Současně ale považuje recyklaci kovů z odpadních strusek spaloven za ekologicky tak dobrou metodu, že musí být prohlášena za závaznou i pro případ, kdy ceny kovů klesají.

Fahrni tak reagoval na diskuzi, kterou vyvolal Prof. Rainer Bunge z Vysoké školy technické Rapperswil (HSR Hochschule für Technik Rapperswil).

Prof. Rainer Bunge totiž před nedávnem vystoupil v televizním pořadu SF 1 švýcarské televize  „10 vor 10“ v němž prohlásil, že kovy by se měly házet do  normálních nádob na odpadky, protože techniky zpětného získání kovů ze strusek spaloven jsou již tak technicky zralé, že s tříděním se může přestat.

Když Hans Peter Fahrni prohlásil recyklaci kovů z odpadních strusek spaloven za ekologicky tak dobrou, "že musí být prohlášena za závaznou," je to pouze názor ministerského úředníka. Stejně mylný je výrok Prof. Rainer Bunge, že "s tříděním se může přestat."

Získávat kovy ze strusky je totiž technologicky a ekonomicky mnohem náročnější, než přímo z vytříděného materiálu. Bez záloh to ale oba pánové nemohou jinak zdůvodňovat.

Nápojové plechovky lze totiž zálohovat, obdobně jako nápojové sklo a PET láhve. Odběr zálohovaných nápojových obalů, včetně jejich automatického materiálového roztřídění a taky kompaktace před svozem do recyklačního závodu je dokonale vyřešen a v mnoha zemích zaveden - pomocí odběrních automatů RVM. Detaily uvádím pro zájemce na Výrobci odběrních automatů/Reverse vending machines manufactures. Technicky problém zvládla nejlépe norská firma TOMRA Systems ASA. Podrobné informace jsou v hlavním menu RETURN (nahoře).

Proti zálohám se ale Švýcaři rozhodně staví a stále upřednostňují (viz např. zásluhu Fritz Bärlochera, generálního ředitel Coca-Cola Beverages AG a tlaku tzv. BIG4 v médiích) dobrovolný systém sběru, v němž mají v Evropě u PET lahví s návratností 78 procent jasný primát. Kontejnery na PET láhve ale mají rozmístěny dokonce na nádražích, ve školách a úřadech, na čerpacích stanicích, stavbách, aby byly "co nejblíže spotřebiteli". Tak jak bychom to chtěli řešit i u nás (ale pouze podle silné anti- zálohové lobby). Snad k nim (stejně jako k nám) pokrok taky někdy dojde.

K čemu takový systém sběru a přepravy nejen neroztříděných a nestlačených PET/plechovek z mnoha sběrných míst, rozesetých po velkém území vede, si může každý odvodit prostudováním na rePLANET: Putting a crunch on CO₂. Pravým opakem je rozmístění sítě hlavních prodejců (tj. super/hypermarketů) v Česku, logisticky v celém území dokonale a promyšleně rozmístěných, což znamená obrovské úspory transportu a tedy nižší emise spalin CO2 (dnes tzv. carbon footprint). Po prosazení záloh by se tito "maloobchodníci" stali "green" podstatně více, než snižováním hmotnosti obalů (které jim hlavně šetří náklady na obal), zaváděním "ekologicky vhodných" degradovatelných odnosných tašek a pod. marketingovými bludy. Reklamu na ně navíc neopomenou zahrnout do cen.

Zájemce o detailní informace pro porovnávání právě ze Švýcarska odkazuji na Recyklace PET ve Švýcarsku - primát v Evropě.  Je to ale postup zastaralý, málo efektivní a podle výsledků "na dlouhé lokty." To dokumentuje názorně stránka s výsledky na mém překladu (s odborným komentářem) Výsledky sběru PET lahví ve Švýcarsku (1991-2006).

Příspěvky na IP PETrecycling.cz v archivech:
Příspěvky z archivu: 2007 > 2006 > 2005 > 2004 > 2003 > 2002 > 2001 > 2000