SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 94/62/ES  
z 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Cíle

1. Cílem této směrnice je harmonizovat národní opatření týkající se hospodaření s obaly a obalovými odpady za účelem jednak zabránit jakýmkoli jejich účinkům na životní prostředí všech členských států jakož i třetích zemí nebo tyto účinky zmenšit, a tím dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí, a jednak zabezpečit fungování vnitřního trhu, vyloučit překážky, které brání obchodu a narušení a omezování soutěže v rámci Společenství.

2. Za tímto účelem stanoví tato směrnice opatření, jejichž první prioritou je prevence vzniku odpadu obalů a doplňkovým základním principem je opakované používání obalů, recyklace a další formy zhodnocení obalových odpadů, jimiž se omezí rozsah konečného zneškodňování tohoto odpadu.

Článek 2

Rozsah

1. Tato směrnice se vztahuje na veškeré obaly, které jsou ve Společenství uváděny na trh, a veškerý obalový odpad, ať již jsou užívány nebo vnikají v průmyslu, ve velkoobchodu či v maloobchodu, v kancelářích, ve službách, v domácnostech nebo na jakékoli jiné úrovni, bez ohledu na použitý materiál.

2. Tato směrnice bude uplatňována, aniž by prejudikovala existujícím požadavkům na jakost obalů, např. týkajícím se bezpečnosti, ochrany zdraví a hygieny balených výrobků, nebo existujícím požadavkům na přepravu nebo ustanovením směrnice Rady 91/689/EHS z 12.prosince 1991 o nebezpečném odpadu [8].

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice mají níže uvedené pojmy tento význam:

1. "obaly": veškeré výrobky zhotovené z jakéhokoli materiálu a jakékoli povahy, které mají být použity k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce a předvádění zboží, od surovin až po hotový výrobek, od výrobce až po uživatele či spotřebitele. Za obaly se rovněž pokládají nevratné části, používané k týmž účelům.

"Obaly" zahrnují pouze:
(a) spotřebitelský obal neboli primární obal, tzn. obal určený k tomu, aby tvořil v místě nákupu prodejní jednotku pro konečného uživatele či spotřebitele;
(b) skupinový obchodní obal neboli sekundární obal, tzn. obal určený k tomu, aby v místě nákupu tvořil skupinu určitého počtu prodejních jednotek, ať již je tato skupina prodávána konečnému uživateli či spotřebiteli nebo slouží pouze jako pomůcka pro umístění do regálů v místě prodeje; může být z výrobku odstraněn, aniž se tím ovlivní jeho vlastnosti;
(c) přepravní obal neboli terciární obal, tzn. obal, který je určen k usnadnění manipulace a přepravy určitého množství prodejních jednotek nebo skupinových obchodních balení, aby se při manipulaci a přepravě zabránilo jejich fyzickému poškození. Za přepravní obaly se nepokládají silniční, železniční, lodní a letecké kontejnery;

2. "obalový odpad": jakýkoli obal či obalový materiál, na který se vztahuje definice odpadu podle směrnice 75/442/EHS, s výjimkou odpadu vznikajícího při výrobě;

3. "hospodaření s obalovým odpadem": hospodaření s odpadem, jak je definováno ve směrnici 75/442/EHS;

4. "prevence": snižování množství a škodlivosti pro životní prostředí:

- materiálů a látek obsažených v obalech a v obalových odpadech,
- obalů a obalových odpadů v oblasti výrobního procesu a ve stádiu velkoobchodu, maloobchodu, používání a odstraňování,zejména vývojem "čistých" výrobků a technologií;

5. "opakované použití": jakákoli operace, při níž se obal, který byl určen a navržen, aby během své životnosti vykonal určitý minimální počet obrátek či cyklů, znovu plní nebo používá k témuž účelu, pro nějž byl navržen, s podporou nebo bez podpory pomocných výrobků dostupných na trhu, které opětovné plnění obalů umožňují; jakmile se opakovaně používané obaly přestanou jako takové používat, stávají se obalovým odpadem;

6. "zhodnocení": kterákoli z použitelných operací uvedených v příloze II.B ke směrnici 75/442/EHS;

7. "recyklace": přepracování odpadních materiálů pomocí určité výrobní technologie k původnímu účelu nebo pro jiné účely, včetně organické recyklace, s výjimkou energetického využití;

