|

PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný
český webový portál.
Můj závěr intensivního
studia nejnovějších výsledků V&V zní:
"V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu
environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových
jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný
odběr moderními odběrními automaty. |
|
|
|
|
|
|
 |
 |

Global sites |
 |
|
Austrálie se stane prvním
kontinentem, který se plošně pokusí zbavit "šustivého moru" - plastových
nákupních sáčků.
Nový ministr životního prostředí Peter
Garrett se včera připojil k trendu, který se prosazuje
i jinde. Oznámil, že vláda letos zahájí plán na
postupné vytlačení
plastových tašek z velkých obchodů.
"Myslím, že většina Australanů si přeje, aby odsud zmizely," řekl
Garrett, jehož labouristická vláda se dostala k moci v listopadových
volbách.
Není jasné, jestli bude v australských supermarketech zcela
zakázána
distribuce igelitových a mikrotenových sáčků, nebo zda na ně vláda uvalí
daň.
Tím by ale podle ministra jen trestala zákazníky.
Garrett přitom zdůraznil, že igelitová záplava je pro Austrálii stále
neúnosnější. "Poletují tu nějaké
čtyři miliardy sáčků, poškozují přírodu nebo se válejí na plážích,
kam se jezdíme rekreovat. Dostali jsme se do kritické fáze a musíme s tím
něco dělat," uvedl ministr.
Vládní iniciativu představil dva dny poté, co rozsáhlou kampaň v tomto
směru vyhlásila - podle
zpravodajů překvapivě -
Čína. Od 1.
června čínské úřady
zakázaly výrobu ultratenkých sáčků a volnou distribuci všech
igelitových tašek v obchodech.
Odhaduje se, že Číňané jich
denně spotřebují
kolem tří miliard
a země musí ročně zpracovat na
pět milionů tun surové ropy na výrobu plastových obalů.
"Měli bychom lidi vést k tomu, aby se vrátili k plátěným taškám a zeleninu
aby kupovali do košíků," stálo v dokumentu, který vláda zveřejnila v
úterý. Chce prý šetřit energetické zdroje - hlavně čím dál dražší ropu - a
zlepšit ekologické prostředí, i v souvislosti s olympiádou, která v
Pekingu začne necelé dva měsíce poté, co zákaz vstoupí v platnost.
"Bude to problém a ze začátku by mi to mohlo snížit obrat," řekl agentuře
AP majitel jednoho pekingského obchodu s oděvy a potravinami. "Dlouhodobě
je to ale dobrá věc. Ty sáčky nadělají hrozně nepořádku."
Jejich dopad na životní prostředí se snaží zmírnit
řada států, od
Bangladéše, přes
Afriku po
Evropu.
V Irsku výrazně
poklesla poptávka po igelitových taškách, když na ně před pěti lety
uvalili vysoké daně
a zákazníci v obchodech si je musejí
kupovat za
22 eurocentů.
Tento postup zkoušejí i některá britská města a podporuje ho - zatím ale
pouze na papíře - většina místních rad v Londýně. Podobně se už čím dál
častěji chovají i samotné
supermarkety,
třeba ve Francii
a jinde na kontinentu - včetně
Česka. Nabízejí
také k prodeji
alternativní tašky z přírodních materiálů - za nijak horentní ceny
jsou k dostání například ve většině
německých
obchodů. Ty, které dál rozdávají igelitové sáčky zdarma, musí přispívat na
jejich recyklaci.
Stejnou cestou jde i New
York, jehož městská rada ve středu odhlasovala, že velcí prodejci,
kteří tyto tašky volně distribuují, musí na viditelném místě instalovat
recyklační
kontejner.
Američané každý rok použijí a vyhodí přes
80 miliard plastových sáčků. Loni se
San Francisco stalo
prvním městem
Spojených států, kde
zakázali klasické igelitové tašky ve
větších potravinových obchodech.
Zdroj:HN

Navazují zde na IP PETrecycling.cz
tematicky například poslední stránky:
zde jsem uveřejnil jak lze využít jiné MOTIVAČNÍ systémy na odběr
tohoto druhu odpadů, např. ze Švýcarska REDILO a RE-Log Poly-Sack, které
už se objevují i u nás. Nejde o daně, ani navyšování poplatků za odpad
(který žádným odpadem není), ale o sběr do pytlů opatřených čárovým kódem,
identifikujícím toho, kdo a kolik čeho odevzdal k recyklaci. Dále jsou zde
odjinud moje překlady:
a řada dalších, ale taky například:
Příspěvky na IP PETrecycling.cz v
archivech:
Příspěvky z archivu: 2007 >
2006 > 2005 >
2004 > 2003 >
2002 > 2001 >
2000
|