|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zdroj/Source: Ministerstvo životního prostředí 
Možnosti podpory opakovaně
používaných a zvýšení recyklace nápojových obalů v České republice -
Koordinace studie: firma EKOVEL (Druhá verze, 22. 12. 2000), PDF, 35
stran, 414 kB |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
HOME 
Archiv 2006
06.03.2006 Studie o nápojových firmy EKOVEL obalech vyžaduje aktualizaci |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
Údaje v této studii - počínaje kapitolou 6.4 Ekonomické aspekty jsou ale chybné, uvažují totiž tak, že náklady, počínaje nákupem automatů RVM hradí stát, manipulaci se sběrem obce, cena PET materiálu je podstatně vyšší, atd. Automaty jsou majetkem obchodních řetězců, náklady na zálohový systém jsou hrazeny z clearingového centra, do kterého putují prostředky na zpětný výkup obalu od dodavatelů nápojových obalů. Nápojové PET obaly na jedno použití jsou všude ve světě (zatím s výjimkou piva) nejrychleji se rozvíjejícím tržním segmentem a to zásluhou obchodu - obal je pro ně totiž čtyřikrát levnější než PET láhve opakovaně použitelné. To ekologové z Hnutí Duha s jejich podpisovými akcemi nedomysleli. Jediné, co se osvědčilo a co nám zbývá, je zálohování nápojových obalů, nyní nevratných, po uzákonění záloh bez problémů vratných. Každý spotřebitel chodí nakupovat a nemusí mít kontejnery přímo pod nosem, když za ně dostane zpět motivující zálohu. Nic lepšího zatím nikdo neobjevil. Autorem této studie je Ing. Ondřej Velek, předseda KOSA
(Koalice občanských spotřebitelských aktivit) Studii s názvem Možnosti podpory opakovaně používaných a zvýšení recyklace nápojových obalů v České republice; Koordinace studie: firma EKOVEL, Druhá verze, 22. 12. 2000, lze stáhnout k uložení na adrese: http://www.ecmost.cz/newsletter/zpravodaj_02_04.htm PDF, 414 kB, 35 str. 22.11.2001. Studie ale vyšla i pod názvem: "Ekonomické zhodnocení dopadu návrhu Hnutí Duha na podporu vratných nápojových obalů." Kromě toho je studie citována, ale pouze odkazem [2] v INFOLIST HNUTÍ DUHA Vratné lahve a zákon o obalech. "Nevratné nápojové obaly se při současných systémech sběru stále častěji objevují volně pohozené například kolem cest. Rapidně přibývá odpadu: v letech 1995-99 se množství nevratných plastových PET lahví zvětšilo na více než čtyřnásobek." Bezmála 70 % z toho končí na skládkách [3].Obsah studie (byl pro lepší orientaci převeden z formátu PDF do hypertextového formátu html, s určitou úpravou na odkazy a z nich na záložky názvů nadpisů):
Předkládaná studie „Možnosti podpory opakovaně používaných a zvýšení recyklace nápojových obalů v České republice“ je zpracována na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi MŽP, odborem odpadů a firmou EKOVEL, uzavřenou dne 15.11. 2000. Pro zpracování studie byly zadány následující okruhy:
Návrh systému podpory opakovan Ekonomické zhodnocení zvýšené recyklace vybraných druh Zadaná problematika je ve studii roz členěna do pěti kapitol:
Systémy opakovan Návrh systému podpory opakovan Ekonomické zhodnocení zvýšené recyklace/znovupoužití vybraných druh Záv Do první kapitoly je za řazena diskuse o příčinách odklonu od vratných k nevratným obalům.Druhá kapitola sestává z rešerše na téma podpora vratných lahví v zahraničí. Třetí kapitola je výtah ze zprávy financované Evropskou Unií: Golding, A. - Reuse of Primary Packaging, Study contract B4-3040/98/000180/MAR/E3, Tübingen 2000. Pojednává o podpoře opakovaně použitelných obalů ve směrnici 94/62/ES, o typech podpory opakovaně použitelných obalů ve státech EU a v závěru předkládá návrhy pro revizi obalové směrnice. Ve čtvrté kapitole je popsán návrh podpory opakovaně používaných nápojových obalů pro Českou republiku předložený Hnutím DUHA/Friends of the Earth Česká republika. Návrh požaduje zvýšenou míru recyklace/znovupoužití nadměrně rozšířených nápojových obalů, a to z 50 % v roce 2005 a z 80 % v roce 2008. Předposlední kapitola se pak snaží vyčíslit ekonomické náklady při zapracování tohoto návrhu do připravovaného zákona o obalech a obalových odpadech. V závěru je pak studie shrnuta.
1 Úvod Moderní a vyspělá společnost se dnes bohužel nehodnotí podle kvality života svých členů . Hodnotí se spíše podle toho, kolik toho vyrobí a kolik je schopna spotřebovat. Se zvyšující se výrobou a spotřebou však kvalita života zákonitě neroste, ale často je tomu právě naopak. Může za to například vysoké zatěžování životního prostředí, které stále ještě není započítáno do ceny výrobků. Bereme si proto z přírody podstatně více než k životu potřebujeme a odkládáme do ní rostoucí množství našich odpadů.Jednou z mnoha trvale neudržitelných praktik současné "vyspělé" společnosti je nadměrná výroba a spotřeba obalů. Problém této zbytečné produkce je stále naléhavější. Při jejich výrobě nehledíme na to, aby je bylo možno použít vícekrát, abychom je mohli recyklovat, nebo alespoň snadno zneškodnit. Množství odpadů a zatížení přírody tak stále roste. Namísto toho, aby se společnost snažila uzavřít cyklus a omezit tak vliv odpadů na přírodu, ubírá se opačným směrem. Průmyslová společnost zajišťuje svým příslušníkům stále větší pohyblivost a stále více produktů. Roste tak požadavek na spotřebitelské obaly, které by měly být lehké a nerozbitné. Stejné obaly požadují také distribuční systémy, které musí doručit stále větší množství produktů ze stále více centralizovaných výrob do široce rozptýlených obchodů. Mezi těmi kdo profitují z těchto trendů jsou výrobci lehkých hliníkových plechovek a nápojových PET (polyetylén tereftalátovych) lahví. Jen v České republice překračuje spotřeba PET lahví 780 milionu PET lahví v roce 1999, což je více než 35 tisíc tun PET [1]. Pro představu v celé Evropě bylo o pět let dříve recyklováno jen 28 tisíc tun PET [2], přitom polovina jen ve Švýcarsku (13 kt) [3]. Přesto, že recyklovaného PET přibývá, jeho spotřeba vzrůstá na celém světě o 15–18% ročně [4]. Současná roční spotřeba plastových lahví v Evropě je pro rok 2001 odhadována na 2,7 milionů tun ročně. Přitom v současné době je různými systémy pro sběr zachycováno a vraceno zpět do recyklace pouze asi 200.000 tun lahví ročně, což odpovídá 7% veškerého v Evropě vyrobeného množství lahví. [5] To znamená, že 2,5 milionu tun PET lahví ročně skončí na skládce nebo ve spalovně. 2 Řešení podpory opakovaně používaných nápojových obalů ve vybraných evropských státech 2.1 Belgie V Belgii je zaveden obalovým dekretem z března 1997 integrovaný systém sběru odpadu, označený zeleným bodem. Systém spravuje společnost asbl FOST Plus vzw. Od roku 1994 byla zavedena ekologická daň ve výši 15 belgických franků (0,38 euro) na lahve od piva, limonád a sody, pokud nejsou součástí zálohovaného systému, nebo nedosáhnou kvót pro recyklaci a opětovné použití. Daň může být snížena na základě regionálních regulací při zavedení znovupoužívání obalů nebo vyloučení PVC [6]. Daň na PVC obaly činí také 15 franků za litrový obal (0,38 euro). Nevratné obaly budou osvobozeny od daně tehdy, jestliže dosáhnou tak vysoké míry recyklace, která produkuje stejný objem odpadu jako vratné systémy. Provizorní osvobození bude poskytováno při dosažení těchto měr recyklace:
