PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní:
"V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty.

Pořad ČRo Pardubice na téma zálohování nápojových obalů

  *** Předpokladem nejdokonalejšího využití nápojových jednocestných PET lahví/Alu plechovek/skleněných lahví po spotřebě nápoje je jejich zálohování **** U PET lahví náročnou tzv. "B2B" recyklací, "ze starých lahví nové" **** Cyklus začíná automatizovaným odběrem obalů RVM automaty s NIR čidly, u nás dobře známými pro odběr pivních lahví **** Při souběžném odběru zálohovaných nádob (a vrácení zálohy) dojde na jediném automatu RVM k dokonalému roztřídění podle typu materiálu, barvy (PET/sklo), zmenšení objemu (posekáním/podrcením u skla) a oddělenému uložení každé z frakcí do malých přepravních kontejnerů **** Těch může být až sedm - na 3 barvy u PET, 2 u skla, 2 u plechovek (Alu, ocel) **** Takto získané druhotné suroviny jsou převáženy do meziskladů, či přímo do recyklačních závodů **** U PET lahví na recyklací buď jen na prané PET vločky/regranulát, nebo až na krystalický PET potravinářské kvality, z něj event. až na předlisky lahví **** Prvý krok (zpětný odběr) je ale věcí obchodních řetězců - nikoliv obcí, jako dosud **** Řetězce jsou svým "megaprodejem" největším zdrojem, u PET vykazuje tržní podíl obalů přes 92% **** Jen za PET láhve jim zaplatíme (v ceně nápoje) ročně částku zhruba 7 miliard Kč **** Měli by mít proto, též z mnoha dalších důvodů, zákonem uloženu zodpovědnost za následné využití nápojových obalů **** Ne exportem, ale umožněním RECYKLACE V UZAVŘENÉM CYKLU V ČR **** Na "zodpovědnost obchodu" přišli Švýcaři - viz PETFLASH 27/2002, str.2 **** Aplikaci záloh tam ale (jako jinde) nejvíce brání z tzv. "BIG 4" právě Coca Cola Beverages AG **** Podle šéfa švýcarské CCB AG Baerlochera "Záloha přináší pouze problémy, neřeší ale žádné!" **** Totéž teď papouškují mnozí naši experti **** Zálohy jsou prý DISKRIMINAČNÍ **** Diskriminace to je, ale SPOTŘEBITELŮ, OBCÍ a STÁTU ****

Byl jsem požádán ČRo Pardubice, abych na toto téma vystoupil v jejich dnešním (25.09.2007) pořadu se svým názorem. Délka pořadu neumožňovala detailněji problém rozvést, proto přikládám jen ve zkrácené znění hlavní důvody pro zavedení záloh.

Redaktor M. Stratílek: My jsme v tuto chvíli ve spojení s inženýrem Jiřím Nezvalem, který provozuje webový portál PETrecycling.cz. Dobrý den.
Dobrý den přeji Vašim posluchačům.

Pane inženýre, můžete vysvětlit proč se tolik hovoří o zálohování PET lahví a nápojových plechovek?

Takže jen velmi krátce. Ministr životního prostředí a místopředseda vlády RNDr. Martin Bursík vystoupil počátkem dubna s návrhem zálohovat naše jednocestné (na jedno použití) PET láhve. Poté byla informace doplněna, že zálohování se má týkat také nápojových plechovek z aluminia a oceli. Nebyly ale zmíněny nezálohované skleněné láhve, které utěšeně přibývají (značková, ale nezálohovaná piva, zahraniční vína, lihoviny naše i zahraniční, nyní i řada sycených nápojů), atd.. Ty se tolik všude nepovalují. Kdo ale něco ví o sklu, tomu se to nelíbí.

Je proti zdravému rozumu, že všechny tyto nápojové obaly jsou v Česku (ale i v EU a ve většině světa) po spotřebě nápoje označeny jako ODPAD, takže se s nimi zpravidla jako
s odpadem zachází, zvláště s těmi plastovými PET lahvemi a nápojovými plechovkami (viz různé ty - MARKETY - jde o ohromná množství).  Kdo chodí nakupovat, ví oč se jedná. A jako ODPAD to po sběru/recyklaci patří obci! To vše je nákladné, neekologické a nesmyslné.