8. "energetické využití": použití hořlavého obalového odpadu jako prostředku k výrobě energie přímým spálením, společně s dalším odpadem nebo bez něj, avšak s využitím získaného tepla;

9. "organická recyklace": aerobní zpracování (kompostování) nebo anaerobní zpracování (biometanizace) biologicky rozložitelných složek obalového odpadu za kontrolovaných podmínek a s použitím mikroorganismů za vzniku stabilizovaných zplodin nebo metanu. Skládkování se za formu organické recyklace nepokládá;

10. "zneškodnění": kterákoli z použitelných operací uvedených v příloze II.A ke směrnici 75/442/EHS;

11. "ekonomičtí činitelé" v souvislosti s obaly: dodavatelé obalových materiálů, výrobci a zpracovatelé obalů, ti, kdo je plní a používají, dovozci, velkoobchodníci a maloobchodníci, úřední orgány a statutární organizace;

12. "dobrovolná dohoda": formální dohoda uzavíraná mezi oprávněnými úředními orgány členského státu a zúčastněnými hospodářskými sektory, jež má být otevřená pro všechny partnery, kteří chtějí plnit její podmínky za účelem naplňování cílů této směrnice.

Článek 4

Prevence

1. Členské státy zajistí, aby vedle opatření k prevenci vzniku obalových odpadů, přijatých v souladu s článkem 9, byla zaváděna další preventivní opatření. Těmito dalšími opatřeními mohou být národní programy či podobné akce, schvalované podle potřeby po poradě s ekonomickými činiteli a zaměřené na organizování a využívání četných iniciativ, rozvíjených v rámci členských států v oblasti prevence. Tyto akce musí být v souladu s cíli této směrnice, vytyčenými v článku 1 (1).

2. Komise bude nápomocna při podpoře prevence podněcováním vývoje vhodných evropských norem, v souladu s článkem 10.

Článek 5

Opakované použití

V souladu se Smlouvou o Evropském společenství mohou členské státy podporovat systémy opakovaného použití těch obalů, které lze opakovaně použít ekologicky příznivým způsobem.

Článek 6

Zhodnocení a recyklace

1. K naplnění účelu této směrnice členské státy přijmou nezbytná opatření, aby v rámci celého svého území dosáhly těchto cílů:

(a) nejpozději do pěti let od data, kdy tato směrnice musí být zahrnuta do národní legislativy, bude zhodnoceno minimálně 50 % a maximálně 65 % hmotnosti obalového odpadu;
(b) v rámci tohoto celkového cíle a ve stejném časovém limitu bude recyklováno minimálně 25 % a maximálně 45 % hmotnosti veškerých obalových materiálů, obsažených v obalovém odpadu, přičemž z každého obalového materiálu bude recyklováno minimálně 15 % hmotnosti;
(c) nejpozději do 10ti let od data, kdy tato směrnice musí být zahrnuta do národní legislativy, obalový odpad bude zhodnocen a recyklován v rozsahu, který stanoví Rada v souladu s odstavcem 3 (b) s předpokladem podstatného zvýšení požadavků oproti těm, jež jsou uvedeny v odstavcích (a) a (b).

2. Členské státy budou tam, kde to je vhodné, podporovat používání materiálů získaných recyklací obalového odpadu k výrobě obalů a dalších výrobků.

3.
(a) Evropský parlament a Rada budou na základě dílčích zpráv Komise a po čtyřech letech od data uvedeného v odstavci 1 (a) na základě závěrečné zprávy posuzovat praktické zkušenosti, které byly v členských státech získány při naplňování cílů stanovených v odstavcích 1 (a) a (b) a 2, jakož i výsledky vědeckého výzkumu a vyhodnocovacích metod, jako např. ekologických bilancí;
(b) Nejpozději šest měsíců před ukončením první pětileté etapy, stanovené v odstavci 1 (a), Rada kvalifikovanou většinou a na základě návrhu z Komise rozhodne o cílech pro druhou pětiletou etapu, stanovenou v odstavci 1 (c).

Tento proces se bude potom opakovat každých pět let.

4. Opatření a cíle stanovené v odstavci 1 (a) a (b) budou členskými státy zveřejněny a stanou se předmětem informační kampaně pro širokou veřejnost a ekonomické činitele.

