Čeho chceme docílit vyšším zpoplatněním odpadů?

"Navrhovaná výše poplatků za nakládání s odpady je absurdní a povede pouze k podvodům a v konečném důsledku k nárokům na veřejné rozpočty při likvidaci škod," říká Ing. Pavla Finfrlová, náměstkyně primátora města Hradec Králové. Ptala se jí podrobněji Jarmila Šťastná:

Návrh nových, vyšších poplatků jste označila za otevřené dveře k podvodům s odpady. Můžete to blíže vysvětlit?

Dnes je plátcem poplatku za skládkování původce odpadu. Znamená to, že na faktuře vydané provozovatelem skládky je uveden poplatek za skládkování jako jasně vyčíslená položka. Jako takový by měl být přefakturován původci i v případě, že sám původce nevozí odpady přímo na skládku, ale využívá služeb svozové firmy. Město či obec si může jednoduše zkontrolovat, kolik odpadů bylo odvezeno a kolik bylo zpoplatněno. Je to nástroj kontroly, který je obtížné zfalšovat.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) však navrhuje, aby plátcem byl provozovatel zařízení (skládky). Ten je pak zahrne do ceny jako svůj náklad a zdaní 19 % DPH. Přináší to vyšší daňový výnos, protože najednou máme z každé stokoruny 119 korun.

Položka poplatků zahrnutá do ceny už nebude zřejmá, což pro města a obce znepřehlední fakturaci. Zanikne jednoduchý, ale účinný kontrolní systém, který se dá popsat řetězcem odvézt - zvážit - vyfakturovat - zkontrolovat, který je nezávislý na evidenci odpadů. A to mi vadí.

Navíc návrh ministerstva životního prostředí velmi komplikuje administrativu: podle skutečnosti minulého roku se bude vypočítávat výše zálohy, kterou nelze během roku měnit podle skutečného množství odpadů, musí se dělat vyúčtování a stanovení zálohy na další období atd. Zaměstná se tím spousta úředníků, ale nic dobrého pro životní prostředí to nepřinese. Stačilo by mít fungující kontrolní orgány.

V našem městě máme špatné zkušenosti s podvodnými firmami, které vytvořily nelegální sklady nebezpečných látek. Jejich likvidace nás stojí miliony korun. Kdyby všechny úřady s celostátní působností konaly tak, jak mají, nemohly by se firmy chovat tímto způsobem. Šlo o obrovské daňové úniky. Všechno končilo v jednom nelegálním skladu, ale majitel měl zfalšované doklady, jak předává odpady ke zpracování (na druhé straně samozřejmě žádné doklady o příjmu nejsou). Z evidence odpadů, daní a poplatků šlo jednoduše dokázat, že jde o podvod, ale nic se nedělo.

V návrhu novely je zpoplatnění definováno jen kódy nakládání s odpady, které jsou dány směrnicí EU a jejich popis je zcela obecný. Podle mého názoru je však třeba poplatky jednoznačně definovat ve vazbě na souhlasy s provozováním zařízení k nakládání s odpady a na definice úpravy a odstraňování.

Zpoplatněna má být podle návrhu MŽP i úprava půdními procesy (kód D2). Kdo by rozhodoval, která úprava je bez poplatku a která se zpoplatňuje? Kdy a jakou formou by o tom rozhodl?

Zařízení na zpracování odpadů mají v legislativě přesně definované, k čemu jsou určena, co se u nich kolauduje, jakých parametrů musejí dosahovat, skládky musí mít integrované povolení, odpovídat normám a tak dále. Každý, kdo chce nějaké zařízení vybudovat či provozovat, musí dopředu jasně vědět, jak to bude mít s poplatky. Definice přes kódy nakládání s odpady by vedly jen k nejistotě a vytvářely by velký prostor pro podvody.

Dohady jsou také kolem technologických překryvných materiálů na skládkách. Novela zavádí poplatek, protože jich bylo deklarováno příliš mnoho.

Podle návrhu MŽP by se zpoplatňovalo vše, nemluví se o odpadech, ale o materiálech. To znamená, že by se zpoplatnil například i čistý materiál (nevyužitelný pro stavební výrobu), který skládka nakupuje za symbolickou cenu v sousedním lomu. Překrývat se přece musí. Například u střešní krytiny s azbestem se překryvy musí povinně provádět, aby nemohlo dojít k uvolňování vláken do ovzduší.

Myslím, že by se měly jinak strukturovat poplatky, dnes vázané na kód z katalogu odpadů. Je naším bytostným zájmem některé odpady na skládku uložit - jde o kontaminovanou zeminu, materiály s azbestem nebo vše, co nehoří - prostě odpady, které nelze žádným jiným způsobem využít a nechceme je mít po příkopech a v lesích. Je nesmyslné u těchto odpadů zvyšovat poplatky za skládkování, protože je nelze odklonit ze skládky někam do recyklace. S vysokými poplatky se však vyplatí deklarovat zeminu ze sanací jako překryvný materiál. Potřeba uložit ji na skládku je zcela oprávněná, uložení jako odpad by však sanaci neúměrně prodražilo.

Nebo eternitové střechy, kterých je stále všude dost. V současném zákoně se za uložení azbestu na skládku platí jako za komunální odpad (i to je drahé, protože střecha je těžká). Orientačně jsme si spočítali, kolik by stálo uložení staré eternitové krytiny z jednoho domu na skládku podle nových poplatků a vyšlo nám 750 tisíc korun! Jenže azbest je materiál, který bychom měli přednostně dávat na skládky, aby neohrožoval okolí, a logické by bylo, kdyby se za něj neplatilo vůbec.

Myslím, že nemá smysl stanovovat nové a nové poplatky, spíš bychom se měli zodpovědně zamyslet, čeho chceme zpoplatněním docílit. Je legitimní chtít, aby se odpady odklonily ze skládek, a proto skládkování těchto odpadů zdražit. Ale pak musí všechno ostatní fungovat, včetně energetického využití, aby bylo kam odpady odklonit. Takhle se jen lidi natlačí do podvodů...Praxe si svou cestu najde, jenže to pak nejspíš odnese životní prostředí.

AUTOR: JARMILA ŠŤASTNÁ

Zdroj: Moderní obec

Příspěvky na IP PETrecycling.cz v archivech:
Příspěvky z archivu: 2007 > 2006 > 2005 > 2004 > 2003 > 2002 > 2001 > 2000