|
|
Diskutovat na téma krize v oblasti
druhotných surovin jste mohli 4.3.2009 od 13:00 se Zbyňkem Kozlem,
generálním ředitelem společnosti Eko-Kom, a.s.
|
 |
Česko je evropský
premiant v třídění a recyklaci plastů. Teď se však zdejší úspěšný a
výnosný systém zadrhl. Hospodářská krize ztlumila zájem o vytříděné
odpady a ty se hromadí ve skladech sběrných firem. Zatím nikdo
nepanikaří a nevolá po tom, aby se přetékající žluté, modré nebo
zelené popelnice začaly vyvážet na skládky. Řetěz je ale přetržen. A
otázka
„kam s nimi?“
je stále naléhavější. |
Všechno zatím fungovalo tak,
že na odvoz a zpracování tříděného odpadu přispívaly přes státem
autorizovanou firmu EKO-KOM společnosti, které uvádějí na trh
obaly.
Další zdroj živící systém
byly peníze z prodeje suroviny.
Obce tak odvoz roztříděných
odpadků nic nestál, naopak na něm v tučných letech vydělávaly. To se teď
mění.
Potíže s hromaděním
recyklátu dopadly na hlavu svozových firem a ty teď chtějí po obcích, aby
jim alespoň část nákladů uhradily.
I když se to obcím nelíbí, pomalu se s nějakým příplatkem smiřují.
Hrozbu velkých nároků na
obecní pokladny by měla odvrátit i dohoda výrobců obalů a firmy EKO-KOM o
zvýšení příspěvku obcím
o 15 %.
Producenti musejí podle
zákona o odpadech zajistit určité množství recyklace. Kdyby se
nepokračovalo v třídění, nesplnili by zákonné limity a museli by platit
pokuty.
(Související článek Tomáše Pavlíčka -
Po přečtení a vypití spalte.)
(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr
dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají
pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)
Zde
najdete (ale pouze na serveru
RESPEKT
v sekci
Rozhovory):
Tematicky navazující diskuze již na tomto serveru proběhla
i pod názvem
S Ivem Kropáčkem o tříděném odpadu (25.02.2009)
Zde jsou všechny dotazy a odpovědi na ně:
Dobrý den.
Jaké podstatné změny pro váš byznys pan Bursík připravil? V čem vidíte
největší problém v jeho nově představeném návrhu zákona o odpadech a čím
Vás naopak zelení příjemně překvapili?
L. Krepl
Návrh nového zákona o odpadech jsme obdrželi v pondělí
odpoledne, předtím jsme neměli možnost se s ním seznámit. Vzhledem k
tomu, že předkládaný dokument má několik set stran, nepodařilo se mi ho
zatím celý prostudovat.
(Odpovězeno: 04.03.2009 13:00)
Zbyněk Kozel
Pane Kozle,
zvýší se podle vás současnou situací riziko dovozu odpadu ze zahraničí
(z Německa např.)?
Existují normy pro velikost sběrného dvora v souvislosti s vykupovaným
odpadem?
Fr. Mázl
Myslím si, že riziko dovozu odpadů ze zahraničí se
nyní v období hospodářské recese žádným zásadním způsobem nezvyšuje.
Normy pro velikost sběrného dvora nejsou. Nicméně sběrný dvůr musí mít
tzv. provozní řád, který schvaluje Krajský úřad a Krajská hygienická
stanice a provozovatel sběrného dvora se jím musí řídit.
(Odpovězeno: 04.03.2009 13:01)
Zbyněk Kozel
Pane Kozle, v článku T. Pavlíčka bylo napsáno, že: hrozbu
velkých nároků na obecní pokladny by měla odvrátit i dohoda výrobců
obalů a firmy EKO-KOM o zvýšení příspěvku obcím o 15 %. Producenti
musejí podle zákona o odpadech zajistit určité množství recyklace...
Posunula se věc dohody k nějakým reálnějším konturám? Děkuji za odpověď.
Radek Šikla
Ano, jak píšete, již od 1. ledna letošního roku jsme
přistoupili ke zvýšení plateb obcím za zajištění třídění. Po důkladné
analýze přistoupila naše společnost k vypracovaní a spuštění
Stabilizačního programu na podporu systému tříděného sběru odpadu v ČR.
