PETrecycling CZ is non-commercial, independent, free & unsponsored Czech web portal for funs, communities, administrative, law-makers, politicians, PET plastic industry etc. in the Czech Republic. My closing statement read: "There is only one real effective and  incentive method to encourage environmentally sound collecting of beverage one-way containers and it is deposit in combination with High-Tech R&D resulted Reverse Vending Machines!
PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní:
"V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty.


Ing. Ivo Kropáček

Strategie Svazu měst a obcí potřebuje vylepšit

  ** Předpokladem nejdokonalejšího využití nápojových jednocestných PET lahví/Alu plechovek/skleněných lahví po spotřebě nápoje je jejich zálohování ** U PET lahví náročnou tzv. "B2B" recyklací, "ze starých lahví nové" ** Cyklus začíná automatizovaným odběrem obalů RVM automaty s NIR čidly, u nás dobře známými pro odběr pivních lahví ** Při souběžném odběru zálohovaných nádob (a vrácení zálohy) dojde na jediném automatu RVM k dokonalému roztřídění podle typu materiálu, barvy (PET/sklo), zmenšení objemu (posekáním/podrcením u skla) a oddělenému uložení každé z frakcí do malých přepravních kontejnerů ** Těch může být až sedm - na 3 barvy u PET, 2 u skla, 2 u plechovek (Alu, ocel) ** Takto získané druhotné suroviny jsou převáženy do meziskladů, či přímo do recyklačních závodů ** U PET lahví na recyklací buď jen na prané PET vločky/regranulát, nebo až na PET potravinářské kvality, z něj event. až na předlisky lahví ** Prvý krok (zpětný odběr) je ale věcí obchodních řetězců - nikoliv obcí, jako dosud ** Řetězce jsou svým "megaprodejem" největším zdrojem, u PET vykazuje tržní podíl obalů přes 92% ** Jen za PET láhve jim zaplatíme (v ceně nápoje) ročně částku zhruba 8 miliard Kč ** Měli by mít proto, též z mnoha dalších důvodů, zákonem uloženu zodpovědnost za následné využití nápojových obalů ** Ne exportem, ale umožněním RECYKLACE V UZAVŘENÉM CYKLU V ČR ** Na "zodpovědnost obchodu" přišli Švýcaři - viz PETFLASH 27/2002, str.2 ** Aplikaci záloh tam ale (jako jinde) nejvíce brání z tzv. "BIG 4" právě Coca Cola Beverages AG ** Podle šéfa švýcarské CCB AG Baerlochera "Záloha přináší pouze problémy, neřeší ale žádné!" ** Totéž teď papouškují mnozí naši experti ** Zálohy jsou prý DISKRIMINAČNÍ ** Diskriminace to je, ale SPOTŘEBITELŮ, OBCÍ a STÁTU **


Zdroj/Source: Odpadové fórum Aktuality Kompletní obsah čísla OF 10/2008 Strategie Svazu měst a obcí potřebuje vylepšit
 

Logo portálu PETrecycling.cz


HOME Archiv 2008 04.10.2008 Strategie Svazu měst a obcí potřebuje vylepšit
(příspěvek uveřejněn s laskavým svolením Odpadového fóra)
 
More articles in English only

Úvodem/Editorial

Archivy/Archives

Je PC-PET láhev"odpad"?

TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍČEK

Co je IP PETrecycling.cz

Recyklace PET lahví

Kvalita RPET pro potraviny

Důvody pro zálohování nápojových obalů

Proč odběr PET automaty RVM místo popelnic?

Přehled o recyklaci PET metodou B2B ("bottle to bottle")

Informace o zařízeních pro sběr a recyklaci PET lahví

Zálohy na nápojové obaly v Německu

Zálohy na Slovensku

O zálohách v Česku

Recyklační firmy - ČR, SR

Ze směsných plastů nafta

Nové dilema - BIOPLASTY

LCA a CBA

Plastic Rumors and Myth - Explained

Hledej na WWW
Na úřad přes internet - Portál veřejné správy České republiky
Nejobsáhlejší SEZNAM Slovník
Počítač je chráněn antivirus systémem NOD32
Global sites
 


Svaz měst a obcí společně s Asociací krajů připravili vlastní strategii rozvoje nakládání s odpady. Strategie se však po letech znovu vrací k důležité volbě.


