ČT: Česká republika vyniká v třídění odpadů. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi je například v recyklaci plastů [1] dokonce na druhém místě hned za Německem [2]. Češi loni vytřídili skoro polovinu plastových lahví, které nakoupili. Za rok 2005 vyhodil každý Čech asi 170 kg odpadu. Skoro 60 procent z toho využily firmy na výrobu různých produktů. Největší úspěch mají použité PET lahve [3].

EKO-KOM: Šestačtyřicet procent veškerých plastových obalových odpadů [4] se znovu využije a recykluje. Použité lahve slouží například k výrobě stavebních materiálů, technických vláken, textilních vláken, ale také nových PET [5] (nikoliv pet ) lahví.

PTP : Láhve, vyrobené z recyklovaného materiálu, jsou levnější než z čirého materiálu a co se týče kvality, je plně srovnatelná [6], mnohdy i lepší než výrobky udělané ze surového materiálu. Asi 90 procent všech použitých plastových lahví kupuje Čína [7]. Ta z nich vyrábí textilní vlákna pro levné oděvy.

EKO-KOM: Například fleesová čepice nebo rukavice můžou být vyrobeny právě z tohoto textilního vlákna. Právě Čína ale způsobovala růst cen použitého plastu. Ten se běžně prodával za 8-11 korun za kilogram, Čína ale nabízela i 12 korun.

PTP [8]: Čína jako velký výrobce nebo zpracovatel PET ovlivňuje trh na celém světě. Teď ale poptávka čínských firem klesla a tak se ustálila i cena.

ČT: Čím to je, že se Česko umístilo hned na druhé místo v Evropě v recyklaci plastů [9]?

EKO-KOM: Tak je to jisto jistě tím, že český člověk, český občan si začal uvědomovat, že vlastně třídění odpadů a recyklace je prospěšná i jemu samotnému a že dělá něco pro sebe a pro svou budoucnost, tedy zajišťuje právě šetření primárních zdrojů [10].

ČT: Je obecně známé, že v Německu je přísnější legislativa. Jak to, že u nás to šlo bez legislativy?

EKO-KOM: U nás ta legislativa vlastně existuje taky, máme tu zákon o obalech, který platí již od roku 2001, který producentům baleného zboží nebo dovozcům baleného zboží povinnosti zpětného odběru a využití obalových odpadů předepisuje. Takže úplně bez té legislativy to také nebylo, ale je pravda, že český občan vlastně na to třídění postupně pomalu přistupuje a stáváme se skutečně čím dál tím lepšími a lepšími.

ČT: V Německu se teď některé plastové lahve [11] vrací. Doporučujete to třeba i pro Českou republiku, vracení lahví plastových [12]?

EKO-KOM [13]: Tak to je úplně jiný přístup k věci. Ten systém, který běží v České republice, je relativně jednoduchý a je velmi efektivní. To také je vidět právě na těch výsledcích, kterých jsme dosáhli [14]. To znamená, po občanovi se nechce nic jiného, než aby ten odpad, který si doma předtřídí, tak aby odnesl právě do těch kontejnerů na separovaný odpad, nemusí s tím chodit nikam znovu zpátky do toho obchodu [15].

ČT: Statistiky říkají, že odpad třídí v Česku dvě třetiny obyvatel. Kdy se vlastně tady tento trend, kdy se nastartoval? Zřejmě to nebylo hned po revoluci [16].

EKO-KOM: Nebylo to hned po revoluci. My již od roku 98 vlastně se snažíme působit na českou veřejnost, ať už je to prostřednictvím programů na školách nebo prostřednictvím informačních kampaní, které děláme jednak ve spolupráci s kraji, ale samozřejmě i prostřednictvím například televizních spotů na vaší televizi, kdy se snažíme právě na spotřebitele působit a vysvětlovat jim, že třídění odpadů má smysl, že se z toho znovu vyrábějí hodnotné věci a je to prospěšné vlastně pro nás pro všechny.

ČT: Řekněte, jak to vlastně funguje, ten systém třídění odpadů? Co se stane poté, co člověk odnese plastovou láhev do kontejneru?

EKO-KOM: Tak protože stále existují lidé, kteří do toho kontejneru neodkládají úplně přesně to, co by tam odkládat měli [17], objevují se tam v poslední době zejména směsný odpad, takže veškerý obsah tříděných kontejnerů na tříděný odpad se veze na dotřídění na dotřiďovací linku, kde se buď poloautomaticky nebo ručně, ve větší míře ručně, ten vytříděný odpad vlastně dotřídí dle druhů a materiálů konkrétních, slisuje se do balíku a v této podobě se již veze na další zpracování. Takže vše, co hodíte do kontejneru, ještě prochází někomu rukama.

