PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní: "V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování
a zpětný odběr moderními odběrními automaty."

Mojmír Vlašín na aktuální téma odpadů

Podle výsledků průzkumu, které zveřejnila firma CVVM v červnu 2009 považuje 95 % našich občanů hromadění odpadů za velmi závažný či dosti závažný problém.

Dokonce žádný z 1038 respondentů neodpověděl, že to není vůbec problém. Každý z nás vyprodukuje za rok (dle různých zdrojů) asi 200 – 350 kg odpadů. Skladba domovního odpadu podle oficiálních statistik je zhruba tato: 22 % papír, 13 % plasty, 9 % sklo, 3 % kovy, 18 % bioodpad, 3 % nebezpečný odpad, 32 % zbytek.

Přitom k řešení může přispět každý. Především je třeba důsledně separovat ty složky, které jsou využitelné a sbírají se dnes prakticky všude (kovy, sklo, papír, plasty a nebo aspoň PET).

Kompostovat může více či méně téměř každý (na zahradě, na balkoně, v práci), záleží na tom, jak velkou prioritu tomu dává.

Tak to by bylo rovných 65 % odpadu. Skutečnost je ale jiná. U nás se materiálově využívá zhruba 20 % odpadů.
A odpad separuje asi jen 60% lidí!

Je dlouho notoricky známo, že zálohované a opakovaně použitelné nápojové obaly se vrací k novému využití téměř všechny a bez problémů. Není tomu tak ale u nápojových obalů na jedno použití, ať už jsou vyrobeny ze skla, hliníku, nebo PET. Pokud se označí přízviskem odpad a tak se s nimi od té doby zachází.

Jsou předmětem nákladných "ekologických" vzdělávacích akcí. Největší přínos z tohoto stavu mají firmy, které se likvidací odpadů zabývají.

Přitom zákony o zálohování jsou osvědčená, právně obhajitelná metoda pro zachycení nápojových lahví a plechovek k recyklaci.

Refundovaná hodnota nádoby (v USA obvykle 5 nebo 10 centů) poskytuje peněžní motivaci k vrácení nádoby na její recyklaci.

Zákony o zálohování existují již 35 let a v USA jsou závazné v 11 státech. V žádném státě nebyl zákon odvolán!

Samostatným problémem jsou nebezpečné odpady - tyto odpady mají vlastnosti, pro které se nesmí vyhazovat do popelnice, např.: léky, zářivky, výbojky, akumulátory, galvanické články (baterky), ledničky - mrazničky, barvy, lepidla, oleje a nádoby jimi znečištěné atd. Pro usnadnění separovaného sběru se vytvářejí stalé lepší právní i faktické podmínky. Tak například podle poslední novely zákona o odpadech z června 2009, musí každý prodejce, který má baterie ve své nabídce nebo prodává zboží na baterie, fungovat jako místo zpětného odběru. Výjimkou jsou jen hotely, drogerie a čerpací stanice. U těch čerpacích stanic je to podle mne naprosto špatně, protože právě ty by se měly ( tak jak je tom u například ve Skandinávii) stát centry sběru nebezpečného odpadu. Je celkem jasné, že zářivky, výbojky, akumulátory, barvy, lepidla, oleje - to jsou přesně věci, které se nejčastěji vyskytují v garáži či dílně a při výjezdu k pumpě se dají naskládat do auta a odevzdat. Ale zpět k bateriím. Přesto všechno v roce 2006 bylo separovaně odevzdáno pouze 6,4 % baterií a v roce 2008 to bylo 10,7 %. Zákon stanovuje, že do roku 2012 to má být nejméně 25 %. Tak šup, šup.

Autor: RNDr. Mojmír Vlašín
Webová stránka RNDr. Mojmíra Vlašína

Příspěvky z této sekce Nové/News: 2009 > 2008 > 2007 > 2006 > 2005 > 2004  > 2003 > 2002 > 2001 > 2000