PETrecycling.cz je soukromý, nekomerční, nezávislý, volně přístupný a nesponzorovaný portál prosazující zálohování nevratných nápojových PET lahví jako inovační systémovou změnu pro jejich nejefektivnější využití.

Zástupce WANSIDA INT., s.r.o. o druhotné surovině PET

PRAHA, 19. 7. 2005 Nejznámější čínsko-českou firmou, která v Česku skupuje odpad z PET lahví, je Wansida Int.

Zástupce jejího ředitele Tomáš Ludvík říká, že i přes současný nedostatek suroviny existuje velká možnost dalšího růstu. "Stačí zlepšit podmínky sběru a třídění," uvedl.

HN: Společnost EKO-KOM odhaduje, že čínské firmy v Česku vykoupí až devadesát procent použitých PET lahví. Kolik těchto firem na trhu operuje?

Působí tady asi pět čínských firem. Jen Wansida Int. má ale povolení k nakládání s odpady. Ostatní stojí spíše
v pozadí a výkup a zpracování pouze řídí a financují.

HN: Kolik suroviny tady vykoupí?

Podle mého odhadu asi osmdesát procent. Tedy zhruba o deset procent méně, než odhaduje EKO-KOM. Jde zhruba o dvanáct až čtrnáct tisíc tun za rok.

HN: Po loňském skoku se letos ceny stabilizovaly. Za tunu barevných PET lahví se platí zhruba osm tisíc a bílých deset tisíc korun. Některé čínské firmy ale platí i dvanáct tisíc. Jaký čekáte cenový vývoj a kde je strop?

Je nepravděpodobné, že cena "petek" bude vyšší, a to i přesto, že konkurence je v Česku zřejmě největší z evropských zemí. To je vidět právě na výkupních cenách. Ty jsou závislé na ceně panenského granulátu, kursu dolaru a samozřejmě na tom, kam až zpracovatel může klesnout se ziskem. Proto ani není reálná šance získat skutečně majoritní podíl na trhu.

HN: Týká se to i Evropy? Třeba v roce 2002 se průměrně za tunu bílých "petek" platilo 180 eur, letos už 450 eur...

Tam je situace obdobná. V Evropě lze ale málokde sehnat kvalitní PET surovinu.

HN: České firmy tvrdí, že suroviny je nedostatek. Co by se mělo zlepšit, aby jí bylo víc?

Není to tak, že by byl suroviny skutečný nedostatek. Je tu totiž velký prostor ke zlepšení sběru a třídění PET lahví
a plastů obecně. Nedostatek sběrných míst se separovaným odpadem, nízká četnost svozů, malá informovanost lidí o tom, jak se dají všechny druhy plastů využívat - to jsou problémy volající po řešení. Z tržního hlediska pak za problém pokládám i to, že svozové a třídicí společnosti vlastní města.

HN: Proč?

Nefunguje v nich základní princip podnikání - potřeba vytvářet zisk. Vždy zpravidla tvrdí, že se na separovaném odpadu nedá vydělat, že je to jen nutnost... Soukromý kapitál by byl asi pružnější.

HN: Jak dlouho mohou ještě čínské textilky český či evropský PET odpad potřebovat?

Perspektivy recyklace plastu k výrobě vláken pro textilní průmysl budou vždy. Nebo minimálně do doby, než se tento druh vlákna nahradí nějakým novým materiálem. A to není v horizontu deseti let pravděpodobné.

HN: Kolik korun se v tomto oboru v Česku "protočí"?

To nevím. Ale v odpadech leží ohromné peníze, které si nikdo, kdo v oboru nedělá, nedokáže ani představit. Je to právě tím, že odpady byly, jsou a budou. Jen jejich množství vzrůstá, zatímco počet možných skládek klesá a odpady nelze odložit do šuplíku na pozdější dobu. Vše se musí řešit průběžně. Stačí se podívat, kolik stojí tuna skládkování, spalování, kompostování, likvidace nebezpečných odpadů, kolik tun odpadů se vyprodukuje v různých regionech, kolik platí občan, kolik doplácí obce. Jsou to těžké miliardy.

