Biodegradabilní netkané textilie z PC-PET lahví

Pracovníci Ústavu polymerů Vysoké školy chemicko-technologické v Praze dokázali pod vedením doc. Ing. Ireny Prokopové, CSc. vyrobit v laboratořích z PET lahví, které se v přírodě rozpadnou řádově za desítky let, biodegradabilní polymery. Ty se rozloží  do 60 dnů. "Rychlost rozpadu je závislá  na pH  prostředí, vlhkosti  nebo přítomnosti kyslíku. Důležité je, že se tyto polymery rozkládají na neškodné látky- především vodu a oxid  uhličitý," upřesnila Lenka Martinová, vedoucí katedry netkaných textilií Fakulty textilní TUL. 

Přeměna PET lahví, tedy velmi stabilního termoplastického polyesteru (polyetyléntereftalátu) na biodegradabilní polymery se dá zjednodušeně popsat tak, že se PET lahve rozemelou a do získané drtě se v určitém poměru přidá vodný roztok kyseliny mléčné nebo glykolové. Následujícími chemickými postupy (syntézou) se potom PET mění na biodegradabilní polymer.

Otázkou je, jak takto získané rychle se rozpadající polymery dále využít. „Na katedře netkaných textilií jsme navrhli postupy, jak z tohoto biodegradabilního polymeru, připraveného na VŠCHT, vyrobit netkané textilie, a to dvěma způsoby – elektrostatickým zvlákňováním a technologií meltblown,,“ uvedla Martinová.

Veřejnost zná určitě zařízení Nanospider, na kterém se vyrábí vlákenná vrstva  elektrostatickým zvlákňováním polymerních roztoků nebo tavením.To je metoda založená na principu zvlákňování v silném elektrickém poli. Potom lze také použít technologii meltblown.  Při tomto postupu se roztavený polymer dopraví  k tryskám, kde  se  účinkem proudícího vzduchu tvoří z polymerní taveniny velmi jemná vlákna. 

Daniela  Lubasová v oceněné práci došla k podstatnému závěru, že biodegradabilní polymer  získaný z PET lahví lze  zpracovat oběma způsoby a porovnávala rozdíly mezi textiliemi vyrobenými uvedenými metodami. Zaměřila se na snadnost zpracovatelnosti biodegradabilního polymeru, výslednou morfologii vrstev (průměry vláken, měrný povrch,  porozitu atd.). „Důležité je, že  technologií meltblown lze vyrobit požadovanou textilii bez použití organických rozpouštědel. To znamená, že získaná textilie je rovněž biodegradabilní a po použití je možné ji bez obav kompostovat. Snažíme se  v rámci projektu Výzkumné centrum Textil II navrhnout netkanou textilii, kterou by bylo možné vyrábět průmyslově. Její využití by bylo velmi široké. Rýsují se hlavně aplikace filtrací a v oblasti hygieny,“ přiblížila svoje záměry Daniela Lubasová.

Zbavit se odpadu způsobem šetrným k přírodě. Změnit nebezpečné skládky alespoň částečně na něco, co přírodě neškodí, třeba na bezpečné a užitečné komposty. To je směr, kterým se snaží ubírat doktorandka  Daniela Lubasová i její vedoucí a vědecká pracovnice TUL  docentka Lenka Martinová.  Spolupracují přitom nejen s VŠCHT v Praze, ale také s Mikrobiologickým ústavem. Podle Martinové je dobře, že se  při řešení tohoto úkolu spojily vědecké kapacity z různých oborů. „Mezioborová spolupráce může přinést nové a zajímavé aplikace i v netextilních oborech,“ doufá Martinová.

Autor: J. Kočárková

Pro zájemce o problematiku biodegradabilních (BD) plastů je k dispozici řada příspěvků v odkazech na:

• 23.04.2007 Nové dilema má název bio- /biodegradovatelné plasty