5. Řecko, Irsko a Portugalsko se mohou s ohledem na svou specifickou situaci, t.j. vzhledem k velkému počtu malých ostrovů, k existenci venkovských a horských oblastí a k současné nízké úrovni spotřeby obalů, rozhodnout, že:
(a) do pěti let od data zavedení této směrnice dosáhnou nižších cílů, než jaké jsou stanoveny v odstavci 1 (a) a (b), minimálně však dosáhnou zhodnocení 25 % obalových odpadů;
(b) zároveň odloží dosažení cílů, stanovených v odstavci 1 (a) a (b), na pozdější termín, avšak nejpozději do 31. prosince 2005.

6. Členským státům, které již zavedly nebo budou zavádět programy překračující cíle stanovené v odstavci 1 (a) a (b) a které si za tímto účelem zajišťují vhodné kapacity pro recyklaci a zhodnocení, se uskutečňování těchto cílů v zájmu vysoké úrovně ochrany životního prostředí povoluje pod podmínkou, že tato opatření nevyvolají na vnitřním trhu poruchy a nebudou ostatním členským státům bránit v uplatňování této směrnice. O takové skutečnosti členské státy uvědomí Komisi. Komise tato opatření odsouhlasí, jestliže ve spolupráci s členskými státy ověří, že neodporují výše uvedeným předpokladům a nepředstavují jakýkoli prostředek diskriminace nebo skryté omezení obchodu mezi členskými státy.

Článek 7

Systémy vracení, sběru a zhodnocení

1. Za účelem plnění cílů stanovených touto směrnicí členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily vytvoření systémů pro:
(a) vracení a/nebo sběr použitých obalů a/nebo obalových odpadů od spotřebitelů a jiných konečných uživatelů nebo z toku odpadů za účelem jejich usměrnění do nejvhodnějších alternativ odpadového hospodářství;
(b) opakované použití nebo zhodnocení, včetně recyklace obalů a/nebo sebraných obalových odpadů.

Tyto systémy musí být otevřeny pro účast ekonomických činitelů ze zainteresovaných sektorů a oprávněných úředních orgánů. Rovněž musí být aplikovatelné pro dovážené výrobky za nediskriminačních podmínek, včetně podrobných provozních podmínek a veškerých tarifů stanovených pro přístup k těmto systémům, a musí být navrženy tak, aby v souladu se Smlouvou o Evropském společenství nezpůsobovaly překážky obchodu a deformování soutěže.

2. Opatření uvedená v odstavci 1 se stanou součástí koncepce zahrnující veškeré obaly a obalové odpady a musí zejména brát v úvahu požadavky, které se týkají ochrany životního prostředí a zdraví, bezpečnosti a hygieny spotřebitelů, ochrany jakosti, autentičnosti a technických charakteristik zabaleného zboží a použitých materiálů, jakož i ochrany práv průmyslového a komerčního vlastnictví.

Článek 8

Systém značení a identifikace

1. Rada v souladu s podmínkami stanovenými ve Smlouvě o Evropském společenství rozhodne o značení obalů nejdéle do dvou let od vstoupení této směrnice v účinnost.

2. Aby se usnadnil sběr, opakované použití a zhodnocení, včetně recyklace, musí být na obalu pro účely jeho identifikace a klasifikace uveden druh (druhy) použitého obalového materiálu.

Za tímto účelem Komise nejpozději do 12 měsíců od vstoupení této směrnice v účinnost stanoví - na základě přílohy I k této směrnici a v souladu s postupem stanoveným v článku 21 - číslování a zkratky, na nichž bude systém identifikace založen, a stejným postupem určí, na které materiály se bude tento systém identifikace vztahovat.

3. Obal musí být vhodně označen buď na svém povrchu nebo na etiketě. Označení musí být dobře viditelné a snadno čitelné. Musí být náležitě odolné a trvanlivé, a to i po otevření obalu.

Článek 9

Základní požadavky

1. Členské státy zajistí, aby do tří let od data, kdy tato směrnice vstoupí v účinnost, mohly být uváděny na trh pouze obaly, které vyhovují všem základním požadavkům stanoveným touto směrnicí, včetně přílohy II.

2. Od data stanoveného v článku 22 (1) budou členské státy předpokládat splnění všech základních požadavků stanovených touto směrnicí, včetně přílohy II, v případě obalu, který vyhovuje:

(a) všem příslušným harmonizovaným normám, jejichž referenční čísla byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropských společenství. Členské státy zveřejní referenční čísla národních norem, jimiž byly tyto harmonizované normy převzaty;
(b) příslušným národním normám uvedeným v odstavci 3, pokud pro oblast, na kterou se tyto normy vztahují, žádná harmonizovaná norma neexistuje.

