|
|
|
|
Můj závěr intensivního
studia nejnovějších výsledků V&V zní: |
|
|
|
|
|
|
|
Zdroj/Source: Odpadové fórum |
|
|
HOME (příspěvek uveřejněn s laskavým svolením Odpadového fóra) |
|
|
Má stát pomoci s výrazným vylepšením recyklace a kompostování v kombinaci s efektivním energetickým využitím vybraných složek (například bioplynové stanice) – nebo budeme plýtvat statisíci tun cenných surovin ve drahých spalovnách směsných odpadů? Tato debata již před pěti lety proběhla. Vláda v roce 2003 schválila Plán odpadového hospodářství (POH ČR), ve kterém určila jako hlavní cíl výrazně zvýšit míru recyklace komunálních odpadů z tehdejších 7 na 50 procent. Že to byla správná volba, potvrzují raketově rostoucí světové ceny surovin. Každou tunu, kterou materiálově využijeme, nejenže nemusíme někde vykácet, vytěžit či vydolovat a zpracovat s velkými ekologickými škodami a spotřebou energie. Recyklované odpady také znamenají domácí zdroj, a šetří tak české ekonomice miliardy korun za dovoz surovin. Po pěti letech se míra recyklace vyšplhala na bezmála 20 % a produkce komunálních odpadů meziročně klesá. Nedaří se však snižovat množství skládkovaných biologicky rozložitelných odpadů (BRO), neboť k tomu chybí účinné nástroje a nebyla přenesena zodpovědnost ze státu na původce těchto odpadů. Již od schválení POH ČR je zcela zřejmé, že aby mohly být cíle POH naplněny, potřebujeme novou legislativu, která zákonem podpoří recyklaci a kompostování zákonem. Letos Ministerstvo životního prostředí (MŽP) představilo první návrh novely zákona o odpadech. Musí logicky vycházet z cílů POH ČR, hierarchie nakládání s odpady a zodpovědnosti původce odpadů za své odpady a zaměřit se na výraznou motivaci k lepšímu materiálovému využití komunálního odpadu. Není tedy pochyb o tom, že musí obsahovat především opatření vedoucí k:
Návrhy obsažené v představené novele zákona o odpadech mají stále řadu nedostatků – například stále chybí účinné opatření, které by skutečně motivovalo původce k prevenci vzniku odpadů. Ale je to důležitý krok dopředu. Přitom je velmi přínosné, že Státní fond životního prostředí ČR zároveň obcím a městům nabízí velké prostředky na investice do recyklačních programů, odvozného sběru tříděného odpadu, komunitních kompostáren a dalších projektů. Stát tedy nejen usiluje o lepší recyklaci, ale také je připraven s ní pomoci penězi a radou. Návrhy SMO a AKV této situaci přichází Svaz měst a obcí společně s Asociací krajů se svou Strategií. Strategie se dá shrnout takto:
A hlavně
Co k tomu autory vede? Odpověď je banálně jednoduchá: Při sčítání recyklovatelných surovin v odpadech zapomněli přičíst největší položku – kuchyňské a zahradní odpady, neboli bioodpady. Kolik komunálních odpadů lze materiálově využít?Přičteme-li (na základě dat obsažených ve Strategii) k materiálově využitelným surovinám bioodpady (ovšem včetně těch obsažených v jemných frakcích a takzvané spalitelné frakci, které lze zhruba ze čtyř pětin kompostovat), dojdeme k výsledku, že materiálově využitelné složky tvoří více než 72 % komunálních odpadů a více než 85 % domovních odpadů. (Porovnejte prosím toto tvrzení s výsledky projektu „Ověření použitelnosti metody mechanicko-biologické úpravy komunálního odpadu...“, jehož výsledky uvádíme na jiném místě tohoto čísla – poznámka redakce OF.) Tohle není číslo Hnutí DUHA, nýbrž údaj z tabulek SMO a AK. Ostatně, kdo někdy dělal rozbor složení komunálních odpadů, ten nemůže napsat, že „i kdyby obyvatelé ČR dokázali vytřídit veškeré materiálově využitelné složky obsažené v KO, míra materiálového využití KO by stejně nepřesáhla 30 %.“ Zvláště když například Nová Paka v roce 2006 materiálově využila více než 45 % svých komunálních odpadů. Nemluvě o tom, že Německo materiálově využívá více než 50 % komunálního odpadu, Nizozemsko přes 60 % a belgické Vlámsko dokonce 72 % – a slovenské městečko Palárikovo 75 %. Má Česká republika nějak výjimečnou skladbu komunálního odpadu, která se tolik liší od sousedních zemí? Touto školáckou chybou už v důvodech pro zpracování Strategie došlo k naprosto zásadnímu omylu. Od tohoto omylu se bohužel odvíjejí i další chybné návrhy, což ilustruje odstavec na straně 87 návrhové části, kde stojí: „…nelze zpochybňovat princip poplatků jako nástroje na znevýhodnění odstraňování odpadů před jeho využíváním. Pokud má však tento princip fungovat v praxi, je nutné nabídnout jinou dostupnou alternativu, než je skládkování. Alternativou není materiálové využití odpadů, protože velká část komunálních odpadů materiálově využívat nelze. Alternativou je především spalování odpadů s využitím energie.