|
|
|
|
| |
|
|
 |
Obalový průmysl byl první, který v
českých podmínkách začal uplatňovat svou zodpovědnost za výrobky v duchu
evropského principu "znečišťovatel platí".
|
Právě letos tomu bude deset let od doby,
kdy začala aktivní spolupráce "obalového" průmyslu (výrobci, plniči,
dovozci a distributoři obalů a balených výrobků) a obcí na rozvoji
tříděného sběru a využití komunálních odpadů včetně jejich obalové složky.
Obalový průmysl byl první, který v českých podmínkách začal uplatňovat
svou zodpovědnost za výrobky v duchu evropského principu "znečišťovatel
platí". Tato odpovědnost je nyní součástí právních norem, které stanovují
povinnost zpětného odběru a využití pro obaly podle zákona o obalech a pro
další výrobky, jako jsou například baterie, elektrospotřebiče, oleje,
podle zákona o odpadech.
V roce 1999 pro zpětné odběry ještě neexistovala odpovídající česká
legislativa. Obalový průmysl, reprezentovaný Českým průmyslovým sdružením
pro obaly a životní prostředí, však na základě evropské směrnice o obalech
předvídal další vývoj. Proto byla v tomto roce mezi sdružením a
ministerstvem životního prostředí podepsána dobrovolná dohoda směřující k
zajištění zpětného odběru a využití obalů. Pro tento účel byl obalovým
průmyslem založen systém EKO-KOM. Když byly v roce 2002 povinnosti
průmyslu týkající se zpětného odběru skutečně zakotveny do samostatného
zákona o obalech, systém zpětného odběru obalů už de facto fungoval.
NEZVYKLÁ FORMA SPOLUPRÁCE
Hlavními partery pro rozvoj celého systému se již na počátku staly obce.
Bylo to strategické rozhodnutí, které přispělo k úspěšnému rozvoji
systému. Potvrzují to například současné výsledky ČR ve srovnání s
ostatními evropskými státy, kdy se ČR v míře využití obalových odpadů
pohybuje na předních místech.
Spolupráce průmyslu a obcí dlouhodobě napomáhá oběma partnerům plnit
jejich zákonné povinnosti: pro průmysl vyplývající ze zákona o obalech,
pro obce stanovené v zákoně o odpadech.
Počátky spolupráce byly provázeny větší či menší nedůvěrou ze strany obcí
a měst. Často nemohly pochopit, proč by jim chtěl někdo platit za
činnosti, které jsou jejich zákonnou povinností. Naštěstí pro obě strany
obce brzy pochopily, že EKO-KOM nevytváří konkurenci jimi zavedenému
systému tříděného sběru komunálních odpadů, ani nehodlá nahradit jejich
svozové firmy, tedy fyzicky nakládat s obalovým odpadem. Chce se však
podílet na financování nákladů spojených s tříděným sběrem a využitím
odpadů a jejich obalové složky. Pochopení této doposud nezvyklé spolupráce
průmyslu a obcí se stalo základem pro integrovaný systém. Nastal dynamický
rozvoj třídění odpadů v obcích a také se otevřela cesta pro spolupráci
obcí a dalších systémů zpětného odběru výrobků (například elektroodpad).
ROZVOJ SYSTÉMU
Na základě smluvního vztahu se systémem EKO-KOM vedou obce podrobnou
evidenci o sběru a dalším nakládání se svými odpady. Tato evidence je
podkladem pro výpočet finanční odměny pro obec.
Struktura a výše odměn se v současné době odvíjí od průměrných nákladů
spojených s nakládáním s jednotlivými tříděnými komoditami odpadů. Princip
odměn je motivační. Základní odměny motivují obce dosahovat vyšších
výtěžností na jednoho obyvatele. Čím je tato výtěžnost vyšší, tím vyšších
jednotkových sazeb může obec dosáhnout. V roce 2002 byly k základním
odměnám zavedeny bonusy jako nástroj k cílené optimalizaci systému třídění
odpadů, zahuštění sběrové sítě apod. Obce při plnění podmínek jednotlivých
bonusů mohou navýšit svou základní odměnu až o 50 %. Bonusy jsou s
rozvojem systému průběžně upravovány.
Motivační princip odměn výrazně napomohl zvýšení výtěžnosti tříděného
sběru papíru, plastu, skla, nápojových kartonů a kovů z 9,3 kg/obyvatele v
roce 1999 na očekávaných 56,6 kg/obyvatele a rok v roce 2008. V průběhu
tohoto období se podařilo téměř šestinásobně zvýšit výtěžnost na jednoho
obyvatele. Vývoj výtěžnosti je patrný z grafu 1.
