PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní:
"V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty.

Jan Sůra
Poplatek za popelnice může podražit na 900 korun

  *** Předpokladem nejdokonalejšího využití nápojových jednocestných PET lahví/Alu plechovek/skleněných lahví po spotřebě nápoje je jejich zálohování **** U PET lahví náročnou tzv. "B2B" recyklací, "ze starých lahví nové" **** Cyklus začíná automatizovaným odběrem obalů RVM automaty s NIR čidly, u nás dobře známými pro odběr pivních lahví **** Při souběžném odběru zálohovaných nádob (a vrácení zálohy) dojde na jediném automatu RVM k dokonalému roztřídění podle typu materiálu, barvy (PET/sklo), zmenšení objemu (posekáním/podrcením u skla) a oddělenému uložení každé z frakcí do malých přepravních kontejnerů **** Těch může být až sedm - na 3 barvy u PET, 2 u skla, 2 u plechovek (Alu, ocel) **** Takto získané druhotné suroviny jsou převáženy do meziskladů, či přímo do recyklačních závodů **** U PET lahví na recyklací buď jen na prané PET vločky/regranulát, nebo až na krystalický PET potravinářské kvality, z něj event. až na předlisky lahví **** Prvý krok (zpětný odběr) je ale věcí obchodních řetězců - nikoliv obcí, jako dosud **** Řetězce jsou svým "megaprodejem" největším zdrojem, u PET vykazuje tržní podíl obalů přes 92% **** Jen za PET láhve jim zaplatíme (v ceně nápoje) ročně částku zhruba 7 miliard Kč **** Měli by mít proto, též z mnoha dalších důvodů, zákonem uloženu zodpovědnost za následné využití nápojových obalů **** Ne exportem, ale umožněním RECYKLACE V UZAVŘENÉM CYKLU V ČR **** Na "zodpovědnost obchodu" přišli Švýcaři - viz PETFLASH 27/2002, str.2 **** Aplikaci záloh tam ale (jako jinde) nejvíce brání z tzv. "BIG 4" právě Coca Cola Beverages AG **** Podle šéfa švýcarské CCB AG Baerlochera "Záloha přináší pouze problémy, neřeší ale žádné!" **** Totéž teď papouškují mnozí naši experti **** Zálohy jsou prý DISKRIMINAČNÍ **** Diskriminace to je, ale SPOTŘEBITELŮ, OBCÍ a STÁTU ****

Český byznys s odpadky a jejich likvidací čeká příští rok jedna z největších změn v historii. Ministerstvo životního prostředí chystá novelu zákona
o odpadech. Ta chce vyššími poplatky přinutit celou společnost, aby více třídila odpadky. Za popelnice zaplatíme až 900 korun ročně na hlavu.

Pokud zákon projde, změnu pocítí i lidé ve svých peněženkách už od příštího ledna. Až dosud mohou lidé platit podle zákona paušálně maximálně 500 korun za rok, od příštího ledna budou moci obce vybírat až 900 korun.

Nový zákon má přispět k tomu, aby se až polovina veškerého komunálního odpadu u nás zrecyklovala.  Zatím se znovu využije nebo zpracuje jen pětina toho, co vyhodíme. Stát se přitom sám zavázal už před pěti lety, že v roce 2010 bude polovina odpadků recyklována.

"Chceme skládkování a spalování zdražit tak, aby bylo výhodnější odpad recyklovat," říká vedoucí týmu poradců ministra životního prostředí Daniel Vondrouš.

Na skládkách dosud končí více než čtyři pětiny veškerého odpadu. "Vláda by měla zdražit nesprávný způsob zacházení s odpady," míní Ivo Kropáček z Hnutí Duha, které jinak podobné změny vítá. Ministerstvo návrh zákona ukáže na konci měsíce a chce, aby platil od příštího ledna.

Zdražování poplatků za skládkování bude postupné, částka 1 500 korun za tunu bude platit zřejmě až v roce 2015. Dosud se za skládkování platí 400 korun. Stát navíc mírně zpoplatní
i spalování odpadů.

"Ve výsledku bude spalování finančně výhodnější než skládkování.  Dnes je tomu naopak," nastínil Vondrouš.

Firmy zabývající se odpady jsou zatím k návrhům většinou zdrženlivé a nechtějí k nim příliš mluvit. "Zatím jsme neviděli nic oficiálního, takže to nemůžeme komentovat," říká Gabriela Pánková ze společnosti .A.S.A., která provozuje i největší skládku v zemi v Praze-Ďáblicích.

Návrh zákona se nelíbí spalovnám. "Je to cesta špatným směrem, zaplatí to ve finále jen lidé. Poplatek za spalování je v Evropě unikát," tvrdí šéf liberecké spalovny Termizo Pavel Bernát.

Peníze z poplatků půjdou nově nejvíce do krajských rozpočtů, ty by měly dostat až čtyři pětiny.

Zatímco podnikání se skládkami nečekají dobré roky, dá se čekat boom recyklačních zařízení. Na podporu jejich vzniku mají jít i vybrané peníze ze skládkovacích poplatků. Například na kompostárny, bioplynové stanice nebo třídící linky.

O bioplyn se zajímají investoři čím dál více, což dokládá i vysoký počet loni ohlášených záměrů na stavbu bioplynových stanic. V nich se bude zpracovávat veškerý bioodpad, který se bude nově také povinně třídit. Podle Vondrouše je na taková zařízení připraveno i dostatek peněz v evropských fondech, které by se jinak nevyčerpaly.

Způsob rozdělování vybraných poplatků se však nelíbí řadě starostů. "Vyšší ekologickou zátěž ze skládky nese obec než kraj," vysvětluje Marek Sýkora ze Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje. To s návrhem zákona nesouhlasí, například i kvůli zavedení poplatku pro spalovny. "Energetickým zpracováním odpadu se vyrábí teplo nebo elektřina," namítá Sýkora.

Kdo třídí, může ušetřit

Kolik zaplatí lidé za popelnici, bude záležet na radních ve městech a obcích. Může se stát, že někde poplatky nezvýší. Čím méně toho odvezou na skládku či do spalovny, tím méně se obecních pokladen zdražení dotkne. Většina měst dnes využívá platbu paušálem, u které je strop 500 korun. To však už nestačí, částka se poprvé a naposledy nastavila před šesti lety.

"Reálné náklady na odpady jsou přes 700 korun za obyvatele," tvrdí Sýkora. Proto města několik let tlačí na zvýšení cenového stropu.

"Pevně věříme, že ministerstvo bude změny zákona detailně projednávat s městy a obci," dodal. Zkušenosti z řady obcí ukazují, že podporou třídění odpadů se dá vydělat, a čím více lidé vytřídí, tím méně musí platit za popelnici.

Za vytříděný odpad totiž obce dostávají peníze, cena druhotných surovin navíc roste. Například v Novém Boru na Českolipsku proto letos nově zavedli systém, kdy si například za každý kilogram vytříděného papíru mohou lidé z pětisetkorunového paušálu odečíst 40 haléřů.