Jan Bláha o miliardovém kšeftu

Povinnost zálohovat jednorázové nápojové obaly měla Němce nadchnout pro opakovaně používané obaly. Nedosáhlo se tím ničeho. Podíl opakovaně používaných nápojových obalů klesá. Profitují výrobci automatů a jistá ekologická organizace, která pro tuto branži zpracovávala posudky.

Plastikové nápojové obaly a plechovky přístroj ovšem hned sám slisuje. Zařízení bručí a pípá v různých tóninách. Je to přístroj T-710, pochází od firmy Tomra a stojí asi 20 000 Euro.

Před rokem vstoupil v Německu v platnost novelizovaný zákonný předpis o nápojových obalech. Obchod musí od té doby nejenom vybírat 25 centů jako zálohu na mnoho plastikových láhví a plechovek. Musí obaly také zpětně vykupovat, i když byly zakoupeny
u konkurence. Deset miliard takzvaných jednocestných obalů se od té doby protočilo zálohovým mlýnem. Kromě tun plastu a pocínovaného plechu se jen na zálohách pohybovalo 2,5 miliard Euro křížem krážem celou republikou. Německo má nyní nejmodernější systém zálohování na světě - a také asi nejdražší.

Je to miliardový obchod, který však má jen málo vítězů. Příroda jím není. Z ekologického hlediska nařízení o obalech ztroskotalo. Směrnice měla zvýšit podíl opakovaně používaných obalů, ve skutečnosti však tento podíl klesl z 57,3 procent v době počátku působnosti nařízení na 34,6 procent.

Hlavní vítězi směrnice o obalech sedí v nenápadné administrativní budově ve městě Hilden
u Düsseldorfu. Na průčelí je umístěno firemní logo: zelená láhev obkroužená šipkou. Zde má sídlo firma Tomra Deutschland. Firma má 140 zaměstnanců, je absolutní jedničkou na trhu
v oblasti systémů, které pokrývají proces recyklace nápojových obalů včetně sběru, třídění, distribuce a materiálové úpravy použitých nevratných obalů. 60 procent veškerých zálohovacích automatů v Německu se vyrábí zde. „Pro firmu Tomra byl poslední rok velmi úspěšný. Prodali jsme dalších 8800 automatů a tím jsme počet našich automatů v Německu v průběhu jednoho roku více než zdvojnásobili na 15 000", říká jednatel firmy Heiner Bevers.

Ať se jedná o supermarkety Aldi Süd, Lidl nebo Penny – u téměř všech velkých diskontérů stojí automaty specialistů z Hildenu. Skvělý obchod! Při průměrných prodejních cenách od
15 000 do 20 000 Euro získá firma Tomra prodejem svých zálohovacích automatů obraty
v trojmístné miliónové výši. Norský mateřský koncern působící ve 40 zemích zvýšil
v uplynulém roce obrat a zisk z prodeje systémů zpětného odkupu zhruba o 100 procent –
a to téměř výlučně díky objednávkám automatů pro obchody v Německu. Také výrobce číslo dvě zaznamenal v roce 2006 "exorbitantní nárůst obratu", tolik Andreas Bruck z firmy Wincor Nixdorf, jejíž automaty jsou instalovány v supermarketech Aldi Nord a Edeka. Podíl na trhu - 30 procent. "Také v tomto roce jsme již zaznamenali 500 nových objednávek. Před několika málo týdny jsme položili základní kámen pro výstavbu nového výrobního střediska v Ilmenau."

Nikdo neví, jak jsou v současné době náklady na zálohovací systém skutečně vysoké. "Obchod musí investovat 1,5 miliard Euro do automatů a do infrastruktury pro systém jednocestných obalů", říká Hubertus Pellengahr z Hlavního sdružení německého maloobchodu (Hauptverband des Deutschen Einzelhandels). "K tomu je nutno připočíst objednávky náhradních dílů, údržbu a služby, které budou stát ročně asi 500 miliónů Euro." Tento odhad považuje Bernd-Ulrich Sieberger, jednatel společnosti Deutsche Pfandsystem GmbH, dokonce za ještě "velmi střízlivý". Neboť pouhou instalací automatů to nekončí. Za skříní samotnou se ještě skrývá extrémně finančně nákladný řetězec služeb.