3. Členské státy oznámí Komisi znění svých národních norem, jichž se týkají ustanovení odstavce 2 (b), o nichž mají za to, že vyhovují požadavkům stanoveným v tomto článku. Komise neprodleně seznámí se zněním těchto norem ostatní členské státy.

Členské státy zveřejní odkazy na tyto normy. Komise zajistí jejich uveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství.

4. Pokud se členský stát nebo Komise domnívá, že normy, jichž se týkají ustanovení odstavce 2, ne zcela vyhovují základním požadavkům stanoveným v odstavci 1, Komise nebo zúčastněný členský stát předloží tuto záležitost s příslušným zdůvodněním k projednání výboru zřízenému podle směrnice 83/189/EHS. Své stanovisko výbor oznámí bez prodlení.

S ohledem na stanovisko zmíněného výboru Komise členským státům oznámí, zda je či není nutné odvolat tyto normy z publikací uvedených v odstavcích 2 a 3.

Článek 10

Normalizace

Komise bude podle potřeby podporovat vypracování evropských norem týkajících se požadavků uvedených v příloze II.

Komise bude zejména podporovat vypracování evropských norem týkajících se:

- kritérií a metodiky analýzy životního cyklu obalů,
- metod měření a kontroly přítomnosti těžkých kovů a dalších nebezpečných látek v obalech, jakož i jejich uvolňování z obalů a obalových odpadů do životního prostředí,
- kritérií pro minimální obsah recyklovaného materiálu v obalu u vhodných druhů obalů,
- kritérií pro metody recyklace,
- kritérií pro metody kompostování a vyrobený kompost,
- kritérií pro značení obalů.

Článek 11

Úrovně koncentrace těžkých kovů přítomných v obalech

1. Členské státy zajistí, aby součet úrovní koncentrace olova, kadmia, rtuti a šestimocného chrómu, přítomných v obalu nebo jeho součástech, nepřekračoval tyto hodnoty:

- 600 ppm (hmot.) do dvou let od data stanoveného v odstavci 22 (1);
- 250 ppm (hmot.) do tří let od data stanoveného v odstavci 22 (1);
- 100 ppm (hmot.) do pěti let od data stanoveného v odstavci 22 (1).

2. Úrovně koncentrace uvedené v odstavci 1 se nevztahují na obaly zhotovené výhradně z olovnatého křišťálového skla, uvedeného ve směrnici 69/493/EHS [9].

3. V souladu s postupem určeným v článku 21 Komise stanoví:

- podmínky, za kterých se výše uvedené úrovně koncentrace nebudou vztahovat na recyklované materiály a okruhy výrobků, které tvoří uzavřený a kontrolovaný řetězec,
- druhy obalů, které budou vyjmuty z požadavků uvedených v odstavci 1 pod třetí odrážkou.

Článek 12

Informační systémy

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění, aby na harmonizované bázi byly pro obaly a obalové odpady vytvořeny, pokud již neexistují, databáze, jež by přispěly ke schopnosti členských států a Komise monitorovat naplňování cílů stanovených touto směrnicí.

2. K tomuto účelu by uvedené databáze měly poskytovat informace zejména o velikosti, parametrech a vývoji toků obalů a obalových odpadů (včetně informací o toxicitě či nebezpečnosti obalových materiálů a komponent používaných k jejich výrobě) na úrovni jednotlivých členských států.

3. V zájmu harmonizace parametrů a prezentace získaných údajů, jakož i kompatibility údajů z členských států, poskytnou členské státy Komisi své dostupné údaje pomocí formátů, které Komise za- vede do jednoho roku od data, kdy tato směrnice vstoupí v účinnost, na základě přílohy III a v souladu s postupem stanoveným ve článku 21.

4. Členské státy budou brát v úvahu zvláštní problémy, které jsou u malých a středně velkých podniků spojeny s poskytováním podrobných údajů.

5. Získané údaje budou dávány k dispozici na základě národních zpráv, o kterých se pojednává v článku 17, a budou ve zprávách, jež budou pak následovat, aktualizovány.

6. Členské státy budou od všech zúčastněných ekonomických činitelů vyžadovat, aby oprávněným orgánům poskytovali spolehlivé údaje o svém úseku, jaké se požadují v tomto článku.

