Jarmila Šťastná
Co řekli o LCA studii nápojových obalů

Na otázky šéfredaktorky časopisu Odpady odpovídali:

Ing. Marie Tichá - autorka studie:

Již při prvním nahlédnutí do studie je překvapující obrovský objem dat, který jste pro studii získali
a zpracovali. 

"Shromažďování ůdajů jsme věnovali celý rok 2008. V následujícím roce jsme pak získaná data zpracovávali. Nejdřív jsme podle statistik zjistili, o jaké nápoje a obaly vlastně jde, kolik se jich vyprodukuje na trhu, vytipovali jsme producenty a navštívili (a ne jednou) nejvýznamnější z nich. Od nich jsme získali velký objem údajů, které se dále zpracovávaly. Bylo to opravdu dlouhé a náročné, celkem jsme nad studií strávili tři roky."

Jak na vaše požadavky reagovaly oslovené podniky?

"Podniky mají své údaje členěny jiným způsobem, než jaký požaduje LCA, navíc to pro mnohé z nich bylo jejich první setkání
s touto metodou. Přesto byli jejich zástupci většinou velmi vstřícní. Díky LCA se pak mohli na svůj provoz podívat z jiného úhlu pohledu. Některé podniky, například Plzeňské pivovary, využívají výsledky naší studie, které se týkají jejich provozu, velice úspěšně ve své vlastní práci."

Ve studii jste používali také data o spotřebě energie podle druhů (např. vodní, z uhlí). Nedovedu si představit, jak se tyto údaje získávají.

"Údaje pocházejí z databáze a týkají se energie produkované a distribuované na území České republiky, včetně energie, která sem přichází jako mix ze zahraničí. Databáze zahrnuje všechny fáze spojené s energií od těžby například uhlí nebo jaderného paliva, až po distribuci. Databázi vlastní společnost Boustead Consulting Ltd., s níž spolupracuji. Její zakladatel Dr. Ian Boustead je takový guru LCA, už před dvaceti lety shromažďoval první údaje o životním cyklu produktů, i když se to ještě tak tehdy ještě nejmenovalo."

Ve studii velmi zdůrazňujete, že se její závěry vztahují k roku 2007, což už jsou tři roky. Neměly by být údaje co nejčerstvější?

"Analýzu systému nápojových obalů bylo nutné vztáhnout k určitému časovému období, nejlépe k jednomu roku, aby shromážděné údaje byly dostatečně reprezentativní. Údaje podniků, které nám poskytovaly data, se vyčíslují a uzavírají jednou
za rok. Rok 2008 jsme nemohli vzít za základ, protože v době, kdy probíhal sběr údajů, ještě nebyly výstupy hotové. Jediný možný a z našeho pohledu nejčerstvější byl tedy rok 2007. Pokud by se v průběhu dalšího času něco významně změnilo, dala by se změna určitého parametru poměrně snadno přepočítat. Obaláři nás například upozorňovali, že se od roku 2007 změnila hmotnost obalů u PET i skla. Shromáždit údaje trvalo rok, vypočítat výsledky a naformulovat závěry trvalo další rok, ale přepočítat tento jediný údaj by bylo nesrovnatelně jednodušší. Navíc LCA obalů nebyla tím hlavním výstupem. Studie měla primárně odpovědět ministerstvu, zda zavést zálohy na nápojové obaly nebo ne. Rok 2007 nám proto sloužil jako základ pro výpočet environmentálních dopadů potenciálního zálohového systému."

V závěrech je uvedeno, že stejného efektu jako zavedením záloh by šlo docílit desetiprocentním snížením spotřeby balených nápojů. To je zajímavé vzhledem k tažení za pití vody z kohoutku.

"Ano, je to jeden ze závěrů, ale bylo by zajímavé porovnat LCA jednoho litru vody z kohoutku a litru balené vody. Možná že bychom došli k velmi zajímavým výskledkům. Člověk je navyklý vnímat pozitivní a negativní dopady výrobků na životní prostředí spíše emocionálně. Pak zpracujete studii LCA a zjistíte, že je to úplně jinak. Když jsem učila na ČVUT, studenti za mnou neustále chodili s představou, že určitý výrobek je lepší nebo horší, než jiný. Jenže dokud nemáte k dispozici výsledky LCA, nemůžete takovou domněnku s jistotou potvrdit nebo vyvrátit. Navíc se technologie neustále vyvíjí, takže to, co platilo o určitém výrobku v minulosti, už nemusí platit teď."

Z čeho myslíte, že vychází postoj k určitým výrobkům nebo postupům?

"Myslím, že je obecná nechuť vůči plastům. Názor, že plastový výrobek je horší než například papírový, je silně zakořeněný. Sama plast moc ráda nemám, ale když se podíváte například na spotřeby energie nebo materiálu zjistíte, že  plastový výrobek může vykazovat lepší výsledky. V tomto smyslu je LCA často bořitelem mýtů. Ukazuje věci, jak skutečně jsou."

Vraťme se k environmentálnímu dopadu jednotlivých obalů.

"Podle výsledků studie nejlépe vycházejí nápojové kartony a vratné sklo. Oba druhy obalů by tedy bylo dobré co nejvíce rozšířit. Kde je jejich eventuální slabé místo, jak docílit, aby jim dali spotřebitelé přednost - to už je na marketingové studie. Stejně jako otázka, proč Češi kupují tak moc balené vody. Je to otázka životní úrovně, prestiže nebo nedůvěry ke všem institucím, včetně vodovodů a kanalizací? V zahraničí je totiž spotřeba balených vod daleko menší."

V závěrech je také uvedeno, že platí přímá úměra mezi podílem materiálového využití a dopadem na životní prostředí.

"Ano, čím víc obaly materiálově užíváte, tím menší jsou dopady na životní prostředí. Tato přímá úměra nám vyšla opravdu jednoznačně. Znamená, že když už se dostanou obaly na trh, je třeba je co nejvíc recyklovat. A je tu ještě jedna závislost: čím větší objem obalu, tím menší dopad na životní prostředí. To trochu mluví proti sklu, protože dvoulitrová skleněná láhev se vám pěkně pronese. Jednoduše řečeno: chcete-li mít ekologický přístup, zvolte vratný skleněný obal nebo nápojový kartón nebo v krajním případě co největší PETku."

Ing. Bohumil Černík - spoluautor studie