|
|
Arnika dosud nepochopila příčiny současného katastrofálního stavu ve
využití jednocestných nápojových PET lahví, kterými jsou - zatím jen podle mého
názoru - označování obalu po spotřebě nápoje totálně nevhodným termínem
"ODPAD" a krom toho naprostá absence účinné MOTIVACE SPOTŘEBITELE
k předání
vytříděného obalu pro následné využití. Současný systém tříděného sběru
totiž pochází
z osmdesátých let
minulého století, je nejen zastaralý, ale i neefektivní, dnes již vývojem překonaný. Účinnou motivací
spotřebitele je totiž buď
zálohování, nebo využití systémů sběru s
identifikací předávajícího třídiče pomocí čárového kódu (jak osoby, tak
i vytříděného materiálu), nebo RFID (radiofrekvenční identifikace), jmenovitě
systém
Allied Waste. resp.
Recyclebank.
Řada tvrzení v tomto převzatém příspěvku svědčí o neznalosti
problematiky zavedeného "nového" druhu nápojového obalu, kterým jsou
jednocestné (zatím tedy nezálohované a "nevratné") PET láhve. Tento
současný systém je vhodný pouze pro výrobce PET obalů (kterým platíme v
ceně nápoje i cenu obalu), dále též různým silným lobby odpůrců záloh (z
neznalosti, či pro ohrožení jejich ekonomických zájmů, t.j. zisků).
Vratné láhve
jsou nejlepším obalem pro nápoje. Mají nízký dopad na životní prostředí,
při jejich užití vzniká minimální objem odpadu, zaručují zachování kvality
nápoje a jsou i levné. Přesto vratné láhve z našeho trhu mizí. Využívají
je převážně pivovary, roli hraje zejména tradice a oblíbenost mezi českými
zákazníky. Záleží tedy na spotřebitelském chování
a důsledném vyžadování
vratných obalů, zda se sklo vrátí také do regálů s dalšími nápoji
(moje pozn.: kde to žijete a
chodíte vůbec nakupovat?).
Skleněné vratné láhve jsou z obchodů
vytlačovány (?) PET obaly (1), ve kterých se dnes prodává
většina balených nealkoholických nápojů. "Plastové obaly však zbytečně
zatěžují životní prostředí, znamenají nadměrný objem odpadů, a to
i
poházených po krajině. Třídění PET lahví je náročné (co je na tom
náročného?), radnice měst si často
stěžují, že lidé dávají do kontejnerů nezmáčknuté láhve (pozn.: podle
plakátu AOS Ekokom jde totiž o nedostatečné zmáčknutí), což silně
prodražuje systém jejich sběru," upozorňuje Jitka Straková z
českobudějovické pobočky Arniky. Její slova potvrzuje i studie
Ministerstva životního prostředí k dopadům PET na životní prostředí, jež
porovnává environmentální dopady celého životního cyklu nápojových obalů v
ČR. Z hlediska energetické a materiálové náročnosti výroby, distribuce a
likvidace jsou PET láhve
k životnímu prostředí méně šetrné, než vratné skleněné obaly. Ze studie
například vyplývá, že PET láhve takto přispívají významněji ke globálnímu
oteplování, poškození ozonové vrstvy, okyselení prostředí, malé PET láhve
s obsahem do jednoho litru přispívají i více k tvorbě smogu i eutrofizaci
půdy než vratná skleněná láhev (2).
Poslední nápoj, který je běžně stáčen do
skleněných vratných lahví, je pivo. Čeští pivaři možná nevědomky udržují
v
chodu poslední fungující článek systému zálohovaných vratných obalů, a tím
přispívají k prevenci vzniku odpadu. Upřednostněním piva ve vratné
skleněné lahvi před pivem v PET lahvi a plechovce šetří neobnovitelné
suroviny (ropu v případě PET lahví a bauxit
v případě hliníkových plechovek), vodu i energii. Zamezuje se tak navíc
produkci nebezpečných odpadů, které jsou spojeny
s výrobou nápojových plechovek.
Arnika provedla průzkum mezi pivovary z
jihočeského kraje a zjistila, že PET obaly ani plechovky nepoužívají pro
své produkty Pivovar Platan a Měšťanský pivovar Strakonice. Budějovický
Budvar, Budějovický měšťanský pivovar (B.B.) a Eggenberg používají vedle
vratného skla také plechovky. Žádný z jihočeských pivovarů nestáčí podle
svých vyjádření do PET obalů.
Hlavní motivací pro využívání skleněných obalů českými pivovary ovšem není
jejich šetrnost k životnímu prostředí, ale spíše tradice a obliba u
zákazníků (moje pozn.: nikoliv, cena piva
je ve skle podstatně nižší, než piva točeného).
