|
Vzhledem k obrovskému meziročnímu nárůstu nápojových PET lahví na
trhu je velký zájem o jejich recyklaci i u nás. Recyklace nápojových PET obalů se
svou náročností značně liší od recyklace jiných plastů, tedy rovněž od jiných obalových
plastů.
Je logické, že srovnávat nápojový plastový PET obal (většinou o
hmotnosti 40 g) s nákupní odnosnou taškou, kelímkem od pomazánky, jogurtu
nebo mikrotenovou fólií je nesmysl, přesto stále mícháme tyto plasty
dohromady a sbíráme "směsný plast". Současný náhled na tuto problematiku
(vzhledem k obecné neinformovanosti) nebere tyto skutečnosti
v potaz (viz plány odpadového hospodářství - POH), což vede k obrovské
nehospodárnosti, nejen na straně spotřebitele, ale i státu.
Aby byla aplikace recyklace PET a metody B2B - t.j.
úplné recyklace
ze starých lahví na nové (v uzavřeném cyklu) nejen ekologická, ale i ekonomická (cca 20%
- 30% úspora
nákladů oproti nové primární surovině), je třeba uvažovat mimo jiné
především s těmito faktory:
Zajištění zdroje druhotné
suroviny
- s ohledem na charakter druhotné suroviny
by její zdroj měl existovat co nejblíže všeho dalšího
zpracování, výchozím tříděním počínaje, přes maximální zmenšení
objemu (lisování do balíků/posekání na frakci 10/12 mm, čištění
praním za mokra na čisté vločky, regranulace na pelety, až po finální B2B
recyklaci,
- to, kde vzniká její největší zdroj,
je dáno primárně velikostí spotřeby nápojů balených v PET, logicky
proto v místech největší akumulace spotřebitelů, tedy především ve velkých
městech,
- "místo" je určeno dále tím, kde spotřebitel v současnosti nápoje
hlavně nakupuje - jsou to obchodní řetězce hypermarketů, s jejich
prodejem kolem 90% nápojů, balených v PET, nikoliv drobní prodejci,
- předpoklad maximální návratnosti druhotné
PET suroviny (lahví po spotřebě) k využití je tedy právě zde,
- to vyžaduje spoluúčast spotřebitele v
tom, že PET láhve po spotřebě nápoje přinese zpět do místa jejich maximální
možné koncentrace, t.j. zase do hypermarketu,
- tato spoluúčast musí být vyvolána
motivací spotřebitele a tou může být pouze zálohování nevratné PET láhve,
- vracení zálohy spotřebiteli je dnes již v
těchto prodejních centrech možné pomocí RVM automatů (viz rubriku RETURN v
menu),
- s ohledem na ročně vyprodukovaný objem
PET obalů je třeba vycházet v ČR v roce 2001 z cca 40 kt (tedy
kolem 1 miliardy lahví) -
který ovšem ročně narůstá - a z předpokládané návratnosti,
odvislé od legislativních rozhodnutí vlády
(novelizace obalového zákona 477/2001), pro prvé období s cca 80% (tedy
řádově zhruba 32 kt).
Požadovaná čistota druhotné suroviny
- v každém případě musí být druhově jednotná
(pouze PET), bez příměsí dalších druhů obalových plastů. Získávání
PET ze směsných plastů tříděním, ať již manuálním, nebo třídícími
opto-elektrickými automatickými zařízeními nezajišťuje kvalitativně
dostatečnou účinnost, zvyšuje podstatně náklady na pracovní sílu
či investiční náklady
- rovněž mechanické znečištění
(prach, cizí komponenty) musí být co nejnižší s ohledem na opotřebení
technologických linek jejich silně abrasivním účinkem
- neplastová příměs (etiketa) by
měla být co nejmenší, její vyšší podíl snižuje podíl PET suroviny
- naprosto nežádoucí je proto plošné
využití nálepky pro bombastickou reklamu, propagaci různých
soutěží o milionářskou výhru, ale také barva PET (souhrnně design
láhve) a pod.