Má stát pomoci s výrazným vylepšením recyklace a kompostování v kombinaci s efektivním energetickým využitím vybraných složek (například bioplynové stanice) – nebo budeme plýtvat statisíci tun cenných surovin ve drahých spalovnách směsných odpadů?

Tato debata již před pěti lety proběhla. Vláda v roce 2003 schválila Plán odpadového hospodářství (POH ČR), ve kterém určila jako hlavní cíl výrazně zvýšit míru recyklace komunálních odpadů z tehdejších 7 na 50 procent.

Že to byla správná volba, potvrzují raketově rostoucí světové ceny surovin. Každou tunu, kterou materiálově využijeme, nejenže nemusíme někde vykácet, vytěžit či vydolovat a zpracovat s velkými ekologickými škodami a spotřebou energie. Recyklované odpady také znamenají domácí zdroj, a šetří tak české ekonomice miliardy korun za dovoz surovin.

Po pěti letech se míra recyklace vyšplhala na  bezmála 20 % a produkce komunálních odpadů meziročně klesá. Nedaří se však snižovat množství skládkovaných biologicky rozložitelných odpadů (BRO), neboť k tomu chybí účinné nástroje a nebyla přenesena zodpovědnost ze státu na původce těchto odpadů. Již od schválení POH ČR je zcela zřejmé, že aby mohly být cíle POH naplněny, potřebujeme novou legislativu, která zákonem podpoří recyklaci a kompostování zákonem.

Letos Ministerstvo životního prostředí (MŽP) představilo první návrh novely zákona o odpadech. Musí logicky vycházet z cílů POH ČR, hierarchie nakládání s odpady a zodpovědnosti původce odpadů za své odpady a zaměřit se na výraznou motivaci k lepšímu materiálovému využití komunálního odpadu. Není tedy pochyb o tom, že musí obsahovat především opatření vedoucí k:

  • dalšímu snižování množství komunálních odpadů,

  • zvýšení míry materiálového využití KO a

  • snížení podílu BRO ve směsných komunálních odpadech.

Návrhy obsažené v představené novele zákona o odpadech mají stále řadu nedostatků – například stále chybí účinné opatření, které by skutečně motivovalo původce k prevenci vzniku odpadů. Ale je to důležitý krok dopředu.

Přitom je velmi přínosné, že Státní fond životního prostředí ČR zároveň obcím a městům nabízí velké prostředky na investice do recyklačních programů, odvozného sběru tříděného odpadu, komunitních kompostáren a dalších projektů. Stát tedy nejen usiluje o lepší recyklaci, ale také je připraven s ní pomoci penězi a radou.

Návrhy SMO a AK

V této situaci přichází Svaz měst a obcí společně s Asociací krajů se svou Strategií. Strategie se dá shrnout takto:

  • Škrtnout POH ČR a jeho hlavní cíle.
  • Začít zvyšovat produkci odpadů a tedy i neefektivní nakládání se surovinami.
  • Zahájit neefektivní a pro obce nákladný systém sběru bioodpadů v rodinných domech.

A hlavně

  • nasypat z eráru 40 miliard na vybudování osmi zbytečných spaloven, závislých v příštích letech na dalších dotacích.

Co k tomu autory vede? Odpověď je banálně jednoduchá: Při sčítání recyklovatelných surovin v odpadech zapomněli přičíst největší položku – kuchyňské a zahradní odpady, neboli bioodpady.

Kolik komunálních odpadů lze materiálově využít?

Přičteme-li (na základě dat obsažených ve Strategii) k materiálově využitelným surovinám bioodpady (ovšem včetně těch obsažených v jemných frakcích a takzvané spalitelné frakci, které lze zhruba ze čtyř pětin kompostovat), dojdeme k výsledku, že materiálově využitelné složky tvoří více než 72 % komunálních odpadů a více než 85 % domovních odpadů. (Porovnejte prosím toto tvrzení s výsledky projektu „Ověření použitelnosti metody mechanicko-biologické úpravy komunálního odpadu...“, jehož výsledky uvádíme na jiném místě tohoto čísla – poznámka redakce OF.) Tohle není číslo Hnutí DUHA, nýbrž údaj z tabulek SMO a AK. Ostatně, kdo někdy dělal rozbor složení komunálních odpadů, ten nemůže napsat, že „i kdyby obyvatelé ČR dokázali vytřídit veškeré materiálově využitelné složky obsažené v KO, míra materiálového využití KO by stejně nepřesáhla 30 %.“ Zvláště když například Nová Paka v roce 2006 materiálově využila více než 45 % svých komunálních odpadů.

