Ekologie a bariéry volného obchodu v EU: začarovaný kruh?

HOME ARCHIV 2004 04.11.2004 Ekologie a bariéry volného obchodu v EU: začarovaný kruh?
(aneb jak spotřebitelé hradí maloobchodu v ceně nevratného obalu miliardy)
 

PETCORE a EuPR (European Plastics Recyclers Association) z Bruselu bijí na poplach. V Evropě je totiž po zavedení zálohy na nevratné nápojové obaly v Německu totální nedostatek druhotné PET suroviny, protože zdatní obchodníci vyvážejí nevyplacené zálohované PET láhve za současné vysoké ceny a s vysokými zisky do Číny. Proto se jim asi současný stav nesmírně zamlouvá. (viz: Ze sloupku PETCORE: Žádné zklamání?)

Zavedení záloh na jednocestné obaly na počátku loňského roku mělo v Německu vyřešit problémy s narůstajícím obalovým odpadem (pozn.: správně patří "s nedodržením zákonem stanovených minimálních kvót vratných nápojových obalů a porušováním tohoto platného zákona ze strany obchodu").

Podle názorů veřejnosti i odborníků se však situace naopak zhoršila.

Povinné zálohy na jednocestné obaly od nápojů (tj. ty, které nejsou opakovatelně využitelné) byly v Německu zavedeny od 1. ledna 2003. Zálohy se platí za obaly pro pivo, minerální vody a sycené nealkoholické nápoje bez ohledu na obalový materiál a činí 0,25 eur na obaly do 1,5 litru a 0,50 eur za obaly nad 1,5 litru. Výjimku z povinného zálohování mají pouze nápojové kartony a PE sáčky (které jsou považovány za ekologické), obaly na víno, destiláty a dietní nápoje. Kupodivu byly zálohy zavedeny i na nevratné skleněné lahve, o nichž ekologové tvrdí, že jsou "nejekologičtější" a záloha měla být jakýmsi trestem za používání obalů, ničících životní prostředí.
 

Vysoké náklady na malý segment

Investiční náklady na nákup automatů (pozn.: ty však neplatí jako investiční vybavení STÁT, ale maloobchod, který si prodejem nápojů tvoří zisk, proto ten zuřivý odpor) na zavedení systému povinných záloh na jednocestné obaly se v Německu odhadují na 1-1,5 mld. eur, provozní náklady a náklady na údržbu mají dosáhnout 135-500 mil. eur/rok. Do nákladů je nutno započítat platy pracovníků výkupu, skladování i náklady na dopravu sebraných obalů ke zpracovatelům. Tyto poměrně vysoké částky se však musí vynaložit na relativně zanedbatelný segment trhu: obaly od nápojů představují jen zanedbatelné procento z celkového vlivu na životní prostředí. (pozn.: není zřejmé, co tím chce pisatel říct, na grafu 1 v časopise, se uvádějí NÁPOJOVÉ OBALY: 6% a DUTÉ PLASTOVÉ NÁDOBY: 0,7%  - co to je za rozdělení? U nich je zanedbatelný, když mají všechno ve skle a vratných PET, u nás jde naopak o nezanedbatelný segment trhu).

Záměrem při zavádění povinných záloh byly veskrze pozitivní věci - podpora ochrany životního prostředí, recyklace, atd. Důsledky jsou však spíše negativní. Projevil se výrazný pokles prodeje výrobků v zálohovaných obalech - u plechovek až o 70 % (což je výsledek pro ochranu životního prostředí veskrze kladný). Snížení obratu v pivovarském průmyslu znamenalo ztrátu 50 mil eur na daních. Celkové ztráty v obratu byly vyčísleny na více než 1,2 mld. eur.

Zálohované jednocestné obaly se přes poměrně vysokou zálohu nevracejí do obchodů. Toto množství se odhaduje mezi 25-80 procent (pozn.: že by Němci byli tak rozhazovační?).

Za prvních devět měsíců fungování systému obchodníci přijali, ale již zpětně nevyplatili zálohy za 450 mil. eur. Podle zákona jsou však povinni tyto peníze uchovávat po tři roky, aby mohli vyhovět zákazníkům, kteří přijdou se zálohovaným obalem. I když jde o zdánlivý zisk obchodníků, ti namítají, že náklady na zálohy ho vysoce převyšují.

Místo jednocestných obalů se zálohou nakupují spotřebitelé obaly pro opakované využití, ale chovají se k nim jako
k jednocestným, tj. zahazují je. Důsledkem je, že klesá míra návratnosti obalů. Podle Asociace pro obaly a životní prostředí se v některých tržních segmentech nevrací ani polovina obalů.

