PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní:
"V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty.

EKOKOM o automatech a lidech, resp. zálohách

  *** Předpokladem nejdokonalejšího využití nápojových jednocestných PET lahví/Alu plechovek/skleněných lahví po spotřebě nápoje je jejich zálohování **** U PET lahví náročnou tzv. "B2B" recyklací, "ze starých lahví nové" **** Cyklus začíná automatizovaným odběrem obalů RVM automaty s NIR čidly, u nás dobře známými pro odběr pivních lahví **** Při souběžném odběru zálohovaných nádob (a vrácení zálohy) dojde na jediném automatu RVM k dokonalému roztřídění podle typu materiálu, barvy (PET/sklo), zmenšení objemu (posekáním/podrcením u skla) a oddělenému uložení každé z frakcí do malých přepravních kontejnerů **** Těch může být až sedm - na 3 barvy u PET, 2 u skla, 2 u plechovek (Alu, ocel) **** Takto získané druhotné suroviny jsou převáženy do meziskladů, či přímo do recyklačních závodů **** U PET lahví na recyklací buď jen na prané PET vločky/regranulát, nebo až na krystalický PET potravinářské kvality, z něj event. až na předlisky lahví **** Prvý krok (zpětný odběr) je ale věcí obchodních řetězců - nikoliv obcí, jako dosud **** Řetězce jsou svým "megaprodejem" největším zdrojem, u PET vykazuje tržní podíl obalů přes 92% **** Jen za PET láhve jim zaplatíme (v ceně nápoje) ročně částku zhruba 7 miliard Kč **** Měli by mít proto, též z mnoha dalších důvodů, zákonem uloženu zodpovědnost za následné využití nápojových obalů **** Ne exportem, ale umožněním RECYKLACE V UZAVŘENÉM CYKLU V ČR **** Na "zodpovědnost obchodu" přišli Švýcaři - viz PETFLASH 27/2002, str.2 **** Aplikaci záloh tam ale (jako jinde) nejvíce brání z tzv. "BIG 4" právě Coca Cola Beverages AG **** Podle šéfa švýcarské CCB AG Baerlochera "Záloha přináší pouze problémy, neřeší ale žádné!" **** Totéž teď papouškují mnozí naši experti **** Zálohy jsou prý DISKRIMINAČNÍ **** Diskriminace to je, ale SPOTŘEBITELŮ, OBCÍ a STÁTU ****

Zálohování teď hýbe republikou, předtím hýbalo Německem, dosud hýbe taky Slovenskem. Z příspěvku, který považuji za názornou ukázku vývoje problémů, kterým bychom se měli rázně vyhnout. Používají je opakovaně - a se stejnými argumenty - jejich odpůrci všude na světě. Je to válka o velké peníze. Odpůrci by rádi ponechali problém s náklady na úklid odpadů, které sami vytvořili, na státu, obcích a spotřebitelích. To bychom jim neměli dovolit.

Němci platí paušální zálohu 25 centů za jednorázová balení nápojů z plechu, skla a plastů. Velké obchody jsou povinny přijímat všechny materiály, které mají v regálech. Malé prodejny berou jen obaly značek, jež mají na skladě.

V MINIMARKETU maloobchodního řetězce Penny na Winterfeldstrasse v berlínské čtvrti Schöneberg to vypadá jako v každém jiném německém obchodě. Regály se zbožím, chladicí boxy, pokladny. Chybějí pouze automaty na vrácení jednorázových obalů od nápojů. A to navzdory tomu, že všichni němečtí obchodníci jsou povinni brát zpět zálohované plechovky, skleněné a plastové lahve.

Výjimka, kterou má Penny a jiní malí prodejci, jim však umožňuje, aby přijímali jen to, co sami prodávají. Mají-li v nabídce třeba určitý druh piva, proplatí zálohy pouze na jeho sklo či plast. Peněz za obal od jiného piva se u nich zákazník nedomůže. Toto opatření sleduje, aby "drobní" neměli velké výdaje. Třeba právě kvůli koupi automatů - levnější je pro ně člověk, který zboží převezme a vydá peníze.

Ti, kteří mají větší obchody, musejí brát zpět všechny obaly, které prodávají. Když nevedou plechovky jako oblíbená a dobře zásobená samoobsluha v centru Berlína, je zbytečné k nim "plech" vláčet a dožadovat se jednotné zálohy 25 centů za kus.

ZÁLOHY NA OBALY neznali Němci do roku 2003, kdy je zavedl ministr pro životní prostředí Jürgen Trittin (Zelení). K tomuto kroku ho přiměly statistiky. Ty potvrdily, že spotřebitelé čím dále více kupují tekutiny v jednorázových obalech, kdežto poptávka po ekologičtějších lahvích pro opakované použití začala opadat. Zálohová povinnost byla uvalena na pivo (včetně mixů), minerální vody (sycené a nesycené) a na sycené nealkoholické nápoje.