Zapojení obcí do zpětného odběru a využití obalů a obalových odpadů
narůstalo velmi rychle. V roce 1999 spolupracoval systém EKO-KOM s 754
obcemi. V roce 2008 už to bylo 5791 obcí reprezentujících 10 151 972
obyvatel, tj. více než 98 % populace ČR. Se zapojením obcí se rozšiřoval i
sběr jednotlivých druhů odpadů. Sběr plastů a směsného skla je zaveden
téměř ve všech obcích zapojených do systému EKO-KOM. V roce 2002 byl sběr
papíru zaveden v 52 % obcí, což pokrývalo 88 % obyvatel. V současné době
je sběr papíru zaveden v 81 % obcích zapojených do systému EKO-KOM, což je
96 % obyvatel
Od roku 2003 začal být podporován v systému oddělený sběr bílého
(transparentního) skla. Tehdy byl zaveden v 11 % obcích (14 % obyvatel). V
současné době je sběr bílého skla zajišťován v 39 % obcích zapojených do
systému EKO-KOM (62 % obyvatel).
Sběr nápojových kartonů byl zaveden v roce 2002 pouze ve dvou procentech
obcí. Nyní se nápojové kartony sbírají v 59 % obcí (76 % obyvatel).
Spolupráce s obcemi není představována pouze přímou podporou tříděného
sběru. Systém EKO-KOM již od počátku svého působení používal tzv. nepřímé
finanční podpory. Důležitým prostředkem rozvoje sytému jsou dlouhodobé
informační kampaně, které ve spolupráci s jednotlivými kraji realizujeme
již od roku 2003. Obsah a náplň kampaní je zaměřena na konkrétní oblasti a
objasnění aktuálních témat v daném regionu.
ÚČAST OBČANŮ NA TŘÍDĚNÍ
Rozvoji systému třídění v obcích výrazně napomáhá rozšiřování základní
kontejnerové sítě. Dostupnost sběrných míst je jedním z rozhodujících
faktorů pro účast občanů na třídění. I do této sféry plynou finanční
prostředky ze systému EKO-KOM. Od roku 2003, kdy se tento druh podpory
začal rozvíjet, bylo do konce roku 2008 nakoupeno a bezplatně propůjčeno
obcím více než 24 tisíc kontejnerů na tříděný sběr. V současné době je
sběrná síť v obcích tvořena asi 175 tisíc kontejnerů na tříděný sběr, z
čehož největší podíl zaujímají nádoby na sběr plastů, kterých je v
republice instalovaných téměř 64 tisíc kusů. Z hlediska celkové sběrné
sítě tříděného sběru narostl počet kontejnerů v období let 2004-2008 o 60
tisíc kusů.
Díky aktivní práci obcí, krajů a systému EKO-KOM se zvýšila aktivní účast
obyvatel z 28 % v roce 1999 na 70 % aktivních třídičů v roce 2007.
Za deset let spolupráce průmyslu a obcí se podařilo vytvořit funkční model
spolupráce, který napomohl vybudovat efektivní systém tříděného sběru a
přiblížit jej občanům natolik, že se separace odpadů stalo součástí
životního stylu.
Tlak na snižování množství odstraňovaných odpadů stále poroste. Tříděný
sběr využitelných odpadů s jejich následným materiálovým a energetickým
využitím proto bude jedním z důležitých článků dlouhodobě udržitelného a
efektivního odpadového hospodářství.
AUTOR: Petr Balner
EKO-KOM, a. s.
Zdroj: Moderní
obec -
http://moderniobec.ihned.cz/c4-10001115-35209810-C00000_d-obce-a-prumysl-spolupracuji-pri-recyklaci-obalovych-odpadu

Tato motivace obcí místo občana - třídiče nám sice
poskytuje zajímavé údaje o počtu zapojených obcí a procentech obyvatel či
počtu popelnic, ale stále nevíme, kolik procent činil koeficient
návratnosti recyklovatelných složek odpadů z domácností a to sběrem, ani
jaký byl poměr v tunách mezi JEDNOTLIVÝMI složkami na TRHU a jejich
využitím RECYKLACÍ V ČR. Takže se můžeme dál utěšovat a dokonce chvástat,
jak jsme dobří...
Archivy v hlavní sekci
Nové/News:
2008
>
2007
> 2006
>
2005 >
2004
>
2003 >
2002
> 2001
>
2000
|