Novelizace zákona o odpadech přinese zásadní změny

Zásadní změny v systému nakládání s odpady v obcích a městech by měla přinést novela zákona o odpadech. Půjde zejména o oblast financování odpadového hospodářství.
V současnosti se rozvíjejí integrované systémy nakládání s odpady v ČR, v novém zákonu má být zakotveno, že třídění odpadu začne už od domácností. Občané vyčlení zvlášť papír, sklo, plast, kartony a navíc i bioodpad. Podle odborníků se nejedná o jednoduchou záležitost.

O této ožehavé problematice se bude hovořit na Kulatém stolu na Ekologických veletrzích
v Brně, které se uskuteční od 20. do 22. května 2008. Akce, která se bude konat v areálu výstaviště ve čtvrtek 22. května, se zúčastní zástupci Ministerstva životního prostředí: náměstek ministra Karel Bláha a ředitelka odboru odpadů Zdeňka Bubeníková, veřejné správy: Vilém Žák, náměstek hejtmana Středočeského kraje, Dalibor Madej, náměstek primátora města Ostravy, Marek Sýkora za Svaz měst a obcí, za podnikatelskou sféru: Petr Měchura, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství a Martina Vrbová, ředitelka oddělení využití odpadů EKO-KOM a za zákonodárce poslanec Libor Ambrozek.
„V současnosti je totiž odpadové hospodářství velký business, firmy, které se této problematice věnují, vynakládají na nakládání s odpady, tedy jejich využití a zneškodnění miliardové částky, které musí platit původci odpadů. Nový zákon navrhuje například zvýšení poplatků za ukládání odpadu na skládky a zavádí i poplatky za spalování komunálního odpadu. Na to musí být připraveni jak občané, tak i firmy,“ řekl prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc., předseda výstavního výboru Ekologických veletrhů Brno.

Velké skládky jsou už odplyněny

Kulatého stolu se zúčastní vedle zástupců zákonodárného sboru, ministerstva životního prostředí, měst a obcí i podnikatelské firmy, které se zabývají odpadovým hospodářstvím. „Hrozí nebezpečí, že nebudeme plnit požadavky Evropské komise, která požaduje snižování odpadů ukládaných na skládkách. Vznikají tam totiž biodegradabilní procesy a skládkové plyny, které znečišťují ovzduší. Většina velkých skládek je však již odplyněna a skládkový plyn se používá na výrobu elektrické energie. ČR se však zavázala, že sníží především biologický odpad ukládaný na skládky, tedy zdroj největšího množství skládkového plynu,“ upřesnil profesor Hřebíček. Republiku v tomto směru čeká především vytvoření systému pro sběr tohoto odpadu ve městech a obcích.

Podle něho současný systém poplatků za odpad občany, podle počtu osob v domácnosti není ekonomický. Občané totiž nejsou ekonomicky motivováni odpad třídit. Velkým problémem je také ukládání odpadů ze hřbitovů, z restaurací, jídelen a hotelů. Tento biologický odpad, který tvoří i zbytky jídel z domácností, by měl být ošetřen, aby nevznikaly choroboplodné zárodky. V některých obcích v ČR se už začínají sbírat biologické odpady od občanů do samostatných vaků či nádob (např. Strážnice, apod.). Vyřešeno to mají už v sousedním Rakousku, kde má například každý rodinný domek vyčleněný kontejner na biologický odpad, který se pravidelně vyváží jednou za čtrnáct dní
v zimě a jednou za týden v létě.

V odpadovém hospodářství se v následujícím období zvýší sankce za nedodržení pravidel. Půjde až o statisícové částky. Novela zákona je nyní podrobena připomínkovému řízení, než bude předložena do parlamentu. „Zatím bohužel je nepostačující kontrola nakládání s odpady ze strany magistrátů a obecních úřadů, dokonce se situací důsledně nezabývá ani Česká inspekce životního prostředí. Faktem je, že nastává období, kdy sankce za nesprávné hospodaření s odpady v důsledku přijetí nového zákona dosáhnou vysokých částek,“ poznamenal profesor Hřebíček.

Podle něho však velké firmy, které mají zaveden systém environmentálního managementu, snižují množství odpadu a umí s ním dobře nakládat. Horší je situace u živnostníků
a menších firem i občanů, kde někteří živnostníci dávají svůj odpad z podnikaní do komunálního odpadu. Problém zůstává s odpadem z demoličních staveb, který často obsahuje nebezpečné složky – často se nevyváží na placené skládky, ale používá se jej na povrchové úpravy v krajině. V  ČR není komplexně vyřešen dosud systém sběru a recyklace PET lahví, i když v poslední době se dosáhlo významného pokroku díky aktivitám EKO-KOMu. I tohoto tématu se dotkne kulatý stůl a doprovodný program na Ekologických veletrzích, který se zaměří na Operační program Životního prostředí – osa 4.

