PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní:
"V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty.

Obchodní řetězce v Česku mezi nejztrátovějšími firmami?

  *** Předpokladem nejdokonalejšího využití nápojových jednocestných PET lahví/Alu plechovek/skleněných lahví po spotřebě nápoje je jejich zálohování **** U PET lahví náročnou tzv. "B2B" recyklací, "ze starých lahví nové" **** Cyklus začíná automatizovaným odběrem obalů RVM automaty s NIR čidly, u nás dobře známými pro odběr pivních lahví **** Při souběžném odběru zálohovaných nádob (a vrácení zálohy) dojde na jediném automatu RVM k dokonalému roztřídění podle typu materiálu, barvy (PET/sklo), zmenšení objemu (posekáním/podrcením u skla) a oddělenému uložení každé z frakcí do malých přepravních kontejnerů **** Těch může být až sedm - na 3 barvy u PET, 2 u skla, 2 u plechovek (Alu, ocel) **** Takto získané druhotné suroviny jsou převáženy do meziskladů, či přímo do recyklačních závodů **** U PET lahví na recyklací buď jen na prané PET vločky/regranulát, nebo až na krystalický PET potravinářské kvality, z něj event. až na předlisky lahví **** Prvý krok (zpětný odběr) je ale věcí obchodních řetězců - nikoliv obcí, jako dosud **** Řetězce jsou svým "megaprodejem" největším zdrojem, u PET vykazuje tržní podíl obalů přes 92% **** Jen za PET láhve jim zaplatíme (v ceně nápoje) ročně částku zhruba 7 miliard Kč **** Měli by mít proto, též z mnoha dalších důvodů, zákonem uloženu zodpovědnost za následné využití nápojových obalů **** Ne exportem, ale umožněním RECYKLACE V UZAVŘENÉM CYKLU V ČR **** Na "zodpovědnost obchodu" přišli Švýcaři - viz PETFLASH 27/2002, str.2 **** Aplikaci záloh tam ale (jako jinde) nejvíce brání z tzv. "BIG 4" právě Coca Cola Beverages AG **** Podle šéfa švýcarské CCB AG Baerlochera "Záloha přináší pouze problémy, neřeší ale žádné!" **** Totéž teď papouškují mnozí naši experti **** Zálohy jsou prý DISKRIMINAČNÍ **** Diskriminace to je, ale SPOTŘEBITELŮ, OBCÍ a STÁTU ****

Neuvěřitelná zpráva, nebo jen novinářská kachna? Řetězec Ahold, který provozuje Hypernovy a Alberty, je údajně ve špici nejztrátovějších tuzemských firem. Přesto nechce z Česka odejít.

Takové ztráty by byly špatným snem i pro pověstně ztrátové České dráhy. V první desítce nejztrátovějších firem v Česku jsou tři obchodní řetězce, ale i mobilní operátor. Jak je možné, že i tak známá jména, nezatížená nějakým státním dědictvím, jsou v minusu?

Obchodníci mezi sebou válčí hlavně lákáním zákazníků na nižší cenu. To jim ukrádá koruny ze zisků. Ne všichni se s tím dovedou vyrovnat natolik, že tu vydrží.  Některé ztrátové řetězce, jako Delvita či Carrefour, už svůj boj tady vzdaly.

Ahold čelí ztrátám zmenšováním Hypernov

Nejztrátovější Ahold, který provozuje Hypernovy a Alberty, zatím vytrval. Ve velkých ztrátách se topí poslední dva roky (2005 a 2006). Nyní se s nimi snaží popasovat nové vedení povolané z Nizozemska, které razantně odmítá, že by firmy chtěly následovat ostatní ztrátové řetězce a z Česka odejít.

Právě Hypernovy totiž táhnou celou společnost ke dnu. Ahold je i ve své mateřské zemi, Nizozemsku, specialistou na prodej potravin a prodávat kola a televize v Hypernovách mu tady nesvědčí. Se zmenšováním hypermarketů však naráží na majitele celých obchodních center a dlouhodobé smlouvy.

Ztrátový byl v roce 2006 také diskontní Lidl, který tady začínal jako poslední před třemi lety. Za tu dobu se však rozjel natolik, že předběhl co do počtu obchodů i své starší kolegy jako Plus Discount. První roky však byl kvůli investicím ve ztrátě a vloni už se z chmurné tabulky (v boxu jsou výsledky za rok 2006) vysoukal do zisku.

Tesco stáhl do červených čísel Carrefour

Naopak Tesco (na 19. ztrátovém místě) se v roce 2006 po letech do ztráty propadlo poté, co převzalo hypermarkety od francouzského Carrefouru. Na jejich předělání a spojení všech informačních a pokladních systémů padly velké peníze.