Nemálo kritiků považuje v současné době německý systém jednorázových obalů za podobně technicky nafouknutý jako mýtní systém. Ačkoliv se nakonec jedná vlastně jen o odpad, jsou etikety na vratných obalech vytištěny bezpečnostní barvou čitelnou jen pod UV lampou, jakoby se jednalo o bankovky.

Poté, co se minulý podzim podvodníci pokusili propašovat do systému 150 000 padělaných PET láhví, je branže takřka paranoidní. Jedenáct certifikovaných sběrných středisek je
z obavy před krádeží zajištěno jako sejfové prostory. K tomu přistupuje šest clearingových středisek, která - podobně jako je tomu v žirových centrálách - provádějí vzájemné zúčtování pohledávek a závazků všech obchodníků, stáčíren a výkupen vyplývajících ze zálohových transakcí. Přitom je každá PET láhev zaevidována a přiřazena prostřednictvím čárového kódu - do 14 dnů po jejím vrácení musí být celá transakce vyřízena.

Dokonce i u poplatků v řádu deseticentů vznikají při clearingu znovu miliónové náklady, které si mezi sebou rozdělí 6 poskytovatelů služeb. "Je to velmi nákladný obchod, který musí být rychle realizován. Je velmi těžké říci, kolik to celé stojí", říká Sieberger.

Z rychle narůstajících nákladů se stále více a více stává politikum. Ministerstvo hospodářství zadalo vypracování studie, která má zjistit skutečné náklady, vkládané do systému zálohování jednorázových obalů obchodníky a spotřebiteli.

Zajímavá by přitom byla i otázka, jak ovlivnilo odvětví zálohovaných obalů vytváření veřejného mínění před politickým rozhodnutím. Jeden z nejzvučnějších hlasů pro zálohování jednorázových nápojových obalů zazněl od Jürgena Resche, jednatele německé organizace Pomoc životnímu prostředí (Deutsche Umwelthilfe = DUH). Ochránce životního prostředí hlasitě velebil výhody zálohování obalů na jedno použití, organizoval dokonce velkoryse koncipované testovací nákupy.

To přineslo německé organizaci Pomoc životnímu prostředí nejenom podporu veřejnosti – ve výroční zprávě se objevuje jistá společnost DUH-Umweltschutz-Service GmbH, která ve stejné době, kdy probíhala diskuze o zálohování jednorázových nápojových obalů, vykázala úžasný přírůstek příjmů. "Poskytování poradenství a služeb podnikům" přineslo v roce 2002 obraty ve výši 326 369,80 Euro. V roce 2003, v roce zavedení zálohování nápojových plechovek, to již byl téměř dvojnásobek (609 745,30 Euro), v roce 2004 opět 579 440,56 Euro. Ve všech třech letech se mezi zákazníky vynořuje jedno jméno - Tomra, vedoucí firma pro sběrné zálohovací automaty.

Organizace Umwelthilfe potvrzuje, že na vrcholu diskuze o zálohování obdržela od nápojové branže finanční podporu a odměnu za poradenské služby v šestimístné výši; výrobci sběrných systémů však na tom prý měli jen „nepatrný podíl“. Resch říká ke svému angažmá: "Bylo dosaženo ekologických cílů, kterých bylo zamýšleno zálohováním nápojových plechovek." Plechovka jako ekologicky nejnesmyslnější nápojový obal je prý naprosto „out“, pivo má s 87 procenty takový podíl na opakovaně používaných nápojových obalech, jaký již nemělo po dobu 20 let.

Přičemž nyní právě musí být recyklováno stále více jednocestných obalů – zpravidla prostřednictvím technického zařízení firmy Tomra. Dříve, než byly první automaty vůbec nainstalovány, zvěstoval Resch dohodu uzavřenou mezi organizací Umwelthilfe
a společností Tomra Systems. Na zálohovací automaty by byla nainstalována "dárcovská tlačítka", což by mohlo přinést kolem 250 miliónů Euro na dobrovolných finančních příspěvcích pro ochranu životního prostředí. To by byla velmi moderní cesta - spojit dohromady ekologii a ekonomiku. Tlačítka byste na 15 000 automatech firmy Tomra
v Německu hledali marně. „Je velmi obtížné říci, kolik to celé stojí.“ Bernd-Ulrich Sieberger
ředitel společnosti Deutsche Pfandsystem GmbH, k ceně systému zpětného odkupu.