Ten byl připraven společně se Svazem měst a obcí ČR a zahrnuje v sobě
kroky k ekonomické stabilizaci současného systému nakládání s tříděným
odpadem a jeho recyklaci. Program zahrnuje zejména finanční intervenci
na úrovni úpravy a dotřiďování odpadů. Jak jsem již psal, pro kvalitně
vytříděnou surovinu existuje využití i v době ekonomické recese.
(Odpovězeno: 04.03.2009 13:03)
Zbyněk Kozel
Má vaše společnost vliv na to, kolik tříděného odpadu
půjde ze sběrného místa na další výrobu (recyklaci) a kolik se ho spálí
(využije jako paliva, např. pro nedostatečné roztřídění)?
Lukáš Barták
Jak správně píšete, záleží vždy na tom, jak je daná
surovina kvalitně vytříděna už v kontejnerech a kolik nežádoucích
příměsí je obsaženo. Tyto nežádoucí příměsi musí být následně na
dotřiďovacích zařízeních odstraněny a jsou následně buď odvezeny na
skládku nebo k energetickému využití. Všechny naše podpory v oblasti
odpadů jsou nastaveny tak, aby motivovaly sběrače (tedy obce a jejich
občany) a úpravce (dotřiďovací linky) k co možná největšímu podílu
materiálového využití odpadů, tedy k recyklaci.
(Odpovězeno: 04.03.2009 13:05)
Zbyněk Kozel
Vidíte coby odborník alternativní cestu řešení problému s
odpady i ve výstavbě speciální spalovny tříděnného odpadu a přeměnu na
využitelnou energii (viz. text v R)? Mělo by to v ČR smysl?
Jakub Zázvorka
Zařízení jejichž smyslem a cílem by bylo spalovat
tříděný odpad se nestavějí. Nemělo by to ani ekonomický smysl.
Pravděpodobně se ptáte na energetická zařízení, která mohou využívat
upravené odpady. Jde buď o používaní paliv vyrobených z odpadů, která
již dnes u nás používají cementárny, nebo o používaní speciálně
upravených frakcí odpadů ve standardní energetice, tedy teplárnách a
elektrárnách.
Vedle toho jsou dnes v Evropě moderní tzv. ZEVO, což jsou zařízení pro
energetické využití odpadu. Tato zařízení jsou součástí integrovaných
systémů nakládání s odpady. V nich představují vedle třídění a
materiálové recyklace energetickou část systému. To činí celý systém
nakládání s odpady efektivnější i ekonomicky stabilnější, ale hlavně to
vede k výrazně vyššímu procentu využití odpadu a minimalizaci množství
odpadu na skládkách. Evropská legislativa ve svých prioritách dnes tato
zařízení klade hned za klasickou recyklaci. U nás jsme s jejich
výstavbou, zejména oproti severským zemím či Německu, dost pozadu.
(Odpovězeno: 04.03.2009 13:06)
Zbyněk Kozel
Museli jste již pod tíhou nastalé "krize" v odpadech
některé akreditované svozové firmě pohrozit zrušením udělené akreditace?
J. Šteflík
Podmínky akreditací jsou zaměřeny hlavně na dodržování
předpisů při nakládání s odpadem, vedení evidence a také na splnění
některých technických parametrů. Nesouvisí přímo s ekonomikou sběru,
která je recesí ovlivněna. Proto se v této oblasti nic dramatického
neděje.
(Odpovězeno: 04.03.2009 13:08)
Zbyněk Kozel
Získali jste cenu za internetovou reklamu na třídění
odpadu - máte již vyhodnocení její účinnosti? Bude dostupné i
veřejnosti?
Chystáte v současnosti kampaň na další podporu třídění odpadu (není ji
potřeba více právě v této době - nebo ne?)?
Děkuji. E. Strnadová.
E. Strnadová
Reklama na internetu, která obdržela ono ocenění byla
jednou ze součástí komunikační kampaně na podporu třídění. TV spot z
loňského roku úspěšně zabodoval v soutěži o nejefektivnější reklamu z
hlediska poměru cena /výkon a vybojovala stříbrnou cenu Effie. Na našich
internetových stránkách www.ekokom.cz si ji můžete prohlédnout stejně
jako reklamy z předchozích let. Úspěšnost nebo neúspěšnost komunikační
kampaně se vždy projeví na množství lidí aktivně se účastnících třídění
odpadů. Data za minulý rok ještě nejsou k dispozici, ale následně budou
ve zjednodušené formě dostupné na našich webových stránkách, tak jako
každoročně.
