Jak se dívá ministryně Rut Bízková na energetické využití odpadů

Spalování odpadů patří ke žhavým veřejným tématům. Jak se na ně díváte vy?

My neříkáme spalování, to zní velmi pejorativně a neekologicky, mluvíme raději o energetickém využití odpadů. Dříve bylo stanovisko našeho ministerstva, že energetické využití je možné, ovšem bez finanční podpory ze strany státu. To ale znamenalo, že v porovnání např. se skládkováním nebylo ekonomicky schopné konkurence. Teď bude možné podpořit projekty na termické zpracování a energetické využití odpadu. Tím se pro investora sníží investiční náklady a případný projekt dostává úplně jiné ekonomické dimenze. Přispívá k tomu, že na výstupu je teplo a elektřina za rozumné peníze.

Explicitně je třeba říci, že změna postoje Ministerstva životního prostředí byla organizačně dána loni ministrem Ladislavem Mikem.
Z věcného hlediska skutečně není únosné, aby při stanovených evropských cílech odpadového hospodářství, mám na mysli odklonění oněch 65 % biologicky rozložitelného odpadu z odpadu komunálního do roku 2020, byl včas vybudován dostatek bioplynových stanic, kompostáren a dalších zařízení, které by nám tento cíl splnily. Potřebujeme i jiné způsoby, a termické zpracování je jedním z nich.

Jak může investor dosáhnout na peníze z fondů EU?

Podmínky jsou stanoveny tak, aby se nestavěla zařízení příliš malá, protože jsou neekonomická, ale současně ani příliš velká, protože by hrozilo nebezpečí, že se odpad nebude třídit, ale jen spalovat, případně by mohl vzniknout tlak na dovoz odpadu ze zahraničí. Kapacita spalovny tedy nesmí přesáhnout 50 % odpadu, vyprodukovaného v dané spádové oblasti. Rozumná kapacita spalovny se jeví někde kolem 100 tisíc tun odpadu ročně, aby jejich provoz byl ekonomický, ale současně aby nebyly příliš dlouhé svozové vzdálenosti.

Počítáte s velkým zájmem o výstavbu těchto zařízení?

Zatím máme spočítáno, že je možné s podporou prostředků z EU postavit u nás pět nebo šest takových zařízení ve stanoveném čase, tedy do roku 2015. Evropské peníze musí být proinvestovány do října 2015. Z toho vyplývá, že kdo podá žádost do stávající výzvy, tj. do poloviny roku 2011, a bude mít projekt dobře zpracovaný, má reálnou šanci, že podporu získá. Naděje
s postupujícím časem pochopitelně klesá. Úplně nejdál s přípravou je asi projekt na Karvinsku v Moravskoslezském kraji. Tam probíhá proces hodnocení vlivu na životní prostředí, tzv. EIA. Druhý reálný projekt je na Plzeňsku, kde se shromažďují podklady pro EIA, a další (pokud vím) na Mostecku.

Projekty výstavby zařízení na energetické využití odpadu naráží obvykle na obavy části veřejnosti právě z ohrožení životního prostředí. Jak takové nebezpečí vidíte vy?

Já jsem z božího dopuštění chemik, pracovala jsem i v oblasti energetiky, a tak vím, že na světě neexistuje žádné energetické zařízení, které by nějak neovlivňovalo své okolí. Je třeba vážit, co je ovlivňuje více, a co méně. A právě zkušenost mi říká, že dnes je termické využití odpadu ve spalovně ohleduplnější k životnímu prostředí, než třeba spalování uhlí v uhelné elektrárně. Nesledují se jen základní znečišťující látky jako u uhelných elektráren, šíře sledovaných parametrů je daleko větší a kontinuální měření ošidit nelze. Zásadní rozdíl je také ve vyšších teplotách. Ve spalovnách se spalovaný odpad rozloží úplně jinak, než třeba ve fluidních kotlích při teplotě 800 stupňů Celsia.

Jaký máte názor na zapojení těchto zařízení do integrovaných systémů nakládání s odpady?

Je jasné, že úplně nejlevnější způsob nakládání s odpady je naložit je na vozík a vyhodit je v nejbližším lese. Náklady se blíží nule. Zabezpečené skládky už jsou dražší. Pokud budeme volit jakýkoliv další způsob nakládání s odpady, tak to bude zase dražší. Úplně nejdražší v celém systému je recyklace. Platí ideální představa, že když hodně odpadu zrecyklujeme, tak to přijde levně - ale to není pravda, recyklace je drahá. Máme na ní však zájem, protože v cenách surovin nejsou zohledněny všechny dopady na životní prostředí. Třídění odpadu a jeho termické zpracování není v rozporu, spíše se doplňuje. Třiďme to, co má smysl. Ne všechen vytříděný odpad je použitelný k dalšímu zpracování. Jde o to, abychom nelikvidovali, nepálili nebo neskládkovali cenné suroviny, ale pak je tu druhá část, která je nepoužitelná, a tu je lepší využít k výrobě energie.

Názor MŽP na spalovny komunálního odpadu se poněkud změnil. Investor se ale může ptát - neotočí se zase?

Jsem přesvědčena, že tento názor vydrží, protože naše ministerstvo je platná součást státní správy a uvědomuje si, že musí poskytovat konzistentní názory a postoje, zejména jde-li o dlouhodobé investice. Zároveň současný postoj MŽP vyjadřuje postoj všech větších politických stran, které by mohly zasednout v budoucí vládě.

Navazující externí odkazy:

• Diskuse o tom, zda je MBÚ alternativou spaloven (28.05.2010)
• Spalovna odpadu by se na Vysočině mohla stavět nejdřív za pět let (20.05.2010)