Každý den, který jsem strávila během svého dvouměsíčního pobytu na Bali,
konkrétně na ostrově Gilli, byl pro mne dobrodružstvím.
Byla jsem obklopena extrémně bohatou kulturou - bohatou spirituálně,
ladností, barvitostí, laskavostí - a ekologickými pochybnostmi. Je to
jedna z mých cest, pokračující jako echo v mé mysli, těle a duši.
Jedna věc z této cesty mne stále
pronásleduje - plasty. Když jsem na motorce křižovala krajinou kolem krásně
zelených rýžových polí, byla jsem sklíčena pohledem na plasty, spalované
dohromady se zbytky odpadků. Truchlila jsem ještě víc při pohledu na místní farmáře,
postávající kolem těchto nápadných chemických vart, a vdechujících bůhví
co. Přemýšlela jsem o tom, zda, či jak, by mohly tyto chemikálie ovlivňovat
okolní rýžová pole a to nezmiňuji s tím spojená rizika znečištění vzduchu.
Západní svět poskytl
třetímu světu zbraně, aniž by je poučil o jejich nebezpečích. Kultura,
která dosud používá banánové listy jako talíře, je podle mých představ
ztracena, když jde o likvidaci plastů.
Zatímco jsem si vychutnávala klima ostrova Gili, v respektu k jeho
obyvatelům, s jeho královstvím pod vlnami okolního moře, s neuvěřitelnými
západy slunce, byla jsem jednou ráno zděšená, když jsem našla pláže na
východní straně pokryté plasty. Byly prostě všude. Doslova jsem padla na
kolena. Odkud to všechno přišlo? Proč? Jak? Všechno, co mně napadlo bylo -
co to k čertu děláme s touto planetou? Maudi - jeden z místních hochů mně
vysvětlil, že
Lombok vyhazuje svoje odpadky do moře. Příliv je pak vyplaví na pláže Gilli.
Místní je sice vyčistí a pokouší se s tím něco dělat -
ale jde o ostrov, který projdete zhruba za 1
1/2 hodiny. Mohla jsem se přesvědčit, co to udělalo s pláží, na které jsem
byla nakvartýrovaná, ale nedovedu si představit, jak to vypadalo s
podmořským královstvím, nad kterým jsem si zaplavala pár dní předtím.
Mám podobnou zkušenost z Thajska. Jednou jsem se odvážila na pláž, kde
jsem při svém dřívějším pobytu strávila mnoho dní a našla jsem ji pokrytou
různými druhy plastů (obalů, lahví, atd.). To, co ale bylo dokonce ještě
nechutnější byl fakt, že turisti jenom odsunuli nepořádek, prostřeli svoje
lehátka a uložili se mezi tu spoušť, jakoby neexistovala. Chtělo se mi
brečet. Byla jsem tam z mládencem, kterého jsem potkala, byl z Norska a
povídám: jak to mohou takhle dělat? Jak může někdo jenom sedět a ignorovat
tu hrůzu; tohle zaneřáďování naší planety?
Jeho odpověď - tohle není náš problém. Jsme tady návštěvníky.
Obrátila jsem se k němu a povídám - budeme ve velké bryndě, pokud si zde
každý bude myslet totéž, co ty. To je náš problém. To je taky náš dvorek.
Proto je to naše odpovědnost.
Nemohla jsem zůstat dál jenom sedět na pláži a ignorovat, co se děje kolem.
Šla jsem okamžitě do jedné restaurace a požádala o nádobu na odpadky,
tašku, krabici - prostě cokoliv. Řekla jsem mému norskému příteli, že
nemůžu tady jenom ležet a odpočívat, dokud zde nebude čisto. Myslel si, že
jsem se zbláznila, ale přesto mi začal pomáhat. Během pěti minut přišla
dívka a ptá se mně, jestli mně může pomoct. Taky si všimla nepořádku, ale
nevěděla, co s tím. Během chvilky jsme kolem sebe měli nějakých 10-15
pomocníků, kteří nám s úklidem pláže pomáhali. Během několika hodin se to
podařilo. Pláž vypadala mnohem líp a každý z nás si uvědomil, co jsme
udělali. Měli jsme z toho radost - byla to krása. Je to jen důkaz, že i
jedinec může dosáhnout změny stavu.
Teď, když jsem po roce zpátky v Kalifornii, události z cesty, pokud jde o
plasty, mám dosud v paměti. Zvláště, když vidím, jak plastové společnosti
inzerují všechny zázraky plastů - samozřejmě nám neukazují taky destrukci,
která to doprovází. Chtěla bych udělat víc. Chtěla bych vzdělávat lidi (včetně
sebe) po světě o plastech a jejich recyklaci. Stále vzpomínám na tyto tři
události, ale nejsem si jistá, jakým způsobem a jak to změnit. Ráda bych
se do těch míst vrátila a pomáhala s výchovou.
Ráda bych poučila turisty o jejich odpovědnosti ke světu, který při svých
cestách zkoumají. Píši vám s nadějí. Doufám, že byste mně mohli pomoct
správným směrem. Jak se mohu poučit o odpadech a světě? Toto je úžasná
planeta - jak jí pomoci s léčením?
Každé poučení, které mi poskytnete je velice vítáno.
Moje adresa e-mail:
travelingkelly@yahoo.com.
Těším se na odezvu a
tleskám vašim snahám o vzdělávání a dosažení změny.
Tak ahoj,
Kelly Greenwell

Příspěvky na IP PETrecycling.cz v archivech:
Příspěvky z archivu: 2007
> 2006
> 2005
> 2004
> 2003
> 2002
> 2001 >
2000
|