I v letošním roce bude probíhat komunikační kampaň na podporu správného
nakládání s odpady. Je to jedna z činností, kterou má naše společnost od
MŽP předepsánu a musí ji plnit. Kampaň bude probíhat jak plošně, tak
zejména ve spolupráci s jednotlivými kraji ČR, se kterými na nich
aktivně spolupracujeme.
(Odpovězeno: 04.03.2009 13:09)
Zbyněk Kozel
Jaký je váš názor na tzv. systém vratných PETobalů formou
zálohy, mohlo by to oživit oblast separace plastů?
T. Lébl
Především zavedení záloh na některé obaly znamená
automaticky i omezení tříděného sběru. Obtížnost koexistence záloh a
třídění se ukázala v SRN, kde po zavedení záloh celková recyklace plastů
klesla.
Pokud jde o současnou situaci, pak jde o to, že po některých surovinách
není na trhu poptávka. To by nevyřešila žádná změna formy sběru.
(Odpovězeno: 04.03.2009 13:10)
Zbyněk Kozel
Neukazuje tato situace na to, že ČR byla závislá na
zahraničním trhu (plasty do Číny atd.) a nebyl u nás dořešen a nastaven
funkční trh se separovaným odpadem a recyklovanými výrobky?
Simona Kaftanová, Plzeň (simona.kryslova@volny.cz)
V oblasti plastů na Číně závislí nejsme. Některé
dokonce dovážíme. V republice existuje řada zpracovatelských provozů,
které umí plastové odpady používat. Obchodování s plastovými odpady řídí
mezinárodní trh a pokud je poptávka ze zahraničí zajímavější než z
tuzemska, tak se suroviny a to i plastové odpady prodávají ke zpracování
do zahraničí. ČR je vývozcem některých druhů vytříděného papíru. Je tomu
proto, že naše papírny jsou specializované jen na určité výrobky a tomu
odpovídá i jejich poptávka po jednotlivých typech druhotných surovin.
Pokud jde o EU jako celek, pak bohužel závislost na globální, tedy i
asijské, poptávce po druhotných surovinách je poměrně značná. Tím je dán
i současný prudký pád cen surovin u nás. Máte pravdu v tom, že Evropská
komise by se měla vážně zamyslet nad rovnováhou trhu uvnitř EU a také
nad tím, jaké si stanovujeme cíle v recyklaci.
(Odpovězeno: 04.03.2009 13:11)
Zbyněk Kozel
Dobrý den,
pan ministr Bursík na tiskové konferenci k novému zákonu o odpadech
uvedl, že ČR nyní recykluje pouze 21% komunálního odpadu. Německo,
Rakousko, Nizozemí a Belgie jsou dlouhodobě nad 50%. V tisku jsem
zaznamenala, že ČR je třídění na druhém místě v EU. Vychází se při
stanovení takovýchto údajů ze stejné evidence nebo metodiky? Můžete mi
to vysvětlit.
Děkuji
Pavlína Kašpárková (grepa@centrum.cz)
Problémem celé Evropy a jejích statistik je naprostá
nejednotnost používaných pojmů v odpadovém hospodářství. Do recyklace
komunálního odpadu se v okolních státech započítávají veškeré k
recyklaci předané odpady z katastrálního území města, tedy kromě těch z
kontejnerů na ulici i ty z obchodů, kanceláří, malých výrob a jiných
živností, zatímco v ČR do recyklace komunálního odpadu zahrnujeme pouze
odpady z občanského sběru z barevných kontejnerů. Navíc například to, co
v Německu a Rakousku považují podle svých předpisů za recyklaci, je v ČR
evidováno nebo chápáno např. jako biologické využití a nikoliv jako
recyklace. Srovnáváme tedy nesrovnatelné. Ostatně v procesu poslední
změny směrnice o odpadech bylo dokonce uloženo přímo Evropské komisi
zabývat se definicemi jednotlivých odpadů a procesů tak, aby statistiky
měly vyšší vypovídací hodnotu.