Jestliže těchto měr recyklace nebude dosaženo, budou se navíc k ekologické dani platit pokuty. Pokuty jsou vyměřeny ve výši 20.000 franků (508,78 euro) za každou tunu chybějící do cílové regenerace a 30.000 franků (763,17 euro) za tunu chybějící do cílové recyklace [7]. Společnosti uvádějící na belgický trh více než 10 tun obalů ročně musí předkládat každé 3 roky mezi regionální Komisi pro obaly své plány omezování obalů [8]. 2.2 Dánsko Předcházení vzniku odpadu je v Dánsku podpořeno systémem vratných zálohovaných nápojových obalů a daněmi z obalů na nápoje a z jednorázových nápojových kartonů. Ale také daněmi z nádobí na jedno použití, akubaterií, stavebních surovin, plastikových a papírových tašek v samoobsluhách [9]. Dánský zákon z října 1997 zdaňuje nové balení na nápoje, ocet, olej a denaturované destiláty mimo kombinovaných nápojových krabic. Daň, kterou platí plniči obalů závisí na:
Daň podporuje vratné lahve tam, kde dánský zákon nezakazuje nevratné obaly, především tedy u alkoholu a vína. Právě daně přiměly největší diskontní obchod v Evropě ALDI k tomu, že v Dánsku používá vratné obaly.[11] V Dánsku tak obíhá asi 400 miliónů vratných pivních a minerálních lahví. Každá se přitom vrátí až 35krát a zpětně je vráceno od zákazníků kolem 99% lahví. Každoročně je v Dánsku vymyto okolo 3 miliard lahví [12]. Díky kombinaci různých opatření se množství odpadu v Dánsku snížilo o 26%, zatímco míra recyklace neustále roste [13]. 2.3 Finsko Zálohový systém na limonády, pivo a alkohol je ve Finsku
podpořen daní z nevratných obalů [14]. Daň je ve výši Podmínkou splnění koeficientu návratnosti je sesbírání zpět 75% vratných obalů první rok po jeho zavedení, 85% druhý, 90% třetí a čtvrtý a 95% každý další rok. Díky tomu na finském trhu dominují vratné obaly [15]. V roce 1996 zavedlo Finsko systém sběru nápojových plechovek. Plechovky mají recyklační poplatek 1 marku (0,17 euro) [16]. 2.4 Francie Ve Francii je zaveden dekretem z července 1998 integrovaný systém sběru odpadu, který je označen zeleným bodem. Systém spravuje společnost Eco-Emballages S.A. [17]. Společnost ADELPHE, jejímiž členy jsou výrobci vína a destilátů, se zavázala udržet podíl vratných lahví na trhu na 30% a recyklovat 75% skla [18]. Ve Francii však neexistuje žádná legální podpora znovu použitelným obalům. Dekret č.. 92-377 z 1. dubna 1992, který byl vydán velmi rychle a naznačil tak francouzský pohled na diskusi vyvolanou evropskou obalovou směrnicí. Dekret neuznává znovu použitelné obalové systémy. Naopak, Dekret ve srovnání s recyklačními cíly, které jsou ustanovené v jiných evropských státech, pouze žádá 75% obnovu v roce 2002 bez nastavení jakýchkoli kvantitativních cílů pro recyklaci. Od roku 1999 platí další podnět pro obnovu obalového odpadu a to snížení DPH pro činnosti související se sběrem a tříděním odpadů z 20,6 % na 5,5%. To způsobilo další znevýhodnění znovu použitelných obalových systémů [19]. 2.5 Německo V Německu je nařízením o předcházení vzniku a o využití odpadu z obalů zaveden integrovaný systém sběru odpadu, označený zeleným bodem. Systém spravuje společnost Der Grüne Punkt - Duales System Deutschland AG. Německý zákon o předcházení vzniku a o využití odpadu z obalů požaduje v kalendářním roce 72% zastoupení znovu použitelných obalů u piva, minerální vody, osvěžujících nápojů sycených oxidem uhličitým, ovocných šťáv a vína, a 20% zastoupení vratných obalů nebo sáčkových obalů z polyetylénu pro pasterizované mléko. Pokud klesne podíl znovu použitelných obalů pod 72% (respektive 20%), bude podle objemu zavedena povinná záloha 0,5 nebo 1 německé marky (0,26 nebo 0,52 euro) na nápojové obaly, obaly od mycích a čistících přípravků a dispersních barev [20]. Navíc je možno veškeré přebaly (obaly používané jako přídavné obaly k prodejním obalům a po předání konečnému spotřebiteli neupotřebitelné z důvodů hygieny, trvanlivosti nebo ochrany před poškozením nebo znečištěním) vracet v prodejnách a prodejci jsou povinni zajistit jejich další použití nebo látkové zpracování [21]. Nařízení o obalech vedlo v letech 1991-98 ke snížení spotřeby obalů na obyvatele z 95 kg na 82 kilogramů, tedy o 13% [22]. Uložené povinnosti zpětného odběru a zhodnocení měly za následek také podstatné snížení objemu nevratných obalů. Městské úřady mohou také zavést daně z obalů na nevratné obaly na potraviny a nápoje, které jsou konzumovány v místě prodeje [23]. Dále zákon požaduje, aby do konce března 2001 bylo v Německu 65% obalů zhodnoceno a 45% recyklováno [24]. Evropská komise vede s Německem od roku 1994 řízení. EU má námitky k paušálním kvótám tržních podílů pro opakovaně použitelné obaly [25]. Německá odpověď však připouští, že lepší by byly specifické kvóty pro jednotlivé druhy výrobků, ale tyto kvóty jsou pro životní prostředí „vhodné a nezbytné“, jak vyplývá z německých studií [26]. 2.6 Nizozemí Nizozemská Dobrovolná dohoda uzavřená mezi státem a průmyslem požaduje mimo jiné do roku 2000 redukovat o 10% množství obalového odpadu oproti roku 1986, zastavit skládkování obalů a používání PVC. Dohoda požaduje také rozšíření využívání vratných obalů při stejných nákladech a zavedení zálohy 1 nizozemský gulden (0,47 euro) na všechny lahve z umělé hmoty používané na balení vody a nealkoholických nápojů [27]. 2.7 Norsko Nevratné nádoby na víno a lihoviny jsou v Norsku zdaněny sazbou 3 norské koruny (0,37 euro), nevratné nádoby na šťávy a nekarbonizované nealkoholické nápoje částkou 0,30 koruny (0,04 euro), ale bez možnosti jakýchkoli slev [28]. Také všechny nádoby na pivo a nealkoholické nápoje sycené oxidem uhličitým jsou zatíženy daní 3 koruny (0,37 euro). Ta však může být snížena. Při 95% opakovaném použití nebo recyklaci má podnik výjimku z daně, při 70% opakovaném použití nebo recyklaci o 70% sníženou daň. Plnou výši daně platí při méně než 25% opakovaném použití nebo recyklaci [29]. K podpoře vratných lahví zavedli v Norsku daň na nádoby, jež nejsou součástí systému opakovaného použití, ve výši 0,7 koruny (0,09 euro). Výjimka platí pro mléko, mléčné výrobky a nápoje z kávy, čaje či čokolády [30]. Norští výrobci uzavřeli dobrovolnou dohodu o 60% recyklaci kartonů do roku 1997, aby se tak vyhnuli tehdy zvažované dani na kartónové obaly [31]. 