F. Koelewijn o automatickém třídění plastových obalů a PET

Recyklace obalů je relativně nový proces. Proto nepřekvapuje, že každou chvilku slyšíme o novém zásadním technologickém objevu, který bere člověku dech.

Recyklační technologie je klíčovým aspektem její ekonomie pro udržení, nebo lépe řečeno dokonce zlepšení kvality výsledného recyklovaného materiálu.

Jednou z oblastí technologie s velkým potenciálem zlepšení kvality je automatické třídění. Dříve spoléhala většina třídíren plastů na ruční třídění kombinované s UV detekčními čidly. Celkové výsledky však nebyly dobré, přitom byly poněkud nákladné. Dnes je většina technik třídění založena na detekci pomocí NIR čidla (Near Infra-Red, zkr. NIR), kdy elektronické oko zpracuje 20.000 údajů za sekundu. Podstatně se zlepšila ekonomie a rozlišení barev je přitom vynikající. Choulostivou je dosud detekce druhu materiálu.

PETCORE nedávno navštívil společnost, která je blízko velmi podstatnému průlomu. V poloprovozním měřítku byla dosažena detekční frekvence 700.000 údajů za sekundu, s ohromující optikou a komputerizovaným zpracováním kroků, což přináší novou metodu materiálové detekce třetí generace. To je velmi dobrá zpráva pro recyklační průmysl a jsem přesvědčen, že brzy se dozvíme víc.

To ale neznamená, že od nynějška lze roztřídit každé smetí. Experti z celého světa zjistili, jak zásadní vliv má vstupní kvalita - je totiž základním klíčem ke kvalitě výstupní. V Evropě jsme to viděli na německém systému sběru, kde je sbíráno příliš mnoho recyklovatelných materiálů, výsledkem jsou vysoké náklady na třídění a nízká kvalita a kvantita výstupu, bez ohledu na technologii třídění.

Nedávná zpráva z Nizozemí se z této lekce ale nepoučila. Tvrdí, že dobré kvality recyklátů lze i při velkém tříděném množství dosáhnout tříděním běžných komunálních odpadů. To jednoduše není možné.