PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní: "V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty.

V souboji o emise přituhuje

USA a Evropa řeší, jak donutit chudší státy, aby snížily emise. EU chce budovat energeticky méně náročná města.

Klimatická změna a snižování emisí je i v recesi horké politické a byznysové téma, kolem něhož se vede řada bitev. Evropská unie chce, aby 25 až 30 měst bylo v nejbližší době vybaveno nejmodernějšími technologiemi, jež umožní, aby padesát procent energie braly z obnovitelných zdrojů.

Agentura Reuters včera získala plán EU, jenž má být oficiálně zveřejněn za měsíc, na podporu výzkumu a vývoje nových technologií v oblasti úspor energií. Brusel nechce, aby Evropa zaostala za Spojenými státy, které dávají do podobného výzkumu i v časech krize 777 milionů dolarů.

Zprávy týkající se klimatu se objevují takřka každý den, téma se týká bezpečnosti, politiky i byznysu. Soukromé firmy se předhánějí, která z nich si ukousne větší balík z peněz na výzkum a z dotací, jež hlavně v EU na budování zdrojů obnovitelné energie směřuje.

Téma s blížícím se datem prosincové klimatické konference v Kodani oživuje staré spory mezi bohatými a chudšími zeměmi, které dohánějí ty bohatší za cenu mnohem většího znečištění. Úterní zpráva Světové banky uvádí, že rozvojové země ponesou až 75 procent následků klimatické změny. Zpráva, jež také přináší seznam kroků, které je možné k omezení emisí udělat, vyzývá bohaté země, aby se chopily iniciativy.

Obamova priorita

Americký prezident Barack Obama už v inaugurační řeči uvedl, že v boji proti globálnímu oteplování se USA musejí stát světovým lídrem. Příští týden se otázkou emisí a přípravy kodaňské konference mají zabývat i světoví lídři na summitu zemí G20 v americkém Pittsburghu.

Boj s globálním oteplováním je především politická otázka. "Země světa musejí vůči klimatické změně zakročit hned, společně a jinak než dosud," řekl prezident Světové banky Robert Zoellick.

Američtí zákonodárci ale těžko do kodaňského summitu schválí nějaký zásadní zákon. Vedle zdravotnické reformy se pro Kongres stal klimatický balíček další frontovou linií, neboť část kongresmanů z Obamovy Demokratické strany pohrozila, že připravovanou ambiciózní legislativu omezující znečišťování nepodpoří, pokud USA nezatlačí na rozvojové státy, aby také snížily emise.

V srpnu skupina deseti senátorů napsala do Bílého domu dopis, v němž varuje, že pro ně bude "extrémně obtížné" takový zákon podpořit, pokud Washington nedonutí k závazku snížit emise země, jako je Čína nebo Indie.

Udržitelný rozvoj?

Americký velvyslanec pro otázky klimatické změny Todd Stern už varoval čínské a indické politiky, že USA proti oběma zemím zavedou protekcionistická opatření ve vzájemném obchodě, pokud Peking a Dillí nebudou spolupracovat ve snižování emisí.

Čína i Indie dlouhodobě tvrdí, že pro dohnání rozvoje Západu potřebují levné technologie, které jsou ovšem vůči životnímu prostředí málo šetrné. Moderní čistší technologie jsou dražší. Tlak na rozvojové země se ovšem zvyšuje, i když výsledek je více než nejistý už kvůli zkušenosti s Kjótem, kde závazné snížení emisí nedodržovaly ani některé vyspělé státy jako USA nebo Japonsko.

"Zelení" diplomaté proto začínají uvažovat, že by v Kodani místo závazných limitů snížení emisí bylo lepší přijmout "dohodu o udržitelném rozvoji", která by umožnila širší spolupráci, například transfer čistých technologií. "Se vší úctou k těmto zemím, nedonutíte někoho udělat něco, co je fundamentálně v rozporu s jeho zájmy," cituje Sterna list Financial Times.

"Brutální" Poláci

Ve střední Evropě je toto téma aktuální zejména pro Polsko, které pětadevadesát procent své energie čerpá z uhlí a jen těžko bude plnit unijní cíl do roku 2020 zavést 20 % procent energie z obnovitelných zdrojů. Před Kodaní se proto uvnitř Evropské unie čeká tvrdý diplomatický souboj.

Polsko a další postkomunistické státy včetně Česka odmítají jako princip, aby rozvojovým zemím na moderní technologie přispěli největší znečišťovatelé. Poláci, známí svou vyjednávací "brutalitou", prosazují princip, aby nejvíc platili ti nejbohatší.

O klimatu v Kodani

Nové Kjóto

Klimatická konference OSN se bude konat v Kodani 7. až 17. prosince tohoto roku. Má stanovit novou globální strategii v boji s oteplováním klimatu. Více na webu: en.cop15.dk

Co se bude v Kodani řešit?

Šéf OSN pro otázky klimatu Yvo de Boyer stanovil otázky, na něž chce znát odpověď: Jak dalece jsou průmyslové země ochotny redukovat své emise? Jak dalece velké rozvojové země jako Čína a Indie jsou ochotny omezit růst svých emisí? Z čeho a jak bude omezení emisí rozvojových zemí financováno?

Amerika v. Evropa

Nejnovější klimatický spor, na nějž narazil list Guardian: američtí vyjednavači navrhli Evropanům, aby se v Kodani opustil jednotný systém počítání emisí z Kjóta. Místo něj by jednotlivé země samy mohly určit, podle jakých pravidel omezí emise, aby splnily dané limity. Evropané jsou z toho silně nervózní.