2.8 Portugalsko Obaly, které nejsou souč ástí integrovaného systému Sociedade Ponto Verde S.A., jsou v Portugalsku zatíženy zálohou. Výše zálohy nesmí být nižší než 5% prodejní ceny [32].Podle portugalského zákona obchodník, pokud prodává nápoj v nevratném obalu, povinen nabízet jej rovn ěž v obalu vratném. V prodejně musí být viditelná informace o umístění vratných lahví. Tento postup má ovšem svá rizika. Diskontní obchody zákon obcházejí, například nastavují odstrašující (až čtyřnásobné) ceny pro vratné obaly, nabízejí je nesmyslně (špinavé obaly na nepříznivých místech) či ztěžují zákazníkům vracení obalů. Někdy také výrobky ve vratných obalech nabízejí jen symbolicky - například prodávají jeden typ šťáv ve vratných obalech a více než 10 druhů v nevratných [39].2.9 Rakousko V Rakousku je zaveden integrovaný systém sběru odpadu, označ ený zeleným bodem. Systém spravuje společnost Altstoff Recycling Austria AG (ARA AG). Od ledna 2000 musí každý výrobce sebrat zpět 80% použitých obalů, nebo se podílet na integrovaném systému společnosti ARA AG [40]. Nařízení o obalech z října 1993, novelizované v červnu 1995, určuje kvóty pro vratné obaly. Jejich neplnění bude nějakým způsobem (například povinnou zálohou) sankcionováno [41]. Nařízení určuje také povinnost prodejce převzít zpět přepravní obaly a přebaly včetně nádobí a příborů na jedno použití. Prodejce má povinnost takto převzaté obaly a jednorázové zboží z 80% látkově využít.2.10 Španělsko Ve Španělsku je obalovým zákonem z dubna 1997 a královským výnosem z dubna 1 998 zaveden integrovaný systém sběru odpadu, označený zeleným bodem. Systém spravuje společnost Ecoembalajes Espaňa S.A. Obalový zákon přikazuje příplatek na obaly a povinnost 25-50% recyklace každého balení.2.11 Švédsko Švédsko zakázalo prodej PET lahví, které nejsou zapojeny do zálohovaného vratného systému nebo recyklovány, zákonem o nápojových obalech z roku 1991. Záloha na PET lahve se zde pohybuje mezi 1 až 4 švédskými korunami (3,98 až 15,92 Kč) [42]. Výše zálohy musí být od roku 1994 vyznačena i na etiketě [43]. Zároveň zákon požaduje cílovou míru recyklace: 65% plastů, 90% hliníkových plechovek a PET lahví, 70% oceli a skla, 40% papíru a kartónu [44].Od kv ětna 1993 ve Švédsku platí zákon o ekocyklech. Stanoví, že producenti obalů jsou odpovědni za obaly i po jejich použití a nesou finanční odpovědnost za sběr a organizaci ukončení životnosti výrobků [45].2.12 Švýcarsko Švýcarsko vychází z principu „znečišťovatel platí“, proto je prodejce povinen nepotř ebné obaly (PET), ale i vybité baterie, zářivky, staré televize, rádia, počítače, nebezpečný odpad, chemikálie, teploměry a staré léky odebrat a postarat se o jejich recyklaci [46].Švýcarská legislativa také pod hrozbou zavedení zálohovaného systému na daný druh obalu požaduje dosažení recykla čních kvót u hliníkových plechovek, ocelových plechovek, skleněných lahví a PET obalů. To vedlo k přijetí dobrovolné dohody o recyklačním poplatku na plechovky a PET obaly [47].Všechny vratné lahve do obsahu 60 cl podléhají povinné záloze 0,2 švýcarských frank ů (0,13 euro), větší lahve pak záloze 0,5 franků (0,32 euro) [48].Od listopadu 1991 je ve Švýcarsku zakázána výroba PVC lahví a nerecyklovatelných nádob [49].2.13 Turecko Turecký zákon o ochraně životního prostředí ze srpna 1 983 podporuje vratné obaly [50].Organizace CEVKO, sdružující balírenské firmy a dovozce, musí v roce 2000 zajistit 75 procentní regeneraci (tj. op ětovné použití, recyklaci nebo rekuperaci energie). Pokud CEVKO nedokáže tuto recyklační míru zajistit, bude v Turecku zaveden povinný zálohový systém [51].3 Systémy opakovaně používaných nápojových obalů z pohledu stávající a př ipravované legislativy EUCelá kapitola 3 byla zpracována jako úč elový výtah ze zprávy financované Evropskou Unií: Golding, A.: Reuse of Primary Packaging, Study contract B4-3040/98/000180/MAR/E3, Tübingen 2000.3.1 Směrnice Evropské unie 94/62/ES o obalech a obalových odpadech Obalová směrnice 94/62/ES vznikla po čtyřech letech těžkého politického zápasu. Př ímé politické nástroje obsahuje pouze v omezeném počtu, protože v obalové politice jsou mezi státy EU nesmírné rozdíly. Navíc tato směrnice je jednou ze směrnic, při níž bylo nejvíce lobbováno. Zájmové skupiny se velmi snažily tuto směrnici oslabit.Pokud jde o znovu použitelné obaly, je možno ve sm ěrnici nalézt následující odkazy:článek 1 (2) – znovu použití je vyjmenováno jako jeden z principů prevence vzniku odpadu: „Za tímto úč elem stanoví tato směrnice opatření, jejichž hlavní prioritou je prevence vzniku obalů a doplňkovým základním principem je opakované používání obalů, recyklace a další formy zhodnocení obalových odpadů, jimiž se omezí rozsah konečného zneškodňování tohoto odpadu.“článek 3 (5) - nejasná definice co je znovupoužití: „ „opakované použití“: jakákoli operace, př i níž se obal, který byl určen a navržen, aby během své životnosti vykonal určitý minimální počet obrátek či cyklů, znovu plní nebo používá k témuž účelu, pro nějž byl navržen, s podporou nebo bez podpory pomocných výrobků dostupných na trhu, které opětovné plnění obalů umožňují; jakmile se opakovaně používané obaly přestanou jako takové používat, stávají se obalovým odpadem.“článek 4 (1) – podpora preventivních opatření: „Členské státy zajistí, aby vedle opatření k prevenci vzniku obalových odpadů, přijatých v souladu s článkem 9, byla zaváděna další preventivní opatření. Těmito dalšími opatřeními mohou být národní programy či podobné akce, schvalované podle potřeby po poradě s ekonomickými činiteli a zaměřené na organizování a využívání četných iniciativ, rozvíjených v rámci členských států v oblasti prevence. Tyto akce musí být v souladu s cíli této směrnice, vytyčenými v článku 1 (1).“ článek 5 - možnost podpory znovupoužitelných systémů: „V souladu se Smlouvou o Evropském společ enství mohou členské státy podporovat systémy opakovaného použití těch obalů, které lze opakovaně použít ekologicky příznivým způsobem.“T ěmto velmi nejasným doporučením však chybí přímý politický prostředek k podpoře znovu použitých obalů. Cíle pro znovupoužití, podobné jako pro recyklaci a spálení s energetickou obnovou, byly v oněch čtyřech letech neúspěšně diskutovány. Jediný přímý prostředek k podpoře znovupoužití, tedy ustanovení obecného označení znovu použitelných obalů, rovněž ve směrnici nezůstal. Existuje tedy pouze jeden nepřímý politický nástroj na podporu znovupoužití, který je implementovaný ve formě recyklačních cílů. Jediné cíle nastavené pro recyklaci jsou maximálně 65% spálení „s energetickou obnovou“ pro obaly na jedno použití. Recyklační cíle jsou 25 až 45% všech obalů, ty však v sobě skrývají všechny druhy obalů (primární, sekundární i terciální) a všechny obalové materiály. Přitom některých obalových materiálů je možno recyklovat jen 15%. Takto nastavené cíle jsou však nižší než průměrná míra obalové recyklace v EU. Proto na ně může být pohlíženo pouze jako na první krok k harmonizaci předpisů na recyklaci v EU, ale ne jako na pokus používat recyklačních cílů jako nepřímý nástroj pro internalizaci externích nákladů obalů na jedno použití. Internalizační efekt se však snižuje velkým rozpětím recyklačních cílů a díky nedostatku přesné definice pro recyklaci, která vytváří možnost úniků („recyklace“ plastů v ocelových pecích nebo spalování hliníku v pecích při tavení oceli). Velké naděje byly vkládaly do CEN standardů pro recyklační procesy, které mohly výše uvedené slabiny definic napravit. CEN standard EN 13429 pro znovu použitelné obalové systémy mohl přinést vyjasnění definice znovu použitelného obalu. Kvantitativní určení, hlavně minimální počet oběhů pro znovu použitelné obaly však nejsou do standardu zahrnuty. Směrnice 94/62/ES tedy není cestou ke stabilizaci nebo podpoře znovu použitelných obalů. Právě znovu použitelné obaly (a ty jsou nejúčinnějším prostředkem) však plní požadavek „odpovědnosti výrobce“ a „trvalé udržitelnosti“.3.2 Ekonomické nástroje na podporu vratných obalů používané ve státech Evropské Unie Státy EU používají k podpoře opakovaně používaných nápojových obalů následující ekonomické nástroje:
