PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní: "V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování
a zpětný odběr moderními odběrními automaty."

Kontrola ukládání, třídění a přepravy odpadu neodpovídá rizikům

Nakládání s většinou odpadů, zejména nebezpečných, je podřízeno opačnému principu trhu, než je tomu u oběhu výrobků.

Vlastník nebo původce odpadu při jeho prodeji – předání k dalšímu využití či likvidaci – nemá zisk, ale naopak musí zaplatit nemalou finanční částku. Je pak příznačnou snahou některých vlastníků se odpadu zbavit nelegálně. Pokud proto není odpad od svého vzniku po celou dobu evidován a sledován, dochází ke vzniku nelegálních skladů nebo skládek, u nichž se mj. nedbá na bezpečnostní předpisy. Důsledkem takové činnosti pak mohou být mj. i případy zahoření velkokapacitních nelegálních skladů odpadů.

Podle statistiky Hasičského záchranného sboru zasahují hasiči u požárů nepovolených skladů a skládek odpadů dvakrát častěji než u povolených a monitorovaných. Právě nezabezpečené skladování odpadu dokonce bez evidence, o jaký typ odpadu se jedná, přitom představuje největší riziko poškození životního prostředí nebo i zdraví osob.

Těmto stavům může zamezit důsledný a funkční systém monitorování toku odpadů, který měl být obsahem právních předpisů fakticky již od vzniku odpadové legislativy v 90. letech. Zástupkyně proto apeluje na Ministerstvo životního prostředí ČR, které připravuje návrh on-line informačního systému o pohybu nebezpečných látek a odpadů v ČR, aby byl tento systém co nejdříve uveden do provozu.

Systém evidence není propojen, informace mají zpoždění

Podle zjištění zástupkyně ochránce není nakládání s odpady stále dostatečně sledováno. Evidence nakládání s odpady není provázána s evidencí jejich přepravy. Administrativně náročné stohy formulářů hlášení přepravy se hromadí na obecních úřadech s rozšířenou působností, aniž by byly vyhodnocovány. Přehledy a kontrola skutečných materiálových toků tak má značné trhliny.

V informačním systému odpadového hospodářství ISOH provozovaném Českou informační agenturou životního prostředí CENIA se informace o odpadech objevují obvykle s půlročním zpožděním (nebo přinejmenším se zpožděním několika měsíců). Údaje o hmotnosti, druhu a skladbě odpadu, které jsou do systému hlášeny, navíc nelze stoprocentně ověřit a je tak nutno vycházet z údajů doložených provozovatelem. Zvláště alarmující je to v případě nebezpečných odpadů. Za klíčové proto zástupkyně ochránce považuje nastavení evidence tak, aby bylo možné monitorovat pohyb odpadu a nakládání s ním v reálném čase (on-line evidence).

Neprovázanost s evidencí chemických látek

Za rizikovou považuje zástupkyně ochránce práv také otázku nedostatečného provázání evidence chemických látek, léčiv a návykových látek s katalogem odpadů. Po dobu, kdy tyto látky nejsou odpadem, je s nimi stanoveno příslušnými zákony velmi přísné zacházení, včetně povinnosti evidovat případně každé jednotlivé balení a nakládání s ním. Tento přísný režim ovšem končí okamžikem, kdy se tyto látky stanou odpady – jsou zařazeny do evidence dle Katalogu odpadů a nadále je s nimi nakládáno v režimu tohoto zákona. Pod souhrnnými katalogovými čísly se sledování psychotropních a omamných látek ztrácí v celkovém množství odpadu léčiv. V rámci manipulace s takovým množstvím pak může docházet k určitým změnám celkové hmotnosti nebo snadné účelové záměně a k využívání odpadu k jiným, nelegálním účelům. Psychotropní a omamné látky pak mohou být zneužity k jiným nelegálním a kriminálním aktivitám.

Podle zástupkyně ochránce by měly orgány státní správy na úseku odpadového hospodaření, tj. Česká inspekce životního prostředí, krajské a obecní úřady, velmi úzce spolupracovat a stanovit efektivní systém kontrol nakládání s odpady. Důležité jsou nejen kontroly povolených skládek, ale Česká inspekce životního prostředí by měla od ostatních úřadů dostávat také například informace o možném nelegálním skladování odpadů.

Kontroly objektů nepodnikajících fyzických osob

Orgány státní správy se při kontrolách potýkají také s problémy pramenícími ze střetu základních lidských práv a svobod a veřejného práva. V obavě z konfliktu s právem na soukromí ne vždy kontrolují veškeré hospodářské objekty a pozemky provozovatele skladu odpadů. V rámci své kontrolní činnosti dokonce vůbec nevstupují do objektů ve vlastnictví nepodnikající fyzické osoby, které jsou provozovány k podnikání. K těmto zjištěním dospěla zástupkyně ochránce například v kauze nelegálního skladování nebezpečného odpadu v areálu bývalé firmy Vertex v Libčanech. Opakovaně proto upozorňuje, že orgány státní správy mohou při kontrole podle zákona o odpadech vstupovat na cizí pozemky nebo do cizích objektů, jsou-li užívány pro podnikatelskou činnost. Pojem „obydlí“, jehož se právo na soukromí týká, nelze mechanicky vztahovat na všechny prostory ve vlastnictví fyzické osoby, ale pouze na ty, kde se daná osoba skutečně zdržuje, kde bydlí apod. Platí to především v případech, kdy fyzická osoba pronajímá objekty jiným podnikatelským subjektům. V případě Libčan orgány státní správy své oprávnění v průběhu kontrol nevyužily, neprováděly kontrolu ve všech objektech areálu, takže nedošlo k včasnému odhalení nepovoleného nakládání s odpady. Zástupkyně veřejného ochránce práv proto požádala ministerstvo pro životní prostředí, aby ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí zpracovalo metodickou pomoc zaměřenou právě na vstupování do objektů.

Zneužití neplatných povolení

Podle zjištění zástupkyně ochránce dochází často k situacím, že provozovatelé, jimž bylo vydáno povolení k nakládání s odpady, se tímto povolením vykazují i poté, co jim bylo odebráno pro porušení povinností stanovených zákonem o odpadech. V důsledku toho i nadále přejímají odpady a provozují nepovolené sklady a skládky. Vedle důsledné kontroly považuje zástupkyně ochránce za formu obrany zveřejnění platnosti povolení, jak k tomu přistoupili například v Jihočeském kraji. Na internetu zveřejňují informace o vydaných a odejmutých souhlasech, takže si každý může ověřit, zda je zařízení k nakládání s odpady provozováno s platným souhlasem.

Autorka: Zástupkyně ochránce práv

KONTAKT:

Zástupkyně ochránce práv: RNDr. Jitka Seitlová

Telefon sekretariátu zástupkyně:     00-420 542 542 666       

Pro účely použití právních předpisů v oblasti životního prostředí je třeba  jasně oddělit dvě právní situace – zda se jedná, či nejedná o odpad.

Lze to ukázat na příkladu PC-PET láhve (PC= "post konsumní" - t.j. láhve po spotřebě nápoje), při aplikaci Interpretačního sdělení o odpadech a vedlejších produktech - Komise evropských společenství, SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU, Brusel, 21.02.2007 - KOM (2007) 0059 (PDF, 219 kB, 13 s.):