Evropský trh plastů roste, prioritou se stává ekologie

Spotřeba plastů v roce 2006 vzrostla v EU o 4 %, když dosáhla absolutního čísla 49,5 milionu tun, ve stejném období činila světová výroba 245 milionů tun při růstu 4,3 % proti roku 2005. V ČR výroba plastů v roce 2006 překročila hodnotu 1 milion o 104 tis. tun. Tato hodnota je srovnatelná s celosvětovou spotřebou plastů v roce 1950, uvádí pro srovnání zástupce Plastics Europe v ČR při SCHP Ing. František Vörös.

Noví členové EU vykázali vyšší dynamiku růstu spotřeby - 12 % - proti 3,5 % u západních zemí. Avšak spotřeba plastů na hlavu v těchto zemích je 100 kg, zatímco u nových členů je pouze 55 kg. Pro srovnání v ČR je výroba na hlavu stejná jako u západních zemí, spotřeba je však nižší - zhruba 80 kg. Roční průměrný růst spotřeby plastů v EU se předpovídá do roku 2010 ve výši 7,2 %.

NEJVÍCE PLASTŮ SPOTŘEBUJÍ OBALOVINY A STAVEBNICTVÍ

Hlavními aplikačními segmenty spotřeby plastů jsou - obaloviny - 37 %, stavebnictví - 21 %, automobilový průmysl - 8 % a elektrotechnika - 6 %. Aplikace plastů šetří energie a tím i emise kysličníku uhličitého.

Pokud by se naráz ukončily všechny aplikace plastů a přešlo na tradiční materiály, bylo by nutno spotřebovat dalších 22,4 mil. tun ropy každý rok. Přitom pouze 4 % z roční spotřeby ropy se využívá pro výrobu plastů.

Značnou výhodou plastů je, že po skončení jejich aplikační životnosti je lze:

• znovu použít, např. plastové lahve (moje pozn.: a to které?), tašky, přepravky, podnosy, palety apod.,
• recyklovat, po shromáždění plastového odpadu jej vytřídit, rozdrtit a zgranulovat na produkt, který lze dále použít technologiemi klasického zpracování plastů, jako jsou vstřikování, vytlačování apod.,
• využít v energetice, směs různých typů plastů lze na tomu uzpůsobených spalovnách spálit a využít tak vysokou výhřevnost plastů na úrovni ropných produktů,
• skládkovat, bohužel, tato u nás nejčastěji používaná metoda, je nejméně vhodná a neekonomická.

U plastů, stejně jako prakticky u všeho, co souvisí s chemickým průmyslem, je mimořádně citlivou záležitostí problematika odpadů. A to jak z pohledu bezpečnosti, tak možnosti dalšího využití prostřednictvím recyklace. Ze spotřebovaných 49,5 milionu tun plastů v EU skončilo v roce 2006 svoji aplikační životnost 23 milionů tun. Polovina toho množství, tj. 11,5 milionů tun, skončila na skládkách, druhá polovina byla využita efektivněji.

V průměru 19,7 % doslouživších plastů se v Evropě zrecyklovalo a 30,7 % se využilo v energetickém sektoru.

ČR, i díky úspěšné komunikační kampani ke třídění odpadů a činnosti společnosti EKO-KOM dosahuje ve srovnání s evropskými státy při recyklaci plastů vyšší než průměrné hodnoty - asi 25 %.

Značné rezervy však máme v energetickém využití plastů, když dosahujeme pouze asi 7% podíl.

V oblasti naprosto nevýhodného skládkování plastů se podílem 68 % ČR řadí k nejhorším zemím.

Zatímco průměr EU je 50 %, jsou země jako Švýcarsko, Dánsko a Německo, kde podíl skládkování je nižší než 5 %. V těchto zemích se většina odpadních plastů spaluje.

A právě tam máme největší rezervy, konstatuje František Vörös.

Více informací k činnosti na externím odkazu:

• PLASTICS EUROPE - VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2007 (4.7.2008)