3.3 Návrh pro revizi obalové směrnice Každý návrh podporující znovupoužitelné obaly v obalové směrnici EU musí odpovědět otázku, zda existuje nějaký oprávněný zájem na podporu znovupoužití nebo ne. Jak ukazuje zpráva [52], pro více než 50% nápojových trhů v Evropě jsou znovupoužitelné obaly vhodné a přinášející vysoký hospodářský a ekologický prospěch. V těch zemích, kde znovupoužitelné obalové systémy mají pouze zbytkovou funkci pro několik druhů nápojů nebo rozvozové kanály, bude přestavba znovupoužitelných obalových systémů potřebovat podporu dlouhodobých národních politik. V každém případě, podpora pro existující a budoucí systémy znovupoužitelných obalů musí být cíl politiky EU. Jak ukazují všechny analýzy, dobře organizované systémy znovu použitelných obalů přinesou společnosti nejvyšší ekologický a hospodářský prospěch. Další otázkou je zda podporovat ekonomické a / nebo příkazové a kontrolní nástroje. Odpověď je absolutně jasná - potřebné jsou oba nástroje. Na obalovou směrnici EU 94/62/ES se lze dívat jako na první krok obalové politiky EU v přechodu od příkazových a kontrolních nástrojů k ekonomickým nástrojům. Nepřímá internalizace jako nastavení recyklačních cílů jsou začátkem v přechodu na tuto strategii. Další kroky budou muset být učiněny při revizi obalové směrnice. 3.3.1 Přímá internalizace cestou recyklačních cílů Následuje příklad přímé internalizace, je v ní mnoho kroků, které musí být optimalizovány k postupu od prvního kroku ke skutečné internalizaci odpadu. Proto tedy, tři hlavní stránky mají být vzájemně ovlivněny: 1. Recyklační cíle musí být pevně určené pro primární a terciální obaly. 2. Recyklační cíle musí být fixní pro různé obalové materiály vztažené k technické způsobilosti a ceně. 3. Definice recyklace má být objasněna takovým způsobem, aby spalování plastů a hliníku bylo jako forma recyklace nepřijatelné. Následující recyklační cíle je možné dosáhnout se současným stavem techniky a proto by tedy měly být požadované ve směrnici EU o obalech: Tabulka 1. Goldingem navržené recyklační cíle pro revizi Obalové směrnice EU:
Terciální obaly neskončí v domácnostech a nebudou tedy dále míchány s primárním balením (dokáží tedy zdokonalit vytřídění). Navrhnuté recyklační cíle je možné dosáhnout za současného stavu techniky a sběrných systémů provozovaných v Evropě. Velká rozmanitost recyklačních cílů nechává různé množství a složení jednosměrného obalového odpadu na rozpočtech obecních úřadů. Pro získání reálné a vyvážené internalizace a poctivých podmínek pro všechny účastníky trhu, musí být zbytek nákladů internalizován přímo přes daně. Nepřímý nástroj totiž nemůže způsobit úplnou internalizaci, protože mnoho jednosměrných balení nemůže být po použití recyklováno. 3.3.2 Daně na nové obaly Současná situace, která vznikla v posledních 20 letech ukazuje dva aspekty pokud jde o znovu použitelné obaly. Jednocestné obaly jsou podporované přijetím externalizačních nákladů ve velkém rozsahu. Tyto podmínky byly využité maloobchodníky k vybudování a stabilizaci distribučních a odbytových systémů založených převážně na jednosměrných baleních (viz kap. 5.3). Tyto maloobchodní systémy, bez odpovědnosti za manipulaci s obalovým odpadem, jsou bariérou trhu pro všechny výrobce používající znovu použitelné obaly. Takovéto zasahování proti volnému obchodu nemůže být změněno pouze internalizací externích nákladů. Tržní síla, zvláště diskontních obchodů, je velmi významná počáteční překážka, která musí zajistit další podněty pro znovu použitelné systémy. K dosažení úplné internalizace a počátečnímu vyvážení šancí pro znovu použitelné systémy v obchodních strukturách, jsou navrženy dva druhy daní:
3.3.2.1 Základní daň Základní daň by měla být uvalena na producenty a dovozce. A měla by být účtována pro všechny obalové skupiny podle recyklačních cílů (viz. tabulku 2. níže). Daň by měla být snížená ve vztahu k výsledku recyklace. Tabulka 2. Goldingem navržené daňové míry pro revizi obalové směrnice EU:
3.3.2.2 Proměnlivá daň na všechny nevratné obaly Pro všechny jednosměrné nápojové obaly by měla být připočtena dodatečná daň k základní dani. Daň by měla být vybírána od maloobchodníků. Daňová sazba by měla být 0,2 euro za litrový obal. Daňová sazba je podobná nákladům pro zpětný odběr. 3.3.3 Podpora příkazů a kontroly Úplná internalizace (90%) externích nákladů pro jednosměrné obaly bude trvat, v nejlepším případě, více než 10 let. Protože znovu použitelné obalové systémy jsou pod masivním tlakem maloobchodníků a obalových producentů, ekonomické nástroje přijdou příliš pozdě. Přestavět jednou zničené znovu použitelné systémy, které byly jednou zničené, bude znamenat obrovské počáteční investice. Proto je velmi důležité z ekonomických důvodů udržet existující znovu použitelné systémy a modernizovat je. 3.3.4 Podpora technických prostředků Znovu použitelné obalové systémy jsou pozadu ve svém pokroku protože ony, na jedné straně, používají obaly mnoho let, a na druhé straně, jsou spojované do složitých organizačních struktur. Je tedy otázka jak mohou národní vlády a Komise EU podporovat znovu použitelné systémy technickými prostředky. Tři stránky mohou být užitečné pro podporu znovu použitelných balení:
4 Návrh systému podpory opakovaně používaných nápojových obalů a zvýšené recyklace/znovupoužití vybraných nápojových obalů v připravované české legislativě Opakovaně použitelné obalové systémy internalizují většinu nákladů vzniklých s obalem po jeho použití. Obaly jsou sesbírány prodavači až z 96% (případ vratných skleněných lahví), převezeny zpět k vymytí a naplnění. Většina ekologických nákladů je tak zahrnuta přímo do ceny zabaleného zboží (nápoje). Oproti tomu nevratné obaly zahrnují do své ceny pouze náklady na výrobu a manipulaci v obchodním řetězci. Cena za likvidaci použitého obalu je externalitou, kterou zaplatí veřejnost poplatkem za odpad nebo daněmi za úklid životního prostředí. Existují dvě cesty jak internalizovat tyto externality: přímá a nepřímá. Přímá cesta je uvalení daní na nevratné obaly. Takto vybrané daně jsou pak použité pro řešení problémů s obalovým odpadem. Nepřímá cesta je přenést zodpovědnost za likvidaci negativních vlivů nevratných obalů na „průmysl a obchod“, který musí platit náklady na sběr, dopravu a zpracování obalového odpadu. Daně na nápojové obaly jsou běžné ve skandinávských státech mnoho let. Zkušenosti z těchto zemí jsou četné, protože v nich působily tři různé daňové systémy a trh měl 20 let na to, aby na ně reagoval [53]. Jako vhodný ekonomický nástroj se tedy jeví zavedení diferencovaných daní na obaly. Přičemž vratné obaly by byly zdaněny znatelně nižší částkou než obaly nevratné. Zdanění obalů, však není při současné politické situaci reálné, a mělo by být řešeno v rámci ekologické daňové reformy. Je tedy nutno použít k internalizaci externalit nevratných nápojových obalů nepřímou cestu – převést zodpovědnost za likvidaci obalů na „průmysl a obchod“. K tomu je vhodný model zvýšených recyklačních kvót. Ty by měly být požadovány po NADMĚRNĚ ROZŠÍŘENÝCH NÁPOJOVÝCH OBALECH. Reálným se přitom jeví dosažení jejich 50% recyklace/znovupoužití do roku 2005 a 80% recyklace/znovupoužití do roku 2008. Zodpovědnost za dosažení této míry recyklace/znovupoužití by měly povinné osoby podle §19 odst. 4 zákona o obalech a obalových odpadech. Tento požadavek je kompatibilní se směrnicí 94/62/ES a není tak přísný jako dánský zákaz nevratných obalů a švédský požadavek na 90% recyklaci nevratných obalů. Také při porovnání systémů ve Švýcarsku, Švédsku a Německu se ukazuje, že nejvyšší náklady má německý systém a nejnižší systém švédský [54]. 