"Odpady" se poněkud vymykají naší kontrole

Dobře fungující odpadové hospodářství je vizitkou moderního města.

Není to ale jenom záležitost technická a organizační. Celý systém může dobře fungovat jedině tehdy, když bude pro občany města srozumitelný a snadno dostupný.

Město platí ročně zhruba 360 milionů korun za to, aby systém využívání
a zneškodňování komunálního odpadu fungoval. Přitom necelou polovinu, zhruba 170 milionů, vybere od občanů s trvalým bydlištěm v Brně formou místního poplatku, zbytek tvoří dotace z městského rozpočtu (moje pozn.: tedy "pouhých" 190 milionů).

Největší část nákladů, téměř 270 milionů, spolkne svoz netříděného odpadu a jeho následné spalování v brněnské spalovně. Zbytek nákladů tvoří provoz sběrných dvorů, sběr nebezpečných odpadů či provoz systému kontejnerů na tříděný odpad.

Jako starostka rovněž vím, že lidé by třídili mnohem víc, kdyby měli jednotlivé druhy kam odkládat. Kontejnery na papír a PET lahve jsou u nás na sídlišti v Novém Lískovci za několik dní přeplněné a pak se kolem nich hromadí nepořádek. To se ale brzy změní. Již v letošním roce bude v Brně rozmístěno několik set nových kontejnerů, především na papír (modré) a PET lahve (žluté).

Ve sběrných střediscích budou vyčleněny kontejnery na biologicky rozložitelné složky (tráva, listí, zelenina), které budou odváženy do nové centrální kompostárny.

Podle průzkumů obsahuje komunální odpad až 70 % využitelných složek. Proto jsme v naší domácnosti udělali půlroční test, kdy jsme důsledně třídili a všechno vážili. Celkem naše čtyřčlenná rodina vytvořila 205 kg odpadu, z toho bylo 125 kg využitelných složek a jenom 80 kg jsme museli vyhodit do popelnice.

Takže potenciál pro využívání cenných surovin tu je, jenom ho využít. Město proto nyní zajišťuje vše potřebné, aby občané měli třídění odpadů co nejsnazší, což se záhy pozitivně projeví na kvalitě životního prostředí nás všech.

Více k problematice třídění odpadu čtěte na straně 6 v článku Kampaň o třídění odpadu právě startuje (PDF, 23 str., 5,6 MB)

Jejich svoz prováděla .A.S.A. do své firmy DRUSUR, s.r.o. na Plotní ulici, kde se PET lahve lisovaly do balíků o hmotnosti asi 15 kg a vlastními nákladními vozidly dopravovaly do tehdejšího Silonu Planá n. Lužnicí na nově instalovanou úpravárenskou linku. Jejím konečným výrobkem je polyesterová stříž, ze které lze vyrobit řadu produktů, textil, koberce, zimní sportovní ošacení atd. Systém byl potom rozšířen díky Odboru životního prostředí MMB v celém Brně, před hypermarkety byly umístěny velkoobjemové sběrné kontejnery, dodnes existující. Detaily uvádím na stránce 10.01.2000 Budeme konečně využívat cenné PET láhve? (část 2), spolu s informacemi o CHD Přístav v Brně-Bystrci.

Vypracoval jsem pro zájemce detailní prezentaci činnosti této chráněné dílny Přístav v Power Pointu. Myslím, že stojí za to se s ní rovněž seznámit.

Informace Ing. Jany Drápalové z 06.09.2007 jsem doplnil údaji o současném stavu v Brně
z příspěvku RNDr. Martina Andera, náměstka primátora, publikovaného 25.04.2008 na webu Zeleni.cz  a převzatého s mým doplněním:

• 07.05.2008 Mylné představy Martina Andera o motivaci ke třídění "odpadů"

"Odpady" - o které máme zájem a chceme je recyklací znovu využít, nevznikly lidskou činností, člověk je svou existencí sám nevytvořil - jako naopak lidské, či zvířecí exkrementy, cigaretové špačky, na chodníky vyplivnuté žvýkačky a podobné smetí.

Že tvorba odpadů se zcela vymkla naší kontrole si pomalu uvědomuje i EU ve svém

KOM(2007) 59 v konečném znění ze dne 21.2.2007

Situace se od doby, kdy jsme tyto produkty nazvali kontraproduktivním slovem ODPAD, zcela zásadně změnila, takže házet  všechny tyto recyklovatelné a výhodné komodity do jednoho pytle se smetím a skutečnými odpady je nedomyšlený legislativní nesmysl.

Příkladem by nám měly být země, kde legislativci a posléze i politici zavedli pro vzniklou neudržitelnou situaci pojem "producer responsibility." A to je především Skandinávie. Přenechejme proto starost těm, kteří jsou jako "producers" za vznik odpovědní - to je celému řetězci producentů, od výrobců obalů, pak nápojů v nich balených až po prodejce. Všichni uvedení hlavní odpůrci se zálohování dosud tak usilovně brání. A používají přitom zcela neopodstatněnou argumentaci. To nelze nazvat jinak, než nezákonné obchodní praktiky, i když jim to zákon dosud umožňuje. Platíme jim nevědomky od devadesátých let 20. století v ceně výrobků i cenu těchto nápojovýc obalů, které mohou být opět REcyklací využity na nový a zcela shodný výrobek. A jsme tedy majetníkem obalu, nikoliv tvůrcem obalového nápojového odpadu.