Článek 13

Informace pro uživatele obalů

Členské státy přijmou do dvou let od data uvedeného v článku 22 (1) opatření, která zajistí, aby uživatelé obalů, včetně zejména spotřebitelů, získali nezbytné informace:

- o systémech vracení, sběru a zhodnocení, které jsou jim přístupné,
- o jejich úloze při přispívání k opakovanému používání, zhodnocení a recyklaci obalů a obalových odpadů,
- o významu značení na obalech vyskytujících se na trhu,
- o příslušných prvcích plánů odpadového hospodaření týkajících se obalů a obalových odpadů, uvedených v článku 14.

Článek 14

Plány odpadového hospodářství

V souladu s cíli a opatřeními, které jsou uvedeny v této směrnici, členské státy zahrnou do plánů odpadového hospodářství, požadovaných podle článku 17 směrnice 75/442/EHS, zvláštní kapitolu o hospodaření s obaly a obalovými odpady, včetně opatření přijatých podle článků 4 a 5.

Článek 15

Ekonomické nástroje

V souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o Evropském společenství Rada zavede ekonomické nástroje na podporu realizace cílů stanovených touto směrnicí. Pokud taková opatření nebudou existovat, mohou členské státy - v souladu se zásadami, jimiž se řídí ekologická politika Společenství, m.j. se zásadou "znečišťovatel platí", a se závazky vyplývajícími ze Smlouvy o Evropském společenství přijmout svá opatření k realizaci uvedených cílů.

Článek 16

Oznamování

1. Bez prejudice směrnice Rady 83/189/EHS budou členské státy uvědomovat Komisi o návrzích opatření, která zamýšlejí přijmout v rámci této směrnice, a to ještě před jejich zavedením, s výjimkou opatření fiskální povahy, avšak včetně technických specifikací, s nimiž jsou spojena daňová opatření, která mají dodržování těchto specifikací podpořit, aby je mohla Komise posoudit z hlediska platných ustanovení, řídíc se v každém případě postupem stanoveným výše uvedenou směrnicí.

2. Je-li navrhované opatření zároveň technickou záležitostí ve smyslu ustanovení směrnice 83/189/EHS, může příslušný členský stát při oznamovací proceduře podle této směrnice uvést, že toto oznámení je rovněž platné pro směrnici 83/189/EHS.

Článek 17

Povinné podávání zpráv

Členské státy budou Komisi předkládat zprávy o uplatňování této směrnice v souladu s článkem 5 směrnice Rady 91/692/EHS z 23.prosince 1991, kterou byly normalizovány a racionalizovány zprávy o uplatňování některých směrnic týkajících se životního prostředí [10]. První zpráva bude zahrnovat období let 1995 až 1997.

Článek 18

Svoboda uvádění na trh

Členské státy nesmí v rámci svého území bránit uvádění na trh obalů, které vyhovují ustanovením této směrnice.

Článek 19

Přizpůsobování vědeckotechnickému pokroku

Doplňky nutné k tomu, aby se systém identifikace, uvedený v článku 8 (2), v příloze I a v článku 10 pod poslední odrážkou, a formáty související s databázovým systémem, uvedené v článku 12 (3) a v příloze III, přizpůsobovaly vědeckotechnickému pokroku, budou přijímány v souladu s postupem stanoveným v článku 21.

Článek 20

Zvláštní opatření

1. Komise v souladu s postupem stanoveným v článku 21 určí praktická opatření nezbytná k řešení jakýchkoli problémů, na které se při uplatňování ustanovení této směrnice narazí, zejména u primárních obalů zdravotnických potřeb a farmaceutických výrobků, drobných obalů a luxusních obalů.

2. Komise rovněž předloží Evropskému parlamentu a Komisi zprávu o jakémkoli dalším opatření, které je třeba přijmout, případně s přiloženým návrhem.

Článek 21

Poradní výbor a způsob jeho činnosti

1. Komisi bude nápomocen výbor složený z představitelů členských států a řízený zástupcem Komise.

2. Zástupce Komise bude výboru předkládat návrhy opatření, která je třeba přijmout. Výbor sdělí své stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda určit podle naléhavosti problému. V případě rozhodnutí, které má schválit Rada na návrh Komise, je pro přijetí stanoviska rozhodující většina, předepsaná článkem 148 (2) Smlouvy o Evropském společenství. Hlasy představitelů členských států ve výboru budou váženy způsobem uvedeným ve zmíněném článku. Předseda nehlasuje.

