PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní: "V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování
a zpětný odběr moderními odběrními automaty."

Zabijácké plasty v Tichém oceáně

** Předpokladem nejdokonalejšího využití nápojových jednocestných PET lahví/Alu plechovek/skleněných lahví po spotřebě nápoje je jejich zálohování ** U PET lahví náročnou tzv. "B2B" recyklací, "ze starých lahví nové" ** Cyklus začíná automatizovaným odběrem obalů RVM automaty s NIR čidly, u nás dobře známými pro odběr pivních lahví ** Při souběžném odběru zálohovaných nádob (a vrácení zálohy) dojde na jediném automatu RVM k dokonalému roztřídění podle typu materiálu, barvy (PET/sklo), zmenšení objemu (posekáním/podrcením u skla) a oddělenému uložení každé z frakcí do malých přepravních kontejnerů ** Těch může být až sedm - na 3 barvy u PET, 2 u skla, 2 u plechovek (Alu, ocel) ** Takto získané druhotné suroviny jsou převáženy do meziskladů, či přímo do recyklačních závodů ** U PET lahví na recyklací buď jen na prané PET vločky/regranulát, nebo až na PET potravinářské kvality, z něj event. až na předlisky lahví ** Prvý krok (zpětný odběr) je ale věcí obchodních řetězců - nikoliv obcí, jako dosud ** Řetězce jsou svým "megaprodejem" největším zdrojem, u PET vykazuje tržní podíl obalů přes 92% ** Jen za PET láhve jim zaplatíme (v ceně nápoje) ročně částku zhruba 8 miliard Kč ** Měli by mít proto, též z mnoha dalších důvodů, zákonem uloženu zodpovědnost za následné využití nápojových obalů ** Ne exportem, ale umožněním RECYKLACE V UZAVŘENÉM CYKLU V ČR ** Na "zodpovědnost obchodu" přišli Švýcaři - viz PETFLASH 27/2002, str.2 ** Aplikaci záloh tam ale (jako jinde) nejvíce brání z tzv. "BIG 4" právě Coca Cola Beverages AG ** Podle šéfa švýcarské CCB AG Baerlochera "Záloha přináší pouze problémy, neřeší ale žádné!" ** Totéž teď papouškují mnozí naši experti ** Zálohy jsou prý DISKRIMINAČNÍ ** Diskriminace to je, ale SPOTŘEBITELŮ, OBCÍ a STÁTU **

Zdroj/Source: Odpady.iHned.cz Tichomořský odpadkový vír  (29.08.2009)
 

HOME Archiv 2009 01.09.2009 Zabijácké plasty v Tichém oceáně
 

Masa odpadků velká jako Španělsko pluje Tichým oceánem. Zkoumat ji chtějí vědci z lodi New Horizon.

Počátkem srpna vyplula do vod Pacifiku výzkumná loď New Horizon. Dvacítka vědců na palubě věří, že se jí podaří obří smetiště najít a zmapovat.

"Během expedice se budeme snažit nalézt nejzamořenější oblasti a studovat nejen mechanismy pohybující se skvrny, ale i to, jak ovlivňuje i nejnepatrnější mořský život, fytoplankton, zooplankton i ryby," vysvětlila před odjezdem lodi šéfka výzkumného týmu Miriam Goldsteinová ze Scrippsova oceánografického institutu při Kalifornské univerzitě v San Diegu.

"Nabírali jsme vodu z hloubky 210 metrů a narazili jsme na půlmilimetrové kousíčky zelenomodrého plastu. Bylo to docela depresivní, neboť to znamená, že plasty mohu být přítomné všude, i v hloubi oceánů," popisuje již z paluby lodi její kolegyně Meg Rippyová.

Jak vysvětluje, plasty se do hloubek dostávají vícero způsoby. Mohou klesnout samovolně, mohou se potopit vlivem větru a jiných fyzikálních procesů, ale mohou je tam zanést i mořské organismy, které migrují z hladiny do hlubin.

"Většina vylovených kousků má stejnou velikost jako větší zástupci mořského planktonu, třeba rybí larvy," dodává další účastník výpravy Jim Leichter. Snímky, které pořídil, ukazují pestrou směs drobných medúzek a plastových úlomků - a vajíčka létající ryby nalepená na plastovou lahev.

Zabijácké plasty

Vědci budou zkoumat početnost, pohyb i velikost odpadků na trase dlouhé 2200 kilometrů. Doufají mimo jiné, že přijdou i na to, zda kusy sítí neslouží jako přepravní plavidla pro invazní organismy. Vědci již našli kousky umělé hmoty, na níž se "vezou" nejrůznější mořské řasy, krabi, mořští plži a další organismy.

Budou sbírat nejen vzorky plastů, ale též živočichů a rostlin a zkoumat, zda se do jejich tkání neuvolňují chemikálie obsažené v odpadech. Nebo zda třeba v trávicím traktu albatrosů, kteří hnízdí na Havajských ostrovech, najdou kousky umělých hmot. Cílem těchto postupů je zjistit, jak Velká tichomořská plastová skvrna a jiné pozůstatky lidské činnosti v dalších mořích ovlivňují mořský život.

A že jej ovlivňují, o tom už dávno není sporu. Americká NOAA, Národní úřad pro oceán a atmosféru, sleduje v rámci Marine Debris Programu mořské smetí již mnoho let.

"Shluky kousků plastu, skla, polyuretanové pěny a zbytků sítí či plavidel jsou pohromou pro všechny živočichy od nepatrných polypů po největší mořské tvory - modré velryby," varují odborníci NOAA. Odpadky zahubí odhadem ročně nejméně 50 tisíc lachtanů medvědích a více než sto tisíc dalších mořských savců.

Do ztracených rybářských sítí, které plují oceány, se chytají a hynou v nich tisíce želv, ryb, delfínů a dalších živočichů. Odborníci tomu říkají "ghost fishing".

Mnoho studií se již věnovalo i chemickému složení odpadů. Podle zjištění Richarda Thompsona, mořského ekologa z Univerzity v Plymouthu, plastový odpad obsahuje až stonásobné koncentrace organických jedů, například polychlorovaných bifenylů (PCB).
Do oceánů se dostávají odpadky všeho druhu. Hlavní podíl zřejmě budou tvořit plasty, především všudypřítomné PET lahve. Na druhém místě odborníci uvádějí polystyrénové kelímky, na třetím nylonová vlákna používaná v rybářských sítích. Přesné složení odpadkových skvrn či podíl plastů však známé není, navíc se může v různých částech světa a moří lišit.