4.1 Současný stav v ČR Spotřebitelské balení piva je z 98,5% baleno do vratných skleněných lahví a z 1,5% do nevratných obalů . Spotřebitelské balení vína ve skle bylo ještě koncem roku 1999 v poměru 6:4 v neprospěch vratných lahví, avšak nyní bude již situace mnohem tragičtější. [55] Co se týče skleněných lahví na lihoviny, sirupy a minerální vody je možno nalézt vratnou láhev již jen sporadicky. V případě vratných lahví od minerálních vod je možno narazit i na zálohu nulovou či 0,10 Kč. Poté, co Pepsi Cola stáhla z trhu zálohované PET lahve se ty již na trhu nevyskytují. Posledním silným systémem jsou tedy doposud vratné lahve na pivo, ale i zde jsou zaznamenány požadavky na větší množství PET obalů.4.2 Proč se požadavek zvýšené recyklace/znovupoužití týká nápojových obalů? Hlavní důvody aplikace nařízení na tuto skupinu jsou:
v ČR je prakticky všude dostupná pitná voda a prodávané nápoje jsou proto obecně naopak část obyvatelstva, která jednorázové obaly nepoužívá doplácí (případ bytových sídlišť 4.3 Které obaly jsou nadměrně rozšířené? Lze doporučit převzít jako základ pro výpočet limitů hodnoty produkce v r. 1995, která nebyla ještě pokládána za proporcionálně porušenou z hlediska vratných obalů a nadměrného rozšíření některých druhů obalů (PET). Limity nutno stanovit dva:
Ke stanovení limit ů byla použita tabulka 3., vycházející ze spotřeby nealkoholických nápojů.Zvýšíme-li u dvou reprezentant ů nápojových obalů podle průměru zvýšené spotřeby nápojů i nárůst produkce obalů o 30%, dostáváme následující hodnoty: 60 kt nebo 500 000 m3 jako limity, při jejichž přestoupení by měly být tyto obaly považované za nadměrně rozšířené. Tato situace již nastala u PET obalů, a nevratné skleněné obaly jsou k této hodnotě velice blízko.Tabulka 3. Výskyt nevratných nápojových obalů [56]:
Graf. 1 Výskyt nevratných nápojových obalů
4.4 Jakým způsobem je možno splnit požadavek zvýšené recyklace/znovupoužití Existuje několik způsobů sběru nevratných PET lahví: odvozový systém, donáškový systém, výkup ve sběrných dvorech, výkupní automaty na lahve, a výkup zálohovaných lahví obchodem [57]. 4.4.1 Odvozový systém Dobrovolný sběr je prováděn do nádob menšího objemu (120 l). Stanoviště jsou totožná se stanovišti na směsný domovní odpad, tedy hustě rozmístěná. Zvláště v Belgii dochází k rychlému nárůstu počtu domácností, které se připojily k této metodě sběru. Tyto programy zachycují obvykle 40-60% cílených druhů druhotných surovin, přičemž čistota takto vysbíraných surovin je vysoká. Pro domácnosti je tento model sběru výhodný a může zahrnovat mnoho druhů recyklovatelných materiálů, což snižuje celkové náklady. 4.4.2 Donáškový systém Dobrovolný sběr je organizován sítí větších kontejnerů (3 m3). Občané vhazují láhve do těchto kontejnerů, umístěných na vhodných místech. Obvykle se tak zachytí 10-15% z celkového množství určité druhotné suroviny, toto množství může být při vyšší účasti obyvatelstva i vyšší. Obsah příměsí bývá vysoký (10-30%). V Itálii přes 40% obyvatel využívá k sběru PET lahví 24 500 kontejnerů. Kontejnery na PET láhve se dobře ujaly např. ve Švýcarsku (přes 12 000 sběrných míst), Francii (přes 5 000 míst) a v Anglii (přes 1 500 míst). 4.4.3 Výkup ve sběrných dvorech Plastové PET nádoby a jiné druhotné suroviny jsou od spotřebitelů vykupovány v recyklačních střediscích. Tato metoda stimuluje spotřebitele k třídění využitelných surovin. Tímto systémem lze získat okolo 15 až 20% materiálů. 4.4.4 Výkupní automaty na lahve Používá automaty, do kterých je PET láhev vsunuta o spotřebitel za ni získá kupony nebo poukázky. Při této metodě je návratnost podobná, jako ve sběrných dvorech. Je však možno dosáhnout i vyšší návratnosti zvýšenou motivací občanů kupóny či poukázkami. 4.4.5 Výkup zálohovaných lahví obchodem Láhve se prodávají za cenu zvýšenou o refundovatelnou částku, která je splatná při vrácení láhve do maloobchodu. Tyto depositní vratné částky lze použít jak pro vratné láhve, tak i pro nevratné lahve. Tato metoda je nejvíce používána ve skandinávských zemích, Holandsku, Německu, Švýcarsku a Rakousku. Návratnost je u těchto programů velmi vysoká (90%) s velmi malým znečištěním. Předpokládáme, že pro splnění 50% recyklace/znovupoužití nadměrně rozšířených nápojových obalů do roku 2005 a 80% recyklace/znovupoužití těchto obalů do roku 2008 je tedy možno použít systému výkupu zálohovaných lahví obchodem (4.4.5) a nebo jeho kombinaci s výkupními automaty na lahve (4.4.4). Přičemž první možnost by znamenala návrat k vratným lahvím a druhá přechod k recyklačním automatům. 5 Ekonomické zhodnocení zvýšené recyklace/znovupoužití vybraných druhů nápojových obalů v ČR včetně nákladů na jeho dosažení Toto ekonomické zhodnocení zvýšené recyklace/znovupoužití nápojových obalů v ČR vychází z následujících zpráv vypracovaných pro MŽP ČR:
Z těchto zpráv budou převzata a upravena pouze data pro separaci plastů. Řešení požadovaných technických a ekonomických otázek sběru obalového odpadu v období přípravy zákona se musí co nejvíce blížit praxi a proto je prováděno modelově na úrovni ucelené svozové jednotky okresní působnosti. Modelovým územím podle [58] je území průměrného okresu ČR, které čítá 126 000 obyvatel. Základní údaje o modelovém území udává následující tabulka. Tabulka 4. Sídelní struktura modelového území
5.1 Ekonomické zhodnocení systému výkupu zálohovaných lahví obchodem Odhadnout náklady na znovuobnovení systému vratných lahví je velice obtížné. Náklady na obnovení systému vratných lahví závisí na ceně linky s vymývací vanou a na ceně vratných obalů. Protože však není známo do jaké míry mají výrobci nápojů tyto komponenty k dispozici, není možno odhadnout náklady na jejich pořízení. Je známo, že někteří výrobci drtili celé použitelné vratné lahve na střepy. Přitom cena nových 0,7 l zelených vratných lahví je také neznámá, protože sklárny tyto lahve již nevyrábějí a na skladě zůstala pouze malá zásoba, která je prodávána za 1,20 Kč/ks. Cena linky na plnění vratných skleněných lahví se pohybuje kolem 65 milionu Kč, přičemž 40% ceny tvoří mycí vana, zbytek linky je podobný pro vratné i nevratné lahve. Pro balení piva vychází, že nejnižší náklady celosvětově vykazují balení do nevratných 0,5 l plechových obalů a na druhém místě do 0,5 l vratných skleněných obalů [59]. V České republice vychází při posouzení vratných skleněných lahví, nevratných skleněných lahví a PET lahví jako nejlevnější varianta skleněné vratné lahve a nejdražší varianta stáčení piva do PET lahví [60]. Přičemž pro posouzení PET lahví pro pivo byly brány ceny lahví používaných pro limonády, které jsou malou bariéru proti přestupu CO2 a O2 do nápoje. To však pro pivo nepřipadá v úvahu. Pro balení piva byla tedy vyrobena speciální láhev z materiálu PET/PEN (polyetylen naftalát). Recyklace PET lahví je však možná pouze neobsahuje-li PET granulát více než stopová množství PEN (stejně tak je limitující obsah PVC). PEN lahve by tedy značně komplikovaly recyklaci PET lahví. 