|
|
|
|
Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní: "V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty. |
|
|
|
|
Zdroj/Source: SFŽP ČR |
|
|
HOME |
|
|
Na jednu stranu hořekujeme, že spalováním uhlí posilujeme klimatickou změnu a jeho dolováním ochuzujeme krajinu, na druhou stranu tu krajinu ničíme tím, že do země jiné uhlí odkládáme. I když netříděný komunální odpad jako hnědé uhlí vůbec nevypadá, má jeho výhřevnost. Poslouchajíce takto přesvědčivé písně, měli bychom si vyhrnout rukávy a v každém kraji postavit jednu velkou spalovnu, podobnou té v Brně nebo v Praze. Refrén před námi však ohňostrůjci tají. Že bychom se nedoplatili. A to by se podle jejich představ měly pro výstavbu spaloven naplno otevřít evropské fondy. Odbytový kolaps druhotných surovin však nemůže trvat věčně. Zpracovávat skleněný střep je mnohem levnější než tavit křemen. Vysoké pece bez zoxidovaného železného šrotu dokonce dobře nefungují. Každý gram sběrového hliníku spotřebuje o několik řádů méně elektřiny než jeho výroba z bauxitu. A starý papír? Co by si bez něj papírny počaly? Až skončí globální krize, zájem o tyto tradiční komodity tak prudce stoupne, že lze bez rizika věštit jejich budoucí nedostatek. Ještě bouřlivější skok lze předvídat v zájmu o PET láhve. Až opět začne frčet automobilový a jiný průmysl, spolykají tyto závody tolik textilní stříže původem z PET láhví, že výrobny v Plané nad Lužnicí ani v Číně nebudou stačit. Snažit se rozbít cílové kvóty recyklace vyhlášené Evropskou komisí je tedy podobně naivní jako Ringhofferovi rozbíjet stroje. Materiálové využití odpadu je v odpadářské hierarchii vysoko nad jeho energetickým využitím, a proto má mít přednost i při financování z evropských zdrojů. Ze všech pěti vyjmenovaných komodit spalovnou projde bez úhony jen jediný – železný šrot vyjímaný magnetem. Z hlediska správných materiálových toků by tedy spalovny měly působit hned vedle dokonalého systému třídění, nikoli jej zcela nahrazovat. Praxe tomu však často stojí v cestě. Snižování toku odpadů pod kotle totiž není v zájmu ekonomiky spalovny. A když spalovna nemá v systému kogenerační jednotku na výrobu elektřiny, topí přitom celé léto pánubohu do oken. Čím intenzivněji, tím více zisku na poplatcích za spalování. Odpad skladovat pro chladné období nelze, teplo jenom chvilku… Ale ani skládkovat se brzy nebude smět. Bez energetického
využívání odpadů se tedy u nás neobejdeme. Spadneme-li však do stereotypu velkých
centrálních spaloven, můžeme znovu zaplakat nad výdělkem. Když se oddělí
bioodpad a vyrobí se z něho plyn, získáme elektřinu, teplo a digestát vhodný
jako hnojivo. A podaří-li se zbytkový suchý odpad spálit spolu s hlavními
složkami Autor:
ČESTMÍR KLOS redaktor týdeníku Euro
Archivy v hlavní sekci Nové/News: 2008 > 2007 > 2006 > 2005 > 2004 > 2003 > 2002 > 2001 > 2000
|
|
| Best View: 1.024x768 resolution with Internet Explorer 4.x or above. | |