ČT: Je to tak, že vlastně vaší společnosti nebo vaší organizaci se platí poplatky z každé lahve, je to tak, a vy potom za tyto peníze zajistíte likvidaci těch odpadů.

EKO-KOM: Přesně tak. Když zůstaneme u vašeho příkladu, například nápojové lahve, tak z každé této nápojové lahve uvedené na trh se nám platí určitý poplatek, je velmi malý [18], je to na PET láhev se pohybujeme někde kolem 10 haléřů a právě za tyto peníze, které my potom rozdělujeme obcím a zpracovatelům a recyklátorům a samozřejmě i těm úpravcům, tak právě za to se financuje celý běh toho systému.

ČT: Mají ještě firmy možnost využít nějakého jiného systému nebo mají jinou možnost?

EKO-KOM: Mají jinou možnost. Můžou to, všechny povinnosti, které jim ten zákon předepisuje, můžou samozřejmě plnit i individuálně a nebo přenesením odpovědnosti na svého odběratele.

ČT: Jak moc toho využívají, tady těch jiných možností?

EKO-KOM: Na seznamu individuálně plnících osob, který vede Ministerstvo životního prostředí, je několik stovek takovýchto společností, řádově přes 500 a v systému společnosti EKO-KOM do něj se rozhodlo zapojit a řešit tím své povinnosti, vyplývající ze zákona, více než 21 tisíc takových společností.

ČT: Pojďme teď k tomu samotnému zpracování lahví. Co se dá například z té PET láhve potom vyrobit, když se recykluje ta PET láhev?

EKO-KOM: Tak ta PET láhev se vlastně rozdělí druhově, potom se přemele a vznikají z toho takzvané PET flakes (česky vločky), vločky PET jsou malé kousíčky, které jsou čistou surovinou, která už je připravena na vlastní zpracování. Vytváří se z toho technické vlákno nebo textilní vlákno a následně se s tím pracuje jako s takovým vláknem, takže se z toho vyrábí například výplně spacích pytlů nebo bund, izolace, zátěžové koberce, ale dokonce z PET odpadu se vyrábí i třeba fleesové rukavice nebo čepice, takže se s tím můžete skutečně setkat prakticky kdekoliv.

ČT: Takže předpokládám, že PET lahve jsou docela zajímavá surovina pro výrobce. Jak se s ním obchoduje v zahraničním obchodu? Importujeme nebo naopak vyvážíme PET lahve?

EKO-KOM: Vy jste to řekla úplně přesně. My samozřejmě ty vytříděné druhotné suroviny v tu chvíli jak exportujeme, tak i importujeme. Celoevropský trend je v tom, že se hodně této PET suroviny vlastně exportuje do Číny, která má velkou poptávku po této surovině, která souvisí s jejich ekonomickým a průmyslovým boomem, takže po této komoditě je samozřejmě velká poptávka. Do České republiky ale například dovážíme vytříděný papír pro zpracování v našich papírnách [19]. Takže ono to záleží samozřejmě na poptávce a nabídce u té které konkrétní komodity.

ČT: Když je to takový velký byznys, tak kolik stojí třeba kilo PET odpadu, když to tak řeknu?

EKO-KOM: Tak tuna, řekněme, slisovaných PET lahví, rozdělených dle barvy a dle druhu, se pohybuje někde mezi sedmi a devíti tisíci korunami, takže samozřejmě záleží na nabídce a poptávce v ten daný moment, ale vidíte, že ta surovina je celkem žádaná a cena, takže se s tím dá normálně obchodovat jako s klasickou druhotnou surovinou [20].

ČT: Jenom na závěr, a kolik stojí vlastně jedna PET láhev, ta hotová?

EKO-KOM: Jedna PET láhev v průměru, samozřejmě záleží na velikosti, se pohybuje někde mezi korunou osmdesáti [21].

Copyright © 2002-6, EKO-KOM, a.s.