Stojí za to, podívat se, kolik odpadů na 1 obyvatele ostatní státy
produkují, v této statistice jsme na tom stejně dobře jako v třídění,
protože máme velmi málo komunálního odpadu na obyvatele. Musíme se ale
také podívat na to kolik kdo v EU dává na skládky. V této statistice
jsme na tom bohužel špatně. Je to tím, že všechny nejvyspělejší země se
snaží nerecyklované odpady využívat energeticky zatímco u nás, to co
nerecyklujeme, většinou uložíme na skládku.
(Odpovězeno: 04.03.2009 13:13)
Zbyněk Kozel
Dobrý den pane Kozle, chtěl bych se zeptat, na vaše
angažmá ve strukturách firem "Coca Cola". Nemyslíte, že Vaše zapojení do
likvidace odpadů může vypadat jako pokračování v hájení zájmů tohoto
významného producenta odpadů? Zvláště když Vy sám jste se konkrétně
zabýval široce pojatým "public relations"? Stručně řečeno: jste tím
správným ekologickým zahradníkem, anebo jen minimalizujete náklady na
likvidaci odpadů firem, jako jsou společnosti vyrábějící Coca Colu?
Hynek
Před deseti lety jsem skutečně pracoval v Coca-Cole.
Mým hlavním úkolem po několik let bylo právě vytvořit systém spolupráce
s obcemi tak, aby obaly mohly být recyklovány. V roce 1999 skupina
podniků uzavřela s MŽP dobrovolnou dohodu, na základě které téměř čtyři
roky několik set firem dobrovolně financovalo třídění odpadů. V té době
jsem od Coca-Coly odešel a začal se zabývat tříděním „na plný úvazek“.
Autorizovaná obalová společnost je kontrolována státem a musí plnit
závazky nejen za Coca-Colu, ale za všech dvacet jedna tisíc podniků,
které jejích služeb využívají. Snažíme se pochopitelně o efektivitu a
nízké náklady. Mimo jiné i proto, že náklady recyklace nakonec zaplatí
spotřebitel v cenách zboží. Pokud máte na mysli tyto náklady, pak ty se
pochopitelně snažíme minimalizovat.
(Odpovězeno: 04.03.2009 13:16)
Zbyněk Kozel
Je skupina podnikatelů a firem podnikajících v odpadech
podle vás lobistickou skupinou? Měla by být? Jak silnou? Ten název u nás
v ČR zní možná ještě hanlivě, ale není třeba většího legálního tlaku na
legislativu a zákonodárce?
Děkuji za váš názor na tuto problematiku.
M. Ilgner
Je pochopitelné, že v každém oboru lidské činnosti
vznikají různé asociace a sdružení. I firmy zabývající se svozem odpadů
takové mají, dokonce dvě. Existuje také sdružení firem, které vydělávají
na recyklaci odpadů nebo na obchodu s druhotnými surovinami. Každá
taková asociace zcela legitimně hájí své zájmy a je také dobré jí
naslouchat, protože současně představuje i reálnou a profesionální
zkušenost. To ostatně dobře vědí i v Bruselu, kde Evropská komise
považuje diskuzi s takovými asociacemi za nutnou součást každého
legislativního procesu.
(Odpovězeno: 04.03.2009 13:18)
Zbyněk Kozel
Pořad se mluví o třídění odpadu, ale v naší ulici stojí
pro tři obytné domy jeden ocelový kontejner, kde je všechno možné i
nemožné....Viděl jsem v televizi záběry na velké hromady velkých paketů
s netříděným papírem, nemohlo by se to spalovat ve speciální spalovně s
odlučovači popílku a SO2, která by sloužila buď pro vytápění, nebo pro
výrobu elektrické energie....
Hansusi (hansusi@seznam.cz)
viz odpověď panu Zázvorkovi
(Odpovězeno: 04.03.2009 13:21)
Zbyněk Kozel
Dobrý den, v naší ulici máme několik málo kontejnerů na
tříděný odpad, bohužel každý víkend jsou již tak přeplněné, že se válí
odpad okolo a je těžké projet. Nesparvilo by to víc kontejnerů? Myslím,
že argument některých lidí, že jsou daleko, popřípadě, že kontejnery na
sklo je ruší je lichý. Vlastně pokud chci třídit, nezbývá mi nic jiného,
než naložit odpad do auta a odvést...
