PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní:
"V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty.

Kauza zálohování PET lahví hýbe republikou

V tomto příspěvku reaguje Ing. Jan Slavík na tiskovou zprávu, kterou vydalo  Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) v červnu 2007, ve které se MŽP vyjadřuje ke studii zpracované IREAS, Institutem pro strukturální politiku, o.p.s. Zpráva má název "Návrh opatření ke zkvalitnění systému vratných nápojových obalů s cílem prevence vzniku odpadů."

Tisková zpráva MŽP obsahuje argumenty, jimiž zcela oprávněně zpochybňuje závěry studie, přičemž tyto závěry označuje jako "zavádějící, nepodložené a v praxi mnohdy zcela nepoužitelné".

Na omyly studie IREAS reaguji v odkazech na číslovaných poznámkách, vedoucích na záložky.

Ing. Slavík ve svém vyjádření píše.

Proto bychom se rádi vyjádřili nejen k jednotlivým argumentům uvedeným v tiskové zprávě MŽP, ale i k samotné povaze studie, kterou jsme v roce 2006 zpracovali.

V první řadě je nutné opět zdůraznit, že hlavním cílem studie bylo analyzovat potenciální nástroje podpory opakovaného využití a recyklace nápojových obalů v České republice (s důrazem na povinné zálohy na jednocestné nápojové obaly), a to na základě rešerší výsledků odborných zahraničních studií (především německých). (moje pozn. 1)

Právě zkušenosti zemí Evropské unie, jež zavedly zálohy na jednocestné nápojové obaly, doplněné o jednoduchý model odhadovaných nákladů na implementaci tohoto nástroje v podmínkách České republiky, měly být základem pro návrh opatření v ČR a odpovědí na otázku, zda tento nástroj splní hlavní cíle, jež si jednotlivé země v procesu implementace kladly. Všechny informace použité v uvedené studii jsou tedy výsledkem rešerší konkrétních zahraničních odborných studií (pocházejících z dílny akademických pracovišť převážně německých univerzit a odborných institutů), na které je v textu přímo odkazováno.

Pravdivost těchto informací je tedy možné si jednoduše ověřit. Šlo o studie, jež nejen předcházely, resp. doprovázely proces implementace zálohového systému na jednocestné nápojové obaly do praxe, ale následně vyhodnocovaly první zkušenosti s tímto systémem. Z těchto důvodů se tedy domníváme, že nelze výsledky naší studie považovat za "nepodložené a v praxi mnohdy zcela nepoužitelné".

V souvislosti s citacemi odborných zdrojů bychom přivítali podobný přístup i MŽP, které v textu tiskové zprávy uvádí informace, u nichž v některých případech není zřejmé, z jakých odborných zdrojů pocházejí (např. informace o tom, jak se zálohování promítá do cen nápojů).

Domníváme se, že tento přístup přispěje k odborné diskusi, jež s otázkou záloh na jednocestné nápojové obaly zcela oprávněně souvisí. Zastavme se však u jednotlivých argumentů, které používá MŽP v tiskové zprávě.

Náklady zavedení systému (v závislosti na počtu obchodů)

Informace o počtu obchodů v ČR významným způsobem ovlivňuje celkovou výši nákladů systému záloh. Jednotlivé obchody jsme rozdělili na hypermarkety, supermarkety a pultové prodeje, přičemž jsme ale nevycházeli z rozdělení obchodů podle obchodní plochy, ale podle otevírací doby. Za hypermarkety jsme proto považovali obchody s otevírací dobou 7 dnů v týdnu, za supermarkety obchody s otevírací dobou 5,5 dne (5 dnů v týdnu + sobota dopoledne) a za pultový prodej malé obchody s individualizovanou otevírací dobou.

Jde tedy o použití jiného kritéria, než ze kterého vychází kritika MŽP, což však celou analýzu neznehodnocuje. Odhad rozsahu obchodní sítě byl proveden především na základě dostupných údajů ČSÚ, s přihlédnutím k údajům poskytnutým distributory nápojů, veřejně dostupným údajům agentur pro výzkum trhu a v neposlední řadě k odhadům svazů, zejména Svazu obchodu. Z aktuálních informací od některých distributorů nápojů (například Coca-Cola) vyplývá, že počet prodejen může být i mnohem vyšší, což by znamenalo, že námi vypočtené náklady jsou podhodnocené. (moje pozn. 2)

Náklady systému záloh byly počítány čtyřmi různými způsoby – přepočtem nákladů z Německa, Dánska a Švédska na český trh, a to podle počtu obalů. (moje pozn. 3) Pouze čtvrtý výpočet byl zjednodušeným výpočtem pro českou obchodní síť. Její složení bylo odhadnuto na 1500 obchodů s víkendovým provozem, 7500 menších samoobsluh vybavených automaty a ostatní obchody byly pro zjednodušení považovány za pultové obchody bez automatu. Čtvrtý výpočet byl uskutečněn pouze pro ověření reálnosti transpozice zahraničních dat a nikoliv jako přesná kalkulace. Všechny čtyři výpočty se v zásadě shodovaly na celkovém odhadu nákladů, jinými slovy čtvrtý výpočet potvrdil reálnost odhadů podle zahraničních zkušeností.