[1] pleteme si stále recyklaci se sběrem, to jsou ale naprosto různé věci. Plasty je širší pojem než PET láhve
[2] ve využití PET lahví není Německo v Evropě nejlepší - prvenství totiž patří Švýcarsku, následuje Island
[3] ano, to skutečně mají a to nejen v Číně, český spotřebitel je totiž zaplatil výrobcům nápojů a následně obchodním řetězcům zcela a úplně v ceně nápoje, takže obal mají ZDARMA
[4] údaj se tedy netýká jen PET lahví, ale všech plastů?
[5] chybné označení: PET má mít všechny písmena velká, "pet" je označení pro domácí mazlíčky...
[6] kvalita nápojových PET lahví z recyklovaného materiálu musí odpovídat přísným kritériím americké FDA nebo Frauenhoferova institutu - tím se PTP prozatím nemůže prokázat, to co se uvádí na webu PTP B.V., že "The material itself and the bottles made of it have passed the certification and are approved for the food contact. (Certificate No. 47210774/1 from 29.03.2002) není dostačující
[7] vykupuje je v ČR prostřednictvím čínsko-české firmy WANSIDA Int. s.r.o., takže značně přispívá k tomu, že Čína mohla zaplavit trhy nejen v Evropě bezkonkurenčně levným textilem (ale i sportovní obuví)
[8] PTP - Plastics Technologies and Products B.V. je holandsko-česká firma, v Česku ale vystupuje jako PlasticOne.cz. Čína ale není výrobcem PET, jak se uvádí
[9] sběr NENÍ ještě recyklace
[10] hlavně je to prospěšné pro EKO-KOM a obchodní řetězce, vůbec ne pro stát, obce a spotřebitele
[11] vrací se jednocestné nápojové obaly, nyní jsou zálohované (PET láhve, sklo, plechovky), záloha činí jednotně 0,25 €
[12] naprosto správný dotaz, protože zálohované systémy všude ve světě vedou oproti naší praxi k vysokému využití (80 -90% návratnost), zamezují tzv. "litteringu," černým skládkám i skládkování této cenné druhotné suroviny, stejně tak jako nežádoucímu spalování spolu s TKO za vzniku nežádoucího dioxidu (Kjóto)
[13] co je na zálohování složité? Pro a.s. EKO-KOM je to nejlukrativnější "odpad" - pro stát a obce naprosto neefektivní pro vysoké náklady, které přebírají za globální prodejce s jejich produkcí přes 90 procent "PET odpadu" a postihuje především kapsu spotřebitele (platí za obal, dále jako daňový přispivatel do státní kasy a kromě toho na jeho využití odpadovým společnostem roční poplatek za odpad) a navíc POPELNICE jsou ve srovnání s moderními způsoby sběru vrcholem NEVKUSU.
[14] a za jakou cenu a kdo to zaplatil?
[15] je to vše nejen neefektivní, ale dokonce NEEKOLOGICKÉ. Měli bychom převzít zkušenosti ze zemí, kde to perfektně funguje, nikoliv přebírat uvedené dezinformace. Co je na tom nepohodlné, chodit nakupovat a vzít PET, plechovky a skleněné láhve ssebou a dostat za ně zpátky peníze - při záloze ekvivalentní 0,25 € / kus by to bylo motivační a jistě zajímavé pro spotřebitele...
[16] tento "trend" musel vzniknout až přičiněním naší legislativy, politiků a  a.s. EKO-KOM a až po revoluci, neboť od té doby jsme zcela zapomněli na zálohování, které zde existovalo předtím, ale nehodí se globálním obchodníkům?
[17] to dokazuje, jak je systém jednoduchý a efektivní - podle této metody z doby Rakouska - Uherska, dosud takto propagované v době mobilů, superpočítačů, genetického inženýrství jen proto, aby si na tom někdo mastil kapsu.. a navíc nám zkrášloval Česko
[18] a stále nestačí, proto se poplatky za odpad BUDOU ZVYŠOVAT, protože odpovědný je občan jako spotřebitel. Použijte tedy ODPOVÍDAJÍCÍ daleko vyšší poplatky (jako např. Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko, 7 provincií Kanady, 10 států USA, Izrael - podle zásady "producer responsibility")
[19] z plastů a PET lahví jsme přešli na papír?
[20] zatím jediné objektivní údaje
[21] odkud má ředitel komunikace Lukáš Grolmus tuto nízkou cenu /- y? Asi o tom nic neví.

Nikde nebyl a ani zde opět není uveden údaj, kolik bylo do ČR dovezeno a na trhu v roce 2005 prodáno nápojových PET lahví - a to konkrétně v tunách či kilogramech a kolik jich bylo (v kg či t) v ČR sebráno, zde recyklováno a naopak bez tvorby přidané hodnoty vyvezeno do EU a kolik jinam - do zemí jihovýchodní Asie. Házet procenty je přinejmenším trochu "zavádějící".

On to v této zemi totiž nikdo neví, na rozdíl od Švýcarska, kde hrozil firmě PETrecycling Schweiz konkurs, protože započítávala do využití PET lahví i jejich uzávěry, které z PET nejsou.

Příspěvky na IP PETrecycling.cz v archivech:
Příspěvky z archivu: 2007 > 2006 > 2005 > 2004 > 2003 > 2002 > 2001 > 2000