5.2 Ekonomické zhodnocení výkupu lahví pomocí automatů 5.2.1 Automaty na sběr nápojových PET obalů Norská firma TOMRA SYSTEMS ASA se již od roku 1972 zabývá problematikou výkupu, sběru a recyklace obalových materiálů a zaujímá přední světovou pozici v tomto oboru. Firma je zastoupena ve více než dvaceti zemích světa. V České republice funguje firma TOMRA s.r.o. formou „joint venture“ s rakouskou pobočkou TOMRA Leergutsysteme. [61] Firem zabývajících se výrobou automatů je více, pro ekonomické zhodnocení však byly použity údaje firmy TOMRA. Pomocí automatů na výkup PET, skleněných a hliníkových obalů, dochází k separovanému sběru obalů, které jsou roztříděny, je zredukován jejich objem a dále dochází k přesné evidenci množství a druhu vykoupených obalů. Pomocí evidence automatických "vykupovačů" je možno přesně zjistit množství a výrobce vybraných obalů. Spotřebitelé jsou motivováni k vracení jejich obalů do automatů pomocí propagačních akcí výrobků (při umístění v nákupních centrech), případně různými výherními akcemi. Vykoupený separovaný odpad je odvážen k dalšímu využití. Vedle výkupu nápojových obalů podle skandinávského vzoru je možné počítat také s výkupem galvanických článků, o které již řada firem na tuzemském i zahraničním trhu projevila zájem. Přístroje na vykupování prázdných obalů od nápojů jsou schopny naprosto přesně rozlišit jednotlivé druhy obalů, a to jak skleněných, tak plastových a hliníkových. Spotřebitel po vložení obalu do přístroje obdrží účtenku s přesnými údaji o typu vráceného obalu a příslušnou zálohu. V případě, že obaly nejsou zálohovány je možno ve spolupráci s vybraným maloobchodním řetězcem tisknout kupóny s možností drobné výhry. Přístroje dále zcela přesně evidují počet a druh vykoupeného obalového materiálu a samozřejmě také počet zákazníků. Automaty rozlišují jednotlivé druhy obalů pomocí laseru, kamery nebo skeneru. Každý automat disponuje rozsáhlou databází nápojových obalů, se kterou jsou zákazníkem vkládané obaly porovnávány. Přístroj poté vyhodnotí, zda má daný druh akceptovat nebo nikoli. Dokáže tedy rozlišit PET láhev, která je zapojena do systému od PET lahve, která do systému zapojena není. To zruší problémy s tzv. "free riders", stejně jako potenciální problémy se znečištěním PET lahví PET/PEN lahvemi. 5.2.2 Počet potřebných automatů V ČR bylo v roce 1999 na trh uvedeno asi 35,4 kt PET lahví [62]. To odpovídá 787 miliónům PET lahví (počítáme-li s průměrnou hmotností PET lahve 45 g). V modelovém území bude tedy průměrná produkce odpovídat 9 828 tis. PET lahví ročně. Z tohoto množství bude nutno vysbírat k recyklaci 80% do roku 2008. Tedy 7860 tis. PET lahví. Odhaduje se, že 90% z tohoto množství se vysbírá pomocí automatů, tedy 7 080 tis. lahví, a pomocí kontejnerového sběru zbylých 10%, tedy 780 tis. lahví. Denně tak bude nutno pomocí automatů vysbírat 21 550 lahví. Bude-li automat schopen vysbírat denně 500 lahví, pak bude v modelovém území potřeba 39 automatů. V celé ČR by bylo potřeba 3 120 automatů. To odpovídá odhadům z Německé spolkové republiky, která se chystá zavést povinnou zálohu pro plechovky a nevratné plastové a skleněné lahve [63]. Pro Německo, které má 8 krát více obyvatel než ČR, se počítá s 25 000 automaty v příštích 2,5 letech [64]. Vypočtené množství automatů odpovídá také norským zkušenostem. V Norsku, které má nižší hustotu osídlení a o ½ méně obyvatel než ČR, mají již nyní v provozu přes 1 650 automatů [65]. Pro možnost použití automatů je nutno přepracovat některé předpoklady ze studie [66]. Ta počítá s následujícím zhodnocením obalového odpadu. Tabulka 5. Surovinové či energetické zhodnocení obalového odpadu
Tuto výše uvedenou tabulku je potřeba přepočítat pro případ výkupu PET lahví pomocí automatů. Výkup PET lahví pomocí automatů odstraňuje potřebu dotřiďování získaného materiálu - na rozdíl od materiálu získaného kontejnerovým sběrem. Pro 50% redukci množství kontejnerů je možno očekávat následující zhodnocení obalového odpadu: Tabulka 6. Surovinové či energetické zhodnocení obalového odpadu, při 50% snížení hustoty kontejnerů
Tento model zdá se být mnohem realističtější, například co se týče vytříděného množství tetrapaků a jeho surovinového zhodnocení. Skepse zpracovatelů nevychází pouze ze zkušeností, nýbrž také ze skutečnosti, že jediná recyklační linka na tetrapaky v Nové Pace stále není schopna vyrábět kvalitní výrobky. 5.2.3 Investiční a provozní náklady v modelové oblasti 5.2.3.1 Automaty Při výpočtu nákladů separovaného sběru PET obalů pomocí automatů byl použit obdobný postup jako v [67], který je souhrnně uveden v tabulkách v příloze č.1. Investiční náklady na nákup automatů jsou počítány ve výši 21 450 tis.
Kč, při počtu 39 kusů automatů za Investiční náklady na svozové automobily jsou počítány s ohledem na koeficient využití, který je uveden v příloze č.1. Automobil pro svoz PET drtě z automatů je využit ze 100%, jeho cena odpovídá tedy 550 tis. Kč. 5.2.3.1.1 Dotřiďování Kvalita vytříděných surovin pomocí automatů je na takové úrovni že již není potřebné dotřiďování. 5.2.3.1.2 Lisování a drcení Pro snížení nákladů přepravy bude v tomto ekonomickém zhodnocení počítáno s tím, že automaty jsou osazeny drtičem. S žádným dalším lisováním či drcením není tedy třeba počítat. 5.2.3.2 Kontejnery Při výpočtu nákladů separovaného sběru a sběru PET obalů pomocí automatů byl použit obdobný postup jako v [68], který je souhrnně uveden v tabulkách v příloze č.2. Investiční náklady na nákup kontejnerů jsou počítány ve výši 1 500 tis. Kč, při počtu 125 kusů kontejnerů za 12 000 Kč. Investiční náklady na svozové automobily jsou počítány s ohledem na koeficient využití, který je uveden v příloze č.1. Automobil pro svoz plastových obalů je využit z 130%, jeho cena odpovídá tedy 3 250 tis. Kč. 5.2.3.2.1 Dotřiďování Kvalita vytříděných surovin získaných kontejnerovým sběrem často nedosahuje potřebné čistoty. Je proto nutné snížit obsah příměsí a nečistot. Dalším účelem dotřiďování je vyseparovat ty druhy materiálů, které mají vyšší tržní hodnotu a u kterých je surovinová recyklace méně problémová a žádaná. Investiční a provozní náklady spojené s touto činností jsou stanoveny následujícím způsobem. Výchozí údaje Ruční třídění na instalované třídící lince (papír, plasty, kovy)
Provozní náklady Kč/rok
Jednotlivé materiály mají značně odlišnou objemovou hmotnost, proto se provozní náklady na jejich třídění značně liší. Tabulka 7. Podíl jednotlivých materiálů na výkonech třídění
Měrné provozní náklady při třídění jednotlivých materiálů:
Investiční náklady Stejným poměrem lze stanovit i podíl investičních nákladů na jednotlivé druhy materiálů:
5.2.3.2.2 Lisování a drcení Snížení nákladů na přepravu lze docílit lisováním popřípadě drcením a lisováním, neboť se takto významně zvýší objemová hmotnost materiálu. Z tohoto technologického postupu je vyjmuto sklo. Papír určený pro papírenský průmysl bude pouze lisován. Papír určený pro energetické využití bude lisován, náklady na případné briketování se započtou do nákladů zhodnotitele. Z plastových obalů se vytřídí PET obaly a Tetrapak, které budou z technologických důvodů pouze lisovány. Ostatní plasty budou drceny na velikost 5x8 cm a lisovány, čímž se dosáhne koeficientu zhutnění 8 oproti stavu v kontejnerech. Investiční náklady
