PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní: "V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty.

Krize rozfoukává ohně

Materiálové využití odpadu je v odpadářské hierarchii vysoko nad jeho energetickým využitím, a proto má mít přednost i při financování z evropských zdrojů. Náhlý kolaps odbytu vytříděných druhotných surovin zmobilizoval vyznavače spaloven. I bez kolapsu je náš systém nakládání s komunálním odpadem velice nemocný, když osmdesáti procenty odhozených zbytků z domácností zasypáváme kdejakou strž.

Odbytový kolaps druhotných surovin však nemůže trvat věčně. Zpracovávat skleněný střep je mnohem levnější než tavit křemen. Vysoké pece bez zoxidovaného železného šrotu dokonce dobře nefungují. Každý gram sběrového hliníku spotřebuje o několik řádů méně elektřiny než jeho výroba z bauxitu. A starý papír? Co by si bez něj papírny počaly? Až skončí globální krize, zájem o tyto tradiční komodity tak prudce stoupne, že lze bez rizika věštit jejich budoucí nedostatek. Ještě bouřlivější skok lze předvídat v zájmu o PET láhve. Až opět začne frčet automobilový a jiný průmysl, spolykají tyto závody tolik textilní stříže původem z PET láhví, že výrobny v Plané nad Lužnicí ani v Číně nebudou stačit. Snažit se rozbít cílové kvóty recyklace vyhlášené Evropskou komisí je tedy podobně naivní jako Ringhofferovi rozbíjet stroje. Materiálové využití odpadu je v odpadářské hierarchii vysoko nad jeho energetickým využitím, a proto má mít přednost i při financování z evropských zdrojů.

Ze všech pěti vyjmenovaných komodit spalovnou projde bez úhony jen jediný – železný šrot vyjímaný magnetem. Z hlediska správných materiálových toků by tedy spalovny měly působit hned vedle dokonalého systému třídění, nikoli jej zcela nahrazovat. Praxe tomu však často stojí v cestě. Snižování toku odpadů pod kotle totiž není v zájmu ekonomiky spalovny. A když spalovna nemá v systému kogenerační jednotku na výrobu elektřiny, topí přitom celé léto pánubohu do oken. Čím intenzivněji, tím více zisku na poplatcích za spalování. Odpad skladovat pro chladné období nelze, teplo jenom chvilku…

Ale ani skládkovat se brzy nebude smět. Bez energetického využívání odpadů se tedy u nás neobejdeme. Spadneme-li však do stereotypu velkých centrálních spaloven, můžeme znovu zaplakat nad výdělkem. Když se oddělí bioodpad a vyrobí se z něho plyn, získáme elektřinu, teplo a digestát vhodný jako hnojivo. A podaří-li se zbytkový suchý odpad spálit spolu s hlavními složkami
v cementárně, zcela zmizí ve finálních výrobcch. Naproti tomu spalovna vrátí třetinu hmotnosti odpadu jako škváru. Dřív než nastane čas spaloven, zahajme éru nezávislých a neúplatných studií.