|
|
|
|
Můj závěr intensivního
studia nejnovějších výsledků V&V zní: |
|
|
|
Zdroj/Source: EnviWeb |
|
|
HOME |
|
|
Známé "popelnice" na tříděný odpad - ze systému minulého století - rozmístit co možná na "každém rohu", aby se tak zkrátila donášková vzdálenost, takže spotřebitel by to měl pohodlnější a zkvalitnily by se "recyklační služby". Zbývá ale dodat: a obce by byly ještě "krásnější," sprejeři by měli dosti nových objektů na své umění a nesmyslná logistika převážení mnoha lehkých PET z obrovského počtu sběrných míst, taky špatně sešlápnutých, neroztříděných podle barev a nezbavených všech jiných typů plastů, včetně skutečných odpadků znamená obrovské transportní náklady, ale i skutečnou ránu ekologii. Zálohy to vše naopak elegantně a moderně odstraňují. Proč s tímto zlepšením, totiž "zapůjčením" dalších stovek popelnic na tříděný "PET odpad" přišli až nyní považuji za farizejský tah proti návrhu ministra životního prostředí. To v žádném případě nepovede k "zero waste", dosáhne se pouze jistého zvýšení sběru. Je to naprosto zřejmé po tomto doplnění kontejnerů - pouliční nádoby na odpadky zůstávají nadále přeplněny PET lahvemi - a jako výraz postoje části občanů uvidíte v blízkosti několika metrů pohozené PET láhve. To tito "experti" zřejmě nezaznamenali. Nic o zálohách a jejich zcela automatizovaném odběru v hypermarketech (jak je tomu u zálohovaných pivních lahví) zřejmě nevědí? Zálohy jsou totiž:
Každý trochu informovaný ví, že
německý DSD je/byl nejdražším systém likvidace odpadů na světě. Kopírujme proto tento
archaismus ještě co nejdéle v Česku - na
úkor státu, obcí To se projevilo např. reakcemi našich "expertů" - odpůrců záloh tvrzeními, např.: "Proč měnit systém, který se přece tak osvědčil, že jsme mezi nejlepšími v Evropě?" Přitom hovořili o PET lahvích, ale vzali si na pomoc údaje o PLASTECH, což jsou dvě zcela odlišné kategorie! "A co bude se žlutými kontejnery?" "A proč kvůli zálohám rušit nákladné nové kapacity na třídění plastů?" "A co budou dělat obce, když přijdou o tak atraktivní (PET lahvovou) komoditu (tedy najednou atraktivní odpad, ale neříkají atraktivní pro koho)?"
Tito odpůrci záloh trpí zřejmě slepotou, když si ještě dnes vůbec nevšimli změn
v obchodě, Nehledě na to, že (podle jejich vyjádření) vůbec nevědí, že nápravu současného stavu by nezaplatil stát, obce a spotřebitelé, takže by se ušetřily ROČNĚ miliardy, ale že to zaplatí tzv. "způsobovatelé" - a to jsou obchodní řetězce. Krom toho řetězce jsou již na zálohování většinou vybaveny moderními odběrními automaty na zálohované pivní láhve. Neví rovněž, že automaty jsou vybaveny softwarem, který se dá online upgradem od jejich výrobce nastavit i na PET, nápojové plechovky a všechny typy nápojových lahví - nejen pivních. Naopak: cíleně straší (jako jinde ve světě, např. na Slovensku, či předtím v Německu), jak to vše bude drahé a jak to společně zaplatíme (myslí přitom stát, obce a hlavně spotřebitelé). Ptám se proto: a jak to, že to v řadě zemí perfektně funguje, bez těch katastrofických scénářů? A vše dnes vyřeší trh (taky údajné snížení tržního podílu určitých typů). Pánové, rád poradím, ale fundovaně. Na rozdíl od vás mám potřebných znalostí, jak to řešit, nepoměrně víc. Zabývám se problematikou se zaujetím, plným nasazením, tato činnost mne proto uspokojuje, neřeším stovky problémů najednou (jako mladí a nezkušení ekologové). Specializace je dnes totiž naprosto nutná. Bez ní se v současném světě nikdo, ani vy, neobejde. Tak nikoho neohlupujte, prosím. Je to totiž jako s Windows Vista. Není pro naprosté laiky. Dále uvádím původní znění článku v nezměněné formě. Brno chce lidem umožnit také to, aby mohli nechat ekologicky zpracovat biologický odpad. V Brně by do konce roku mělo přibýt dalších 400 kontejnerů na tříděný odpad. Větší část z nich bude na papír, menší na PET lahve. Nádoby městu zapůjčí akciová společnost Ekokom. Brňanům by se tak měla zkrátit cesta, kterou dnes musejí s tříděným odpadem vážit, řekl dnes novinářům náměstek primátora Martin Ander. V Brně je dnes dostatek kontejnerů na sklo, po městě je jich rozmístěných 1770. Delší cestu musejí obyvatelé města ujít k nádobám na papír a PET lahve, kterých je v Brně bezmála 400, respektive 210. Právě nádob na papír a plasty by v příštích letech mělo přibývat. Cílem je, aby ve městě vzniklo 500 míst, kde bude možné na jednom místě nechat všechny tři druhy separovaného odpadu. Město ho chce dosáhnout do dvou nebo tří let, řekl Ander. Po dobudování sítě sběrných míst by to Brňané měli mít k nejbližšímu kontejneru v průměru 170 metrů, tedy zhruba stejně daleko jako lidé z jiných velkých měst. Letos na počátku roku to bylo 250 metrů. Brno chce lidem umožnit také to, aby mohli nechat ekologicky zpracovat biologický odpad. Trávu, větve a jiný nepořádek ze zahrádek by ještě letos měli začít vybírat pracovníci sběrných dvorů. Ve městě je jich přes 40. Zdroj: Brno 29. srpna 2007 (ČTK)
Navazujících informací je na IP PETRECYCLING.CZ k dnešku (05.09.2007) volně přístupných na celkem 1.369 webových stránkách, většinou odborných překladů z několika jazyků. Poslední je z dneška a má příznačný titulek: Z TOHOTO RECYKLOVATELNÉHO, ZATÍM TZV. PLASTOVÉHO "ODPADU" SE ALE V SOUVISLOSTI
ALE TO AŽ V MOMENTĚ, KDY SI HLAVNÍ PRODUCENTI (TJ. HYPERMARKETY) UVĚDOMÍ, ŽE ZA
"ODPAD" DOSTALI SPOTŘEBITELEM ZAPLACENO A PROSAZENÍM ZÁLOHY NA
NÁPOJOVÉ OBALY TOTÉŽ OVŠEM PLATÍ PRO NÁPOJOVÉ PLECHOVKY. SOUČASNÝ SYSTÉM SEPAROVANÉHO SBĚRU JE TOTIŽ NEJNÁKLADNĚJŠÍ ŘEŠENÍ, NAVÍC NAPROSTO NEMOTIVAČNÍ. Příspěvky na IP PETrecycling.cz v
archivech:
Edited: 05.09.2007 |
|
| Best View : 800x600 resolution with Internet Explorer 4.x or above. | |