Nejvyšší marže u balených vod a minerálek

Anglický autor James Hadley Chase kdysi napsal knihu Pracka v láhvi. Jejím námětem byla lidská chamtivost. Převzatý článek mně tuto knihu ihned připomněl. Důsledky tohoto chování se projevují negativně rovněž v globálním životním prostředí.

Ceny balené vody a minerálky v restauracích stále rostou a jsou pro jejich majitele zlatým dolem. U žádných jiných nápojů podniky nedosahují tak vysokých marží. Zatímco běžná nákupní cena se u třetinkové lahvičky neochucené vody pohybuje kolem čtyř korun, podle údajů statistického úřadu se letos v červnu prodávala v restauracích průměrně za 18,24 koruny.

To je téměř o korunu padesát více, než činila průměrná cena loni. V centrech větších měst přitom není nijak neobvyklé dát za trochu vody i padesátikorunu. Podnik tak na jedné sklenici, i při odečtení DPH, dosáhne tisíciprocentní marže.

Proč platí zákazníci v českých restauracích za vodu takové peníze? Podle lidí z branže jsou dražší nealkoholické nápoje nejlepším způsobem jak kompenzovat nízké výdělky u jiných položek na menu.

"Voda je naprosto ideální a vyšší marže tolik nebolí. Ceny vody jsou u nás navíc takto nastavené, řídí se tím celá konkurence," vysvětluje majitel rodinného podniku Cafe de Paris v centru Prahy Pavel Culek.

Jeho restaurace přitom v této lokalitě patří ještě k těm levnějším – třetinka vody Mattoni přijde na 35 korun. Stejné peníze přitom dáte i za zahraniční vody Vittel či Perrier, jejichž nákupní cena je oproti mattonce zhruba čtyřnásobná.

Výrobcům obří marže restaurací nevadí

Podle Václava Stárka z Asociace hotelů a restaurací České republiky je prodej drahé balené vody především vítězstvím marketingu jejích prodejců.

"Podařilo se jim přesvědčit zákazníka, že pouze balená voda je ta správná a šetrná volba pro naše zdraví," říká Stárek. Cena je podle něj v pořádku "do toho okamžiku, dokdy ji je ochoten zákazník zaplatit".

Vysoká cena balených vod v restauracích netrápí ani jejich výrobce. "Restauratéři dobře vydělávají, ale nezazlívám jim to. Mají s tím spojené svoje náklady na obsluhu, pronájem a další," uvedl Alessandro Pasquale, který po svém otci postupně přebírá řízení výrobce Mattoni, firmy Karlovarské minerální vody.

"Nemůžeme restaurace nijak ovlivňovat, i když dobře víme, že na vodě vydělávají mnohem více než my," je smířený se situací mluvčí Kofoly Martin Klofanda. Balená voda znamená výborný byznys i pro její výrobce.

"Cena samotné vody se pohybuje v haléřích, dražší než samotný výrobek je pak jeho obal, distribuce a náklady na reklamu," uvedl Jiří Fusek, šéf Pivovaru Černá Hora, který nabízí nealkoholické nápoje jako doplňkový sortiment.

Třetinka vody Artézia z Černé Hory ve velkoobchodech stojí přes dvě koruny. "Naše výrobní náklady přitom určitě nebudou nijak nižší než u výrobců, za jejichž vody platí velkoodběratelé dvojnásobné částky," dodal Fusek.

Pivovarům může paradoxně předražená voda mírně vylepšovat prodejnost piva. Situaci, kdy v řadě restaurací stojí nealkoholické nápoje více než pivo, často kritizují odborníci na závislosti.

"Spotřeba alkoholu v Čechách, která nemá ve světě obdoby, je dána také vysokou cenou vody v restauracích," tvrdí primář Karel Nešpor z Psychiatrické léčebny Bohnice.

Předražené nealko se nelíbí ani výkonnému řediteli Českého svazu pivovarů a sladoven Janu Veselému. "Cena těchto nápojů v restauracích absolutně neodpovídá výrobním nákladům. Zatímco voda se pouze stočí, pivo je nutné uvařit a zaplatit za všechny potřebné suroviny," upozorňuje Veselý.

Český "vodní byznys" je neobvyklý i při srovnání s ostatními evropskými zeměmi. V řadě států jižní a západní Evropy přinese číšník hostům namísto minerálky v lahvi džbánek čerstvě natočené vody s ledem, která je zdarma.

Po příletu do Česka musí cizinci na něco takového zapomenout. "Turisté si o vodu často říkají, zpravidla se jim ale řekne sorry, musíte si koupit bonaquu," popisuje provozní jedné pražské hotelové restaurace.

Podle Václava Stárka z Asociace hotelů by si přitom mohly restaurace takovou nabídkou vylepšit pověst: "Džbánek s ledem a vodou jako běžná pozornost podniku na stole by mohl být jedním z motivačních prvků pro hostovo rozhodnutí, do které restaurace se vydá."

Spotřeba nealkoholických nápojů přitom v Česku stále roste. Zatímco v roce 1999 vypil každý obyvatel země v průměru 180 litrů limonád, minerálek a vod ročně, v roce 2006 to už bylo téměř 300 litrů.

Vedle balené vody existuje v restauracích už jen jedna podobně zisková položka – káva. Podle lidí z branže nebývá ani u velmi dobrého espresa výrobní cena vyšší než šest korun.

Dopřát si šálek kávy za pětinásobnou cenu však není vůbec nic výjimečného. "Jen výjimečně vám navíc ke kávě přinesou zdarma také vodu. Pokud chcete kávu správně naservírovanou, tedy i se sklenicí vody, musíte si za ni obvykle připlatit," upozorňuje Ivana Picková ze Sdružení obrany spotřebitelů.

Prohlédněte si výsledky hlasování, vyjadřující názor na ceny: Anketa

Příspěvky na IP PETrecycling.cz v archivech:
Příspěvky z archivu: 2007 > 2006 > 2005 > 2004 > 2003 > 2002 > 2001 > 2000