PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní:
"V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty.

V Prešovskom kraji Recyklačný fond pridelil 715 dotácií a príspevkov

  *** Předpokladem nejdokonalejšího využití nápojových jednocestných PET lahví/Alu plechovek/skleněných lahví po spotřebě nápoje je jejich zálohování **** U PET lahví náročnou tzv. "B2B" recyklací, "ze starých lahví nové" **** Cyklus začíná automatizovaným odběrem obalů RVM automaty s NIR čidly, u nás dobře známými pro odběr pivních lahví **** Při souběžném odběru zálohovaných nádob (a vrácení zálohy) dojde na jediném automatu RVM k dokonalému roztřídění podle typu materiálu, barvy (PET/sklo), zmenšení objemu (posekáním/podrcením u skla) a oddělenému uložení každé z frakcí do malých přepravních kontejnerů **** Těch může být až sedm - na 3 barvy u PET, 2 u skla, 2 u plechovek (Alu, ocel) **** Takto získané druhotné suroviny jsou převáženy do meziskladů, či přímo do recyklačních závodů **** U PET lahví na recyklací buď jen na prané PET vločky/regranulát, nebo až na krystalický PET potravinářské kvality, z něj event. až na předlisky lahví **** Prvý krok (zpětný odběr) je ale věcí obchodních řetězců - nikoliv obcí, jako dosud **** Řetězce jsou svým "megaprodejem" největším zdrojem, u PET vykazuje tržní podíl obalů přes 92% **** Jen za PET láhve jim zaplatíme (v ceně nápoje) ročně částku zhruba 7 miliard Kč **** Měli by mít proto, též z mnoha dalších důvodů, zákonem uloženu zodpovědnost za následné využití nápojových obalů **** Ne exportem, ale umožněním RECYKLACE V UZAVŘENÉM CYKLU V ČR **** Na "zodpovědnost obchodu" přišli Švýcaři - viz PETFLASH 27/2002, str.2 **** Aplikaci záloh tam ale (jako jinde) nejvíce brání z tzv. "BIG 4" právě Coca Cola Beverages AG **** Podle šéfa švýcarské CCB AG Baerlochera "Záloha přináší pouze problémy, neřeší ale žádné!" **** Totéž teď papouškují mnozí naši experti **** Zálohy jsou prý DISKRIMINAČNÍ **** Diskriminace to je, ale SPOTŘEBITELŮ, OBCÍ a STÁTU ****

V rámci celého Slovenska Recyklačný fond za viac ako päť rokov svojho pôsobenia doteraz schválil projekty za viac než  2,71 miliardy Sk, keď vyhovel cca 5800 žiadostiam podnikateľov a obcí o finančné prostriedky.

V Prešovskom  kraji, od 1. 1. 2002 do 20. 11. 2007, vyhovel spolu 715 žiadostiam o poskytnutie dotácií a príspevkov a poskytol žiadateľom takmer 300 miliónov Sk. Z toho za vyseparovaný komunálny odpad dostali mestá a obce na základe 580 žiadostí príspevky 14,3 milióna Sk. Recyklačný fond vyhovel aj žiadostiam o podporu projektov zberu  a recyklácie odpadov, keď na základe 26 žiadostí podnikateľov vyplatil dotácie 183,7 miliónov Sk a vyhovel aj 23 žiadostiam obcí o dotácie vo výške 96,5 miliónov Sk. Informoval o tom predseda Správnej rady Recyklačného fondu Ing. Juraj Dlhopolček.

,,V tomto roku  Recyklačný fond v Prešovskom kraji schválil finančné dotácie spolu pre 8 nových projektov za takmer 25 miliónov Sk. Najnovším - v novembri schváleným, bol projekt žiadateľa Anna Gajdošová – PROTAN, Svidník na modernizáciu zariadenia na spracovanie starých vozidiel sumou 3,8 milióna korún. Sumou  takmer 6 miliónov Sk podporil projekt: Propagácia zhodnocovania odpadov systémom elektronického vzdelávania ENWIN, ktorý predložila  spoločnosť Delphi, s. r. o., z Popradu. Ďalšími 6 miliónmi Sk podporil projekt   Plastics – Trade, a.s., zo Sniny, zameraný na modernizáciu a intenzifikáciu úpravy a zhodnocovania odpadov z plastov. Podporil aj dva projekty spoločnosti Služba m. p. Stropkov, na zber nebezpečných odpadov a pneumatík vo výške 2,4 milióna Sk a spoločnosť ALLDATA, v.o.s., na projekt Envirokatalóg – Ekologický radca vo výške 545-tisíc Sk. Vyhovel aj trom žiadostiam obcí o dotácie na separovaný zber a úpravu komunálneho odpadu, v celkovej výške 4,6 milióna Sk. Patria k nim Verejnoprospešné služby Vysoké Tatry a Technické služby mesta Levoča“, vysvetlil J. Dlhopolček.