Někteří výrobci ukončili prodej výrobků v obalech, podléhajících zálohové povinnosti, případně přecházejí na systém tzv. "private labels". Používají vlastní specifické tvarované lahve, nebo lahve chráněné ochrannou známkou, v takovém případě musí odebírat od zákazníků pouze tyto lahve. U některých maloobchodníků již prakticky jiné než vlastní nápoje v jednocestných obalech nenajdete. To vše má za důsledek omezení nabízené řady produktů, ztrátu pohodlí zákazníka. Dochází k narušení soutěže mezi dodavateli nápojů i obalů a zahraniční výrobci vstupují obtížně na trh.

Zavedení záloh mělo nepříjemné následky pro Duales System Deutschland, původní a fungující systém sběru a využití odpadu ("Zelený bod"). Pokles licenčních poplatků od účastníků systému byl vyčíslen na 310 mil. eur. Množství sebraných obalů se snížilo o 650 tisíc tun. Mizejí z něj PET lahve a další dobře uplatnitelné komodity, což ohrožuje ekonomiku systému, recyklační průmysl a má dopad na úbytek pracovních míst atd.

DSD - byť velmi nákladný - fungoval dobře, a bylo na něj navázáno také množství programů nezávislých organizací, obcí atd. Státní zásah, který určuje občanům, co mají dělat, však další existenci těchto aktivit ohrožuje, stejně jako oslabuje obecně zájem lidí na třídění odpadů.

Odborníci upozorňují, že tento zásah jde proti obecnému trendu, který klade důraz na co největší spoluúčast veřejnosti na řešení problémů životního prostředí.

Nevýhody pro spotřebitele

Od počátku roku 2003 do října platilo, že zálohovaný obal je možno vrátit pouze v obchodě, kde byl zakoupen. Poté měl začít fungovat celonárodní standardizovaný systém zálohování a clearingu, který měl vyrovnávat obchodníkům rozdíly mezi prodanými zálohovanými obaly a vyplacenými zálohami. V červnu loňského roku však většina obchodníků a průmyslu zavedení takového systému odmítla podpořit, mimo jiné proto, že by to znamenalo nákladné zavedení jednotného značení obalů a administrativu s vykazováním pro clearing.

Po negativních reakcích na první měsíce fungování systému záloh stát od října 2003 alespoň umožnil, aby bylo možno obal vracet jinde, než byl zakoupen. To ulehčilo lidem situaci (například kupování nápojů na cestách), ale postoj Němců k zálohám se příliš nezměnil.

Téměř 75 % oslovených obyvatel požaduje návrat k původnímu systému, tj. sběru obalů do pytlů nebo kontejnerů v rámci DSD systému. Způsob, kdy je nutné do obchodu odnášet použité obaly od nápojů, je Němci považován za nákladný a nepraktický. Především se nepovedlo zavést jednotný systém záloh. Existuje jich několik (velké obchodní řetězce řeší situaci každý jinak, totéž dělají malí obchodníci atd.), nejsou navzájem kompatibilní a nepokrývají celý trh s nápoji, takže situace je nepřehledná.

Odpůrci systému poukazují na jeho "nespravedlnost". Pod zálohy například nespadají nápojové kartony, což se považuje za neoprávněné zvýhodnění. Záleží také na tom, jaký je v obalu nápoj: zálohy se například vztahují jen na nealkoholické nápoje s bublinkami. Nápoje bez bublinek zálohu nemají. Nelogické, ale je to tak.

Proti systému má také značné námitky Evropská unie, která poukazuje na to, že zálohy jsou v rozporu s evropským právem, omezují volný trh a ztěžují export nápojů do Německa. EU proto zahájila proti Německu řízení o porušení evropského práva, které může dospět až k Evropskému soudnímu dvoru.

Zdá se, že v Německu panuje takřka jednotný názor, že zavedení záloh zvýšilo náklady, snížilo konkurenci, omezilo svobodu volby zákazníků a vybudovalo bariéru pro volný obchod. Samá negativa.

Nicméně je nutné podotknout, že zálohové systémy podobné německému fungují léta ve skandinávských zemích, a není s nimi větší problém.

Navazuje na PETrecycling.cz:

• Komentář
• Bundesrat rozhodl o záloze - konec tříletého bojkotu (Tisková zpráva Spolkového ministerstva ze 17.12.2004)