PETrecycling.cz je soukromý, nekomerční, nezávislý, volně přístupný a nesponzorovaný portál prosazující zálohování nevratných nápojových PET lahví jako inovační systémovou změnu pro jejich nejefektivnější využití.

EkoList o zálohách "plastových odpadů"

S velkým zájmem jsem si přečetl tento soubor tří příspěvků od Radka Svítila a Venduly Marákové na moje zamilované a navíc velmi aktuální téma. Nemohu si ale odpustit jasné vyjádření.

Moje pocity byly velice rozpačité a neurčité. Celé triptych vyvolává u ekologů, kteří se nevěnují výhradně tomuto tématu (a těch je naprostá většina) značnou nejistotu. Je zde velký počet naprosto protichůdných vyjádření řady institucí a dokonce odborníků a ponechává se na čtenáři, aby si vyvodil závěry sám. Nevím, zda tato cesta, bez prezentace nějakého stanoviska nebo závěrečných doporučení je od environmentálně zaměřeného EkoListu to pravé ořechové. Jestliže tlumočí názory vyložených odpůrců, lobuje svým postojem vlastně proti zálohám.

PET láhve v kontejneru v Praze Foto: Hyena/Wikimedia Commons

Nerozumím ani tomu, jak si může plést naše MŽP (a přejímá to i EkoList) zálohování, které se týká výhradně nápojových obalů s obalovými odpady a plést tak hrušky s jablky? Přece nelze se zálohováním spojovat obalové odpady, jako odnosné tašky či kelímky od salátů. Nebo mne někdo opraví?

Tak to ovšem vyhovuje jak MŽP, tak i autorizované a.s. EKO-KOM. Ti si pletou sběr s recyklací a vykazují jako recyklované všechny obalové odpady (např. plastové) dohromady, jak jim to vyhovuje podle české i EU legislativy.

Pokud jsou tématem tří příspěvků "Obalové odpady: Od záloh k zálohám?" nemůže být pochyb o co se vlastně jedná. Nebo chce někdo (na rozdíl od 11 deposit států USA, 7 států Kanady, Němců, Izraele a nejnověji Estonska) zálohovat taky plastové stretch fólie, kelímky od jogurtů a salátů, mikrotén a pod.?

Ve výčtu odpůrců je uvedeno rovněž Sdružení na ochranu spotřebitelů (SOS), které  "touto myšlenkou není nijak nadšeno."  Ivana Picková říká: "Chápeme zátěž, kterou způsobují plastové obaly životnímu prostředí, nicméně jejich zálohování nevidíme jako cestu, která by vedla tím správným směrem. Z praktického hlediska zatížit domácnosti povinností, aby nosily lahve, jichž se za pár dní nasbírá velké množství, do nejbližšího obchodu, nepovažujeme za rozumné," uvádí stanovisko SOS. A proto "podobně jako mnoho firem (kterých - no těch, kterým by to zkomplikovalo život a zvýšením nákladů snížilo zisky) vidí SOS jako lepší způsob další rozvoj systému separovaného sběru odpadů a osvětu obyvatel.

To je skutečně správné vyjádření, hodné občanského sdružení, které má v názvu "ochranu spotřebitele." Ví vůbec mluvčí SOS Ivana Picková, že tento "odpad," který zaplatil spotřebitel v ceně nápoje (jen v roce 2003 zhruba 4,5 - 5 miliardami Kč), je ke skutečnému využití na polyesterová vlákna vyvážen převážně do Číny a JV Asie? A to nikoliv bez zisku vývozců. Ví taky to, že EKO-KOM, který vyplatil obcím odměny (za spotřebitelem zaplacený a obcemi posbíraný odpad) ani neví, kam byl tento separovaný sběr prodán? Zcela určitě nikoliv. Totéž platí o jejím povědomí nějaké ekologie. O tu lidem nejde. Jim jde přece hlavně o vlastní pohodlí.

Kromě toho nejsou mnohé informace přinejmenším úplné.

K poslednímu příspěvku (3/3) jsem se dnes vyjádřil takto:

Diskuze online pro EkoList
Od záloh k zálohám (1-3/3)
Datum: 15. 12. 2005
Název: Bodejť  by nebyli proti zálohám
Autor: Ing. Jiří Nezval

Ekolist uveřejnil zajímavou sérii, nicméně více kvalifikovanějších informací by rozhodně neškodilo. Pokud ovšem je EKOLIST pro-ekologický a nechce vytvářet mezi veřejností dezinformace, nahrávající odpůrcům záloh (a tak se zařadit mezi lobby obchodu a výrobců PET produktů).

Proto EkoLISTU doporučuji návštěvu chronologicky sestaveného PET přehledu na adrese "Chronologicky sestavených příspěvků" z většinou přeložených informací na  http://www.petrecycling.cz/prehled_nove.htm.

Některé názory uveřejněné v tomto triptychu z EkoListu jsou naivní, další zcela účelové. Těch kvalifikovaných je pomálu a jaksi se v té záplavě pro a proti ztrácejí. Výsledný efekt - zmatek.

Bodejť by obchod měl na zálohách zájem. Jejich argumentace je na celém světě stejná. A mají dosti peněz na to, aby účinně podporovali své silné lobby skupiny, ať jsou kdekoliv. Zaznamenal jsem překladem něco o tomto jevu na půdě EK v oblasti životního prostředí od Edwarda Camerona, nezávislého konzultanta pro dlouhodobě udržitelný rozvoj, Brusel.

Zapomíná se na fakt, že nápojová PET láhev je při své hmotnosti zcela jiný obalový materiál, než obal od Tatranek a hlavně: platíme za něj při koupi nápoje v ceně nápoje nemalou částku a obchod nás o ni okrádá.

Srovnávat poměry u nás s Německem je hloupost, protože tam je (stejně jako v EU 15) naprostá převaha nápojových a ZÁLOHOVANÝCH VRATNÝCH obalů (které u nás a v dalších nových členských zemích EU vůbec od roku 1990 nemáme)! Jaký je rozdíl mezi našimi jednocestnými, tedy nevratnými PET lahvemi, pro které chci zavedení zálohy a jejich vratnými PET lahvemi, to u nás dodnes neví například Hnutí Duha, jak vyplývá ze Studie Hnutí DUHA – prosinec 2005, kapitoly 7.4. Zálohování nápojových obalů, jejíž závěry jsem byl nucen trochu poopravit.

Stejně tak je projevem naprosté neznalosti vydávání SBĚRU za RECYKLACI a tvrdit, jací jsme mistři v rámci EU. Němci těch vratných (vícecestných a podle nich umweltfreundlich PET, zpětně využijí kolem 70%, u nás ještě o něco víc nevratných vyházíme do popelnic, do řek, lesů a strání, nebo je spálíme. To je poněkud luxusní odpadové palivo, když je dovážíme a 1 tuna nás stojí kolem 1.000 EUR. Kdo by měl zájem se dozvědět (na rozdíl od této série EkoListu) fakta PRO zálohování, tomu doporučuji prostudovat fundovanější důvody na

http://www.petrecycling.cz/zalohy.htm