3.
a) Komise přijme navrhovaná opatření, pokud budou v souladu se stanoviskem výboru.
b) Pokud zamýšlená opatření nebudou se stanoviskem výboru v souladu nebo k vyjádření stanoviska nedojde, musí Komise neprodleně předložit Radě návrh týkající se opatření, která je třeba přijmout. Rada o něm rozhodne kvalifikovanou většinou.

Pokud Rada nerozhodne do tří měsíců od data, kdy jí byl návrh předložen, Komise navržená opatření schválí.

Článek 22

Zahrnutí do národní legislativy

1. Zákony, předpisy a administrativní opatření, nutné k uplatnění této směrnice, uvedou členské státy v účinnost do 31.června 1996. Neprodleně o tom podají Komisi oznámení.

2. Když budou členské státy přijímat tato opatření, musí příslušné dokumenty obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být tento odkaz uveden u příležitosti jejich úředního zveřejnění. Způsob, jakým se tento odkaz uskuteční, stanoví členské státy.

3. Členské státy mimo to oznámí Komisi všechny existující zákony, předpisy a správní opatření, přijaté v oblasti, které se týká tato směrnice.

4. Požadavky kladené na výrobu obalů se v žádném případě nevztahují na obaly použité pro určitý výrobek před datem, kdy tato směrnice vstoupí v účinnost.

5. Po určité období, nepřekračující pět let od data, kdy tato směrnice vstoupí v platnost, členské státy povolí, aby se na trh uváděly obaly, které byly vyrobeny před tímto datem a vyhovují platným ustanovením národní legislativy.

Článek 23

Směrnice 85/339/EHS se tímto ruší s účinností od data uvedeného v článku 22 (1).

Článek 24

Tato směrnice nabývá účinnosti v den svého zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 25

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu 21.listopadu 1994.

Za Evropský parlament                            Za Radu

předseda                                                      předseda

K.HÄNSCH                                                    K.KINKEL

Odkazy: 

[1] Úřední věstník ES č.C 263, 12.10.1992, s.1 a Úřední věstník ES č.C 285, 21.10. 1993, s.1.
[2] Úřední věstník ES č.C 129, 10.5.1993, s.18.
[3] Názor Evropského parlamentu z 23.června 1993 (Úřední věstník ES č.C 194, 19.7.1993, s.177), společné stanovisko Rady ze 4.března 1994 (Úřední věstník ES č.C 137, 19.5.1994, s.65) a usnesení Evropského parlamentu ze 4.května 1994 (Úřední věstník ES č.C 205, 25.7.1994, s.163). Potvrzeno 2. prosince 1993 (Úřední věstník ES č.C 342, 20.12.1993, s.15). Společný text Smírčího výboru z 8. listopadu 1994.
[4] Úřední věstník ES č.L 176, 6.7.1985, s.18. Směrnice ve znění upraveném směrnicí 91/629/EHS (Úřední věstník ES č.L 377, 31.12.1991, s.48).
[5] Úřední věstník ES č.C 122, 18.5.1990, s.2.
[6] Úřední věstník ES č.L 194, 25.7.1975, s.39. Směrnice ve znění naposledy upraveném směrnicí 91/156/EHS (Úřední věstník ES č.L 78, 26.3.1991, s.32).
[7] Úřední věstník ES č.L 109, 26.4.1983, s.8. Směrnice ve znění naposledy upraveném směrnicí 92/400/EHS (Úřední věstník ES č.L 221, 6.8.1992, s.55).
[8] Úřední věstník ES č.L 377, 31.12.1991, s.20.
[9] Úřední věstník ES č.L 326, 29.12.1969, s.36.
[10] Úřední věstník ES č.L 377, 31.12.1991, s.48.

PŘÍLOHA I

IDENTIFIKAČNÍ SYSTÉM

V použitém číslování se budou čísla od 1 do 19 vztahovat na plasty, od 20 do 39 na papír a lepenku, od 40 do 59 na kovy, od 60 do 69 na textil a od 70 do 79 na sklo.
V systému identifikace mohou být rovněž použity zkratky příslušných materiálů (např. HDPE: polyetylén o vysoké hustotě). Materiály mohou být označovány číselným systémem a/nebo zkratkami.
Identifikační označení se umísťuje do středu nebo pod grafické označení udávající, zda jde o opakovaně použitelný nebo zhodnotitelný obal.  