Nyní už byla přijata legislativa jak zamezit nelegálnímu dovozu odpadů do ČR ze zahraničí. „Není k nám možné dovážet odpad na zneškodnění, ale pouze k využití (recyklaci). Může však nastat problém s kontrolou nelegálního dovozu, kdy vstoupila v platnost Schengenská dohoda a celní kontroly osobních vozidel na hranicích prakticky neexistují,“ poznamenal profesor Hřebíček. V rámci EU se sjednocuje vedení evidence znečišťujících látek, v ČR jsou
v rámci zákona o integrovaném registru znečištění MŽP rovněž evidovány a vytváří se jednotný systém evidence v oblasti životního prostředí (centrální ohlašovna), který se dotkne i oblasti odpadového hospodářství, kde firmy budou muset dodávat informace o hospodaření s odpady elektronicky do centrální ohlašovny, dosud to bylo pouze v papírové podobě. Tento systém evidence by měl v ČR naplno začít fungovat v roce 2010. Budou na něj napojeny kraje, jako územní celky, které mají řídí oblast odpadového hospodářství v rámci naplňování svých schválených plánů odpadového hospodářství. Centrálním místem na sběr dat
z evidence životního prostředí v ČR je Česká agentura životního prostředí (CENIA), jako součást celoevropské sítě EIONET řízené Evropskou agenturou životního prostředí.

Podle MŽP by text novely zákona o odpadech měl být hotov pro vládu do konce června. Nová norma, která kromě jiného obsahuje i požadavek na třídění biologického odpadu vhodného ke kompostování, by měla platit od začátku příštího roku. Ministerstvo životního prostředí zároveň dolaďuje novelu zákona o obalech, která počítá s povinným zálohováním PET lahví a nápojových plechovek. Novelu, jež už před časem vyvolala ostré reakce ze strany obchodníků, by měl ministr Bursík představit veřejnosti na přelomu června a července, tedy v době dovolených.

Zatím není úplně jasné, zda se zálohy budou vztahovat na PET lahve od objemu jednoho litru, nebo ještě menší. U nápojových plechovek by se měly zálohy vztahovat i na půllitrové
a třetinkové obaly.

Proti zavedení záloh u PET lahví a plechovek a jejich povinnému zpětnému odběru protestují především obchodníci. Ti varují, že malým firmám použité obaly zahltí sklady.

Zdroj (přímo na): www.bvv.cz

Celý vývoj otázky zálohování, který je v řadě zemí již úspěšně vyřešen,  je v odkazech zachycen na rozcestníku PETrecycling.cz v levém sloupci O zálohách v Česku. Průtahy, vyvolávané různými odpůrci a naprostými laiky nejsou dnes už vůbec na místě. Zastaralé systémy sběru k využití z minulého století - poškozující spotřebitele přímo (v ceně nápoje)
i nepřímo v poplatcích za "odpady" a daních státu a stát v nákladech na řešení odpadového hospodářství nejsou ani efektivní, ani ekologické a kromě litteringu vedou jen ke zvyšování emisí CO2. Vozit PET láhve z obrovského počtu sběrných míst po celé republice (včetně malých obcí) zcela určitě není z hlediska tvorby spalin a emisí CO2 vhodné. Rovněž tak přispívá k emisím vožení špatně sešlápnutých PET lahví s velkým podílem vzduchu, k němuž dosud vybízí plakát AOS EKOKOM, a.s. na každé popelnici pro PET láhve.

Malé firmy zásobují zprostředkovatelé a ti nechť se postarají o vracení obalů tomu, kdo jim je dodal. Většinou jsou to obchodní řetězce. Trafiky, pekárny a kiosky (a už dokonce i holiči) nechť poskytují svůj tradiční sortiment a služby, nikoliv nápoje v plechovkách a PET lahvích, nebo ať se přizpůsobí, tak jak to udělaly v devadesátých letech řetězce s minerálkami a pivem. A vůbec tím neutrpěli.

Obcím starost o zálohované nápojové obaly vůbec nepřísluší. Nejde o žádný odpad, ale o velmi cennou recyklovatelnou surovinu z neobnovitelných zdrojů (nafty, nebo zemního plynu). Nejvíce jich na trh dodávají řetězce (a je to hodně přes devadesát procent!). Podle praxe ve vyspělých zemích (např. celá Skandinávie) mají za jejich využití zodpovědnost ("producer responsibility"). Přehazovat tuto odpovědnost na občana je nelogický legislativní nesmysl.

Taky tvrzení o tom, jací jsme v Evropě mistři ve třídění PET lahví je nejen účelové. Zřejmě AOS EKOKOM, a.s. nic neví o Švýcarsku (taky je v Evropě, i když ne v EU), kde míra návratnosti sběrem dosáhla naposledy pouze 76 procent a to Švýcaři třídí i na stavbách, nádražích, ve školách, úřadech, na čerpacích stanicích a teď už dokonce na vrcholcích Alp:

• Immer mehr PET-Sammelbehälter in Wintersportgebieten

Můžete se o tom zde názorně přesvědčit stažením obrázku - (1,07 MB) z této stránky.

A přes to všecko mají Švýcaři ještě problémy s odhozenými láhvemi - tzv. litteringem. Přesvědčte se o tom sami na tomto odkazu.

Takže se konečně probuďme, prosím, a nehlásejme z neznalosti naprosté nesmysly.

Příspěvky na IP PETrecycling.cz v archivech:
Příspěvky z archivu: 2007 > 2006 > 2005 > 2004 > 2003 > 2002 > 2001 > 2000