- použité potiskové barvy na etiketě
nesmí být v průběhu úpravnického postupu rozpustné a
- PET obaly od octa a olejů (což
nejsou nápojové obaly) se do
sběru nesmí dostat.
Vstupní surovina pro B2B proces
- surovina k recyklaci PET procesem B2B je
roztříděna podle barev, posekaná a praním zbavená nečistot (tzv. clean PET flakes)
- k jejímu zajištění (jde vlastně o
meziprodukt) je tedy třeba běžná linka pro mokrý způsob úpravy,
která není součástí dodávky B2B linky. Dodavatelé si ji zpravidla
zajišťují sami jako subdodávku od jiných firem.
Náklady na přepravu druhotné suroviny a
meziproduktu
- přepravní vzdálenosti do místa přetřídění
a vlastní úpravnické linky pro mokrý způsob a do vlastní B2B
recyklace musí být co možná nejkratší nejen z ekonomických, ale i
ekologických důvodů (frekvence dopravy, zatížení dopravní sítě,
počet ujetých kilometrů, spotřeba pohonných hmot, vznik emisí, opotřebení
dopravních prostředků atd.),
- logistika má na efektivitu recyklace rozhodující vliv, jak se ukázalo
na příklad ve Švýcarsku. Zde i přes jejich téměř dokonalý systém sběru,
zajišťující už v současnosti 82% návratnost se snaží o vyšší
efektivitu systému ("zurück wo gekauft"). Obdobně je tomu i jinde, např.
v USA ("Bill States" se zálohováním nevratných PET lahví a zbytek států Unie,
kde z důvodu nákladů na transport a sběrné systémy (New York) se od
nich dokonce zcela ustoupilo.
Legislativní předpoklady
- druhotná PET surovina nemůže být obalovým
odpadem, jak je tomu dosud
- starost o její využití nemůže být
delegována na obce, to je v rozporu se zásadou odpovědnosti v EU,
- pokud není PET láhev zálohována, je
její cena zahrnuta do ceny nápoje a proto rovněž nemůže být
majetkem obce,
- z výše uvedených důvodů nejsou proto
vhodné dosavadní "dobrovolné" systémy sběru (kontejnery, tzv.
Drop-off Locations, ani sběrné pytle, tzv. Kerbside, též Curbsite
Collection), převážně používané u nás, které zajišťují návratnost PET suroviny
nejvýše kolem
20-30%. To by sice stačilo ČR na splnění novelizovaného požadavku
druhového využití ve výši 20% pro rok 2006, ale odporuje to samotným zásadám ve Směrnici
94/62 EC, která jasně definovala zásadu odpovědnosti za využití ze
strany samotných prodejců, výrobců a dovozců. Tato zásada, aplikovaná
ve Vyhlášce o nápojových obalech ve Švýcarsku a postupné zavedení
dobře organizovaného sběru, umožnila dosažení návratnosti PET přes
80%,
- recyklaci PET na ekonomické a ekologické
úrovni je nutno zajistit nikoliv zákonem o obalových odpadech, ale zákonem
o nápojových obalech, mezi něž nápojové PET obaly (spolu s plechovkami,
tetra-paky a sklem) patří,
- obdobně jako v Německu, na Slovensku
(ale i jinde) by proto mělo být i u nás urychleně zavedeno zálohování nápojových
obalů podle nového zákona o nápojových obalech, v souladu s prioritami EU o odpovědnosti za využití a recyklaci.
Velikost recyklační jednotky
- podle zahraničních zkušeností k dosažení
efektivity recyklace B2B systémem je třeba uvažovat s kapacitou recyklační
jednotky kolem 1000 kg/hod a více, logicky s využitím v 3-směnném
provozu, s dostatkem zásoby použitelné druhotné suroviny pro kontinuální
bezproblémový provoz. To odvisí a je dané primárně opět legislativní
úpravou, efektivním systémem sběru, efektivním transportem a
geografickým umístěním závodu co nejblíže největším zdrojům,
- hodnota pouze technologického zařízení
představuje zpravidla (podle údajů z roku 2001) pro linku na praní řádově 900.000 EUR, zhruba je třeba 2 závodů pro
jednu
B2B linku, její cena se pohybuje v řádu
3,500.000 EUR.