Jeho další překlad byl vydán 26. října 2006.

Severním Německem obchází strach před podvodníky se zálohovanými nápojovými obaly. Poté, co se ve spolkové zemi Schleswig-Holstein objevil gang kriminálníků, který pomocí padělaných etiket označujících vratné obaly podvodně získal velké finanční částky, zesílili maloobchodníci v Hamburku svá bezpečnostní opatření. To vyplynulo z ankety jednoho večerníku. "V případě vyšších částek uvedených na potvrzeních vydávaných zálohovacími automaty se moji zaměstnanci nyní zákazníka zcela cíleně dotazují. A na automaty dohlížím já osobně", říká Richard Peper, majitel nákupního střediska s čerstvými potravinami Peper
v Bahrenfeldu. Bernd Enge, prokurista dvou supermarketů Edeka v Eimsbüttelu, si nyní pořizuje automaty s nejnovějšími bezpečnostními standardy. Neboť platba na ruku mu
v současné době připadá příliš nejistá. Jistý obchodník ve čtvrti St. Pauli, který nechtěl být jmenován, vypráví, že jeho zaměstnanci nyní zálohové automaty "velmi pozorně sledují".

Ve spolkové zemi Schleswig-Holstein se teprve nedávno vynořil gang, který nechal v Litvě vyrobit 150 000 plastikových lahví a označil je padělaným čárovým kódem, aby tak automaty přechytračil. Gang tím chtěl podvodně získat více než 30 000 Euro, asi 10 000 Euro již do svého dopadení inkasoval. "To se vyplatí, neboť láhve mohou být ve východní Evropě vyrobeny za méně než deset centů a zde přinesou zisk 25 centů", uvádí pro večerník Hubertus Pellengahr, jednatel svazu maloobchodníků HDE. Hamburští obchodníci se nyní připravují na další případy podvodů. "Obáváme se toho, že budeme mít vysoký počet statisticky nezjištěných podvodů s vratnými obaly“, říká Pellengahr. "Od počátku jsme varovali před tím, že vysoká záloha ve výši 25 centů přiláká podvodníky." Také Bernd Enge, prokurista supermarketů Edeka, nevěří tomu, že se jedná o ojedinělý případ: "Jsem si jistý, že padělatelé přijdou také do Hamburku. Určitě to není lokální problém, který by se omezil jen na Schleswig-Holstein.“

Společnost Deutsche Pfandsysteme GmbH (DPG) sice vybavila vratné obaly bezpečnostním označením, aby tak předešla podvodům. Ačkoliv by však systém měl fungovat od 1. října, není ještě mnoho automatů schopno přečíst označení a vyčlenit padělané plechovky či láhve. Firmy HDE a DPG nyní chtějí automaty dodatečně co nejdříve vybavit novou zabezpečovací technikou, aby tak zabránili podvodům. Maloobchodníci se nechtějí spoléhat jen na tato opatření. "Vždy se najde někdo mazanější než je automat", říká obchodník Peper. Nová technika kromě toho ochrání jen po krátkou dobu. "Podvodníci se učí rychle. Bezpečnostní technická opatření musejí být tedy stále aktualizována. Je to trvalý úkol", říká Pellengahr.

Náklady na automaty se týkají zejména drobných maloobchodníků. Jsou postiženi i tehdy, kdyby mělo zůstat jen u padělaných obalů, za které již vyplatili zálohu. "Pro někoho to mohou být již docela značné částky", tolik Pellengahr. Zálohovací systém již stál podniky
1,5 miliard Euro. Na běžných nákladech k tomu dle HDE přistupuje každý rok 500 miliónů Euro.

