerstvu životního prostředí se dne 16.03.2005 konalo 1. pracovní jednání Rady pro odpadové hospodářství. Na uvedeném odkazu najdete všechny potřebné materiály:

• program jednání (doc, 24 kB)
• zápis z jednání (doc, 49 kB)
• členové rady (doc, 32 kB)

Z pohledu efektivního využití jedné z nejvýznamnějších komodit separovaného sběru, tj. nápojových PET lahví zazněla na jednání velmi závažná připomínka prof. RNDr. Jiřího Hřebíčka, kterou v nezměněném znění uvádím níže, pod čarou.

Je známou skutečností, že velkým problémem nejen v Česku, ale v celé Evropské unii je vývoz odpadů do třetích zemí. Největší část PET z Česka, ale i z celého světa jde do Číny a zemí JV Asie.

Proč tomu tak je v případě nápojových PET lahví?. Důvody jsou mimo jiné následující:

• PET láhev de facto zakoupil spotřebitel s vlastním nápojem, asi pětina jich tento svůj majetek dobrovolně předá do existujících systémů sběru
• nejde o odpad, okamžikem tohoto vytřídění se nápojová láhev stává cenou druhotnou surovinou
• naše praxe (a to především legislativa) tento pojem nezná, v celém dalším nakládání zůstává PET jedním z "odpadů"
• jejím majitelem se po této separaci stává OBEC, (což pochopitelně vyvolává jistě řadu problémů)
• obci za účast v systému a.s. EKO- KOMa náleží po vytřídění odměna,
• její výši udává ceník a.s. EKO-KOMU, od 01.01.2006, patří nápojové PET láhve (jak by se měl správně tento materiál nazývat) do neadresné skupiny Spotřebitelské obaly, podskupiny "Pevné duté plasty" navíc ještě skupiny Obaly pro jedno použití 2), s odměnou obci 2 917,00 Kč/tunu (což je jistě nekonkrétní specifikace, neumožňující jednoduchou kontrolu
• materiál je "in natura", tj. neroztříděný podle barev, neupravený pro transport (stlačením/posekáním).

To všechno je třeba ještě udělat, aby se mohlo přistoupit k vlastní recyklaci,

• obce tento nezbytný krok samozřejmě nedělají, takže nastupuje tzv. "zpracovatel" (angl. výraz reclaimer), který zhodnotí materiál tím, že z takto již obcím zaplaceného sběru
• vytřídí další, druhově odlišné plasty (které nejsou PET), jako plastové HDPE láhve, dokonce odnosné tašky, potravinové kelímky atd., které občan často do kontejneru vhodí rovněž, v dobré víře, že tím prospěje "recyklaci"
• ale i PET láhve od octa, jedlého oleje - tedy nikoliv nápojové

Teprve pak je tato vysoce zhodnocená česká druhotná PET surovina exportní komoditou pro řadu dalších zprostředkovatelů, kteří ji prodávají cizím odběratelům k recyklaci, většinou na technické výrobky. Zájemců je o ni spousta, nabízejí velmi výhodné obchodní a platební podmínky, výhodnější než obě současné české recyklační firmy (Silon a PETKA CZ).

Vytváří se tím problém pomyslného nedostatku suroviny pro potenciální zájemce recyklace na výrobek s vysokou přidanou hodnotou přímo v Česku. Totéž platí i jinde ve světě, jak je zřejmé z mnoha příspěvků na tomto serveru.

Chybí nám (a celé EU) evidentně Koncepce využití nápojových obalů, která by vedla k odstranění všech těchto problémů.

To by si měla uvědomit především Rada pro odpadové hospodářství a Ministerstvo životního prostředí. Námitka její předsedkyně na faktickou poznámku je totiž teoreticky jistě možná, ale z hlediska obcí, jak se domnívám, téměř neproveditelná.

Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, Masarykova univerzita, BRNO

K problematice POH původců konstatoval, že původce odpadu nemá možnost se dozvědět, jak je nakládáno s odpadem, který předal jiné osobě. Ta by dle zákona měla sice vlastnit zařízení pro nakládání s ním - 90% odpadu je takto předáno jiné osobě, ale praxe je často jiná (tzn. není jasná koncovka). Evidence tuto problematiku neřeší. Bylo navrženo provést revizi technologií v oblasti odpadů na území ČR dle jednotlivých krajů.

Ing. Ivana Jirásková, předsedkyně Rady a náměstkyně ministra -ŘSTOŽP

Oponovala, je to obtížné ale proveditelné. Původce má povinnost znát informace o konečném nakládání s odpady, které předává oprávněné osobě.