R.Sebrancová (rozina.sebranec@seznam.cz)
Sběrná síť kontejnerů na tříděný odpad má více než 180
000 nádob. Dalo by se říci, že se již hustotou sběrné sítě přibližujeme
k optimálnímu stavu. Je totiž třeba brát také v potaz množství místa na
ulicích v obcích a městech. V hustě obydlených městech množství
kontejnerových stání často již není možné dále rozšiřovat, protože by
zabíraly místa na parkování či by situace neumožňovala jejich obsluhu
svozovými vozy. Vzdálenost k nejbližšímu kontejnerovému stání každoročně
klesá a průměrná vzdálenost je dle posledních údajů 115 metrů. Přitom
lidé jsou ochotni nosit tříděný odpad až do vzdálenosti 185 metrů. To
vše samozřejmě nevylučuje lokální nedostatky a problémy. Obraťte se na
váš obecní úřad, pokud potřebujete rozmístění kontejnerů upravit či
doplnit.
(Odpovězeno: 04.03.2009 13:22)
Zbyněk Kozel
Dobrý den,
proč už se dávno neřešila situace, kdy se plast dováží k recyklaci do
Číny (či jiných států, pokud jsem problematiku správně pochopila). Vždyť
taková situace je dlouhodobě neudržitelná a ekologicky nevhodná. Bylo
jasné, že jednou se s tím bude muset něco dělat. Navíc, když je Česko
premiantem v třídění plastů, tak by se nám snad i vyplatilo, abychom si
plasty zpracovávali sami. Proč se čekalo až se něco stane? Nebo se
pletu?
Děkuji za osvětlení a přeji hezký den
Lenka (lefolt@seznam.cz)
viz odpověď paní Kaftanové
(Odpovězeno: 04.03.2009 13:26)
Zbyněk Kozel
Podílí se vaše firma nějak na dalším výzkumu zpracování a
využití odpadu?
Přemysl O. (premyslo@seznam.cz)
Nelze říci, že bychom byli výzkumné pracoviště, ale
jsme zapojeni v řadě projektů. Navíc se velmi mnoho výzkumných týmů u
nás opírá velmi často o data, která shromažďujeme. Vlastní výzkumy
děláme především ve skladbě odpadů, optimalizaci logistiky a u některých
druhů odpadů i v testování alternativních forem využití.
(Odpovězeno: 04.03.2009 13:27)
Zbyněk Kozel
Kdo bude řešit situaci s odpadech který nikdo nechce a
nebude ho kam uložit? Chystá se (nebo již existuje?) případný "krizový
plán"?
Martin Házl
V souvislosti s ekonomickou celosvětovou krizí klesla
výroba a tím i poptávka po vstupních surovinách, tedy i po druhotných
surovinách. To neznamená, že tyto odpady nikdo nechce, jak se často
zjednodušeně píše. Znamená to ale, že se požaduje kvalitněji vytříděný
odpad a současně výrobce za něj není ochoten příliš platit. Prostě v
době recese jsou druhotné suroviny levné stejně tak, jako jiné suroviny.
Pro třídění odpadu to znamená výpadek příjmů z prodeje suroviny a tedy
zhoršenou ekonomiku sběru.
Právě z tohoto důvodu naše společnost po důkladné analýze přistoupila k
vypracovaní a spuštění Stabilizačního programu na podporu systému
tříděného sběru odpadu v ČR. Ten byl připraven společně se Svazem měst a
obcí ČR a zahrnuje v sobě kroky k ekonomické stabilizaci současného
systému nakládání s tříděným odpadem a jeho recyklaci. Program zahrnuje
zejména finanční intervenci na úrovni úpravy a dotřiďování odpadů neboť
pro kvalitně vytříděnou surovinu existuje využití i v době ekonomické
recese. Kromě této intervence byly o patnáct procent navýšeny rozpočtové
zdroje na financování svozu odpadu v obcích.
Nejedná se o krizi odpadového hospodářství, ale jen o výrazné zhoršení
jeho ekonomiky oproti nedávné konjunktuře.
(Odpovězeno: 04.03.2009 13:30)
Zbyněk Kozel
Dobrý den.
Pokles tržeb řeší obchodní společnosti mimo jiné i nárůstem tištěných
reklam, které zpět sběrné suroviny neodebírají . I v zapadlých koutech
naší republiky se začínají povalovat celé balíky barvami prosycených
reklamních tiskovin, které se v častých případech využívá i jako topivo
způsobující značné zamořování ovzduší.
