PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní:
"V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty.

Martin Bursík navštíví dnes Norsko

  ** Předpokladem nejdokonalejšího využití nápojových jednocestných PET lahví/Alu plechovek/skleněných lahví po spotřebě nápoje je jejich zálohování ** U PET lahví náročnou tzv. "B2B" recyklací, "ze starých lahví nové" ** Cyklus začíná automatizovaným odběrem obalů RVM automaty s NIR čidly, u nás dobře známými pro odběr pivních lahví ** Při souběžném odběru zálohovaných nádob (a vrácení zálohy) dojde na jediném automatu RVM k dokonalému roztřídění podle typu materiálu, barvy (PET/sklo), zmenšení objemu (posekáním/podrcením u skla) a oddělenému uložení každé z frakcí do malých přepravních kontejnerů ** Těch může být až sedm - na 3 barvy u PET, 2 u skla, 2 u plechovek (Alu, ocel) ** Takto získané druhotné suroviny jsou převáženy do meziskladů, či přímo do recyklačních závodů ** U PET lahví na recyklací buď jen na prané PET vločky/regranulát, nebo až na PET potravinářské kvality, z něj event. až na předlisky lahví ** Prvý krok (zpětný odběr) je ale věcí obchodních řetězců - nikoliv obcí, jako dosud ** Řetězce jsou svým "megaprodejem" největším zdrojem, u PET vykazuje tržní podíl obalů přes 92% ** Jen za PET láhve jim zaplatíme (v ceně nápoje) ročně částku zhruba 8 miliard Kč ** Měli by mít proto, též z mnoha dalších důvodů, zákonem uloženu zodpovědnost za následné využití nápojových obalů ** Ne exportem, ale umožněním RECYKLACE V UZAVŘENÉM CYKLU V ČR ** Na "zodpovědnost obchodu" přišli Švýcaři - viz PETFLASH 27/2002, str.2 ** Aplikaci záloh tam ale (jako jinde) nejvíce brání z tzv. "BIG 4" právě Coca Cola Beverages AG ** Podle šéfa švýcarské CCB AG Baerlochera "Záloha přináší pouze problémy, neřeší ale žádné!" ** Totéž teď papouškují mnozí naši experti ** Zálohy jsou prý DISKRIMINAČNÍ ** Diskriminace to je, ale SPOTŘEBITELŮ, OBCÍ a STÁTU **

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík se setká v úterý 9. září v Oslu se svým norským kolegou Erikem Solheimem, ministrem životního prostředí a mezinárodního rozvoje.

Hlavním tématem bude diskuse o finančních mechanismech Norska a problematice změny klimatu se zaměřením na technologii CCS (Carbon Capture and Storage). Martin Bursík bude také informovat Erika Solheima o prioritách MŽP v rámci českého předsednictví v Radě EU

Finanční mechanismy Norska

Částka určená na projekty pro Českou republiku z Norského finančního mechanismu činí 62,37 milionu eur (na pětileté období 2004 – 2009). „Příspěvek Norska je pro Česko důležitý, protože umožní financovat projekty, které nemohou být podporovány z operačních programů EU,“ zdůraznil Martin Bursík.

Hlavním koordinátorem využití těchto prostředků v České republice je Ministerstvo financí – Centrum pro zahraniční pomoc, které dosud vyhlásilo 3 výzvy k předkládání žádostí o grant pro individuální projekty a programy v osmi základních prioritních oblastech. Komise MŽP doporučila projekty týkající se ochrany životního prostředí a podpory udržitelného rozvoje. Mezi úspěšné patří např. projekt Komplexní monitoring stavu přírodního prostředí v Národním parku České Švýcarsko, který už probíhá.

Prostředky Finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru (EHP) poskytují tři státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) – Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Pomoc je určena pro ekonomicky slabší země EHP.

Ukládání uhlíku (CCS)

Technologii CCS - geologickou sekvestraci CO₂ - je možné definovat jako systematické ukládání oxidu uhličitého zachyceného při spalování nebo zpracování fosilních paliv do stabilních geologických formací a zabránění jeho zpětnému uvolnění do atmosféry. Podle Evropské komise by nejdůležitější přínosy této technologie měly nastat při plnění dlouhodobějších cílů redukce emisí skleníkových plynů o 30% do roku 2030, což by mělo být cílem EU-27 v případě, že se příští rok v prosinci na summitu v Kodani klíčoví světoví producenti skleníkových plynů připojí aktivně k nové globální dohodě o ochraně klimatu.

Priority MŽP během českého předsednictví v Radě EU

Hlavní prioritou MŽP v rámci českého předsednictví v Radě EU je změna klimatu. Dalšími prioritami v oblasti životního prostředí jsou revize směrnice o národních emisních stropech a návrh směrnice o průmyslových emisích (o integrované prevenci a omezování znečištění) a dále udržitelná spotřeba a výroba a ochrana biodiverzity.

Jitka Pilbauerová, tiskové oddělení MŽP