|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní: "V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Zdroj/Source: Deník veřejné správy 
Životní prostředí
Zvýší se energetické využití odpadů? (19.06.2009)
Zdroj: OF 2/2009 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
HOME
Archiv 2009
06.10.2009 Zvýší se energetické využití odpadů? |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Komunální odpad vzniká u každého z nás a jsme-li zodpovědní, hodně z něj můžeme vytřídit. Sklo, papír, plasty, nápojové kartony i kovy (někde taky bioodpad ze zahrádek) se jako druhotné suroviny mohou dále zpracovávat, recyklovat na nové výrobky. Stačí je správně vytřídit, aby zůstaly čisté a odložit je do barevných kontejnerů nebo na sběrný dvůr. Zodpovědným tříděním se dá objem odpadu snížit až o polovinu. Zhruba polovina veškerého odpadu však vždy skončí v odpadkovém koši. Jsou to smíšené zbytky jídla, obalů a nejrůznějších věcí, které označujeme jako zbytkový směsný odpad nebo zbytkový komunální odpad. Takové odpady skončí v běžné popelnici a prostřednictvím popelářů na skládce, která zabírá významnou část krajiny a produkuje pro atmosféru škodlivý metan. Využití komunálního odpaduZastoupení jednotlivých frakcí v domovním odpadu je ovlivněno různými faktory (velikost sídla, skladba obyvatel, způsob vytápění). Komunálního odpad z domácností obsahuje papír, plasty, sklo, bioodpad a další složky a je třeba jej třídit. Pro energetické využívání odpadů však detailní skladba směsného komunálního odpadu není směrodatná. Spalovna komunálního odpadu je z tohoto pohledu univerzální zařízení pro energetické využití odpadu. Přesto procentuální podíl komunálních odpadů ukládaných na skládkách stoupá a téměř veškeré směsné komunální odpady jsou skládkovány. Snížení hmotnostního podílu komunálních odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování není plněn. Z výsledků není patrný žádný trend ke snižování skládkování komunálních odpadů. Na regionální úrovni nejsou doposud vytvářeny integrované systémy nakládání s odpady a zajišťovány dostatečné technologické kapacity na efektivní využití odpadů podle cílů Plánu odpadového hospodářství (POH). Podle evropské směrnice 99/31/ES musí do roku 2010 Česká republika snížit množství komunálních odpadů, ukládaných na skládky, na 75 % množství vyprodukovaného v roce 1995. Do roku 2013 musí dokonce dojít ke snížení na 50 % a v roce 2020 na 35 % základu roku 1995. Z celkového množství vyprodukovaného komunálního odpadu se v roce 2003 uložilo do skládek 72 % a v roce 2007 to bylo již 83 %. Tab. 1: Vývoj nakládání s komunálním odpadem (tis. tun/rok)
Zdroj: Český statistický úřad Z tab. 1 je zřejmé, že trend ukládání do skládek narůstá, zatímco energetické využití má klesající tendenci. Většina komunálních odpadů se dnes u nás ukládá na skládkách. Pouze zhruba 10 % komunálních odpadů se energeticky využívá. Česká republika v tomto ohledu velmi zaostává za ostatními státy Evropy. Rozvinuté země, k nimž bychom se chtěli přiblížit, odpady recyklují, zbytek energeticky využívají a skládkují minimálně. V Německu a Švýcarsku se téměř neskládkuje, protože odpady se energeticky využívají. V Holandsku, Rakousku, Belgii a Dánsku jde na skládky minimum odpadů. Ze "starých" zemí EU se hodně skládkuje v Norsku a Finsku, které mají řídké osídlení. Ve Velké Británii bylo historicky vybudováno velké množství skládek, avšak s novou evropskou legislativou se situace mění a ve výstavbě je několik spaloven. Podle oficiálního sdělení je třeba ve Velké Británii vystavět během příštích 10 let 50 nových spaloven odpadů. Perspektivy České republikyObdobná situace jako v Británii čeká také na Českou republiku, pokud bude chtít vyhovět evropské legislativě. Z očekávané bilance produkce směsného komunálního odpadu vyplývá, že po separaci a materiálovém využití odpovídajícího množství jeho využitelných složek nebude v roce 2010 možné v souladu se závazky Směrnice 99/31/ES uložit do skládek cca 900 tis. tun komunálního odpadu (viz tab. 2). Jediným řešením pro tento odpad je jeho energetické využití v zařízeních energetického využití odpadů. Kapacita současných tří fungujících zařízení v ČR však pro toto množství nestačí. Tab. 2: Bilance komunálního odpadu ve vztahu k Směrnici 99/31/ES
Zdroj: Strategie měst a obcí ČR pro nakládání s komunálními odpady, 2008 V ČR bylo za posledních deset let uvedeno do provozu pouze jedno nové zařízení na energetické využívání odpadů v Liberci. Vedle pražské spalovny v Malešicích a brněnského zařízení v Líšni tak opravdu zatím využíváme v republice tři spalovny. Několik záměrů, které vznikly v uplynulých letech se nesetkalo s podporou Ministerstva životního prostředí a nevládních organizací, ani s pochopením občanských iniciativ. Nedůvěra vyplývá z neopodstatněných mýtů, že tam, kde je spalovna, přestávají se třídit odpady, že spalovna je páchnoucí zařízení produkující černý dým a nebezpečné zplodiny. Ke splnění evropských směrnic budeme v brzké době potřebovat nejméně čtyři až pět spaloven velikosti současných zařízení. Nejblíže k realizaci má Krajské integrované centrum nakládání s odpady (KIC) v Moravskoslezském kraji. Mělo by vzniknout do roku 2015 v bývalém areálu dolu Barbora na Karvinsku. Jeho součástí bude spalovna odpadu, sedm překládacích stanic a sběrných dvorů. Ve spalovně se využije téměř 200 000 tun směsného komunálního odpadu ročně k celoroční energetické produkci. Tato ekonomická a zároveň ekologická investice si vyžádá náklady cca 4,9 miliardy korun. Zdroje financování by měly být komerční úvěry či úvěr Evropské investiční banky, strukturální fondy (dotace), státní, krajské a obecní rozpočty. Kraj očekává, spolu s pěti statutárními městy v regionu, že jim ministerstvo životního prostředí umožní získat evropskou dotaci. To však ministerstvo dlouhodobě odmítá, pokud se nebude komunální odpad v centru kromě spalování i třídit a dále využívat. Studie proveditelnosti však v integrovaném centru nepočítá s mechanicko-biologickou úpravnou odpadu. Do spalovny se bude vozit pouze zbylý komunální odpad, který se předtím vytřídí ve městech. Věřme, že při konečném schvalování rozum zvítězí. Autor: pouze jako anonym pod zkratkou -as- Z publikací Hnutí Duha jsem pro zájemce vyhledal Studii Vysoká míra recyklace z července 2009, kterou zpracovali: Nikola Marková, Ivo Kropáček a Iva Nováková s názvem:
Jedná se zde o nástin motivačních metod tříděného sběru recyklovatelných komodit z domácností.
Navazující informace na www.petrecycling.cz:
Příspěvky ze sekce
Z domova/Domestics nejdete v archivech:
Příspěvky ze sekce
Nové/News:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Best View: 1.024x768 resolution with Internet Explorer 4.x or above. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
