Ing. Jiří Nezval
České dilema - co s PET lahvemi?

HOME ARCHIV 2001 25.01.2001 České dilema - co s PET lahvemi?
 

"Aby byla recyklace PET lahví efektivně zajištěna, musí láhve odpovídat specifickým recyklačním požadavkům!"

Žijeme v době, kdy jedinou jistotou je jistota neustálých obrovských změn. Jednou z takových obrovských změn jsou změny v používané obalové technice. Každá zásadní změna však vyvolává tři různé postoje - jedni ji vítají, druhým je lhostejná, třetí jsou zásadně proti z obavy nepoznaného.

Nejinak je tomu i dnes. Problémy budou narůstat, pokud nevyřešíme různá dilemata nové doby. PET láhve jsou toho typickým příkladem.

Srovnáním životního cyklu skleněných lahví a PET lahví metodou LCA (metoda byla u nás prvně aplikovaná na VŠE v Praze Monikou Přibylovou), došla autorka k závěru, že PET láhve jsou nevhodné a dokonce škodlivé životnímu prostředí. Doporučuje proto v závěru spotřebitelům, dále také výrobcům minerálních vod, nápojových obalů, místní správě, odběratelům minerálních vod (obchody, restaurace a jiné stravovací podniky) a dalším obchodním partnerům, "aby s ohledem na potřeby péče o životní prostředí, tak jak je tomu ve vyspělých průmyslových zemích, používali výrobky a obaly, které nejsou třeba uživatelsky nejvýhodnější a nejestetičtější, avšak jsou šetrnější k životnímu prostředí."

Z LCA vyplývá, že láhve PET jsou mnohem dražší, protože primární plast polyetylén tereftalát údajně dovážíme z USA od firmy Eastman a z Německa z koncernu Hoechst, protože je vyvážíme na skládky, zvyšují údajně nežádoucí emise atd.

Celosvětový vývoj ale dokládá názorně, že je tomu jinak. Při nastavení kritérií pro vyhodnocení metodou LCA lze ovšem zvolit to, co se právě s ohledem na existující stav hodí, nebo zvolit parametry zcela odlišné, kupříkladu základní smysl hodnoceného obalu - totiž bezpečně, ekonomicky a hlavně ekologicky dopravit nápoj ke spotřebiteli.

Při takovém srovnání pak dojdeme k odlišným závěrům, potvrzeným praxí ve světě. Díky současné situaci, kdy jsou do uzavřeného cyklu ve světě zpětně zachyceny z celkového použitého množství pouze asi 2% PET suroviny, musí být jistě znepokojeni nejen environmentalisté, kteří si uvědomují dopady tohoto stavu, naopak spokojeny jsou zcela logicky společnosti jak v Evropě tak i v zámoří, nejen výrobci pryskyřice a prodejní řetězce mamutích megamarketů, ale u nás dnes dokonce i naši výrobci minerálkových a vinných lahví. 

Vratné obalové sklo už téměř vratné (s výjimkou pivních lahví) není a výroba vinných a minerálkových lahví, ale i dalších skleněných obalů opět jede naplno - dokonce mnohem víc, než když se vracely do obchodů. 
V nevratných PETkách máme nejen minerálky a nealkoholické nápoje, ale zkušebně i víno a pivo a zanedlouho čeští pivaři, držící světový primát, zřejmě poznají to, co jejich australští, skandinávští, kanadští a jiní příznivci piva, že jim totiž chutná z PETek nebo z PEN lahví stejně, jako předtím ze skla. Pokud ovšem nebudou cíleně ovlivňováni sugestivními otázkami, "zda jim chutná více ze skla, nebo z plastu".

Láhev lze hermeticky uzavřít, nelze ji nárazem rozbít (děti a fotbaloví roudies) ale hlavně nikomu tolik nebude vadit v nákupní tašce či batohu váha obalu ze skla, protože ponesou pouhých 40 g, (připadajících na jednou PETku s obsahem 1,5 litru nápoje), namísto ekvivalentu tří skleněných půllitrových lahví (zkuste si je zvážit).