HN: Odhaduje se, že se v Česku sebere asi polovina spotřebovaných obalů. Je to dost, nebo málo? Nemůže to do budoucna ohrozit perspektivu oboru?

Nemám srovnání s ostatními evropskými nebo zámořskými státy. Ale proč nesebrat a nevytřídit třeba devadesát procent, když to lze v současné době financovat ze zisku? Možnosti a kapacity tady jsou. Právě nyní je doba, kdy lze investovat do techniky a technologií. Ve chvíli, kdy se zvýší cena práce na úroveň vyspělejších zemí EU, už tento prostor nebude. Lidskou práci nelze při třídění prakticky vyloučit. V zahraničí sice existují automatické třídírny, ale ty se nedají vůbec porovnávat s kvalitou ručního třídění v Čechách.

Autor/ři: Zdeněk Zuntych, Miroslav Petr www.ihned.cz/petr

Autor/-ři mají v mnoha otázkách pravdu, s výjimkou těchto tvrzení:

• čínské firmy v Česku vykoupí až devadesát procent použitých PET lahví

• podle odhadu zástupce WANSIDA INT., s.r.o. asi osmdesát procent, tedy zhruba o deset procent méně, než odhaduje EKO-KOM

• jde zhruba o dvanáct až čtrnáct tisíc tun za rok

• odhaduje se, že se v Česku sebere asi polovina spotřebovaných obalů (zde si protiřečí).

Jaká je realita:

• Dobrovolné systémy sběru, jako je ten náš (zcela zastaralý, bez inovace) mohou zachytit jen asi 1/5,
  v nejlepším případě cca 1/4 POUŽITÝCH PET lahví. Obdobně je tomu na celém světě, jak dokazuje dosavadní praxe, dokumentovaná mnoha údaji.

• Veškerý PET, používaný jako primární materiál, předlisky, nebo PET pro výrobu předlisků či lahví se do ČR dováží a podle údajů z MPO pro rok 2003 (viz www.PETrecycling.cz/spotreba_PET.htm) jsou uveřejněné údaje SILNĚ podhodnocené.

• Stejně tak jsou naopak SILNĚ nadhodnocené údaje o využití PC-PET lahví od EKO-KOMu (i přes jistě velmi nákladnou reklamu v TV) i od čínské firmy Wansida Int., s.r.o.

Proč tomu tak je?

• Efektivita systému sběru PET lahví, jak je aplikován u nás a.s. EKO-KOM, v Německu monopolním
  Der Grüne Punkt - Duales System Deutschland AG (zkr. DSD) a v zemích EU společnostmi, které systém zeleného bodu kopírují, t.j. společnostmi seskupení PRO-EUROPE je nedostatečná.

• Nákladovost tohoto systému je v Německu absolutně nejvyšší (www.PETrecycling.cz/nesmysly_systemu.htm)
  a neodpovídá moderním způsobům automatického odběru RVM automaty.

• Povinnost opětného využití nápojových odpadních obalů nepřísluší obcím, jak je tomu u nás. Ty jej nevytvářejí, vzniká prodejem v obchodních řetězcích, které přestaly používat vratné nápojové obaly.

• Platí tzv. Verursacherprinzip  (Švýcarsko, Skandinávie, atd.), kde povinnost je určena OBCHODU. Ten např. u nás dodává na trh v obchodních řetězcích přes 90% všech nápojů v PET obalu.

• Náš systém nejenže neodpovídá době, ale je vyhazováním peněz státu, obcí, svozových firem, odpadových společností, třídíren a co je hlavní, spotřebitelů, kteří platí za PET obal v ceně nápoje - a to bez náhrady.

• Výsledná kvalita PET suroviny v zemích EU neodpovídá vynaloženým nákladům ani návratnosti k využití.

• Proto je o českou kvalitu PET suroviny, získanou separovaným sběrem pouze PET lahví, a jejich kvalifikovaným ručním tříděním, tak velký zájem v zahraničí (viz jen některé zájemce, uvedené na www.PETrecycling.cz/import.htm.

Příspěvky na IP PETrecycling.cz v archivech:
Příspěvky z archivu: 2007 > 2006 > 2005 > 2004 > 2003 > 2002 > 2001 > 2000

Best View : 800x600 resolution with Internet Explorer 4.x or above.