Časová náročnost lisování 1 310 t papíru, 32 t PET a 32 t Tetrapak je přibližně stejná jako časová náročnost drcení a lisování 189 t plastů. Kovy se zde podílejí přibližně 5%. Měrné provozní náklady drcení a lisování:
Investiční náklady
5.2.3.3 Přeprava surovin separovaných pomocí automatů a kontejnerů Přeprava ke zhodnocení je uvažována stejně jako u studie
[69]. V tomto bodě se oba způsoby sběru (pomocí kontejnerů a pomocí
automatů) schází. Uvažována je přeprava po silnici s využitím nákladního
automobilu s přívěsem, např. Transportlift od firmy ELBECO. Využitelný
objem této soupravy je 60 m3 při užitečném zatížení
Výchozí údaje
Údaje o vytížení automobilu
Provozní náklady při plném ročním výkonu automobilové soupravy:
Měrné provozní náklady přepravy: Plasty 347 Kč/t Ostatní druhy materiálů mají stejné provozní náklady jako ve výchozí studii (viz. kapitola 5.2.4.) Investiční náklady: Plasty 275 000 Kč Ostatní druhy materiálu mají stejné investiční náklady jako ve výchozí studii (viz. kapitola 5.2.4.) 5.2.3.4 Zhodnocení surovin separovaných pomocí automatů a kontejnerů Cenové relace zhodnocení druhotných surovin jsou velmi pohyblivé, uváděné údaje platí pro 1. pololetí 1999 Orientační cena PET plastu (čiré) je 3000 Kč/t, průměrné náklady na zhodnocení směsných plastů je 0 – 2 000 Kč/t a průměrné náklady na zhodnocení tetrapaků jsou 0 Kč. Tabulka 8. Zhodnocení vytříděných druhů odpadu
Průměrný příjem
5.2.4 Investiční a provozní náklady v ČR Na základě údajů získaných v modelovém území jsou dále propočteny potřebné investiční prostředky a provozní náklady na separaci obalového odpadu v ČR. K územnímu pokrytí celé ČR bude nutné vytvořit přibližně 80 svozových oblastí podobných modelovému řešení. Tabulka 9. Investiční náklady (mil. Kč)
Vzhledem k tomu, že současná separace využitelných složek z domovního odpadu naplňuje hodnoty stanovené u skla přibližně na 60% a u papíru na 20% je možné uvažovat o odpovídajícím snížení investičních nároků. U skla se jedná o 245 mil. Kč a u papíru o 219 mil. Kč. Předpokládané investiční náklady takto představují 3 687 mil. Kč. To je o 80% více něž pouhým kontejnerovým sběrem (jehož investiční náklady jsou odhadovány na 2 051 mil. Kč). Použitý způsob vyjádření provozních nákladů na jednotku umožňuje převzít vypočtené hodnoty z modelového území na celou ČR. Celkové provozní náklady jsou pak vyjádřeny násobkem množství získaných materiálů. Tabulka 10. Provozní náklady (Kč/t)
Tabulka 11. Provozní náklady (mil. Kč)
5.2.5 Dopady zpětného odběru obalů Povinnost zpětného odběru odložených obalů a obalového odpadu a jejich zhodnocení je v návrhu věcného záměru zákona ukládána výrobcům, dovozcům, uživatelům a prodejcům. Na tyto osoby budou prvotně i přeneseny náklady spojené se zajištěním zpětného odběru. Povinnost zpětného odběru obalů se bude takto dotýkat několika set výrobců a několika desítek tisíc dovozců. Typickými výrobci obalů jsou střední až velké podniky s několika sty až několika desítky zaměstnanci (v oblasti nápojových obalů je několik velkých výrobců a uživatelů). Mezi obchodními firmami převažují početně střední a malé podniky (desítky tisíc prodejních míst). Je zřejmé, že povinné osoby přenesou část těchto nákladů na spotřebitele. To je však, v případě návrhu zvýšené recyklace nadměrně rozšířených nápojových obalů, účelem. Zvýšené náklady na separaci PET obalů ponesou výrobci a dovozci. Ti budou nuceni zvýšit cenu nápoje v PET obalech, tím se srovnají doposud deformované podmínky mezi vratnými a nevratnými obaly. Zpětným odběratelem bude podchycen zejména obalový odpad u výrobců, uživatelů, v distribuci a obchodní sítí pak přepravní obaly, skupinové a obchodní obaly. Převážná část spotřebitelských obalů bude součástí komunálního odpadu. S ohledem na rozptýlenost zdrojů tohoto dopadu je nutné rozšířit sběrné systémy přímo u obyvatelstva. Původcem komunálního odpadu v souladu se zákonem o odpadech je obec. Na obec se vztahují povinnosti původce odpadu m.j. shromažďovat odpady utříděné podle druhů a tyto předávat k využití. Odpovědnost za oddělený sběr využitelných druhů komunálního odpadu má tedy ze zákona také obec. Náklady spojené se separací může obec přenést na občana. Na nákladech sběru a zhodnocení obalového odpadu by se měli podílet všichni účastníci oběhového cyklu použitých obalů s ohledem na jim určené zákonné povinnosti. 5.2.5.1 Poměrné rozdělení nákladů systému sběru a zhodnocení Současné ekonomické podmínky sběru a zhodnocení obalového odpadu z hlediska materiálových druhů nejsou jednotné, některé materiálové druhy s ohledem na zajištěnost technologií pro recyklaci jsou na trhu poptávanou surovinou a naopak pro některé je jejich recyklace problematická a je třeba volit náhradní technologie zhodnocení. S ohledem na to je návrh na poměrné rozdělení nákladu systému sběru analyzován podle jednotlivých materiálových druhů a v závěru je provedeno zobecnění v rámci systému podpory sběru a zhodnocení. Rozvržení nákladů je provedeno tak, že celkové roční náklady na získání odpadu pro jeho opětovné zhodnocení (sběr, dotříďování, úprava, přeprava) jsou přiřazeny jednak obcím a jednak povinným osobám dle § 19 odst. 4 zákona, a to v poměru podílu obalů v jednotlivých materiálových druzích domovního odpadu. Je možné očekávat, že náklady mohou být těmito subjekty přeneseny v konečné fázi na občany (obce v podobě výše úhrady za komunální odpad, povinné osoby v ceně zboží). Tabulka 12. Rozdělení nákladů na získání odpadu pro jeho zhodnocení – SKLO (viz originál) Tabulka 14. Rozdělení nákladů na získání odpadu pro jeho zhodnocení – PLASTY
Celkové náklady v ČR na získání plastů z domovního odpadu k jejich opětovnému zhodnocení jsou odhadovány při 13% výtěžnosti na 212 mil. Kč/rok. Při započtení průměrných nákladů na předání plastů k jejich zhodnocení (cena z prodeje surovin je v průměru u plastů záporná) a po odpočtu úspory ze skládkování odpadu, se celkové náklady podstatně nemění. Při přepočtu na obyvatele znamená toto zatížení 21,40 Kč/obyvatele a rok. Celkový příspěvek povinných osob obcím je odhadován na 172 mil. Kč/rok, tj. 17,10 Kč/obyvatele a rok. Tabulka 15. Rozdělení nákladů na získání odpadu pro jeho zhodnocení – PET obaly
Celkové náklady v ČR na získání PET obalů z domovního odpadu k jejich opětovnému zhodnocení jsou odhadovány při 80% výtěžnosti na 966 mil. Kč/rok. Při započtení průměrných nákladů na předání obalů k jejich zhodnocení a po odpočtu úspory ze skládkování odpadu, se celkové náklady podstatně sníží, a to až na 876 mil. Kč/rok. Při přepočtu na obal znamená toto zatížení 1,10 Kč/obal. Celkový příspěvek povinných osob obcím je hrazen ze 100 % a je odhadován na 86,90 Kč/obyvatele a rok. 5.2.5.2 Dopady celkem Celkové provozní náklady v ČR na získání obalového odpadu z domovního odpadu pro jeho zhodnocení jsou odhadovány na 1 740 mil. Kč/rok. Po odpočtu průměrných příjmů realizovaných na základě tržeb z prodeje surovin náklady představují 1 604 mil. Kč /rok a při započtení úspory ze skládkování odpadu pak 1 497 mil.Kč/rok. Při přepočtu na obyvatele znamená toto zatížení 172,60 Kč/obyvatele a rok, respektive 148,50 Kč/obyvatele a rok při zohlednění tržeb z prodeje surovin a úspory ze skládkování. Podíl obcí na celkových nákladech po odpočtu přínosů je odhadován na 152 mil. Kč/rok, tj. 15,10 Kč/obyvatele a rok. Celkový příspěvek povinných osob obcím je pak předpokládán ve výši 1 345 mil. Kč /rok, tj. přibližně 133,40 Kč/obyvatele a rok. Při požadavku 80% recyklace/znovupoužití nápojových PET lahví dojde oproti kontejnerovému sběru k:
