PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní:
"V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty.

Martin Bursík přijal petici za lepší recyklační služby

  *** Předpokladem nejdokonalejšího využití nápojových jednocestných PET lahví/Alu plechovek/skleněných lahví po spotřebě nápoje je jejich zálohování **** U PET lahví náročnou tzv. "B2B" recyklací, "ze starých lahví nové" **** Cyklus začíná automatizovaným odběrem obalů RVM automaty s NIR čidly, u nás dobře známými pro odběr pivních lahví **** Při souběžném odběru zálohovaných nádob (a vrácení zálohy) dojde na jediném automatu RVM k dokonalému roztřídění podle typu materiálu, barvy (PET/sklo), zmenšení objemu (posekáním/podrcením u skla) a oddělenému uložení každé z frakcí do malých přepravních kontejnerů **** Těch může být až sedm - na 3 barvy u PET, 2 u skla, 2 u plechovek (Alu, ocel) **** Takto získané druhotné suroviny jsou převáženy do meziskladů, či přímo do recyklačních závodů **** U PET lahví na recyklací buď jen na prané PET vločky/regranulát, nebo až na krystalický PET potravinářské kvality, z něj event. až na předlisky lahví **** Prvý krok (zpětný odběr) je ale věcí obchodních řetězců - nikoliv obcí, jako dosud **** Řetězce jsou svým "megaprodejem" největším zdrojem, u PET vykazuje tržní podíl obalů přes 92% **** Jen za PET láhve jim zaplatíme (v ceně nápoje) ročně částku zhruba 7 miliard Kč **** Měli by mít proto, též z mnoha dalších důvodů, zákonem uloženu zodpovědnost za následné využití nápojových obalů **** Ne exportem, ale umožněním RECYKLACE V UZAVŘENÉM CYKLU V ČR **** Na "zodpovědnost obchodu" přišli Švýcaři - viz PETFLASH 27/2002, str.2 **** Aplikaci záloh tam ale (jako jinde) nejvíce brání z tzv. "BIG 4" právě Coca Cola Beverages AG **** Podle šéfa švýcarské CCB AG Baerlochera "Záloha přináší pouze problémy, neřeší ale žádné!" **** Totéž teď papouškují mnozí naši experti **** Zálohy jsou prý DISKRIMINAČNÍ **** Diskriminace to je, ale SPOTŘEBITELŮ, OBCÍ a STÁTU ****

Ministr životního prostředí Martin Bursík dnes od  představitelů Hnutí DUHA a herce Jaroslava Duška převzal krabici s více než šesti tisíci korespondenčních lístků, na nichž lidé žádají zlepšení třídění odpadu v České republice.

„Děkuji Hnutí DUHA i všem, kdo petici podepsali. Její požadavky jsou přesně to, co chystáme v nové odpadové legislativě. Je to pro nás velká podpora,“ reagoval bezprostředně po předání petičních lístků ministr Bursík.

Petice požaduje zajištění možnosti třídit více druhů komunálního odpadu, včetně bioodpadů, či zvýšení poplatků za skládkování a spalování odpadů. Češi vyprodukují ročně zhruba čtyři miliony tun komunálního odpadu – tedy 400 kg na každého obyvatele republiky. Recyklace se dnes ovšem dočká pouhá pětina z tohoto množství.

„Podle Plánu odpadového hospodářství bychom se měli dostat k 50 % recyklace do roku 2010,“ říká Martin Bursík. „To není možné bez zásadních změn v legislativě a zlepšení současných systémů nakládání s odpady, jako je třídění elektrošrotu, apod.,“ dodává ministr.

V roce 2006 bylo do systému třídění odpadů zapojeno 97 % populace ČR. Systém funguje
v 5 484 obcích, občané mají k dispozici 146 000 barevných kontejnerů, 660 000 pytlů a více než 800 sběrných dvorů a výkupen. Průměrná vzdálenost, kterou má občan ČR ke sběrnému místu, je 145 metrů.

Novela zákona o odpadech, kterou MŽP předloží k veřejné diskusi do měsíce, zavede pro všechny obce v ČR povinnost zajistit od roku 2010 lidem možnost třídit pětici základních druhů komunálního odpadu: skla, plastů, papíru, nápojových krabic a bioodpadu.

Novela zákona o odpadech zvýší zároveň poplatky za skládkování odpadu i jeho spalování. „Jde o ekonomickou motivaci, která ukazuje, že prioritou je využití odpadu jako suroviny.

Jakýkoli způsob likvidace přichází v úvahu až u toho odpadu, který není možné dále zpracovat,“ vysvětluje ministr Bursík. Část příjmu z těchto poplatků dostanou obce a kraje, část Státní fond životního prostředí, který je vrátí do systému jako kofinancování odpadářských projektů v Operačním programu Životní prostředí.

Zdroj: MŽP