PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní:
"V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty.

Podruhé by to mělo vyjít, nejsme v minulém století

  *** Předpokladem nejdokonalejšího využití nápojových jednocestných PET lahví/Alu plechovek/skleněných lahví po spotřebě nápoje je jejich zálohování **** U PET lahví náročnou tzv. "B2B" recyklací, "ze starých lahví nové" **** Cyklus začíná automatizovaným odběrem obalů RVM automaty s NIR čidly, u nás dobře známými pro odběr pivních lahví **** Při souběžném odběru zálohovaných nádob (a vrácení zálohy) dojde na jediném automatu RVM k dokonalému roztřídění podle typu materiálu, barvy (PET/sklo), zmenšení objemu (posekáním/podrcením u skla) a oddělenému uložení každé z frakcí do malých přepravních kontejnerů **** Těch může být až sedm - na 3 barvy u PET, 2 u skla, 2 u plechovek (Alu, ocel) **** Takto získané druhotné suroviny jsou převáženy do meziskladů, či přímo do recyklačních závodů **** U PET lahví na recyklací buď jen na prané PET vločky/regranulát, nebo až na krystalický PET potravinářské kvality, z něj event. až na předlisky lahví **** Prvý krok (zpětný odběr) je ale věcí obchodních řetězců - nikoliv obcí, jako dosud **** Řetězce jsou svým "megaprodejem" největším zdrojem, u PET vykazuje tržní podíl obalů přes 92% **** Jen za PET láhve jim zaplatíme (v ceně nápoje) ročně částku zhruba 7 miliard Kč **** Měli by mít proto, též z mnoha dalších důvodů, zákonem uloženu zodpovědnost za následné využití nápojových obalů **** Ne exportem, ale umožněním RECYKLACE V UZAVŘENÉM CYKLU V ČR **** Na "zodpovědnost obchodu" přišli Švýcaři - viz PETFLASH 27/2002, str.2 **** Aplikaci záloh tam ale (jako jinde) nejvíce brání z tzv. "BIG 4" právě Coca Cola Beverages AG **** Podle šéfa švýcarské CCB AG Baerlochera "Záloha přináší pouze problémy, neřeší ale žádné!" **** Totéž teď papouškují mnozí naši experti **** Zálohy jsou prý DISKRIMINAČNÍ **** Diskriminace to je, ale SPOTŘEBITELŮ, OBCÍ a STÁTU ****

Tak jak si už jednou při zavádění záloh na pivní láhve přes katastrofické scénáře výrobců nápojů, hypermarketů, malých obchodů, trafik a holičů české hlavy poradily, tak na to teď už nemají? Katastrofy se nekonaly, vše v Česku funguje, přesto teď znovu vymýšlejí, proč to nejde. Přitom o tom buď nic neví, nebo prostě lžou. Vyberte si.

Zálohování plastových lahví už na českém trhu fungovalo v roce 1999 a 2000. Neúspěšně.

Společnost Pepsi Cola tehdy zavedla vratné lahve ve třech velikostech, a to pro nápoje Pepsi Cola, Mirinda, 7UP, Schweppes, Canada Dry, Dr. Proper a Aqua Diamant. Za lahev 1 a 1,5 litru připlatil zákazník pětikorunu, za dvoulitrovou to bylo deset korun. Když je donesl do výkupu, dostal tyto částky zpátky. Platilo to do června 2000, odkdy byl výkup firmou zastaven.

Ekologicky zdůvodněný pokus několika firem zavést na český trh systém, který v některých evropských zemích fungoval, nenašel v té době u nás následovníky, ani dost ekologicky smýšlejících zákazníků. Ti si totiž mohli při nákupu vybrat z konkurenční nabídky nevratných lahví a dávali jim vesměs přednost. Oficiálně to sice Pepsi Cola neřekla, ale byl to hlavní důvod, proč začala vratné obaly od února 2000 stahovat z obchodní sítě a v červnu pak výkup zastavila. V tiskové zprávě přitom společnost uvedla, že zavede nevratné PET lahve, protože to usnadní jejich skladování a manipulaci s nimi.

Za zrušení výkupu firma sklidila kritiku ekologických organizací. Na spotřebitele a drobné obchodníky tak prý výrobce přenáší odpovědnost za likvidaci obalů včetně finančních nákladů, konstatoval Daniel Vondrouš z Hnutí Duha. Hnutí také apelovalo na tehdejšího ministra životního prostředí, Miloše Kužvarta, aby urychlil přípravy novely zákona o obalech, ve kterém by měla být povinnost výkupu nápojových obalů zakotvena. To se ovšem dodnes nestalo.

Výrobci nápojů upozorňují, že to s ekologií vracení tak slavné není. Jak již před sedmi lety argumentovali, vratná láhev je ekologičtější než nevratná jen tehdy, pokud se nebude přepravovat dál, než 100 až 150 kilometrů. Do výčtu ekologických a ekonomických aspektů spojených s vratnými lahvemi je třeba započítat i poplatky za znečištění vody používané k vymývání. Systém je náročnější na pracovní síly. Výsledkem debat nebylo nic konkrétního. Natvrdo chce problém řešit až současné vedení Ministerstva životního prostředí (MŽP).

Situace přitom není stejná jako v roce 2000. Občané si už zvykli na třídění odpadu: u PET lahví činí podíl, který se ocitne ve speciálních kontejnerech, 48-52 procent všech prodaných lahví. Po zavedení povinného zálohování nápojových obalů, což by mělo nastat po přijetí novely obalového zákona, by podíl lahví k recyklaci vzrostl až na 98 procent. Před sedmi lety nebyla recyklace tak dobrým byznysem jako dnes, kapacity na zpracování "petek" byly nedostatečné. To už také neplatí.