|
|
||||||||||||||||||||||
|
Můj závěr intensivního
studia nejnovějších výsledků V&V zní: |
||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||||
|
Zdroj/Source: AKTUÁLNĚ.CZ 
Vzor ve vratných lahvích? Pro Bursíka je to Švédsko
(09:50 | 18.9.2007 |
Pavel
Baroch) |
||||||||||||||||||||||
|
|
HOME
Archiv 2007
19.09.2007 Bursíkovi patří zatleskat a držet palce, řetězce do zavedení
záloh bojkotovat |
|||||||||||||||||||||
|
Do Česka v těchto dnech přijel na kongres o odpadech Jan Rehnnerg, generální ředitel společnosti Returpack, která systém vratných lahví ve Švédsku organizuje. Tvrdí, že švédský systém je možné v Česku "okopírovat". Také proto, že v obou zemích žije srovnatelný počet obyvatel. "Myslím, že situace v České republice a ve Švédsku je velmi podobná. Mohli byste mít zavedenu podobnou organizaci jako my," soudí Rehnberg. Švédsko má náskok 20 let
Šest tisíc vratných automatůUž od poloviny devadesátých let je záloha na nápojové obaly stejná. Na PET láhev do jednoho litru se platí jedna švédská koruna, což je asi pět českých. Na plastové lahve větší než litr je záloha dvě švédské koruny a na plechovky půl koruny. "Nikdo ve Švédsku nemůže prodávat nápoje, aniž by nebyl členem našeho systému," upozornil Jan Rehnberg ze společnosti, který tento systém organizuje. Každý výrobce a dovozce musí mít své výrobky označeny speciálním čárovým kódem. Bez tohoto kódu se nesmí nápoje ve švédských obchodech nabízet. Podobně to funguje i v Německu, kde také musí mít obaly speciální etikety. Licenci na tisk těchto etiket má v Česku jako jediná Obchodní tiskárna Kolín, která vyrábí "známky" i pro německý trh, a proto si opatřila potřebnou licenci. Když obyvatel Švédska nápoj vypije, vrátí prázdnou láhev či plechovku do obchodu nebo do jednoho ze šesti tisíc vratných automatů. Buď si vyzvedne zálohu, nebo obal vymění za plný. Obchod si pak s výrobcem, respektive společností, která systém vratných lahví organizuje, peníze za zálohy vyúčtuje. Ve Švédsku vratný systém nápoje nezdražilČeské profesní svazy i výrobci nápojů se proti Bursíkovu záměru postavili. Argumentují i tím, že v Německu se systém vratných lahví příliš neujal. Varují také před tím, že všechny investice na zavedení a provozu zálohového systému by se nakonec promítly v cenách nápojů. "Zálohy nikdy nepovedou k nižším cenám. Tento záměr míří zejména proti spotřebitelům," řekla Markéta Chýlková z legislativního oddělení Potravinářské komory.
Ve Švédsku ale mají jinou zkušenost. Systém vratných lahví se na cenách piva a limonád neprojevil. "Nijak to nápoje nezdražilo," řekl Jan Rehnberg ze společnosti Returpack, který tento systém organizuje. Upozornil ovšem, že je potřeba zvláště v počátcích postupovat opatrně, postupně, rozumně. Například v Estonsku napřed vybírali vratné lahve pouze ručně v obchodech. S instalací vratných automatů dle švédského modelu začali až později a postupně. "Po několika letech už jich mají několik stovek," dodal Rehnberg.
Pro zájemce je na IP PETrecycling.cz k významu zálohování celá řada překladů a převzatých příspěvků, obvykle s mým komentářem. Bohatý materiál je pro zájemce na levém podmenu s rozcestníky Zálohy na nápojové obaly v Německu, dále Zálohy na Slovensku a rovněž O zálohách v Česku. Speciálně samotného Švédska, Skandinávie a světa bych doporučil stránky:
nebo ze starších příspěvků překlady:
Takže na podporu záloh - a proti odjinud známým tvrzením odpůrců zálohování - je toho snad dost. Příspěvky na IP PETrecycling.cz v
archivech:
|
||||||||||||||||||||||
| Best View : 800x600 resolution with Internet Explorer 4.x or above. | ||||||||||||||||||||||
