PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní: "V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty.

V Lučenci sa staví závod na spracovanie plastového odpadu

** Předpokladem nejdokonalejšího využití nápojových jednocestných PET lahví/Alu plechovek/skleněných lahví po spotřebě nápoje je jejich zálohování ** U PET lahví náročnou tzv. "B2B" recyklací, "ze starých lahví nové" ** Cyklus začíná automatizovaným odběrem obalů RVM automaty s NIR čidly, u nás dobře známými pro odběr pivních lahví ** Při souběžném odběru zálohovaných nádob (a vrácení zálohy) dojde na jediném automatu RVM k dokonalému roztřídění podle typu materiálu, barvy (PET/sklo), zmenšení objemu (posekáním/podrcením u skla) a oddělenému uložení každé z frakcí do malých přepravních kontejnerů ** Těch může být až sedm - na 3 barvy u PET, 2 u skla, 2 u plechovek (Alu, ocel) ** Takto získané druhotné suroviny jsou převáženy do meziskladů, či přímo do recyklačních závodů ** U PET lahví na recyklací buď jen na prané PET vločky/regranulát, nebo až na PET potravinářské kvality, z něj event. až na předlisky lahví ** Prvý krok (zpětný odběr) je ale věcí obchodních řetězců - nikoliv obcí, jako dosud ** Řetězce jsou svým "megaprodejem" největším zdrojem, u PET vykazuje tržní podíl obalů přes 92% ** Jen za PET láhve jim zaplatíme (v ceně nápoje) ročně částku zhruba 8 miliard Kč ** Měli by mít proto, též z mnoha dalších důvodů, zákonem uloženu zodpovědnost za následné využití nápojových obalů ** Ne exportem, ale umožněním RECYKLACE V UZAVŘENÉM CYKLU V ČR ** Na "zodpovědnost obchodu" přišli Švýcaři - viz PETFLASH 27/2002, str.2 ** Aplikaci záloh tam ale (jako jinde) nejvíce brání z tzv. "BIG 4" právě Coca Cola Beverages AG ** Podle šéfa švýcarské CCB AG Baerlochera "Záloha přináší pouze problémy, neřeší ale žádné!" ** Totéž teď papouškují mnozí naši experti ** Zálohy jsou prý DISKRIMINAČNÍ ** Diskriminace to je, ale SPOTŘEBITELŮ, OBCÍ a STÁTU **

Zdroj/Source: EnviWeb.cz V Lučenci sa začal stavať závod na spracovanie plastového odpadu (28.08.2009)
 

HOME Archiv 2009 30.08.2009 V Lučenci sa staví závod na spracovanie plastového odpadu
 

Pôvodným termínom začiatku výstavby závodu na spracovanie a zhodnocovanie plastového odpadu v Lučenci bol marec, stavba sa však rozbehla až teraz v auguste.

Lučenec 27. augusta (TASR). Podľa investora stavby, spoločnosti Milenium Trading, a. s., môžu za to procesné dôvody.

Výstavba závodu sa realizuje v druhej časti priemyselnej zóny JUH a mala by byť ukončená do konca tohto roka. Investor plánuje spustenie skúšobnej prevádzky na začiatok nasledujúceho roka. Náklady na výstavbu dosahujú 20 miliónov eur (60,25 milióna Sk) a prácu by v ňom malo nájsť takmer 50 ľudí.

"Nový ekologický závod, ktorý vyrastie v Lučenci, prinesie efektívne riešenie likvidácie plastového odpadu. Spoločnosť ukončila proces verejného obstarávania na dodávateľa stavby a na dodávateľa recyklačnej technológie na spracovanie umelohmotných odpadových látok. Vybraným uchádzačom sa stala maďarská spoločnosť Pintér Tokarz T-Technology, Kft., ktorá ponúkla unikátnu a zároveň najlepšiu dostupnú technológiu šetrnú k životnému prostrediu. Plastic Converter Plant je postavená na princípe katalytickej degradácie uhľovodíkových polymérov," informoval TASR Peter Kršák zo spoločnosti Milenium Trading.

Podľa neho celý proces spaľovania a likvidácie odpadu prebieha ekologicky neškodným spracovaním v uzavretých zberných nádobách, v ktorých sa odpad mení na alternatívny zdroj energie. Táto technológia sa už využíva v Maďarsku a Poľsku.

Lučenecká prevádzka plánuje ročne spracovať  17.000 ton plastového odpadu pochádzajúceho z komunálneho odpadu, výpočtovej techniky, elektroniky, potravinárstva, chemického, automobilového, kozmetického alebo farmaceutického priemyslu. Zhodnotený plastový odpad sa bude druhotne využívať ako alternatívny obnoviteľný zdroj energie.

Investor získal v decembri 2008 podporu na spolufinancovanie projektu zo štrukturálnych fondov EÚ vo výške 70 % celkovej investície, a to 13,8 milióna eur (415,74 milióna Sk).