Kam půjdou tištěné reklamní stohy v létě ?
Nenastane u nás podobná situace jako v Neapoli?.
Řeší tento problém na MŽP někdo ?
Děkuji za odpověď.
B. Lukáš
Neapol nám určitě nehrozí, ostatně tam nešlo o tříděný
sběr, ale o uzavření skládky. Pro papír stále existuje odbyt, problémem
jsou spíše nízké ceny za které jej lze prodat papírně. To je důvod proč
komerčně orientované sběrny dnes papír nechtějí vykupovat. Papír z
modrých kontejnerů jde na třídičky, kde pokud je kvalitně roztříděn,
najde i svůj odbyt. Papírny totiž roztříděný papír stále vykupují. Na
řešení ekonomiky třídiček komunálního/domovního odpadu je zaměřen jinde
zmíněných Stabilizační program pro tříděný sběr.
Pokud jde o zmíněný problém reklamních tiskovin, ten není
charakteristický jen pro ČR. Nicméně z hlediska odpadového mezi reklamní
tiskovinou a některými typy časopisů není velký rozdíl.
(Odpovězeno: 04.03.2009 13:37)
Zbyněk Kozel
Jak je to prosím s biodpadem u nás v ČR? Lze ho ve
spolupráci s odpadářskými firmami třídit, sbírat, případně i
zpracovávat? Jak je to s jeho dalším zpracováním? Jak je to s jeho
výkupem, existuje zde státní podpora nakládání s bioodpady?
Existují nějaké speciální kontejnery na sběr biodpadu? Může činžovní dům
získat k tomu určenou nádobu na třídění od radnice nebo svozové firmy?
Josef Kosnar
EKO-KOM, a.s., se zabývá především obaly, tento dotaz
je proto vhodný spíše pro MŽP. V současné době probíhá v některých
městech či obcích sběr bioodpadu, ovšem je na každé jednotlivé obci,
jaký systém sběru komodit pro občany nastaví.
(Odpovězeno: 04.03.2009 13:43)
Zbyněk Kozel
Dobrý den, nebylo by dobré, kdyby se plasty třídily podle
jednotlivých druhů? Nebo se to dělá až dodatečně v třídírnách?
Vladimír Milevský
Nebylo, náklady by byly podstatně vyšší, musel by být
větší počet kontejnerů. Navíc spotřebitel či občan asi jen těžko bude
přesně rozlišovat jednotlivé plasty a tak by i takto přetříděné plasty
stejně musely jít přes třídičku.
Celý proces funguje takto: Z barevných kontejnerů vytříděný odpad odveze
svozová firma na třídící linku, kde se z odpadů odstraní veškeré
nežádoucí příměsi, také se druhově rozdělí (například plasty na PET, PE,
PS, atd.). Odtud putuje lisovaný vytříděný odpad již jako druhotná
surovina ke zpracovateli, kde vstupuje do výroby.
(Odpovězeno: 04.03.2009 13:45)
Zbyněk Kozel
Sběrné dvory se bojí pokutování v případě nemožnosti
dalšího skladování recyklovatelného odpadu - bude se při případném
udělování pokut a jejich výše přihlížet k momentální nepříznivé situaci?
Macháně
Asi máte na mysli případné pokuty za porušování předpisů
o nakládání s odpady. Podle našich zkušeností k porušování odpadových
předpisů v důsledku recese nedochází. Pokud by šlo o konkrétní způsob
uplatňování pokut, a to zda příslušný orgán státní správy by přihlížel k
ekonomické situaci, měl byste se obrátit s konkrétním dotazem například na
Českou inspekci životního prostředí. My sami vycházíme z principu, že
ekonomická situace sama o sobě nemění nijak povinnosti firem při nakládání
s odpady.
(Odpovězeno: 04.03.2009 13:55)
Zbyněk Kozel
Odpovědi GŘ Zbyňka Kozla ponechávám bez komentáře. Zásadně
s nimi nesouhlasím. Vyjadřují totiž názor skupiny, která má zájem na
udržení současného stavu, který pochází z osmdesátých let minulého
století.
Archivy v hlavní sekci
Nové/News:
2008
>
2007
> 2006
>
2005 >
2004
>
2003 >
2002
> 2001
>
2000
|
Rozhovory
