PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní: "V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování
a zpětný odběr moderními odběrními automaty."

V Itálii se od 1. ledna nesmí používat neodbouratelné plastové tašky

V Itálii začne od 1. ledna platit zákon, podle kterého se nesmí v tamějších obchodech dávat ani prodávat neodbouratelné plastové tašky. Mají být nahraženy odbouratelnými taškami. V textu použitý výraz "igelitové tašky" nebo "igelitky" je terminologický nesmysl. Jednalo by se totiž o PVC.

Italové přitom doposud patřili k největším uživatelům tohoto druhu tašek v Evropě. Maloobchodníci se na přechod k taškám
z ekologičtějších materiálů připravují, ale varují před možným chaosem, napsala agentura Reuters.

Roční spotřeba igelitových tašek v Itálii činí podle údajů hlavní italské asociace na ochranu přírody Legambiente 20 miliard kusů. To v přepočtu znamená více než 330 tašek na osobu, neboli také jednu pětinu celkové spotřeby v Evropě.

Ekologové tvrdí, že výroba igelitek vyžaduje příliš mnoho energie a poté trvá dlouho, než se tašky rozloží. I z dalších hledisek představují riziko a zátěž pro životní prostředí.

Zákaz distribuce igelitových tašek v obchodech byl v Itálii stanoven v prosinci 2006 a měl vstoupit v platnost již v lednu 2010. Prodloužení lhůty o jeden rok způsobily tlaky opozice z průmyslového odvětví, zákon však nakonec tento týden odblokovala vláda.

Od soboty 1. ledna tak nesmí italští obchodníci nabízet igelitky, mohou je nahradit pouze taškami z jiného materiálu, jako je například ekologicky rozložitelný plast, látka nebo papír.

Jiné evropské země zkoušejí postup založený na dobrovolnosti, v obchodech nabízejí jako alternativu k igelitkám tašky z bavlny. Irsko zase v roce 2002 uvalilo na igelitové tašky poplatky ve výši 15 eurocentů (téměř čtyři koruny), což týdně snížilo používání tašek o 90 procent.

"Mluvíme o revoluci, která je již v plném proudu," prohlásil v tomto kontextu Stefano Ciafani z Legambiente.

Dodal také, že 200 z celkem 8000 italských městských úřadů vydalo své vlastní upřesňující zákazy ohledně distribuce igelitových tašek.

Italská asociace maloobchodníků Federdistribuzione navíc varuje, že vzhledem k blízkosti termínu platnosti nového zákazu, který je stanoven již na 1. ledna, může vzniknout chaos a nakupujícím nemusejí být vždy nabídnuty kvalitní služby.

Výrobci igelitových tašek odhadují náklady na změnu strojů, které budou vyrábět nové tašky, na 30.000 až 50.000 eur (755.000 až 1,26 milionu korun) na jeden podnik.

Obchody i zákazníci zatím vypadají, že jsou na nastávající změnu připraveni. Například supermarket Billa střední velikosti na rušné milánské ulici Via Torino má již dostatečnou zásobu bílých ekologicky odbouratelných tašek, které bude prodávat za deset eurocentů (asi 2,5 koruny) za kus. To je podle manažera Billy Alda Vismary dvojnásobná cena oproti žlutým plastovým taškám, které se prodávaly doposud.

"Budou k dispozici u pokladen od 1. ledna 2011, nahradíme jimi dosavadní žluté tašky," dodal Vismara.
Nevýhodou pro klienty je však podle něj to, že se tyto ekologické tašky mohou v dešti rozpadat.
Zákazníci mají také obavy, zda nové tašky budou mít dostatečnou nosnost.

"Bude to pozitivní změna, pokud budou tašky dostatečně pevné. Co s nimi však budeme dělat, když se budou protrhávat?" vznesla dotaz jedna z nakupujících Italek.

zdroj: ČTK