Abych usnadnil zájemcům o tuto problematiku
vyhledávání na tomto webovém serveru, odkazuji je na překlady,
umístěné na IP PETrecycling CZ, s odkazem na cizojazyčný
originál:
Obecně
Všichni přední
výrobci recyklačních,
rovněž B2B linek a odkazy na
jejich webové servery
Bühler Swiss Technology Group:
EREMA:
URRC:
OHL:
Starlinger:
Snad jsme se konečně začali v EU probouzet nad
hloupou terminologií, co je a co není ODPAD - viz v levém sloupci podmenu
informaci
Je PC-PET láhev"odpad"?
Vysokého využití PET lahví jako druhotné suroviny lze dosáhnout pouze
výraznou motivací spotřebitelů a to zálohou, nikoliv apelováním na jejich
ekologické cítění. Motivaci nelze zavést v prostředí, kde tyto láhve po spotřebě
nápoje označujeme slovem ODPAD. Sbírání lahví předpotopními metodami sběru, jak
jsou dosud používány, je luxusním a velmi drahým přežitkem. Modernímu typu
nápojového obalu musí odpovídat moderní metody řízení jeho sběru a využití.
Těmi jsou výhradně odběrní automaty (Reverse Vending
Machine, zkr. RVM). umístěné v místech jejich největšího zdroje, t.j. v
hypermarketech. Ty prodávají přes 90% všech spotřebovaných nápojů v PET lahvích.
Hypermarkety jsou z geografického hlediska velmi promyšleně umístěny, aby byl
zajištěn maximální odbyt. To zefektivňuje logistiku svozu této cenné druhotné
PET suroviny (která je z RVM dokonce i barevně roztříděna a objem láhve je
minimalizován stlačením, nebo posekáním) k dalšímu zpracování mokrou úpravou na
čisté PET vločky.
Tyto lze zpracovat recyklací opět až na nové PET láhve (B2B) Technologické
zařízení je ale velmi nákladné (řádově 500 mil. Kč) a jeho výstavbu by měli
zajistit hlavníí dodavatelé PET předlisků (preforem), nebo PET lahví. což jsou
pro naši východoevropskou oblast firmy Big
Four - Coca-Cola, Danone, Nestlé Waters a PepsiCo 1), nebo
by to měla realizovat naše AOS Eko-Kom,
a.s. a to z financí, od nich dle zákona shromážděných.
1)
bottledwaterworld
(March-April 2004, str. 19, Thirst for bottled water unquenched in
East Europe
Proti zavedení moderního, MOTIVAČNÍHO a
především EFEKTIVNÍHO SYSTÉMU využití se rozhodně staví tzv. ODPŮRCI ZÁLOH.
Jde jim totiž o miliardové zisky - takže jejich odpovědnost za využití
recyklovatelných obalů z domácností přebírají - díky silným lobby - STÁT,
OBCE a SPOTŘEBITELÉ. To dokumentuje celý vývoj na níže uvedených odkazech.
Poslední vývoj v zálohování nápojových obalů je v podmenu levého
sloupce zachycen jednak pro
Německo,
Slovensko, tak i pro
Česko.
Jde o politické rozhodnutí a politici při rozhodnutí o změně preferují VŽDY
názory voličů. Svět je ale příliš komplikovaný a laici (stejně jako lobisté)
by do rozhodování, co je co není pro Česko vhodné rozhodně neměli zasahovat.
Tak dochází k mrhání peněz a zaostávání za inovacemi.
Navazující informace o zařízeních na IP
PETrecycling.cz jsou na rozcestníku:
Related links on IP PETrecycling.cz in English only:
Příspěvky na IP PETrecycling.cz v
archivech:
Příspěvky z archivu: 2007
> 2006
>
2005 >
2004 >
2003 >
2002 >
2001 >
2000
|
ARCHIV 2003
