Transformu vadí zálohování a "PETový" pohled na plasty

V balíku směsného plastu ze žlutého kontejneru je 40 % PET lahví a 40 % odpadů, které můžeme zpracovat my. Zbytek (asi 20 %) jsou nečistoty a dále nezpracovatelné podíly, které končí obvykle na skládce. Vidíte, že směsný plast - tedy různé kelímky od jogurtů, pytlíky od svačin, obaly od kosmetiky - má v komunálním odpadu stejný podíl jako PET lahve. Je zde jediný rozdíl: nemluví se o něm. Vadí mi "PETový" pohled na plasty. Když někomu řeknete plast, vidí PET. Nás ale PET lahve vůbec nezajímají, pro ně jsou tu jiní zpracovatelé. Pro nás je surovinou zbytek po vytřídění.

Bohdaneč nebo blízká města, jako jsou Pardubice, k nám vozí rovnou obsah žlutých kontejnerů. Jinak většinou dostáváme surovinu z předtřiďovacích linek, kde vyberou PET, obaly od kosmetiky nebo fólie a zbytek nám dovezou. Máme více dodavatelů od velkých linek (Eko-I recykling (pozn.: nemá web?), ODAS, Napos, Tespra Hodonín, Ekor Kyjov) až po malé firmy, které třídí plasty někde ve stodole.

Zjednodušeně řečeno - vyrábíme ze všeho, co je zbaveno PETu a fólií. Za surovinu platíme, protože máme zájem, aby se třídilo a odpady se k nám dostaly. Za netříděné plasty (včetně lukrativních složek) platíme korunu za kilogram. Za směs, ze které je odtříděno úplně všechno, co má nějakou cenu, dáváme 0,50 koruny za kilo.

Je obecně známo, že separaci drží nad vodou prodej vytříděného PETu. Platíme zhruba korunu za kilo, ale je to surovina, kterou nikdo jiný už nemůže využít a šla by na skládku. Jsme konečný zpracovatel na nejhorší "šunt" a jsme na to pyšní.

Ne, české systémy nestačí. Musíme dovážet, ale už na druhé straně nemusíme vozit celé balíky jako na počátku výroby. Vozíme jen granulát - je ze stejných materiálů, jako zpracováváme my. Je to pro nás poměrně drahá surovina, ale používáme ho na vstupu ke zlepšování kvality.

Na počátku jsme byli na německých dodávkách závislí, protože v té době nebyly plasty z českých sběrových systémů. Od počátku jsme si ale říkali, že budeme postupně zmenšovat podíl německých dodávek a zvyšovat podíl české suroviny, až nakonec přejdeme jen na české dodavatele surovin. Dnes je už pro nás ekonomicky výhodný spíše český materiál.

To popíráme tvrdě. Tady v Bohdanči vyrábíme kamion výrobků denně, za rok je to zhruba 6500 tun výrobků. Od každého občana ČR zpracujeme za rok 0,5 kila plastového odpadu.

Do zahraničí jde 25-30 % výroby, hlavně do Beneluxu. To, co dovezeme jako granulát, jim tam vracíme ve formě výrobků a rozhodně nemám výčitky, že bychom Českou republiku zavalovali odpady. Na Slovensku teď budujeme nový provoz na 2500 tun konečných výrobků.

A prodáváme tam ročně 500 tun výrobků zcela bez marketingové podpory, bez reklamy. Zde je nutné říci, že trh v České republice je těmito výrobky nasycen a další navyšování výrobních kapacit bude již velmi problematické.

Rozhodně ano. Pokud by se zavedly zálohy, nikdo plast třídit nebude. Dnes celé třídění financuje prodej vytříděných PET lahví. Máme desítky dodavatelů, kteří třídí plasty jen kvůli PET. Někdy vybírají třeba i folie, zbytek slisují a prodají nám za minimální cenu, jen aby se ho zbavili. Jakmile nebudou PET lahve ve žlutých kontejnerech, dotřiďování skončí a my skončíme taky, protože nebudeme mít z čeho dělat.