To ovšem platí, vrátíme-li se zpět k závěrům zmíněné LCA, i o zátěži kamionů, převážející nápoje do velkoskladů, z nich dále do prodejní sítě a prázdné zpět k vymytí a naplnění, spotřebu nafty (neobnovitelného zdroje) na dopravu, tomu odpovídající tvorbu emisí při dopravě "skleněné nadváhy," zvýšené opotřebení kamionů, včetně opotřebení pneumatik, navazující pracnost při manipulaci při rozvážce, prodeji, vracení záloh, spotřebu vody k vymytí skla atd.

V současné době se názor o "ekologické" nevhodnosti PET lahví postupně mění i v zemích EU a ozývají se nesmělé hlasy, že PET láhve mohou být ekologicky přijatelné za předpokladu jejich vysokého zpětného využití recyklací. Technologie recyklace zaznamenala v krátké době velký pokrok a PET láhve lze dnes provozně recyklovat nejen na polyesterové vlákno, ale dokonce v uzavřeném cyklu až na nové láhve. Vyrostla řada závodů na "bottle to bottle" zpracování a další kapacity se urychleně budují.

Konzum nápojů v tomto typu obalu nejen u nás každoročně dramaticky narůstá a zřejmě největší radost z toho mají v zemích, kde slunce vychází dříve, protože, na rozdíl od nás, umějí tuto cennou druhotnou surovinu (my tento pojem zatím zřejmě neznáme !?) nejen levně ze západu importem získat, ale i zpracovat na spoustu dobře prodejných výrobků. Úspěšně exportují sportovní polyesterové oblečení na léto i zimu (svrchu tkaný polyester, uvnitř je polyesterová netkaná a izolující stříž, která může být dokonce z dutých vláken - tzv. fleece), technický textil (potahy do aut, nábytkové) letní lehká sportovní obuv, spací pytle, různé polštářky vyplněné netkanou stříží, různé pásky, hnací technické řemeny, sportovní čepice se štítkem, hračky, pera, zubní kartáčky a mohli bychom vypočítávat další sortiment, protože se neustále rozrůstá. V poslední době nalezl "odpadní PET" vynikající uplatnění i ve stavebnictví, díky švýcarskému koncernu SIKA.

PET za to ovšem nemůže, že jsme jej zatím nedovedli lépe využít, i když naše strukturální změny v průmyslu
a s tím spojené dočasné snižování zaměstnanosti jistě hledá nová pracovní místa, třeba ve zcela nových oborech (nejen v těch uvedených, ale rovněž v celé struktuře odpadového hospodářství s využíváním druhotných surovin). Značná část naší méně majetné populace se obléká a obouvá do zboží, které koupí za babku na dobře prosperujících mini-tržištích, na která se závistí pohlížíme a neuvědomujeme si, že to vše je možné mimo jiné i proto, že hodně daleko od nás umí z této levné druhotné suroviny vyrobit zboží, které úspěšně konkuruje značkovým výrobkům bohatých firem.

Nestojí tedy za to, abychom ji konečně začali využívat i my? Abychom zvýšili zaměstnanost v tradičním textilním průmyslu, vytvořili nová místa v oblasti sběru, úpravy a recyklace druhotných surovin, zamysleli se nad možnostmi vyrábět řadu nových výrobků, skončili s vývozem této druhotné suroviny (žádného odpadu!) a začali vyrábět v našem strojírenství mnohem levněji zařízení a celé úpravárenské linky nejen pro recyklaci PET, ale i pro další plastové obaly? Když jsme zvládli v minulosti i zařízení pro petrochemii?

   
Odběrní automat na PET láhve v hypermarketu obslouží i malé dítě

O tom, že máme předpoklady, svědčí mimo jiné i oceněné výrobky z nedávno konané konference
v Luhačovicích, např. lisy od firmy Lux-PTZ z Jablonného nad Orlicí, použitelné i v kombinaci s propichovačkou, aby byl svoz sebraných PETek do třídíren a úpraven - zvláště z řidčeji osídlených regionů, ale i ve velkých městech - prováděn efektivně a rychle, nebo sekací stroje na plasty firem PONAST z Valašského Meziříčí a TERIER z Liberce, které by ještě více snížily objem materiálu a tím i náklady na dopravu tříděného sběru
k dalšímu zpracování.

Neměli bychom konečně přestat s vymýšlením dávno vyzkoušeného a hledáním důvodů, proč nejde třídit odpad z domácností, nebo zálohovat PET láhve stejně jako láhve pivní, ale hledat způsoby, jak to naopak udělat lze?

