Ing. Vlado Volek
Zálohy na nevratné nápojové obaly

Zálohy na nevratné (zatím nápojové) obaly. Podívejme se na fakta i mystifikace provázející tuto záležitost. V první verzi návrhu se předpokládá, že zálohy na nevratné obaly (ve výši 10 Kč) se uvalí na veškeré prodejní obaly o objemu od 0,1 do 3 litrů vyjma PE sáčků, stojacích sáčků (doypacků) a nápojových kartonů.

Vracení zálohovaných obalů na jedno použití (PET lahve) je něco zcela jiného, než u vratných opakovaně použitelných obalů, jako jsou pivní láhve. V žádném případě nejde o prostý vztah prodávající - spotřebitel. Zatímco pivní láhev je obal, s jednocestným (byť zálohovaným) obalem se musí zacházet jako s odpadem.

VRACENÍ OBALŮ

Pro vracení se v podstatě nabízejí dva základní způsoby:

Kde se nakupuje - tam se vrací

Prodávající vybírá od spotřebitele zálohu, ovšem musí se vhodným způsobem jistit, že mu budou vráceny pouze použité obaly (spíše snad odpady z obalů) z nápojů u něj zakoupených, neboť za ně musí spotřebiteli vrátit zálohu - kde by vzal peníze na výkup "cizích" obalů? Prodávající musí vydávat stvrzenky (žetony, pokladní bločky apod.), že zálohu přijal. Spotřebitel si musí stvrzenky uschovat, aby mohl doložit, že se jedná o prodávajícím zálohované obaly. Prodávající se dostává do role osoby nakládající s odpadem. Musí zajistit plnění přísných hygienických požadavků, oddělit toky zboží a toky obalových odpadů. Dále musí zajistit odvoz obalových odpadů a jejich využití. O tyto náklady navýší cenu nápojů pro spotřebitele.

Vrátit kdekoli

Spotřebitel ale požaduje pohodlnější řešení: možnost vrátit prázdné nevratné obaly v jakékoli prodejně. Tady se situace značně komplikuje. Vzhledem k tomu, že nelze zaručit, aby ten který prodávající vyplatil přesně tolik záloh, kolik od spotřebitelů vybral, je nutné zřídit jakousi vyrovnávající nádrž na peníze, nazvanou Clearingové centrum (CC). Příklad: Prodejna prodá 3000 balených nápojů, ale spotřebitelé tam vrátí 8000 prázdných PET lahví (různých od 0,5 po 2,5 l). Z čeho prodávající zaplatí těch 5000 záloh navíc? Z peněz, které mu poskytne clearingové centrum.

K provozování instituce CC je potřeba značných finančních prostředků (budova, personál, počítače, kontrola). Vzhledem k značným finančním tokům budou kladeny zvýšené nároky na ověřitelnost informací - aby prodejce za jednu přijatou láhev nepožadoval poplatek z CC dvakrát nebo třikrát nebo pětkrát.

To přinese požadavky na označování obalů - trvanlivé s možností strojního čtení s vyloučením podvodu opakovaného načtení. Německo má celonárodní systém s extrémně vysokými nároky na označování s cílem potlačení falzifikace: certifikované potiskové barvy, certifikační proces výrobců etiket a plechovek (náklady, náklady).

Firmy, které by chtěly dovážet na náš trh, by musely investovat do technologie značení atd. Protože podobné opatření není zavedeno pro celý jednotný evropský trh, jedná se o porušení principů volného trhu. Stejná situace nastala v Německu, ale Komise EU to v podstatě toleruje. Pokud by Česká republika zavedla podobný systém, vystavuje se stejným rizikům a navíc by metr byl zřejmě jako na nováčka daleko přísnější. ČR svého času oficiálně u EU proti německému systému protestovala...

Zavedení záloh vyvolá také nutnost dalších nákladů (označování obalů, investice maloobchodu, technologie značení, převody peněz).

Maloobchod bude muset investovat do strojního vybavení na automatický výkup označených (nepoškozených) vyprázdněných nevratných obalů. U večerek a podobně malých prodejen sběr do pytlů, které po zapečetění jsou odeslány do sběrných center vybavených výkupnými automaty. Je vůbec českými obchodníky akceptovatelná tato cesta s nároky na prostory, personál, finance?

Vzhledem k značným finančním tokům a na základě dosavadních českých zkušeností existuje velké nebezpečí podvodů - tunelování na různých stupních (CC, maloobchod, velkoobchod...). V úvahu je také třeba brát pokles odbytu některých sektorů průmyslu (a to i zdánlivě nesouvisících - plechové konzervy), znevýhodnění malých obchodů vůči maloobchodním řetězcům (poměr nutných investic vůči obratu) nebo zvýšení poplatků za domovní odpad.

Česká republika plní požadavky EU na recyklaci přímo excelentně. Poslední novela evropské obalové směrnice ukládá s ohledem na vyjednané přechodné období recyklovat odpady z plastových obalů ve výši 22,5 % v roce 2012 a ve stejném roce dosáhnout celkového využití obalových odpadů ve výši 60 %. Již nyní, jak plyne z monitoringu v roce 2005, plní ČR požadavky EU, které by měla plnit až v roce 2012 v těchto sledovaných cílech (tab.).

Navrhovaným systémem může protéct kolem 2,5 mld. obalů jednocestných (vratných nevratných) obalů pro nápoje ročně. Při záloze 10 Kč to představuje řádově 25 mld. korun, které protečou clearingovým centrem. Jedná se o finance, které jsou umrtveny a šlo by je vynaložit v dlouhodobém pohledu užitečněji.