Dodal, že zo všetkých doterajších projektov v Prešovskom kraji najväčšia podpora – dotácia vo výške 82 miliónov Sk bola schválená na podnikateľský projekt firmy OBALOVÉ MATERIÁLY, s.r.o., Snina, ktorý sa zaoberá spracovaním kombinovaných viacvrstvových materiálov. Druhú najvyššiu dotáciu, spolu vo výške 40 miliónov Sk získali projekty  spoločnosti TAVAL, s. r. o., Ľubotice, ktoré sú zamerané na zber,  separáciu a zhodnotenie rôznych odpadov, predovšetkým kovových a na odstraňovanie nežiaducich povlakov z odpadov z elektrických a elektronických zariadení (OEEZ). Spoločnosť FECUPRAL, s. r. o. z Veľkého Šariša dostala od Recyklačného fondu 13 miliónov Sk na nadregionálne centrum zberu a separácie odpadov (NCZaSO).

Recyklačný fond ďalej poskytol v minulých rokoch dve dotácie v celkovej výške 7,8 milióna Sk firme Anna Gajdošová – PROTAN zo Svidníka na zber a spracovanie starých vozidiel. Spoločnosť POLYFORM, s.r.o, Podolínec, ktorá sa zaoberá odpadmi z penového polystyrénu, dostala dotáciu 5 miliónov Sk. MAVEBA, s. r. o., z Hanušoviec nad Topľou získala na spracovanie starých motorových vozidiel 2,75 milióna Sk. Ing.Peter Červenický – EKOL z Fintíc dostal podporu 2,4 milióna Sk na kúpu cisternových vozidiel ADR, CHEMOSVIT ENVIRONCHEM, a.s. zo Svitu 2,3 milióna Sk na vstrekolis, FIAM, s.r.o. z Prešova 2,5 milióna Sk na zariadenie na zhodnocovanie plastových obalov, EKOS, s.r.o., Stará Ľubovňa 2,1 milióna Sk na zber akumulátorov a batérií  a EKOL-recyklačné systémy, s.r.o. na zhodnocovanie odpadových olejov a olejových filtrov 2,73 milióna Sk.

,,Vysoký záujem miest a obcí o separovaný zber sa odrazil vo vysokom počte žiadostí o príspevky za vytriedený odpad. Tieto príspevky za pohybujú vo výške 1300 až 1800 Sk za 1 tonu vyseparovaného komunálneho odpadu pre každého žiadateľa“, uzavrel J. Dlhopolček.

V Prešovskom kraji Recyklačný fond doteraz spolu vyhovel spomínaným 580 žiadostiam miest, obcí a ich združeniam, o príspevky a dotácie na projekty. Z toho 23 obciam, mestám a ich združeniam podporil dotáciami projekty, predovšetkým na separovaný zber a úpravu  tuhého komunálneho odpadu, jeho rozšírenie a zefektívnenie (Ekos, s.r.o., Stará Ľubovňa, mesto Bardejov, mesto Giraltovce,  mesto Humenné, mesto Medzilaborce, mesto Poprad, mesto Svidník, mesto Vysoké Tatry, Mestský podnik Spišská Belá, s.r.o., obec Sačurov, obec Štrba, Služba m. p. Stropkov, Technické služby mesta Levoča,  Technické služby mesta Prešov, Technické služby mesta Svit, Technické služby mesta Kežmarok, Verejnoprospešné služby mesta Snina, Verejnoprospešné služby Vysoké Tatry  a Združenie obcí Mikroregión Sekčov - Topľa). Mestá využívajú dotáciu najčastejšie na nákup zberových vozidiel, kontajnerov a zriadenie zberných dvorov. Menšie obce zas využívajú výhodu spoločného postupu v združeniach a mikroregiónoch.