Nemluvě o tom, že Německo materiálově využívá více než 50 % komunálního odpadu, Nizozemsko přes 60 % a belgické Vlámsko dokonce 72 % – a slovenské městečko Palárikovo 75 %. Má Česká republika nějak výjimečnou skladbu komunálního odpadu, která se tolik liší od sousedních zemí?

Touto školáckou chybou už v důvodech pro zpracování Strategie došlo k naprosto zásadnímu omylu. Od tohoto omylu se bohužel odvíjejí i další chybné návrhy, což ilustruje odstavec na straně 87 návrhové části, kde stojí:

„…nelze zpochybňovat princip poplatků jako nástroje na znevýhodnění odstraňování odpadů před jeho využíváním. Pokud má však tento princip fungovat v praxi, je nutné nabídnout jinou dostupnou alternativu, než je skládkování. Alternativou není materiálové využití odpadů, protože velká část komunálních odpadů materiálově využívat nelze. Alternativou je především spalování odpadů s využitím energie.“

Takže návrhy zaměřit investice především do spaloven odpadů (a investovat do nich 40 miliard korun) v rámci takzvané „optimální varianty“ vycházejí právě z onoho chybného výpočtu potenciálu materiálově využitelných složek v komunálním odpadu. Omyl se tedy vysvětlil a Svaz měst a obcí s Asociací krajů se mohou společně s MŽP začít zabývat nejefektivnějšími alternativami ke skládkování odpadů.

Efektivní alternativy ke skládkování

Mezi základní principy nakládání s odpady v EU patří podle nově schválené rámcové směrnice o odpadech pětistupňová hierarchie nakládání s odpady. Na prvním místě zde stojí prevence vzniku odpadů. Avšak svoz komunálních odpadů představuje roční byznys v řádech desítek miliard korun ročně, kdo by vůbec mohl mít zájem na jeho zmenšování? Svozové firmy to zřejmě nebudou.

Měl by to být producent komunálních odpadů, tedy ze zákona obce. Nějaké projekty vedoucí k snížení produkce komunálních odpadů již běží. Avšak řekněme si na rovinu: o kolika z nich jsme za poslední rok slyšeli? Mám na mysli projekty, kdy není třeba odpady nikam odvážet, takže se neobjeví v evidenci obce. Nemyslím třídění papíru nebo plastů. Tím se zmenšuje pouze množství směsných komunálních odpadů, odpady ale stále vznikají, i když je podle katalogu odpadů evidujeme do skupiny 15 a nikoli 20. Kolik prezentací takovýchto projektů jsme slyšeli na konferencích, nebo o nich četli na stránkách odborných časopisů?

Zřejmě se však odpadům mírně předcházet daří, neboť jejich produkce mezi roky 2002 a 2006 v průměru klesá o 2,5 % ročně. Strategie Svazu měst a obcí a Asociace krajů však počítá s nárůstem množství komunálních odpadů o celých 24 % během 14 let. Navrhuje tedy přesně opačný trend, naprosto v rozporu s evropskou odpadovou hierarchií, českými prioritami i současnou praxí.

Ostatně Strategie obsahuje celou řadu nezvratných vstupních faktů bez zdrojů informací k jejich ověření.

Například, že zavedením zálohování PET lahví by přestalo 20 % domácností kompostovat odpady doma.

Na vesnicích nejsou biologicky rozložitelné odpady takový problém, neboť zde stále existuje zvyk domácího kompostování. A podobně. Na okraj snad, že při rozborech složení odpadů v malých obcích, kde „všichni kompostují“, zjistilo Hnutí DUHA v netopném období zatím vždy více než 50 % bioodpadů.