Termín odpad vyvolává taky představu, že jde o bezcennou věc

Ekologové se domnívají, že pohození kdekoliv, tzv. "LITTERING"  lze odstranit výchovou k ekologii již od malička  a velkým počtem kontejnerů, tedy zvýšením pohodlí pro tzv. "recyklátora." Zkrácením donáškové vzdálenosti ke známým žlutým nádobám (EKO-KOM) budeme pak všichni ještě lépe "RECYKLOVAT."

Zkušenosti z celého světa ale dokazují, že to je značný omyl. Chování řady lidí není určeno přáními, výzvami k ekologii, ani zákony - kouření, špačky (za odhození ve Švýcarsku 40 CHF), žvýkačky, bezohledná jízda, atd.) a dokonce ani represemi těch, kteří pravidla nedodržují.

Na to platí výhradně  velmi silná motivace dotčených, včetně potenciálních "odmítačů" - penězi (ZÁLOHAMI). To odpovídá nejen technice prodeje v HM, ale i změněným nákupním zvyklostem. Je to asi tak, kdybychom se vrátili do historie - od kalabas v Africe, pak amfor, přes kozí měchy, konvičky a džbány k PET lahvím, atd. Je to vývoj. Do džbánků by nám ale asi v HM nenalili.

PET láhve nejde bez záloh vykupovat - nedovoluje to velmi nízká hmotnost 35-42 g/ks. Do kila se jich proto vejde mnoho, za kilo PET lahví Vám peníze, odpovídající záloze 3 Kč/ks. nikdo nedá.

"Recyklační služby" je naivní označení toho, co provádíme. Jde totiž o SBĚR. Recyklaci "ve velkém" provádějí v JV. Asii, hlavně v Číně a "značkovou PES módu" jim zde prodávají občané z Vietnamu. Spojitost PES a PET mnoha lidem uniká.

Chvástáme se a argumentujeme, že v recyklaci PET lahví jsme s  téměř polovinou "recyklovaných" lahví spolu  s Německem premianty v Evropě, přitom uvádíme čísla ne pro PET láhve, ale pro všechny PLASTY (jen těch obalových je kromě PET dalších 6 druhů), a nikoliv jen z domácností, ale včetně živností (obalové fólie z hypermarketů, zemědělství, průmysl, atd.)

Tohoto známého faktu využívají naopak v argumentaci proti zálohám ti, kteří jsou penězi motivováni neobyčejně silně. Říkám jim odpůrci záloh. Označují zálohy za "další z aktivit zelených," diskriminaci, v EU jde o bránění volnému pohybu zboží, likvidaci drobných obchodníků, obrovské náklady přenesené na spotřebitele, chybějící ekonomická zdůvodnění, atd. Divím se, že zatím nepoužili DPH, jako teď na Slovensku

Přestože nepochybuji o jejich odborné úrovni - většinou jde o lidi z oboru "odpadů" - musí být důvodem jejich odporu asi nedostatek informací o současném stavu ve světě, netroufal bych si říct neznalost problematiky, či dokonce zahraniční lobbying.

Oba, resp. všechny tři druhy nápojových obalů jsou velmi cennými REcyklovatelnými materiály. z nichž PET lze dobře recyklovat na tzv. prané PET vločky. Z nich lze pak jednoduše vyrobit mnoho užitečných výrobků: textilní vlákna, potahy, svrchní materiál sportovní obuvi, vlákna do pneu běhounů, netkané výrobky (výplně - pro sedací nábytek, rouno), izolační dutá vlákna (zimní bundy, rukavice atd.) prostě celý sortiment ve vietnamských tržnicích. Z PET lahví lze ale vyrobit i nové PET láhve ("bottle-to-bottle) složitou metodou, přesto s finanční úsporou na primárním PET 10-15%.

