Ing. Jiří Nezval
Desatero recyklace českých nevratných PET lahví

Je to pouze moje reakce jednak na nesmyslné a proto neúspěšné snahy mladých environmentálních aktivistů o návrat k "ekologicky příznivým a levnějším" skleněným lahvím, kteří neví, co se děje u nás, ne tak ve světě, jednak na silné tlaky obalové lobby proti zálohám.

Obojí vede k tomu, že se stále úspěšněji topíme v tomto "plastovém slizu" - jak to nazval český redaktor BBC ve svém jarním rozjímání. Spotřeba nevyužitého PET tak stoupá, jeho výroba rovněž, spalování této vysokomolekulární látky s obrovskou produkcí dioxidu uhličitého, vydávané v EU za "energetické využití", se zvyšuje.

Hlavně ale reaguji na situaci vzniklou po zavedení zálohy na nevratné obaly v Německu, kterou nelze nazvat jinak, než katastrofou. Hlavně pro Němce a jejich recyklační závody. Díky tomu se ceny PET na asijských trzích horentně zvýšily. Zavedení zálohy způsobilo velké problémy jejich Duales System Deutschland (Zelený bod) a obdobně by dopadla i naše a.s. Eko-Kom. Naši odpůrci záloh tento německý debakl rovněž využívají při své argumentaci. Němci asi ještě nezaznamenali, že technické řešení existuje, jsou ale velmi spořiví, takže pro jejich obchodní řetězce to znamená investice a činnost navíc.

Tyto tendence si protismyslně vzájemně nahrávají, protože vedou k nárůstu množství "odpadního PET" v kontejnerech směsného komunálního odpadu, v koších na odpadky na ulicích, kolem silnic, v polích, řekách.... To je přece pro obaláře a jejich zastánce velmi výnosný business.

Tito odpůrci vysokého využití, což je kolem 80 a více procent, běžného ve Švýcarsku, teď využívají i argumentace o "překážkách volnému obchodu" (viz roletka vlevo).

Věčnými lamentacemi a hloupými rozhodnutími ale nic nedosáhneme (už se vážně mluví o novelizaci zákona o obalech, pořádají se konference o dalších změnách novelizované 2004/12/EC), atd.

Vysokého využití PET lahví jako druhotné suroviny lze dosáhnout pouze výraznou motivací spotřebitelů a to zálohou. Toto vysoké využití  je pak v přímém protikladu proti "energetickému využití" ve spalovnách komunálních odpadů s obrovskou produkcí skleníkových plynů. Apelování pouze na ekologické cítění a výchovu spotřebitelů je naprostý nesmysl, zvláště pak v Česku. To bychom už měli vědět. Motivaci nelze zavést v prostředí, kde tyto láhve po spotřebě nápoje označujeme slovem ODPAD (za který jsme ale při koupi zaplatili v ceně nápoje). Sbírání lahví předpotopními metodami sběru, které jsou dosud (nejen u nás) používány, je velmi drahým přežitkem. Modernímu typu nápojového obalu s jeho zcela novou technikou megaprodeje musí odpovídat moderní metody řízení jeho sběru a využití. Těmi je výhradně aplikace výsledků vědy a techniky z oboru, nyní konkrétně využití odběrních automatů (Reverse Vending Machine, zkr. RVM - viz namátkou vybrané 2 typy). umístěných v místech největšího zdroje nápojů, t.j. v hypermarketech. Ty totiž prodávají přes 90% všech spotřebovaných nápojů, balených  v PET lahvích. Hypermarkety jsou dosti bohaté na to, aby si tento doplněk jejich techniky prodeje pořídili za své (jako ostatně všechno jejich investiční vybavení). Hypermarkety jsou z geografického hlediska velmi promyšleně umístěny, aby byl zajištěn maximální odbyt. To zásadním způsobem zefektivňuje logistiku svozu této cenné druhotné PET suroviny k dalšímu zpracování mokrou úpravou na čisté PET vločky (láhve jsou z RVM dokonce i barevně roztříděny a jejich objem je minimalizován stlačením, nebo posekáním), z nich pak dokonce recyklací až na nové láhve. Stát včetně obcí ušetří peníze i pracovníky za činnost, která  mu vůbec nepřísluší (viz Švýcarsko). PET láhve lze dnes zpracovat recyklací opět až na nové PET láhve (b2b, bottle to bottle). Technologické zařízení b2b (stačí jediná linka pro celou ČR) je ale velmi nákladné (řádově 500 mil. Kč) a jeho výstavbu by měli proto zajistit hlavní dodavatelé PET předlisků (preforem), nebo PET lahví. což jsou pro naši východoevropskou oblast firmy tzv. skupiny Big Four B4 - Coca-Cola, Danone, Nestlé Waters a PepsiCo 1), nebo by to měla zajistit  naše a.s. EKO-KOM z prostředků od B4 dle zákona shromážděných (a zatím nesmyslně vynakládaných jednak na TV reklamu ("třídíte odpad? - nebuďte líní..) a "přerozdělovaným" obcím, kdy v některých případech tento zaplacený sběr končí nakonec na skládkách!). 1) bottledwaterworld (March-April 2004, str. 19, Thirst for bottled water unquenched in East Europe) údaje o Big Four 1) jsou z on-line časopisu bottledwaterworld

Poslední vývoj v zálohování nápojových obalů je v podmenu levého sloupce zachycen jednak pro Německo, Slovensko, tak i pro Česko.

O výrobcích primárního PET, předlisků či lahví, zařízení pro jejich sběr, břídění, recyklaci a podobně je na horním menu rozcestník Výrobci/Manufactures

Pokud jde o odběrní automaty RVM, najde zájemce více informací na rozcestníku:

• Výrobci odběrních automatů RVM/Reverse vending machines manufactures

Navazující informace najde zájemce na hlavním menu RETURN (Výběr z periodika RETURN a webu TOMRA)

Na portále PETrecycling.cz byly již jako moje překlady k této metodě uveřejněny příspěvky na rozcestníku v podmenu (levý sloupec):

• Ze směsných plastových obalů frakční depolymerací nafta

Příspěvky z archivu: 2007 > 2006 > 2005 > 2004 > 2003 > 2002 > 2001 > 2000