Celé třídění je založené na ekonomických stimulech. Od doby, co se PET lahve staly prodejnými na trhu druhotných surovin, každý má zájem třídit, protože to nese peníze. Bez nich nebude mít třídění žádný ekonomický důvod. Kdo bude mít zájem třídit plast kvůli ceně 50 halířů za kilo? Naše cena je spíš symbolická, v systému jsou potřebné PET lahve, aby vůbec dál mohl fungovat.

Z okolí můžeme odebírat plasty tak jako dosud, ale rozhodně ne z tak velkého území jako dnes. Pro vzdálenější obce se nevyplatí k nám vozit směsné plasty a pokud mají vlastní skládku, budou to řešit uložením. Navíc je kapacita naší třídírny téměř naplněna a větší množství ani nemůžeme odebírat.

I z toho důvodu spolupracujeme s řadou dalších třídíren. Je to oblast podnikání, která se rozvíjí velmi rychle. Máme veliké obavy, že pokud by zmizely ze systému PET lahve, tyto firmy skončí a spousta lidí přijde o práci. Nebo můžeme veškerou surovinu dovážet ke zpracování z Německa. Jen nevím, jestli to je cíl, kterého by chtělo ministerstvo zálohami dosáhnout.

Autor: Jarmila Šťastná

Že "v balíku směsného plastu ze žlutého kontejneru je 40 % PET lahví a 40 % odpadů" jen dokumentuje fakt, že mimo PET láhve, jsou v něm také "odpady" a 20% "šuntu." Jak se ale může do směsných plastů dostat asi 20 %  nečistot a nezpracovatelných podílů, když jsme podle AOS EKOKOM, a.s. na plasty mezi nejlepšími v Evropě?

Když Transform Bohdaneč  "PET lahve vůbec nezajímají", proč za netříděné plasty (včetně lukrativních složek) platí korunu za kilogram a za směs, ze které je odtříděno "úplně všechno, co má nějakou cenu," dávají jen 0,50 koruny za kilo?

Je jistě pravda, že třídění směsných plastů do žlutých "popelnic" drží nad vodou prodej vytříděného PET (moje pozn.: díky "přerozdělovanému" příspěvku EKOKOM, a.s. obcím. Neuvádí se, že navíc je to prodej vytříděného PET firmám, které jej vesměs dále vyvážejí, jako WANSIDA, nyní RECYCLING TECHNOLOGIES).

"Ekonomicky je pro Transform výhodný spíše český materiál, ale je ho málo." Proč? Protože metody sběru z minulého století nikoho nemotivují.

Úplný nesmysl je tvrzení, že "jakmile nebudou PET lahve ve žlutých kontejnerech, dotřiďování skončí." Třeba znát skutečné důvody nedostatku směsných plastů a vědět, jak lze situaci změnit. To zřejmě ještě v době Internetu oba účastníci rozhovoru vůbec nevědí.

Generální ředitel Jan Mec má pravdu, že "celé třídění je založené na ekonomických stimulech." Myslí ale především jen na stimuly pro jistý okruh účastníků.

Jak ale stimulovat majitele PET láhve, který si ji koupil včetně nápoje, zřejmě vůbec neví, pro všechny tyto "odborníky" je to jednoduše ODPAD. S takovým označením vystačí dnes už jenom pro ty - náctileté. Obce na ně totiž musí doplácet a čím je obec větší, tím více milionů. A řešení se hledá ve zvýšení poplatku za "likvidaci odpadů," nově na 900 Kč/osobu/rok.

Každý by měl jistě zájem třídit, pokud by mu to přineslo peníze. Jako TRANSFORMu BOHDANEČ.

Statutární město Brno, druhé největší u nás, vůbec nemá žluté kontejnery na směsné plasty. Třídí do nich jenom PET láhve. Až budou zálohované, může do nich třídit všech šest dalších obalových plastů jako směs. Přelepí se jen nálepka na popelnici.

Příspěvky na IP PETrecycling.cz v archivech:
Příspěvky z archivu: 2007 > 2006 > 2005 > 2004 > 2003 > 2002 > 2001 > 2000