6 Závěr Obaly byly a zůstanou nepostradatelnými výrobky ve vyspělé společnosti. Racionální užití obalů přináší značné úspory energie a surovin, které mnohonásobně převyšují náklady na jejich užití i nakládání s nimi poté, co se staly odpady. V posledních letech však došlo ve vyspělých zemích i u nás k enormnímu nárůstu balení nápojů a to zejména do nevratných obalů. Ty ještě v osmdesátých letech nepředstavovaly viditelný problém z hlediska životního prostředí, tak jak je tomu dnes. V České republice, kde je obecně zajištěno zásobování pitnou vodou, lze balení nealkoholických nápojů považovat za zbytné. 6.1 Zahraničí zkušenosti Většina rozvinutých států má problémy spojené s nadměrným rozšířením nevratných nápojových obalů. Negativní důsledky tohoto jevu řeší zvláštními opatřeními, které mají za cíl snížit použití těchto obalů ve prospěch vratných obalů a maximálním způsobem vrátit použité obaly k využití. Státy jako Švýcarsko, Dánsko, Finsko, Norsko, Německo, Belgie, Turecko, Portugalsko a další čelí různými legislativními prostředky nadměrnému šíření nevratných nápojových obalů. Mezi tyto nástroje patří:
6.2 Situace v ČR Při všeobecném zvýšení balení zboží, především spotřebitelského, došlo k nárůstu podílu obalů v domovním odpadu tak, že tvoří objemově více než polovinu. Z toho nejvíce stoupající podíl zaujímají nápojové obaly. To je způsobeno jednak nárůstem celkové spotřeby balených nápojů (v ČR nárůst asi o 30% mezi roky 1995 a 1999), ale v největší míře odklonem od vratných obalů spojené s enormním nárůstem balení do nevratných PET lahví (v ČR více než 400% mezi roky 1995 a 1999). Z těchto PET obalů se odděleně sebere a využije pouze malá část. Hlavním důvodem je absence účinné motivace občanů ke sběru. Je ověřenou skutečností, že tříděný kontejnerový sběr nedosahuje u plastů ani 20% účinnosti a bylo by úspěchem, kdyby u nás díky osvětě, dosáhl 30%. To je však nedostatečné a je žádoucí dosáhnout v horizontu osmi let (do roku 2008) 80% účinnosti sběru. Podobné řešení nadměrného rozšíření nápojových obalů zavedlo Švédsko již v roce 1991. Švédský zákon zakázal prodej PET lahví, které nejsou zapojeny do zálohovaného vratného systému, nebo alespoň z 90% recyklovány. 6.2.1 Dosažení vyšší účinnosti sběru je nutné z více důvodů: 6.2.1.1 Poškozování ekonomické soutěže Nevratné obaly v konkurenci s vratnými jsou neoprávněně zvýhodňovány. Především tím, že náklady na tu část jejich oběhu, kdy se staly odpadem a nebyly sebrány v tříděném sběru (přes 80%), jsou hrazeny jinak než v ceně výrobku. Zatímco u vratných obalů je náklad na jejich regeneraci k opětovnému užití zahrnut v ceně výrobku, u nevratných obalů jsou náklady na využití nebo likvidaci hrazeny neadresně všemi obyvateli. Výrobek v nevratném obalu se stává proti výrobku ve vratném obalu v tomto směru levnější. Nástroje na zvýšení výkonnosti sběru obalového odpadu jsou ekonomického charakteru a v každém případě se již promítnou v ceně nevratného obalu, což přispěje k vyrovnání zmíněné disproporce. 6.2.1.2 Poškozování životního prostředí. Nadměrně rozšířené nevratné obaly ( v ČR zejména PET láhve) se staly největší skupinou odpadů, které znečišťují přírodu. Jsou hlavní částí divokých skládek a jsou využívaná při spalování za nevhodných podmínek. Většina směsných komunálních odpadů končí na kriticky ubývajícím prostoru skládek. 6.2.1.3 Ekonomické poškozování skupiny obyvatel. Velké objemy PET lahví ve směsném odpadu poškozují tu skupinu obyvatel, která nápoje v nevratných obalech nekupuje a přesto musí hradit svoz odpadů. Jsou to jednak sociálně slabší skupiny (důchodci), ale také např. obecně spotřebitelé piva ve vratných lahvích. 6.3 Návrh řešení pro ČR Současná ani zatím projednávaná nová legislativní opatření tuto situaci efektivně neřeší. Slabinou připravovaného zákona o obalech a obalových odpadech v tomto směru, je maximální dosažení 30%, výjimečně 50% účinnosti sběru tříděných obalů. Proto je žádoucí v zákoně o obalech přijmout účinnější zákonná opatření, která by dokázala zajistit sebrání a využití zmíněných obalů v rozhodných objemech a současně preventivně působila proti snahám na likvidaci zatím fungujícího systému vratných obalů na pivo. Po dosavadních neúspěšných projednávání možnosti uplatnění přímých ekonomických nástrojů (daně na obaly, zálohování nevratných obalů) navrhujeme nepřímý způsob zlepšení separace nadměrně rozšířených obalů (v současné době PET lahví) a to uplatněním zvýšených kvót recyklace .Z dosavadních šetření vyplývá, že zatímco zajištění recyklace ve vyšších objemech je časově náročné (pomineme-li současný světový odbytový boom), možnost energetického zhodnocení je rychle realizovatelná. Graf. 2 Maximální účinnost tříděného sběru jednotlivých systémů
6.3.1 Návrh na doplnění zákona o obalech a obalových odpadech: Vláda určí nařízením obaly , na jejichž zhodnocení a recyklaci budou stanoveny zvýšené kvóty. Současně stanoví tyto kvóty a termíny jejich účinnosti. Návrh na znění nařízení vlády: Vláda ve smyslu § x zákona o obalech a obalových odpadech stanovuje zvýšené kvóty zhodnocení a recyklace na PET obaly takto:
Graf. 3 Předpokládané objemy recyklace nápojových obalů na bázi PET
6.4 Ekonomické aspekty Tato studie uvádí ekonomické náklady požadavku zvýšené recyklace/znovupoužití nadměrně rozšířených nápojových obalů. Jedním ze způsobů řešení tohoto požadavku je separace nadměrně rozšířených nápojových obalů pomocí automatů. Celkové provozní náklady tohoto systému separace po započtení tržeb z prodeje surovin a úspory ze skládkování odhadovány na 1 497 mil. Kč/rok. Podíl obcí na celkových nákladech po odečtu přínosů je odhadován na 152 mil. Kč/rok. A celkový příspěvek povinných osob obcím je předpokládán ve výši 1 345 mil. Kč/rok. Při odhadovaném množství 780 milionu kusů nevratných nápojových PET obalů vychází náklady na jeden obal zhruba na 1,10 Kč/obal. Tuto částku přitom spotřebitel zatím cíleně neplatí (částka není internalizována do obalu). PŘÍLOHA č. 1/ 1 - Výpočet nákladů separovaného sběru PET obalů pomocí automatů Sbíraný druh odpadu: PET nápojové obaly Sběrné nádoby: automaty s rozlišováním barvy lahví a drtičem Svozový automobil: užitkový automobil, objem přepravního prostoru 7 m3, užitečná hmotnost 1 200 kg
PŘÍLOHA č. 1/ 2 Provozní náklady Kč/rok
PŘÍLOHA č. 2/ 3 - Výpočet nákladů separovaného sběru plastových obalů pomocí kontejnerů Sbíraný druh odpadu: plasty smíšené + tetrapak
PŘÍLOHA č. 2/4 Provozní náklady Kč/rok
LITERATURA (viz originál v PDF)
Příspěvky na IP PETrecycling.cz v
archivech:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Best View : 800x600 resolution with Internet Explorer 4.x or above. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