Obchodníci přesto do poslední chvíle doufali, že proplácení záloh neprojde. A když byl nový režim schválen, nebyly na něj podniky připraveny. Bylo proto vypsáno devítiměsíční přechodné období. Během něho braly obchody jen ty obaly, jež prodaly. Důkazem byla přeložená účtenka nebo žeton. Některé diskonty dokonce vyvinuly speciální balení, která braly a proplácely na svých filiálkách. A výsledek? Mnozí zákazníci házeli raději prázdné obaly do koše, než aby s nimi šli do prodejen. Jak uvedlo Spolkové ministerstvo hospodářství, lidé si od ledna do října 2003 nepřišli pro 450 milionů eur.

PRVNÍM KROKEM K NÁPRAVĚ se stal P-systém, který rozjel velkoobchodník Lekkerland. Obaly v obchodech začaly být od října 2003 značeny kódem P včetně elektronicky odečitatelného čárového kódu. P-systému konkuroval model sítě Vfw/Spar. V něm hrály opět hlavní roli žetony, které byly na rozdíl od dřívější doby jednotné. V dubnu 2004 oba systémy fúzovaly a zabraly deset procent trhu s vracením obalů. Zbytek obsadili velcí obchodníci jako Aldi, Lidl, Plus, Rewe nebo Metro AG. Ti si vymohli, že budou přijímat zpátky jen ty obaly, které druhem, formou a velikostí odpovídají těm, které prodávají. Pojistkou se staly zvláštní designy lahví a vlastní etikety s logem.

Plná harmonizace přišla 1. května 2006. Ve větších obchodech (nad 200 metrů) platí zásada přijmout a zaplatit za materiál, který je na prodejně dostupný: sklo za sklo, plast za plast. Včetně speciálních obalů, jaké mají Red Bull či francouzské minerálky. Uznatelné jsou i poškozené obaly. Zboží se obvykle hází do automatů, z nichž většina byla nainstalována loni. Malí prodejci přijímají jen obaly od těch značek, které dávají do oběhu. Jiné brát nemusejí.

AUTOR: Igor Záruba

Jak šel čas

Na začátku německé cesty k vratným zálohám na sklenice, plechovky a PET lahve byl plošný zákon o obalech z roku 1991. Normu předložil spolkový ministr pro životní prostředí, ochranu přírody a jadernou bezpečnost Klaus Töpfer; federální kabinet CDU/CSU/FDP, stejně jako Spolkový sněm a Spolková rada, mu daly následně zelenou.

Zákon definuje tři kategorie obalů: prodejní balení, ekologické balení a přepravní balení.
U první z těchto podskupin je přesně dáno, jaký podíl obalů musí být recyklován.
Původní předpis byl uveden do života 12. června 1991. Poslední platná kompletní verze, která zohledňuje poměry v EU, pochází ze srpna 1998. Tehdy prošla rukama ministryně životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti, dnešní kancléřky Angely Merkelové.

AUTOR: IZA

Historický primát má Švédsko

Nejstarší režim vratných záloh na nápojová balení má Švédsko. Systém na normované skleněné lahve o obsahu 33 cl tam znají od roku 1885. V roce 1984 přibyly zálohované plechovky, v devadesátých letech se toto opatření rozšířilo na ostatní jednorázově používané skleněné lahve a PET lahve. "V každém, a to i malém obchodě s potravinami jsou automaty, kam se vracejí PET lahve, skleněné lahve a plechovky. PET lahve a plechovky tyto stroje zároveň lisují. Zálohy na obaly jsou různé. Vrátit je možné pouze nápoje nakoupené ve Švédsku," líčí Čech, který pracuje a žije ve Stockholmu.

V každém přístroji je čtečka čárových kódů nebo scanner, který prověří, jestli byl nápoj zakoupen ve švédském obchodě, a zda je tedy možné vrátit ho a dostat zpět zálohu. "Zálohovaná je většina skleněných a PET lahví. I když například v diskontních prodejnách, kterých tu není moc, jsou některé nápoje prodávány v nezálohovaných obalech," dodává český zdroj.

Záloha za obal se platí podle obsahu, a to od půl do čtyř švédských korun (1 SEK jsou cca 3 Kč). Při koupi se připočítává k ceně zboží. Při vrácení obalu vydá automat lístek s částkou za vrácené obaly. Ta je proplacena u pokladny nebo se odečte z celkové částky nákupu.

Automaty provozuje a za zálohový systém odpovídá firma AB Svenska Returpack/AB Svenska Returpack-PET. Systém je financován z prodeje vratných obalů.

Míra návratnosti představuje 85 procent, zákon počítá s 90 procenty. Analytici se shodují, že cíl, jímž je intenzivnější využívání lahví pro opakované použití, nebyl splněn. Množství prodaných plechovek je v porovnání s odbytem těchto obalů zhruba trojnásobné.

Další země, kde se vracejí zálohy na obaly:
Dánsko: Odolávalo tlaku EU až do roku 2002.
Ve Švýcarsku platí předpis, že podíl recyklovatelných obalů ze skla, hliníku a plastů musí činit 75 procent. Obchodníci platí za každou láhev čtyři centimy, sběr a recyklaci zajišťuje svaz PET Recykling Schweiz.
USA: Každý stát má svá pravidla.
V Nizozemsku padlo v loňském roce rozhodnutí, aby se s vratnými zálohami zatím vyčkalo.
Norsko: Lahve a plechovky se nosí zpátky od roku 1999.