PŘÍLOHA II  

ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA SLOŽENÍ A VLASTNOSTI OPAKOVANĚ POUŽITELNÉHO A OPĚTOVNĚ ZHODNOTITELNÉHO OBALU, VČETNĚ RECYKLACE  

1. Požadavky specifické pro výrobu a složení obalů

- Obaly se musí vyrábět tak, aby objem a hmotnost obalu byly omezeny na minimální hodnotu, přiměřenou pro zachování nezbytné úrovně bezpečnosti, hygieny a přijatelnosti pro balený výrobek i pro spotřebitele.

- Obaly se musí navrhovat, vyrábět a uvádět na trh způsobem, který dovolí jejich opakované použití nebo zhodnocení, včetně recyklace, a omezí na minimum jejich účinky na životní prostředí v případě zneškodňování obalového odpadu nebo zbytků po operacích odpadového hospodářství.

- Obaly se musí vyrábět tak, aby obsah škodlivých a jiných nebezpečných látek a materiálů, které jsou složkou obalového materiálu nebo kterékoli ze součástí obalu, byl co nejnižší s ohledem na jejich přítomnost v emisích, popelu nebo výluhu v případě spalování nebo skládkování obalů, zbytků po operacích odpadového hospodářství anebo odpadu obalů.

2. Požadavky specifické pro vlastnosti opakovaně použitelných obalů

Je třeba, aby byly současně splněny tyto požadavky:

- fyzikální vlastnosti a parametry obalů musí umožňovat určitý počet obrátek či cyklů za normálně předvídatelných podmínek použití,
- operace s použitými obaly musí být možné vykonávat za dodržení požadavků na zdraví a bezpečnost pracovníků,
- musí být splněny požadavky specifické pro zhodnocení, jakmile se obaly již dále nebudou opakovaně požívat a stanou se tak odpadem.

3. Požadavky specifické pro zhodnotitelné obaly

(a) Obaly zhodnotitelné formou recyklace materiálu
Obaly se musí vyrábět způsobem, který umožní recyklaci určitého podílu hmotnosti použitých materiálů k výrobě prodejných výrobků za dodržení platných norem Společenství. Velikost tohoto podílu se může různit v závislosti na druhu materiálu, z něhož se obal skládá.

(b) Obaly zhodnotitelné formou energetického využití
Odpad obalů určený k energetickému využití musí mít určitou minimální hodnotu výhřevnosti umožňující optimalizaci energetického využití.

(c) Obaly zhodnotitelné formou kompostování
Odpad obalů určený ke kompostování musí mít takovou schopnost biologického rozkladu, která by nebránila jeho oddělenému sběru a kompostovacímu procesu či působení, jemuž by byl vystaven.

(d) Biologicky rozložitelné (biodegradabilní) obaly
Biologicky rozložitelné (biodegradabilní) obaly musí být takové povahy, aby byly schopné se podrobit fyzikálnímu, chemickému, tepelnému či biologickému rozkladu, umožňujícímu, aby se převážná část vzniklého kompostu nakonec rozložila na oxid uhličitý, biomasu a vodu.  

PŘÍLOHA III  

ÚDAJE, KTERÉ ČLENSKÉ STÁTY ZAHRNOU DO SVÝCH DATABÁZÍ PRO OBALY A OBALOVÉ ODPADY (V SOUVISLOSTI S TABULKAMI 1 AŽ 4)

1. U primárních, sekundárních a terciárních obalů:

(a) množství obalů podle jednotlivých hlavních materiálových kategorií, které bylo v zemi spotřebováno (výroba + dovoz - vývoz) (tabulka 1); (b) množství opakovaně používaných obalů (tabulka 2).

2. U domovního a nedomovního obalového odpadu:

(a) množství odpadu podle jednotlivých hlavních materiálových kategorií, které bylo v zemi zhodnoceno a zneškodněno (výroba + dovoz - vývoz) (tabulka 3);
(b) množství recyklovaného a zhodnoceného odpadu podle jednotlivých hlavních materiálových kategorií (tabulka 4).

TABULKA 1 

Množství obalů (primárních, sekundárních a terciárních) spotřebovaných na území státu
(v tunách)

 TABULKA 2

 Množství obalů (primárních, sekundárních a terciárních) opakovaně používaných na území státu (v tunách)

TABULKA 3

 Množství obalového odpadu, který byl na území státu zhodnocen a zneškodněn (v tunách)  

TABULKA 4

Množství obalového odpadu, který byl na území státu recyklován nebo zhodnocen (v tunách).