Obrázek dole je z Kalifornie,  budova Recycling Center je umístěná pro lepší dostupnost v centru menší obce, jinak jsou tyto automaty většinou ve velkých prodejnách mega - a hypermarketů, kde spotřebitelé vrací při opětovném nákupu plastové PET láhve (jsou automatem nejen roztříděny podle barev, ale je zmenšen jejich objem kvůli přepravě), ale i nápojové plechovky a pivní láhve.

Náměty k zamyšlení jsou mimo jiné například tyto:

• rychlejší zavádění třídění plastových, ale i hliníkových nápojových obalů přímo u zdroje, nikoliv, jak se traduje, z velmi znečištěného komunálního odpadu - tedy přímo v domácnosti

• láhve by měly být zálohovány stejně jako pivní láhve, jejich funkce je stejná, jiný materiál nemůže být překážkou zálohování

• využití moderních způsobů tříděného sběru k zajištění vysoké návratnosti, t.j. opětného získání PET lahví, ale i plechových dóz odběrními automaty RVM (z anglického reverse vending machine) a jejich následná recyklace v  uzavřeném cyklu, tedy ze starých lahví opět na nové láhve

• nikde na světě (a zvláště ne u nás) nelze spoléhat na "osvětu a ekologickou výchovu" a očekávat, že spotřebitelé budou dobrovolně vracet všechny PET láhve (ale i pro ekologii skutečně škodlivé Al -  nápojové dózy). To je utopie, která stojí nejen spotřebitele, ale i stát a obce mnoho administrativy a peněz a poškozuje nás nejen ekonomicky, ale i ekologicky.

Žijeme v době počítačů a kosmických letů a moderní doba vyžaduje od nás a hlavně politiků a zákonodárců také moderní přístupy - na základě znalostí:

• naprosto největší objem prodeje nápojů balených v PET lahvích -  totiž přes 90% - se realizuje
  v globálních prodejních řetězcích, ty jsou tedy rozhodující při řešení tohoto problému a z toho důvodu také

• povinny svoji moderní techniku prodeje sladit s moderní péčí o využití druhotných surovin a vybavit své mega-prodejny (samozřejmě na své náklady) moderními RVM automaty

• nemůže být řeči o tom, že zavedení zálohy povede ke zvýšení ceny PET balení o tuto zálohu. Nevratný PET obal je totiž v ceně nápoje už započten a byl od jeho zavedení zdrojem mimořádných zisků

• na automatizovaný sběr nevratných, ale zálohovaných plastových PET obalů v prodejních velkocentrech bude logicky navazovat jejich recyklace ve dvou až třech závodech na mokrou úpravu s kapacitou 250 - 500 kg/hod. na čisté PET vločky - tzv. clean PET flakes (u velkých měst jako zdrojů)

• ve vhodně situovaném (už pouze jediném) závodě s kapacitou nad 1.000 kg/hod. bude tento produkt  zpracován na PET vhodný pro potravinářské účely technologií b2b (od evropských výrobců jako je  Bühler, OHL nebo Erema)

Původcem takového využitelného a recyklovatelného odpadu jako jsou PET láhve proto nemůže být podle uvedeného obec, jako je tomu u nás.

U nás zavedený sběrový  systém má následující nevýhody, protože

• získaný sběr je většinou silně znečištěn cizími příměsemi, zvláště silně abrasivním prachem

• klade vysoké finanční, organizační  a administrativní nároky na všechny účastníky

• vzhledem k jeho složitosti je těžkopádný a naprosto neprůhledný

• vyžaduje vybavení vysokým počtem drahých sběrových nádob v obcích na tříděný odpad

• je náročný na ruční třídění PET lahví podle barev

• vyžaduje další zpracování před vlastní recyklací dotříděním a posekáním nebo lisováním

• odčerpává finance na dopravu a logistiku získaného sběru z velkého počtu sběrových míst z malých obcí

• je drahý s ohledem na celé výkaznictví, účtování a administrativu v obcích, v a.s. EKO-KOM, na Ministerstvu životního prostředí

• celková efektivita je nízká, protože i návratnost je nízká (jako v USA a EU nejvýše kolem 20 - 30%)

• ve svých důsledcích proto vede k nesmyslnému spalování, černým skládkám, zamoření krajiny.