Více k tématu na rozcestníku stránky "O zálohách v Česku" a obdobně "Zálohy na Slovensku," nebo ukázkově na "Zálohy na nápojové obaly v Německu."

Pro vážné zájemce je zde obsáhlý materiál ke studiu "Důvody pro zpětný odběr nápojových obalů se zálohováním." Snad pomůže k prosazení záloh i u nás.

To se týká v tuto chvíli především nápojových obalů z PET, ale taky z hliníku (pro který nikde v Česku žádné barevné popelnice nemáme!) a rovněž skla (nejen pivního).

Titulky v médiích, v souvislosti s nápojovými PET láhvemi,  jako "Na plast má být záloha" jsou nesmyslné. Plast je velmi široký pojem a jen obalových plastů je celkem 7 druhů. Těch se zálohy samozřejmě netýkají, i když i v této skupině existují MOTIVAČNÍ METODY, jak přimět domácnosti, aby je vytřídily a předaly do žlutých kontejnerů k dalšímu ručnímu, či strojnímu roztřídění a využití. O tom více na levém podmenu "Ze směsných plastů nafta."

Rovněž tak tvrzení o našem mistrovství v "recyklaci plastů" v rámci Evropy, používané naší AOS EKOKOM, a.s. v souvislosti se zálohováním PET lahví je holý nesmysl a jasná dezinformace laické veřejnosti. Stačí se podívat do odpadkových košů na ulicích měst, na cyklostezky, nebo do obsahu černých kontejnerů na tuhý komunální odpad, když pominu volně pohozené PET láhve v přírodě (littering). Ani kompaktace prázdných PET lahví není vůbec dostačující, takže místo PET vozíme ve velkém VZDUCH.

Ještě k další komoditě. Recyklace skla je, jak asi každý (?) ví,  energeticky nesmírně náročná, tedy environmentálně není vůbec "vhodná a snadná" - jak u nás tvrdí ti, kteří v minulé době, kdy všechno obalové sklo bylo zálohované - a hospodyňky je za korunovou zálohu vracely vymyté do samoobsluh - to si mladí nepamatují - nebyli totiž ještě ani v mateřské školce.

Rozhodně by pomohla normalizace a zálohování všeho nápojového skla, aby je mohly již existující odběrní automaty v hypermarketech bez problémů odebírat a vracet  spotřebitelům zálohu. Dodavatel by si prázdně nápojové sklo mohl - při dodávce nových nápojů - bez problémů odvézt k výrobci - dodavateli. U skla to možné je, u PET lahví z mnoha důvodů nikoliv. PET není sklo a opakované použití vede nejen k jeho poškrábání a vzhledovým vadám, proto je například v Japonsku nepřípustné.

Záloha ve správné výši (nikoliv jako v řadě států USA 5 centů) by byla jedině správná MOTIVACE, vedoucí ke snížení nákladů OBCÍ, STÁTU a občanů. Tedy nikoliv daně a zvýšení poplatků za "odpady," třeba na 900 Kč/osobu/rok. Jak se o tom již vážně uvažuje.

K podepření těchto mých závěrů doporučuji z nedávné doby například:

• 30.04.2008 Koncentrace CO2 lze snížit i zálohováním nápojových obalů
• 30.04.2008 Průmysl nápojů stojí před řešením environmentálních problémů
• 26.04.2008 Poučí se naše AOS EKOKOM, a.s. ze Švýcarska?
• 25.04.2008 Novela o odpadech neúměrně zdraží svoz odpadů?
• 23.04.2008 RF: "Najväčšími problémami separácie sú peniaze a nízke environmentálne (po)vedomie"

Rozhodně nepomohou kampaně, jako výše zmiňovaná (a pěkně nákladná)  Kampaň o třídění odpadu právě startuje (PDF, 23 str., 5,6 MB), dovolávající se toho, jak Bolek Polívka, Šárka Kašpárková, nebo jiná celebrita "třídí odpad." To si mohou přát jedině AOS EKOKOM, a.s. a odpadové společnosti, pro které je to zdroj příjmů.

Pokud vám to ministr Bursík nezatrhne (a to bez dlouhých soudních sporů, nakonec stejně vždy prohraných, jako v Německu), a to tak rázně, jak to udělal jeho izraelský kolega, viz
[ 1 ], [ 2 ], [ 3 ], [ 4 ], [ 5 ], [ 6 ], vaše roční miliardové zisky z nápojových obalů (nejen na PET obalech), které realizujete zhruba od roku 1991, mohou nerušeně pokračovat.

Příspěvky na IP PETrecycling.cz v archivech:
Příspěvky z archivu: 2007 > 2006 > 2005 > 2004 > 2003 > 2002 > 2001 > 2000