Přitom se ukázalo, že absolutní výše nákladů v daleko větší míře závisí na tom, které typy obalů by byly zahrnuty do zálohování, než na tom, jaký je přesně počet obchodů.

Rozšíření opakovaně použitelných nápojových obalů v důsledku zavedení záloh

Velice zajímavý je argument MŽP o "rozšíření opakovaně použitelných nápojových obalů" po zavedení povinných záloh. V Německu skutečně zaváděli nový systém záloh na jednocestné nápojové obaly s cílem zvýhodnit opakovaně použitelné obaly na trhu. Jak se však ukázalo, podíl těchto obalů v důsledku zavedení systému záloh poklesl (to je ve studii uvedeno). Hlavní cíl zavedení záloh tedy nebyl v Německu naplněn! (moje pozn.4)

Navíc LCA (analýzy životního cyklu výrobků) potvrzují, že předpoklad o ekologické šetrnosti opakovaně použitelných nápojových obalů ve srovnání s jednocestnými není ve všech případech správný! Z hlediska surovinové a energetické náročnosti jsou jednocestné a opakovaně používané nápojové obaly v řadě případů rovnocenné  (moje pozn. 5)

Řešení pro odhozené obaly na veřejných místech a úspory energie a surovin

Na druhou stranu však zdůrazňujeme, že je tohoto kladného efektu dosaženo pouze za cenu obrovských nákladů, jež by mohly být na ochranu životního prostředí vynaloženy mnohem efektivněji (paradoxně i potenciální úklid takto odhozených obalů by byl mnohem levnější než zavedení systému záloh) (moje pozn. 6)

Argument o pozitivních efektech systému záloh na úsporu energie a surovin by bylo třeba doložit konkrétní citací na zdroj, z něhož MŽP čerpalo (moje pozn. 7)

Jak už bylo uvedeno, LCA studie provedené nejen v Německu ukazují, že jednocestné nápojové obaly nejsou v řadě případů energeticky a surovinově náročnější než opakovaně použitelné. (moje pozn. 8)

Navíc v analýze nelze opomenout ani energetické a surovinové nároky automatů zpětného odběru, provozování skladů a v neposlední řadě ani na dodatečnou přepravu prázdných a znehodnocených zpětně odebraných obalů. Z tohoto pohledu by bylo vhodné uskutečnit podrobnou objektivní analýzu pro podmínky ČR, která nemohla být z časových ani finančních důvodů realizována v rámci naší studie. (moje pozn. 9)

Příjmy výrobců a dodavatelů ze zálohování

Ve studii byly citovány různé pohledy na pozici výrobců a plničů obalů po zavedení záloh na jednocestné nápojové obaly s tím, že příjmy budou záviset na výši záloh nevybraných spotřebitelem, který obal nevrátí.

Smyslem zavedení záloh by však určitě nemělo být zvýšení příjmů některých subjektů systému (například výrobců automatů ke zpětnému odběru, kteří by zcela jistě zavedením záloh získali). (moje pozn. 10)

Redistribuce příjmů a výdajů je zcela zásadním důsledkem implementace záloh na jednocestné obaly a jako taková by měla být podrobena mnohem podrobnější analýze, než tomu mohlo být v případě naší studie.

Vliv na ceny

V neposlední řadě je třeba zmínit argument o vlivu systému záloh na výši cen nápojů. Výsledná změna cen tak, jak je prezentována v naší studii, odpovídá výsledkům odhadů nákladů podle zahraničních zkušeností, a také výsledkům jednoduchého modelu, který byl pro účely studie vytvořen. O těchto výpočtech je možné dále diskutovat až v okamžiku, kdy bude přesně stanoveno, na jaké druhy obalů a nápojů by se zálohy vztahovaly, respektive který zahraniční model by byl převzat za základ české právní úpravy.

Nadále podporujeme širokou diskusi na téma zálohových systémů na jednocestné nápojové obaly se zapojením všech relevantních subjektů, jichž se tento systém bezprostředně dotýká. Z tohoto důvodu vítáme zveřejňování názorů všeobecně uznávaných odborníků z odpadového hospodářství v České republice (viz např. časopis Odpady 6/2007) a rozšíření diskuse tak, jako tomu bylo v Německu před zavedením systému. Rovněž jsme připraveni ve spolupráci s německými kolegy přispět do diskuse analýzou aktuálních německých zkušeností s tímto systémem. (moje pozn. 11)

-red-kk- a Ing. Jan Slavík, zástupce ředitele a autor studie, IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s.