Vyplývá to z vyjádření zástupců oslovených pivovarů, které
stáčejí své produkty do skleněných lahví: "Sklo je spotřebiteli-pivaři
vnímáno jako tradiční, oblíbený obal," říká Barbora Burešová ze
společnosti K Brewery Trade, provozující Pivovar Platan,
a doplňuje:
"Nezanedbatelnou roli hraje i vysoká pořizovací cena linky stáčející pivo
do PET lahví". Skutečností také je, že skleněné láhve zachovávají kvalitu
piva. PET láhve propouští kyslík a oxid uhličitý, což má vliv na chuť
nápoje (moje pozn.: ? asi neví, že PET láhve pro určité typy nápojů, včetně piva,
jsou opatřeny bariérovou vrstvou, která tomu zamezuje).
PET láhve mají také své výhody, jsou
například lehké a nerozbitné. Ale i pro PET láhve platí to známé, že "všeho moc škodí". Přestože v současnosti se podle společnosti EKOKOM v ČR
recykluje 60 % všech PET lahví (moje pozn.: v Arnice neví, co je REcyklace a pletou si
to se sběrem), stále připadá na každého občana ČR téměř
70 PET lahví vyhozených do směsného odpadu.
"Planeta Země není na jedno
použití. Vratný obal je ideálním preventivním opatřením z hlediska vzniku
odpadu. Stát však trh
s vratnými lahvemi nechal zhroutit. Špatná
legislativa nutí firmy užívající vratné láhve vykupovat zpět i obaly,
které nejsou jeho. Proto se má snižovat záloha na 0,7 litrové láhve na
minerálky ze tří na jednu korunu. Stát selhal i dalším způsobem. Bylo
jasné, že mnoho lidí bude raději kupovat nápoje v PET lahvích, než ve skle.
"Přesto stát prodej nápojů ve skle zbytku
neusnadnil," upozornil Milan Havel, vedoucí projektu Zdravá planeta
pro zdravé děti,
v jehož rámci se Arnika zaměřila na vratné obaly a další předměty běžné
spotřeby. Projekt je zaměřen na propagaci trvale udržitelné spotřeby.
"Chceme na příkladech z běžného života ukázat, že chovat se při
každodenních nákupech zodpovědně
k našemu zdraví i zdravému životnímu prostředí pro budoucí generace není
nikterak složité. Stačí nakupovat s rozmyslem," uvedl Milan Havel.
Projekt podpořil
Státní fond životního
prostředí, Ministerstvo životního prostředí a
Magistrát hlavního města
Prahy.
Poznámky:
Výhody vratných lahví:
-
Vratné lahve šetří suroviny a energii
Vratná skleněná láhev spotřebuje během životního cyklu nižší množství
energie než PET láhev. K úsporám energie dochází díky opakovanému
použití. Suroviny pro výrobu vratných lahví se nestávají po prvním
použití odpadem. Skleněná láhev je v průměru využita čtyřicetkrát, poté
se dá mnohokrát recyklovat. Recyklací PET lahví už nikdy nezískáváme
stejnou láhev, z recyklovaného materiálu se vyrábí textilní stříž,
izolační materiál apod.
-
Vratné lahve snižují znečištění z
výroby a likvidace obalů
Průmysl nápojových obalů se podílí na globálním oteplování, acidifikaci
(okyselení) a eutrofizaci (obohacení živinami) prostředí, na smogu i
poškození ozonové vrstvy. Ke znečišťování prostředí dochází hlavně při
výrobě, přepravě a likvidaci obalů. Opakované použití nápojové láhve
může znečištění životního prostředí zmírnit.
-
Vratné lahve předcházejí vzniku odpadu
Přechod od vratných k jednorázovým PET lahvím s sebou přinesl velké
množství (objem) odpadu. Vratné lahve nám umožňují vzniku odpadu
předcházet.
-
Vratné lahve snižují znečištění
prostředí pohozenými obaly
Zálohový systém motivuje zákazníka k vrácení obalu. Lahve tak nekončí na
černých skládkách nebo pohozené v krajině (téměř třetina volně
pohozených obalů pochází z nápojů) (Zdroj: MŽP ČR, studie dostupná na
http://www.mzp.cz/cz/studie_o_problematice_obalu).
-
Vratné lahve jsou levnější
Zavedení vratných lahví je pro spotřebitele ekonomicky výhodné. Vratná
láhev je levnější (moje pozn.: není pravda: vratná, opakovaně používaná
"vícecestná PET láhev" má silnější stěny, je proto čtyřikát těžší a tím
také čtyřikrát dražší.)
-
Vratné lahve nepřenášejí zodpovědnost
za odpad z producenta na zákazníka/obec
Při používání vratných lahví je za své obaly odpovědný ten, kdo je uvádí
na trh. Většina lahví se díky záloze k výrobci či distributorovi vrací.
Naopak při používání nevratných PET lahví nese zodpovědnost za produkci
odpadu konečný spotřebitel, respektive obec.