Biologicky rozložitelné odpady

Teprve po prevenci a opakovaném použití odpadů následuje tříděný sběr a materiálové využití odpadů. Recyklovatelné a biologicky využitelné složky tvoří většinu komunálních odpadů a vůbec největší část tvoří organická hmota z kuchyní a zahrad. Organickou hmotu je nutné vrátit zpět na půdu, aby byla zachována její úrodnost i pro další generace. Množství organické hmoty v zemědělské půdě v ČR však stále klesá. Je zcela evidentní, že ony problematické bioodpady by se měly vrátit zpět odkud vzešly – na zemědělskou půdu. Je tedy nutné pro třídění bioodpadů vytvořit zákonné podmínky, vždyť české domácnosti třídí tisíckrát méně bioodpadů než rakouské.

Vytříděný bioodpad – zbavený všech recyklovatelných složek – lze rovněž použít k efektivnímu energetickému využití. Proto i Hnutí DUHA podporuje bioplynové stanice a podobné projekty.

Třídění bioodpadů by však nemělo popírat princip prevence vzniku odpadů. Bohužel Strategie Svazu měst a obcí opět navrhuje v takzvané „optimální variantě“ třídění bioodpadů pouze v zástavbě s rodinnými domy. Tedy u domácností, které už nyní třídit a materiálově využívat bioodpady mohou. Podobné projekty vedou ke zvýšení množství odpadů a nákladů pro obce i domácnosti. V nádobách na bioodpad končí i zahradní odpady, které doposud končily na zahradním kompostovišti. Možnost třídit bioodpady by měly mít domácnosti v bytových domech, které tu možnost zatím stále nemají a kde se nedaří zajistit třídění bioodpadů komunitním kompostováním.

Závěr

Dokument Svazu měst a obcí a Asociace krajů obsahuje celou řadu dobrých podnětů, které by se měly objevit v novém zákoně o odpadech. Například nutnost důsledné kontroly producentů živnostenských odpadů, podpora separovaného sběru BRKO, podpora aplikace kompostů na zemědělskou půdu, zdokonalení systému zpětného odběru a podobně.

Avšak hlavní návrhy na změnu směru odpadového hospodářství ČR o 180°, od lepší recyklace k drahému pálení ve spalovnách směsných odpadů, je nutné odmítnout. Tyto návrhy byly postaveny na banální chybě v zastoupení množství materiálově využitelných odpadů v komunálních odpadech. Vedou k nárůstu množství odpadů i nákladů pro domácnosti a obce. I z rozborů složení komunálních odpadů je zřejmé, že většina komunálních odpadů je materiálově využitelná. Nový zákon o odpadech by tedy měl vytvořit podmínky pro zvýšení míry recyklace, snížení produkce odpadů a snížení zastoupení BRO v komunálním odpadu. Návrhy MŽP nejsou zatím ideální, ale mají reálný základ.

Autor: Ivo Kropáček
vedoucí programu odpady Hnutí DUHA
E-mail: ivo.kropacek@hutiduha.cz

 

 

K článku mám následující výhrady:

  • termín ODPAD je naprosto kontraproduktivní, zvláště v souvislosti se snahami o zvýšení ročního poplatku za odpad,
  • recyklovatelné složky z domácností jsou výhradním majetkem občana - nikoliv obce, protože byly občanem zakoupeny a jejich cena byla zahrnuta do ceny prodávaného výrobku,
  • MOTIVOVAT K VYŠŠÍMU VYUŽITÍ OBCE JE TEDY NESMYSL - EFEKTIVNÍ MOTIVACE PENĚZI MUSÍ BÝT ZAMĚŘENA NA OBČANA.

Metody takové efektivní motivace už dnes existují, nejsme v osmdesátých letech minulého století, ze kdy současné systémy pocházejí. Brání  tomu výhradně naše totální nevědomost. Ta ale vyhovuje subjektům, které brání jejich aplikaci. Jsou v tom totiž obrovské zisky.

Navazuje například na interní odkazy:

Příspěvky na IP PETrecycling.cz v archivech:
Příspěvky z archivu: 2007 > 2006 > 2005 > 2004 > 2003 > 2002 > 2001 > 2000


 

  Best View : 800x600 resolution with Internet Explorer 4.x or above.