Proč se obchodní řetězce a podle serveru aktuálně.cz také České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí a následně další profesní svazy včetně Svazu výrobců nealkoholických nápojů či Potravinářské komory brání zavedení záloh. Tvrdí, že záloha povede pouze ke zdražení nápojů, životnímu prostředí nepomůže. Je to tak?

Je to ryze účelové tvrzení. Na letošní odborné konferenci v Luhačovicích byl bohužel pouze jediný, kdo jejich námitky asi slušně odmítl - ředitel švédské organizace RETURPACK, která systém jako jedna z mnoha dalších na světě úspěšně a bez problémů provozuje. Ostatně náš zálohový systém pivních lahví s clearingovým centrem záloh funguje bezchybně, dokonce by mohl sloužit za vzor (ČS). Ten by bez otálení mohl provozovat systém pro PET, plechovky i sklo. Dnes nejsme v osmdesátých letech MINULÉHO STOLETÍ, abychom  používali tehdejší metody sběru kostí atd. a ještě dopláceli na obchodní činnost gigantických nadnárodních obchodních řetězců přebíráním odpovědnosti za to, co patří jim a pomáhali tak k nižším nákladům (a vyšším ziskům) tím, že nám budou účtovat v ceně i PET flašky, plechovky a sklo. Aniž bych chtěl někoho urazit - nejsme v Burkině Fasso.

I Chebu, Praze, Pardubicím a dalším městům už dochází, že takto dál postupovat nelze. Na Slovensku v Dubnici a jiných místech republiky.

Jaké zkušenosti mají se zálohováním PET lahví například v Německu nebo ve Skandinávii?

Jako "podpásovku" bych označil tento způsob klamání veřejnosti. Zálohy fungují bez problémů nejen v celé Skandinávii, díky silné lobby jen v 11 státech USA, v 7 ekonomicky největších provinciích Kanady, Estonsku, Izraeli, omezeněji v přímoří Chorvatska a dokonce na Kiribati.

Odpůrci záloh dokonce tvrdí, že v Německu to dopadlo špatně. Průběh jistě - každý ví, že Němci jsou nejen velmi šetrní a disciplinovaní (na všechno mají zákon - měli taky zákon, že podíl VRATNÝCH na trhu nesmí klesnout pod 74%, což se jim okamžitě přestalo dařit, jakmile výrobci a obchod zjistili, že nevratné ("EINWEG PET") jsou 4 krát lehčí a proto taky 4 x levnější) a navíc mají vžitu a ekology dlouho vštěpovanou představu, že k nám (možná jen dědkům) z konce 80. let dobře známé Čubovy ZÁLOHOVANÉ TLUSTOSTĚNNÉ VRATNÉ PET láhve, (které už nikde v nové EU 15. nemáme)  jsou "k životnímu prostředí přátelské," zato ty naše nevratné jsou pravým opakem a jsou "umweltunfreundlich." Totéž bylo pro HD "biblí svatou" u nás (vyznamenala se svou LCA studentka VŠE v Praze Monika Přibylová). Následně to sice vyvrátily dva renomované instituty, ale.....genialita těchto lidí spočívá v tom, že jejich opakovaná tvrzení se stávají pravdou.  Na to ale není nutná LCA studie za milion, ale zdravý selský rozum (dnes jde o t.zv. SWOT).

Na omluvu dotyčných. Je to ale všechno věc relativně velmi nová a vyžadující úzce specializované znalosti. Pokud někdo musí řešit problém oteplování, REACH, vymírání velryb, vlivy devastace amazonských pralesů, nebo marketing, umění novodobých drsných metod prodeje, dodržení hygienických pravidel u vajec a masa, atd., nemůže mu na to stačit čas. Notabene, pokud to dělá jako placené zaměstnání...

Já v 76. letech na to mám naopak času habaděj, málo už spím, s deseti tisíci (ne €, £, či US$) zvládnu platit i webhosting, prodlužování registrace domény, občas nový PC program, náklady na elektřinu pro chod počítače, atd.. A stačím si to taky všecko dělat zcela sám.