-
Zálohovaný obal slouží opakovanému
využití a recyklaci
Díky zavedení záloh na nápojové obaly v evropských zemích dosahuje
jejich recyklace až 95% účinnosti (Německo, Norsko). V České republice
se daří recyklovat (? - moje pozn.: nepleťte si pouhý sběr s recyklací) asi 60 % PET lahví a téměř žádné nápojové plechovky
(Zdroj:
www.mzp.cz
)
-
Ze skla se neuvolňují nebezpečné látky
Používání vratných skleněných lahví je nejen ekologické, ale zároveň
zdraví bezpečné. Skleněná lahev je totiž vyrobena
z netečného materiálu,
ze kterého se neuvolňují žádné nebezpečné látky. Kanadsko-německá studie
z roku 2005 prokázala uvolňování antimonu z plastových
(polypropylenových a především PET) lahví do balené vody. Antimon neboli
stibium je toxický těžký kov postihující krvetvorbu a přispívající ke
vzniku rakoviny. Balená voda v PET lahvi dosahovala třicetkrát vyšších
koncentrací antimonů než ve skle. S délkou skladování vody v PET lahvi
se koncentrace antimonu navyšovala. (Poznámka:
V ČR zatím vyšší
koncentrace antimonu zjištěny nebyly).
Zdroj: ehsehplp03.niehs.nih.gov
(1) Co je PET, jak se recykluje a likviduje
PET neboli polyethylentereftalát je nejvýznamnějším termoplastickým
polyesterem. Vyrábí se z ropy. PET láhve lze rozemlít
a znovu využít.
Většina recyklátu nachází uplatnění v textilním průmyslu.
(2) Studie "Porovnání environmentálních dopadů
nápojových obalů v ČR metodou LCA MŽP"
je ke stažení zde (velikost 5 MB):
http://www.env.cz/C1257458002F0DC7/cz/studie_o_problematice_obalu/$FILE/OODP-Studie_LCA_napojovych_obalu-20100111.zip
Stránky projektu Zdravá planeta pro zdravé děti:
www.toxik.arnika.org
Kontakt na Milana Havla,
vedoucího projektu "Zdravá
planeta pro zdravé děti":
Arnika Praha
Ing. Milan Havel
Chlumova 17
130 00 Praha 3
tel: 00-420 222 781 471
mobil: 00-420 774 406 825
e-mail: milan.havel@arnika.org
Externí
odkazy:
Návrh
projektu „Porovnání environmentálních dopadů nápojových obalů v ČR metodou
LCA“
Navrh-projektu.pdf
(kliknutím na ikonu otevře soubor)
351 842 kB, 14 str
Odkaz na:
otevře 4 komprimované soubory ve
formátu PDF k extrahování a otevření/uložení:
 |
 |
 |
 |
|
PŘÍLOHA 1
SROVNÁVACÍ STUDIE LCA OBALŮ V EU A DALŠÍCH ZEMÍCH
583 931 kB, 10 str. |
PŘÍLOHA 3
INVENTARIZAČNÍ ANALÝZA A POSUZOVÁNÍ DOPADŮ PRODUKTOVÝCH SYSTÉMŮ NÁPOJOVÝCH
OBALŮ V ČR
4 364 041 kB, 171 str. |
POROVNÁNÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ NÁPOJOVÝCH OBALŮ V ČR
METODOU LCA
Závěrečná zpráva
Září 2009
1 925 135 kB, 74 str. |
Publikace-LCA NÁPOJOVÝCH OBALŮ
862 071 kB, 116 str. |
Zdroj:
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Projekt SP/II/2f1/16/07
Z téhož (MŽP) zdroje pocházejí související publikace:
otevře 3 soubory v PDF formátu k otevření/uložení:
 |
 |
 |
ANALÝZA VOLNĚ POHOZENÝCH
ODPADŮ
V ČESKÉ REPUBLICE
822 560 kB, 50 str. |
PŘÍLOHA Č. 1 PODROBNÉ
SLOŽENÍ JEDNOTLIVÝCH VZORKŮ NALEZENÉHO ODPADU
145 024 kB, 23 str. |
PŘÍLOHA Č. 2: PŘÍKLADY
MAP SBÍRANÝCH TRAS
770 712 kB, 2 str. |
 |
 |
 |
 |
 |
IEEP 2009 Ekonomická
analýza zamýšleného systému zálohování nápojových obalů v České
republice
2,786 MB, 92 str. |
Příloha č. 1: Analýza
nákladů na čištění prostředí od volně pohozených odpadů v prostředí,
celkově a podíl nápojových obalů;
Možné úspory těchto nákladů při zavedení zálohování
131 522 kB, 10 str. |
Příloha č. 2: Posudky
oponentů (Jiří Hřebíček, Jan Rehnberg)
184 800 kB, 20 str. |
Příloha č. 3:
Komentář IEEP k posudku Jana Rehnberga
41 965 kB, 2 str.
(Lze otevřít pouze z odkazu nad tímto seznamem!) |
Příloha č. 4:
J.Rehnberg
Payback Calculation - Automated reverse vending system
17 351 kB, 1 str. |

Související interní informace na
www.PETrecycling.cz pro zájemce:
Příspěvky ze sekce
Nové/News:
2009 >
2008 >
2007 >
2006 >
2005 >
2004 >
2003 >
2002 >
2001 >
2000
|