Chystá se výstavba spalovny na Plzeňsku

Stavba zhruba za dvě miliardy korun, která má zajistit likvidaci odpadu z oblasti Plzeňska, by měla vzniknout na skládce poblíž Chotíkova do pěti šesti let. Řekl to Tomáš Drápela, šéf městské teplárny, která největší skládku v kraji spravuje.

"V lednu uzavřeme smlouvu na vypracování EIA (posudek vlivu stavby na životní prostředí), což bude trvat dva roky," dodal. Proces EIA zřejmě opět spustí protesty ekologických iniciativ. Obce by nás v tom měly podržet, protože s nimi máme podepsané dohody o stavbě, dodal ředitel.

EU i všeobecné povědomí se podle něj po několika letech opět vrací k termickému využití odpadů jako dobré suroviny. "To, co by si před pěti lety málokdo troufl říci nahlas, dnes volají všichni," dodal. Podle Drápely je to také tím, že se ukázalo, že ostatní metody zpracování odpadu se neukázaly jako příliš efektivní.

Plzeň navíc palivo, tedy zdroj energie, potřebuje, protože teplárna neumí dlouhodobě zajistit dostatek uhlí. "Plánovaný zdroj by dodával teplo pro celý Lochotín (největší sídliště ve městě)," dodal ředitel.

Spalování odpadů má navíc podle něj desetkrát přísnější limity než spalování uhlí. Teplárna by po zprovoznění spalovny mohla nahradit až 15 procent uhlí. K tomu by spalovala 15 procent biomasy a další alternativní paliva. Do pěti let se chce dostat k náhradě 50 procent uhlí. "Další energeticky zajímavou komoditou je pivovarské mláto. O možnosti jeho využití začneme s Prazdrojem jednat v lednu," dodal.

Do projektu začíná není aktivně vstupovat kraj, a není tak vyloučeno rozšíření nebo úprava kapacity spalovny. "Naše zadání je zpracovávat 60 tisíc tun odpadu ročně, což je Plzeň a nejbližší okolí. Na to také bude zpracovávána EIA," uvedl ředitel.

Spalovna chce získat dotace EU. Program, v němž bude zhruba šest miliard korun, bude vyhlášen tento měsíc. Bude se tam hlásit Plzeň a Karviná, které jsou nejdále. Mohou získat až čtyřicet procent nákladů.

O finální technologii spalovny zatím není rozhodnuto. Teprve její dodavatel se zaváže ke konkrétním parametrům. Investor má zatím pouze studii proveditelnosti, která doporučila roštovou spalovnu s roční kapacitou 60 až 100 tisíc tun odpadu za 2,5 miliardy korun. Podle teplárny jde o klasickou technologii používanou v Evropě.

"Když vyděláme peníze za teplo a elektřinu, tak budou lidé platit méně za popelnice," uvedl Drápela. Návratnost investice bude mezi 15 až 17 lety při udržení rozumné ceny za popelnice. Zpracovaná tuna ve spalovně přijde na 2500 až 3000 korun, což prý bude velmi dobrá cena, protože poplatky za ukládání na skládce by měly v roce 2016 vzrůst až na šestinásobek, tedy 6000 korun za tunu. Spalovna nebude pro městskou teplárnu významným byznysem, má pouze mírně vydělávat.

Václav Prokš