Maloobchodníci se kromě toho obávají, že podvodníci nevyvíjejí aktivitu jen jako padělatelé etiket. Neboť láhve odevzdávané zákazníky v supermarketech mají enormní hodnotu a jsou skladovány v pytlích do té doby, než si pro ně nakonec přijede firma zabývající se jejich likvidací. "Slyšel jsem, že se tu potulují lidé s padělanými průkazy a vydávají se za likvidátory odpadu", říká Peper. Shromaždují prý pytle se zálohovanými obaly a když pak přijde firma, která se skutečně zabývá likvidací odpadu, tak tu již láhve nejsou. "Jsem si jistý, že tato forma podvodů se bude vyskytovat stále častěji." Neboť pro zálohovací systém platí především: "Jakmile se zalepí jedna díra, objeví se hned několik dalších", stěžuje si Peper.

Na dalším odkazu zjistíte, kdo jsou členové CICPEN. Není se co divit, že jim současný dobrovolný, nikoho nemotivující systém sběru (jimi vytvořeného obalového a občany zaplaceného a též vytříděného ODPADU) velmi vyhovuje. To je skutečně miliardový kšeft. Ale pro někoho jiného, než uvádí tajemník Bc. Jan Bláha.

Zde jsou OFICIÁLNÍ STANOVISKA tohoto sdružení odpůrců záloh a rovněž jejich MEDIÁLNÍ VÝSTUPY.....

Bc. Jan Bláha dosud nic neví o tom, ve kterých zemích toto zálohování v praxi funguje. Hodilo se mu zřejmě Německo, ačkoliv jeho informace jsou už zcela zastaralé.

Poslední vývoj v zálohování nápojových obalů je v podmenu levého sloupce zachycen jednak pro Německo, Slovensko tak i pro Česko.

Z TOHOTO RECYKLOVATELNÉHO, ZATÍM U NÁS A JINDE V EVROPĚ A NA SVĚTĚ TZV. PLASTOVÉHO "ODPADU" SE ALE V SOUVISLOSTI S POKRAČUJÍCÍM RŮSTEM CENY VÝCHOZÍ SUROVINY PRO VÝROBU, TJ. NAFTY  -  STANOU "ZLATÁ VEJCE". A TO PRO OBCHODNÍ ŘETĚZCE, NIKOLIV PRO RŮZNÉ "ODPADOVÉ" SPOLEČNOSTI. STEJNĚ JAKO JE TOMU NYNÍ U PET LAHVÍ V NĚMECKU.

ALE TO AŽ V MOMENTĚ, KDY SI HLAVNÍ PRODUCENTI (TJ. HYPERMARKETY) UVĚDOMÍ, ŽE ZA "ODPAD" DOSTALI SPOTŘEBITELEM ZAPLACENO A PROSAZENÍM ZÁLOHY NA NÁPOJOVÉ OBALY A JEJÍM VRÁCENÍM (NA COŽ JSOU NAPŘ. V ČESKU  JIŽ VYBAVENI MODERNÍMI AUTOMATY NA ODBĚR ZÁLOHOVANÝCH PIVNÍCH LAHVÍ) SE STANOU RÁZEM MAJITELI TÉTO CENNÉ SUROVINY!

TOTÉŽ OVŠEM PLATÍ PRO NÁPOJOVÉ PLECHOVKY. SOUČASNÝ SYSTÉM SEPAROVANÉHO SBĚRU JE TOTIŽ NEJNÁKLADNĚJŠÍ ŘEŠENÍ, NAVÍC NAPROSTO NEMOTIVAČNÍ.

Obce musí vynakládat - nejen na tuto část "odpadů" stále vyšší (milionové) částky - i přes příspěvky AOS EKOKOM, a.s. a nevidí jiné východisko, než zvýšit poplatky, teď už na 900 Kč/rok na občana. Tudy cesta přenášení nákladů na úklid, resp. využití cenných recyklovatelných materiálů z domácností nevede. To ve Skandinávii zjistili už před dvaceti lety.

Aby získal relevantní informace, doporučuji mu rovněž prostudovat Container Recycling Institute (CRI), konkrétně zde převzatý zdroj:

• 06.03.2008 Current and Proposed Bottle Bills - Overview

Příspěvky na IP PETrecycling.cz v archivech:
Příspěvky z archivu: 2007 > 2006 > 2005 > 2004 > 2003 > 2002 > 2001 > 2000