Motorem pokroku je kromě řady dalších faktorů určitě v klíčové míře pohodlí. V tomto duchu je i kampaň pro tříděný sběr obalových odpadů. Hustá síť barevných kontejnerů, zkracování vzdálenosti k nim pro motivaci obyvatel. Mám za to, že maximální míra třídění se dosáhne až poté, co se skloubí pohodlí s ekonomickou výhodností: až budou barevné popelnice všude tam, kde máme zatím popelnice pro směsný odpad a ekonomické stimuly budou nastaveny natolik účinně, že se vyplatí třídit. K tomu jsou zapotřebí další finance a ne odsání stávajících finančních toků a rozbourání systému zavedením záloh.

Proč vlastně tento humbuk, který iniciovala malá skupina osob a který s odkazem na dostupná fakta odmítá průmysl, spotřebitelé i obchod? Důvody jsou nejspíš politické - a obaly jsou mediálně vděčné téma. Dalším důvodem je byznys výrobců výkupních automatů. Potřebují překlenout dobu životnosti automatů v Německu, neboť investovali do výroby těchto zařízení pro německý trh. Česká situace přichází jak na zavolanou. Jistě bude následovat Slovensko a pak další zejména nové členské země EU.

Ing. Vlado Volek
ředitel Obalového institutu SYBA

Všichni výrobci nápojů mají za povinnost opatřit jednocestné obaly (nevratné skleněné lahve, PET lahve, plechovky) speciálním kódem a logem. V případě lahví je logo vytištěno na etiketě, na plechovky musí být logo a kód vytištěny přímo. Firmy vyrábějící plechovky a tiskárny nového typu etiket musejí být speciálně certifikovány. Certifikace v systému nazvaném v Německu Deutsche Pfandsystem GmbH (DPG) probíhá ve dvou stupních. První stupeň zahrnuje kontrolu připravenosti firmy podle DPG požadavků. Jedná se o požadavky z hlediska zabezpečení celého systému - od barev po informační systém. Například zabezpečení barev nezahrnuje jen bezpečný způsob jejich skladování pod zámkem, ale celý systém od objednání, nákupu i pohybu v procesu tisku. Systém zahrnuje proškolení osob, které mají oprávnění pracovat v zavedeném systému, pojištění odpovědnosti apod. Dále zahrnuje nároky na speciální vybavení - snímač EAN kódu, certifikovaný snímač na speciální logo atd. Celý výrobní systém se sleduje se zvláštním zřetelem na kvalitu. Po úspěšném absolvování první části auditu je firma zaregistrována u DPG a získá oprávnění nakupovat barvy od certifikovaného dodavatele. Po šesti měsících musí firma projít druhým, procesním auditem, který prokáže reálné plnění všech podmínek podle DPG. Audit provádí nezávislá firma se zvláštním oprávněním. V České republice se náročným procesem podařilo úspěšně projít zatím jenom Obchodním tiskárnám Kolín, které jako jediné v ČR vlastní licenci nezbytnou pro výrobu jednocestných vratných obalů.

Zdroj: Obchodní tiskárny Kolín

Autor: Ing. Vlado Volek - je ředitelem Obalového institutu SYBA

Ing. Vlado Volek neví (??), nebo spíše nechce vědět:

1. že clearingové centrum zde v ČR už jedno máme na zálohované pivní láhve,

2. že zálohování těchto lahví a vracení záloh funguje v Česku bezchybně,

3. funguje už ale v řadě zemí po celém světě, není to výmysl ministra Bursíka,

4. že fungují v 11 státech  USA, rovněž v Kanadě, dalších 12 zemích světa, včetně sousedního Německa,

5. že nejlépe fungující systémy záloh jsou v Norsku, Dánsku, Švédsku,

6. že v českých obchodních řetězcích existující RVM automaty jsou na takové úrovni, že umí současně odebírat a vracet zálohy i u PET lahví a  nápojových plechovek,

7. že nastavení RVM automatů na nově uvažovaný sortiment se provádí online - přímo výrobcem (např. TOMRA ASA z Norska),

8. že skutečnými mistry v Evropě bez zálohování jsou na PET láhve Švýcaři! Ale pouze se 78 procenty?

9. řeč je sice o zálohování PET lahví, ale všichni zde hovoří o "plastových obalech", kterých je dalších ŠEST DRUHŮ?

Takže ať NIKOHO nestraší svými BLÁBOLY a VÝMYSLY. Ať se někdy podívá do kontejnerů na kvalitu tohoto třídění!! Aby se přesvědčil, jací jsme ve skutečnosti mistři Evropy.....

Současný popelnicový systém z osmdesátých let minulého století je stavem ARCHAICKÝM, NÁKLADNÝM PRO SPOTŘEBITELE (kteří tyto vynucené obaly musí zaplatit v ceně nápoje). i pro OBCE, MĚSTA a STÁT.

Ze Světa balení (číslo 4/2007) zde - s mým komentářem - navazuje:

• 08.10.2007 Svět balení neví, zda budeme zálohovat odpady

Co je v pozadí toho všeho? Velké peníze, proto lobbing nesmírně silných a vlivných skupin. Vyjádření o pozadí (uvádím výtah pro politiku životního prostředí v EU, kterou podal Edward Cameron, nezávislý konzultant EU pro dlouhodobě udržitelný rozvoj, Brusel:

• 07.07.2005 Zpráva LOGON 2002 - lobování v Evropě

Z dřívější doby je zde k zálohování můj překlad:

• Desatero na podporu zálohování nápojových obalů z USA (31.03.2005)

Příspěvky na IP PETrecycling.cz v archivech:
Příspěvky z archivu: 2008 > 2007 > 2006 > 2005 > 2004 > 2003 > 2002 > 2001 > 2000