Hlavní obalové plasty, mezinárodní označení, grafické symboly a zastoupení v obalech Evropy

HOME Konference/PET Events ARCHIV 2003 28.05.2003 Hlavní obalové plasty, mezinárodní označení, grafické symboly a zastoupení v obalech Evropy
 

GŘ Petcore Frank Koelewijn:         "Jsem znepokojen spěchem, se kterým se zákonodárci v kandidátských         zemích  snaží o přijetí zákonů, které by odpovídaly pouze         požadavkům  EU. Riskují, že udělají drahé chyby. Je totiž          mnohem snazší dělat věci správně od počátku, než muset následně         opravovat nefunkční sběrné systémy."

Celý průběh Konference o obalech ve střední a východní Evropě (Central & Eastern European  Conference on Packaging), pořádané v Brně (22.05. - 23.05. 2003) jistě přesvědčil mnohé z účastníků o zmatku a různorodosti, která zde panuje (mimo jiné)
například v označování obalových materiálů.

Označování a identifikaci, direktivním požadavkům a jejich aplikacím v národní legislativě Německa, Rakouska, Baltických států, Slovenska, Polska, Maďarska, Ukrajiny, Ruska, Běloruska a České republiky byl dokonce věnován celý druhý den jednání. Každý z reprezentantů těchto zemí přednesl vlastní národní systém, v případě ČR používající dokonce 3 symboly pro označení druhově stejného obalového plastu, atd. 

Z vystoupení některých oficiálních zástupců bylo zřejmé, že se ještě nestačili v problematice plastových obalů zorientovat, zřejmě se domnívají, že vytvoření jejich "dokonalého" systému značení zajistí "dokonalé" zpětné využití, v případě plastů je to v hierarchii Direktivy EU (Směrnice 94/62 EC) především recyklací, na druhém (méně žádoucím) místě energetickým využitím. 

Druhové "ostré" třídění obalových plastů je ale manuálním tříděním či dokonce drahými (cca 45 mil. Kč) průmyslovými automaty (opto-elektonicky, ale s dosažením druhové čistoty pouze cca 95%) už dávno zvládnuto, jak dokazuje současná na př. brněnská praxe. Výsledky této praxe za uplynulé 2 roky dokladujeme společně s a.s. SAKO Brno zde. Přesto tento způsob zachytí (protože je dobrovolný) nejvýše 20% nevratných PET lahví z materiálového toku.  

Praxe v Brně - a nejen zde - jasně prokázala, že nápojový PET obal (láhev) rozeznají i děti z mateřských školek, které dokázaly při odborném vedení v o.s. SVRATKA, chráněné dílny Přístav, v jediném roce vysbírat nepředstavitelné 30,4 tuny PET lahví, které byly podle barev 15 pracovníky se ZTP (zvláště těžkým postižením) barevně roztříděny, navíc ručně odstraněny papírové etikety a HDPE uzávěry, následně posekány (úspora nákladů na transport) pod 12 mm, napytlovány po 20 kg a odeslány do a.s. Silon Planá n. Lužnicí (nyní Silon - Constab Group) k recyklaci. Informaci o tom jsem zajistil zveřejněním na tomto serveru (prezentací v Power Point). 

Tento zmatek kolem "odpadů" mezi odborníky a tím spíše mezi veřejností výstižně zhodnotil Dr. Alexis Stassinopoulos, prezident World Packaging Organization (WPO), a předseda Asociace výrobců obalových materiálů Řecka (svou profesí, zvláště pokud jde o plasty, jeden z mála kompetentních účastníků).  Pokud jde o obalové plasty, platí o nápojových (pro recyklaci Silon láhve od oleje a octa - nenápojové neodebírá!!) PET lahvích totéž, co zdůraznil o dřevu  - každý je bez problémů identifikuje, rozezná PET láhev na nápoje, nákupní tašku, sáček, mikroténovou fólii atd.

Při druhovém roztřídění přímo u ZDROJE (t.j. u spotřebitele) musíme vycházet z efektivnosti (nákladovosti) jejich recyklace. Nákladným nesmyslem je sběr druhově směsných plastů (např. Praha a české kraje, DSD v Německu, EKO-KOM v ČR), vedoucí k zapáchající a vším možným zaneřáděné hromadě, naprosto nevhodné i pro ruční třídění, vhodné pouze pro "výhodné" energetické využití spálením v mamutích městských spalovnách, s obrovskou produkcí CO₂ a v přítomnosti PVC obalů navíc s tvorbou silně korosivní kyseliny solné.  Snaha po úplném využití sběrem směsných plastů, nebo dokonce jejich vytříděním z KO je nákladný nesmysl, na kterém lze sice zbohatnout, ale ne v případě státu a jeho daňových poplatníků.

V USA, Německu a jinde se dávno ozývaly hlasy (např. senátor Varenholt), že nic nevážící mikroténové fólie, drobné kelímky od rybiček, salátů, tuby na zubní pasty atd. vyžadují vždy zvláštní přístup, protože recyklací získáme plastový granulát (produkt pro novou výrobu obalu) dva- až třikrát dražší, než nový primární plast. Legislativci a především politici jsou ale pod silným tlakem mladých environmentalistů a průmyslových lobby.

Při takto závažných legislativních a politických rozhodnutích musí být proto rozhodující stanovisko odborníků. V případě obalových plastů organických chemiků - plastikářů, pokud možno se specializací na úpravnictví (a to recyklací). Jde totiž o vysoce specializovanou oblast/oblasti.

Neví se rovněž zřejmě, že efektivním vyřešením opětného využití (počínaje sběrem, předúpravou, mechanickou úpravou) plastu s číslem 1 (PET) získáme kapacitní možnosti a de facto vyřešíme  recyklaci ostatních obalových plastů.

Pro ilustraci závažnosti takových rozhodnutí jsem vypracoval tabulku, prokazující, že kupř. v Evropě (dnes ale i v rozvojových zemích a ve světě tím spíš) rozhodně nejde o zanedbatelná množství.

K tak neúčelně diskutovaným grafickým symbolům uvádím, že byla zavedeny v USA již v 70 letech minulého století ve spolupráci recyklačních firem s odborníky, s ohledem na potřeby druhového rozlišení při ručním třídění.  Nic převratného nevymyslíme, pro spotřebitele obalů už vůbec. Tato symbolika je mezinárodně uznávána a nepatrné rozdíly (PET x PETE x PETH) vůbec nepřekáží. EU navíc označování určuje jako dobrovolné.

Druh obalového plastu	Mezinárodní označení	Mezinárodní symbol		Množství v tunách/1999
Polyethylén	LDPE/HDPE (LLDPE)			7,534.000
Polypropylén	PP			2,571.000
Polyethyléntereftalát	PET			1,224.000
Polyvinylchlorid	PVC			689.000