“ Takže návrhy zaměřit investice především do spaloven odpadů (a investovat do nich 40 miliard korun) v rámci takzvané „optimální varianty“ vycházejí právě z onoho chybného výpočtu potenciálu materiálově využitelných složek v komunálním odpadu. Omyl se tedy vysvětlil a Svaz měst a obcí s Asociací krajů se mohou společně s MŽP začít zabývat nejefektivnějšími alternativami ke skládkování odpadů. Efektivní alternativy ke skládkováníMezi základní principy nakládání s odpady v EU patří podle nově schválené rámcové směrnice o odpadech pětistupňová hierarchie nakládání s odpady. Na prvním místě zde stojí prevence vzniku odpadů. Avšak svoz komunálních odpadů představuje roční byznys v řádech desítek miliard korun ročně, kdo by vůbec mohl mít zájem na jeho zmenšování? Svozové firmy to zřejmě nebudou. Měl by to být producent komunálních odpadů, tedy ze zákona obce. Nějaké projekty vedoucí k snížení produkce komunálních odpadů již běží. Avšak řekněme si na rovinu: o kolika z nich jsme za poslední rok slyšeli? Mám na mysli projekty, kdy není třeba odpady nikam odvážet, takže se neobjeví v evidenci obce. Nemyslím třídění papíru nebo plastů. Tím se zmenšuje pouze množství směsných komunálních odpadů, odpady ale stále vznikají, i když je podle katalogu odpadů evidujeme do skupiny 15 a nikoli 20. Kolik prezentací takovýchto projektů jsme slyšeli na konferencích, nebo o nich četli na stránkách odborných časopisů? Zřejmě se však odpadům mírně předcházet daří, neboť jejich produkce mezi roky 2002 a 2006 v průměru klesá o 2,5 % ročně. Strategie Svazu měst a obcí a Asociace krajů však počítá s nárůstem množství komunálních odpadů o celých 24 % během 14 let. Navrhuje tedy přesně opačný trend, naprosto v rozporu s evropskou odpadovou hierarchií, českými prioritami i současnou praxí. Ostatně Strategie obsahuje celou řadu nezvratných vstupních faktů bez zdrojů informací k jejich ověření. Například, že zavedením zálohování PET lahví by přestalo 20 % domácností kompostovat odpady doma. Na vesnicích nejsou biologicky rozložitelné odpady takový problém, neboť zde stále existuje zvyk domácího kompostování. A podobně. Na okraj snad, že při rozborech složení odpadů v malých obcích, kde „všichni kompostují“, zjistilo Hnutí DUHA v netopném období zatím vždy více než 50 % bioodpadů. Biologicky rozložitelné odpadyTeprve po prevenci a opakovaném použití odpadů následuje tříděný sběr a materiálové využití odpadů. Recyklovatelné a biologicky využitelné složky tvoří většinu komunálních odpadů a vůbec největší část tvoří organická hmota z kuchyní a zahrad. Organickou hmotu je nutné vrátit zpět na půdu, aby byla zachována její úrodnost i pro další generace. Množství organické hmoty v zemědělské půdě v ČR však stále klesá. Je zcela evidentní, že ony problematické bioodpady by se měly vrátit zpět odkud vzešly – na zemědělskou půdu. Je tedy nutné pro třídění bioodpadů vytvořit zákonné podmínky, vždyť české domácnosti třídí tisíckrát méně bioodpadů než rakouské. Vytříděný bioodpad – zbavený všech recyklovatelných složek – lze rovněž použít k efektivnímu energetickému využití. Proto i Hnutí DUHA podporuje bioplynové stanice a podobné projekty. Třídění bioodpadů by však nemělo popírat princip prevence vzniku odpadů. Bohužel Strategie Svazu měst a obcí opět navrhuje v takzvané „optimální variantě“ třídění bioodpadů pouze v zástavbě s rodinnými domy. Tedy u domácností, které už nyní třídit a materiálově využívat bioodpady mohou. Podobné projekty vedou ke zvýšení množství odpadů a nákladů pro obce i domácnosti. V nádobách na bioodpad končí i zahradní odpady, které doposud končily na zahradním kompostovišti. Možnost třídit bioodpady by měly mít domácnosti v bytových domech, které tu možnost zatím stále nemají a kde se nedaří zajistit třídění bioodpadů komunitním kompostováním. ZávěrDokument Svazu měst a obcí a Asociace krajů obsahuje celou řadu dobrých podnětů, které by se měly objevit v novém zákoně o odpadech. Například nutnost důsledné kontroly producentů živnostenských odpadů, podpora separovaného sběru BRKO, podpora aplikace kompostů na zemědělskou půdu, zdokonalení systému zpětného odběru a podobně. Avšak hlavní návrhy na změnu směru odpadového hospodářství ČR o 180°, od lepší recyklace k drahému pálení ve spalovnách směsných odpadů, je nutné odmítnout. Tyto návrhy byly postaveny na banální chybě v zastoupení množství materiálově využitelných odpadů v komunálních odpadech. Vedou k nárůstu množství odpadů i nákladů pro domácnosti a obce. I z rozborů složení komunálních odpadů je zřejmé, že většina komunálních odpadů je materiálově využitelná. Nový zákon o odpadech by tedy měl vytvořit podmínky pro zvýšení míry recyklace, snížení produkce odpadů a snížení zastoupení BRO v komunálním odpadu. Návrhy MŽP nejsou zatím ideální, ale mají reálný základ. Autor: Ivo Kropáček
K článku mám následující výhrady:
Metody takové efektivní motivace už dnes existují, nejsme v osmdesátých letech minulého století, ze kdy současné systémy pocházejí. Brání tomu výhradně naše totální nevědomost. Ta ale vyhovuje subjektům, které brání jejich aplikaci. Jsou v tom totiž obrovské zisky. Navazuje například na interní odkazy:
Příspěvky na IP PETrecycling.cz v
archivech: |
|
| Best View : 800x600 resolution with Internet Explorer 4.x or above. | |